Proč začne pes po namočení tolik páchnout?

Galerie fotek: Proč začne pes po namočení tolik páchnout?

1 / 5

Pachové látky vznikají v srsti činností bakterií a kvasinek

Na psí kůži a chlupech běžně žijí bakterie a kvasinky. Při své činnosti vytvářejí těkavé organické sloučeniny, které zůstávají zachycené v srsti. Jednotlivě mohou připomínat mandle, ovoce, houby, zeminu, síru nebo výkaly. Teprve jejich kombinace však vytváří vjem, který lidé označují jako pach mokrého psa.

Nejde tedy o jednu látku ani o výměšek, který by pes začal produkovat až po vstupu do vody. Jak shrnuje BBC Science Focus, charakteristický pach souvisí především s mikroorganismy v srsti a s těkavými látkami, které vytvářejí.

Chemické složení povrchu psa je ovšem složitější. Srst může nést také kožní tuky, látky z koupacích přípravků nebo sloučeniny přenesené lidským dotykem. Novější studie psích emisí v interiéru proto upozorňuje, že u některých molekul nelze bezpečně určit, zda vznikly v těle psa, činností mikroorganismů, nebo se na chlupy dostaly z okolí.

Při schnutí se pachové látky snáz dostávají z chlupů do vzduchu

Po namočení se voda dostane mezi chlupy a přijde do styku s látkami na jejich povrchu. Při následném osychání pomáhá část těkavých sloučenin uvolnit a odnést do okolního vzduchu. K nosu se jich tak může během krátké doby dostat více než ze suchého psa.

Rozdíl ukázal pilotní pokus představený na kongresu WSAVA. V první části hodnotilo šest vyškolených lidí pachové látky uvolněné z chlupů jednoho zdravého dospělého psa. Ve druhé části vědci porovnávali suché a vodou postříkané vzorky chlupů šesti zdravých psů pomocí plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie.

V suchých chlupech rozpoznali 16 důležitých pachových složek, v mokrých 22. Po přidání vody přibylo například sloučenin se sirným, medicinálním, fekálním, houbovým, ovocným, květinovým či zemitým tónem.

Namočením se mění i složení pachu, některých látek dokonce ubývá

Nejvýrazněji se v pokusu zvýšilo množství benzaldehydu, které dosáhlo přibližně dvaatřicetinásobku hodnoty naměřené u suchých chlupů. Fenylacetaldehyd vzrostl šestkrát, acetaldehyd a fenol pětkrát a 2-methylbutanal čtyřikrát.

Některých látek ale po namočení naopak ubylo, zejména hexanalu, heptanalu a kyseliny isovalerové. Voda tedy pouze neuvolňuje všechny sloučeniny stejnou měrou. Autoři připustili, že vedle rozdílného přechodu molekul mezi chlupem, vodou a vzduchem může na srsti probíhat také chemická či biochemická reakce. Malý pilotní pokus však její přesný mechanismus neurčil.

Přehledné shrnutí výsledků nabízí také infografika Compound Interest.