Proč se pes chce mazlit hlavně večer

Galerie fotek: Proč se pes chce mazlit hlavně večer

1 / 3

Pes žije podle vašeho rozvrhu

Začněme tím nejobyčejnějším. V roce 2011 nasadil David Weber z Coloradské státní univerzity 74 psům obojky s akcelerometrem a pět dní měřil, kdy se hýbou a kdy odpočívají. Výsledek byl jasný: psi byli nejaktivnější ráno a večer. Tedy přesně v době, kdy byli doma jejich lidé. Přes den, kdy majitelé seděli v práci, psi většinou odpočívali. Zajímavé je, že víc než 40 procent veškeré denní aktivity se vešlo do pouhých tří hodin.

Volně žijící psi mají podobný rytmus se dvěma vrcholy, jedním brzy ráno a druhým k večeru. Když ale vědci z Basileje porovnávali psy z různých kontinentů, zjistili, že u rodinných psů se tento „dvouhrbý“ vzorec objevuje jen asi u poloviny z nich. U zbytku rozhoduje hlavně to, jak žije jejich rodina.

Jak moc lidský rozvrh psí den formuje, ukázala kanadská studie z roku 2025 v časopise PLOS ONE. Tým Lavanie Nagendran sledoval, co se psům stane při přechodu z letního času na zimní. U tažných psů, jejichž den začíná příchodem psovoda, se ranní aktivita po změně času rozhodila a srovnala se až zhruba po dni. Psi se zkrátka neřídili jen sluncem, ale i tím, kdy přijde jejich člověk.

Pro většinu rodin to znamená jediné: večer je ta část dne, kdy jsou všichni doma, nikdo nikam nespěchá a pes konečně dostane, na co celý den čekal.

Čekání má svou cenu

Co pes dělá, když jste pryč? Většinou spí. Švédské etoložky Therese Rehn a Linda Keeling natáčely dvanáct psů, které majitelé nechali doma samotné na půl hodiny, na dvě hodiny a na čtyři hodiny. Psi bez problémů s odloučením většinu času prostě proleželi.

Rozdíl se ukázal až u dveří. Po dvou a po čtyřech hodinách vítali psi své lidi mnohem intenzivněji než po půlhodině. Víc vrtěli ocasem, víc vyhledávali kontakt, častěji si olizovali pysky a otřepávali se, což jsou typické projevy vzrušení a uvolňování napětí. Psí hlava zkrátka rozezná, jestli jste byli pryč chvilku, nebo celý pracovní den.

Pokud odcházíte ráno a vracíte se v pět, přichází pes k večeru s pořádným deficitem kontaktu. A ten se nesplácí krátkým „ahoj, hodnej“, ale dotykem.

Pohlazení je pro psa měna, pochvala drobné

Proč zrovna dotek? Rehn se k tomu vrátila v dalším experimentu se dvanácti fenami bíglů. Po krátkém odloučení k nim přišel známý člověk a buď je hladil a mluvil na ně, nebo na ně jen mluvil, nebo si jich vůbec nevšímal. Vědci psům odebírali krev a sledovali dva hormony: oxytocin, který souvisí s pocitem bezpečí a vazbou, a kortizol, hlavní stresový hormon.

Samotný příchod člověka oxytocin zvedl, nejspíš už ve chvíli, kdy ho pes uviděl. Jenže vysoký zůstal jen u psů, které někdo skutečně pohladil. Ty měly zvýšený oxytocin i po skončení interakce a jejich kortizol klesl nejvíc. Slova bez doteku nestačila.

Podobně dopadl slavný pokus psychologů Ericy Feuerbacher a Clivea Wynnea, který vyšel pod výmluvným názvem „Shut up and pet me!“, tedy volně „Mlč a hlaď mě!“. Psi si mohli vybrat, jestli zůstanou u člověka, který je hladí, nebo u člověka, který je slovně chválí. Vyhrálo hlazení, a to i tehdy, když chválil vlastní majitel a hladil cizí člověk. Samotná pochvala pro psy znamenala zhruba stejně málo, jako když si jich nikdo nevšímal.

A funguje to oběma směry. Švédská skupina, ve které působila i fyzioložka Kerstin Uvnäs-Moberg, už v roce 2011 změřila, že když majitelky pár minut hladily své labradory, oxytocin stoupl u psů i u lidí. Japonský tým Mihoka Nagasawy pak v roce 2015 v časopise Science popsal, že když se pes a majitel dívají jeden druhému do očí, oxytocin roste u obou a vzniká jakási pozitivní smyčka. Někteří vědci sice upozorňují, že závěry o tom, jak tahle smyčka vznikla během domestikace, jsou zatím předčasné. Základní pozorování, že společná chvíle uklidňuje obě strany, se ale opakuje napříč studiemi.

Večer na gauči je přesně taková chvíle. Nikdo nikam nespěchá, ruka je volná a pes to ví.

Mazlení jako uspávání

Teď to nejzajímavější. Večer není jen čas, kdy jste doma. Je to i čas, kdy se psí tělo chystá ke spánku.

Psi na rozdíl od nás spí na mnoho etap rozložených přes celý den, přesto mají cirkadiánní rytmus podobný lidskému a nejvíc ospalí bývají ve stejnou dobu jako my. Maďarští vědci z Budapešti, kteří psí spánek měří pomocí neinvazivní polysomnografie (elektrody na hlavě jako u lidí ve spánkové laboratoři), v roce 2018 ukázali, že v noci psi spí víc a déle zůstávají v hlubokém i REM spánku než odpoledne. A po aktivním dni usínají rychleji.

Ještě důležitější je, s kým usínají. Loni na podzim publikovali Luca Baranyai, Ivaylo Iotchev a Anna Kis v časopise Animals studii, ve které nechali devět rodinných psů dvakrát spát v laboratoři. Jednou u nich byl majitel, podruhé milý, ale cizí člověk. Bez majitele psi usínali déle, spali méně efektivně a v hlubokém spánku strávili podstatně méně času. Autoři to berou jako fyziologický důkaz psí připoutanosti k člověku: pes spí opravdu líp, když jste nablízku.

Už dřív Anna Kis se svým týmem zjistila, že na psí spánek má vliv i to, co se dělo těsně před ním. Šestnáct psů prošlo před tříhodinovým spáním buď příjemnou interakcí, tedy hlazením a hrou s míčkem, nebo nepříjemnou, kdy na ně experimentátor výhrůžně postupoval, nechal je o samotě nebo je strnule ignoroval. Struktura jejich spánku se pak v obou případech výrazně lišila. Šlo o první přímý důkaz, že emoce před usnutím ovlivňují psí spánek podobně jako ten náš.

Když to dáte dohromady, dává večerní mazlení najednou smysl. Pes se k vám tiskne ve chvíli, kdy jeho tělo přepíná na noc, dotyk tlumí stres a vaše blízkost mu slibuje kvalitnější spánek. Je to jeho verze pohádky na dobrou noc.

Váš klid je i jeho klid

Je tu ještě jedna věc, kterou si málokdo uvědomuje. Psi velmi citlivě čtou, v jakém stavu jste vy.

Ann-Sofie Sundman z Linköpingské univerzity měřila u 58 psů a jejich majitelek kortizol ve vlasech a srsti, který ukazuje dlouhodobou hladinu stresu za několik měsíců. Zjistila, že se hodnoty psů a jejich lidí sbíhají. Když byla vystresovaná majitelka, býval vystresovaný i pes. Osobnost psa přitom na jeho dlouhodobém stresu skoro nic neměnila, osobnost majitelky ano.

Ráno jste ve spěchu, hledáte klíče a myslíte na první schůzku. Večer, když konečně vydechnete, to pes pozná. Váš klid je pro něj pozvánka.

A přínos nemá jen pes. Americká studie Christy Hoffman z Canisius College, která se ptala téměř tisícovky žen, ukázala, že psa ve vlastní posteli vnímají jako méně rušivého spolunocležníka než partnera nebo kočku a cítí se s ním bezpečněji. Hoffman ale suše dodává, že pes, který hlasitě chrápe nebo v létě sálá teplem jako kamna, spánek nejspíš nevylepší.

Kdy zbystřit

Večerní mazlení je v naprosté většině případů zdravý projev vazby. Přesto existují situace, kdy stojí za to se zamyslet.

Pes večer místo mazlení řádí. Bláznivé sprinty po bytě, odborně FRAPs a lidově „zoomies“, jsou u psů běžné a často přicházejí právě večer nebo po návratu majitele. Veterináři z Cornellovy univerzity ale upozorňují, že pokud se objevují často a v nevhodnou dobu, může to být signál, že pes má přes den málo pohybu a málo podnětů.

Starší pes je večer neklidný a lepí se na vás víc než dřív. U psích seniorů se může objevit takzvaný sundowning, tedy zhoršení neklidu, přecházení a kňučení s příchodem tmy. Bývá spojený s kognitivní dysfunkcí, psí obdobou demence. Pokud váš dříve nezávislý pes najednou nemůže bez vás ani na krok a v noci bloudí po bytě, zajděte s ním k veterináři.

Pes bez vás vůbec neusne. Že pes spí líp, když jste u něj, je normální. Pokud se ale bez vás nedokáže vůbec zklidnit, kňučí a ničí věci, může jít o separační úzkost, se kterou je dobré pracovat s odborníkem.

Co si z toho vzít

Až vám dnes večer pes zase vsune hlavu pod ruku, nemusíte to brát jako vyrušení. Celý den na vás čekal, jeho tělo se chystá ke spánku a vaše ruka je pro něj tím nejspolehlivějším uklidňovacím prostředkem, jaký zná. Pár minut klidného hlazení pro něj znamená víc než sebenadšenější „hodnej pes“.

A podle všeho, co víme o oxytocinu, to pomůže i vám.