Zvracení u psa: 10 nejčastějších přičin – radí MVDr. Lesiuková

Zvracení u psů je poměrně častým problémem, se kterým se už setkal snad každý chovatel psa. Psi mohou zvracet z různých důvodů, přičemž ne u všech je nutné hned vyhledávat pomoc veterinárního lékaře, ale vystačíte si bohatě s doporučeními z tohoto článku. Někdy však zvracení může značit vážný zdravotní problém a pak s návštěvou veterinárního lékaře neotálejte. 

Zvracení vs. regurgitace 

Možná se vám to zdá až směsné, že se vás veterinární lékař může při prohlídce vašeho psa zeptat, zda opravdu zvrací. To proto, protože u psů se můžeme setkat s tzv. regurgitací. Zvracení a regurgitace mají společné to, že při nich zvíře evakuuje obsah žaludku směrem ven, ale příčinami a následným řešením se oba stavy odlišují. Veterinární lékař tedy musí nutně odlišit, o jaký ze stavů se jedná, proto si všímejte, jakým způsobem ze sebe pes krmivo či zažitinu vypravil. 

Zvracení – u zvracení pes obvykle chodí neklidně a se skloněnou hlavou, je nahrbený, začíná slintat, nadměrně polykat a olizovat se, až za pomocí břišního lisu aktivně vypumpuje obsah žaludku (případně krátkého úseku tenkého střeva) ven.  

Regurgitace – je-li zvracení děj aktivní, regurgitace je oproti tomu děj pasivní. Na první pohled na psovi nepoznáme, že se něco blíží. Pes se často zvedne a z ničeho nic z něj vyjde potrava nahromaděná v přední části trávicího traktu. Nepoužívá u toho břišní lis, břišní stěna tedy zůstává v klidu V některých případech mohou psi mít i tendence potravu opětovně pozřít. 

10 nejčastějších příčin zvracení u psa: 

1) Dietní (alimentární) chyby

do této kategorie spadají všechny neinfekční příčiny zvracení související s nevhodným podáním potravy nebo nevhodnými příměsemi potravy, pokud se to tak dá nazvat. Jedná se např. o zvracení z důvodu hltání – příliš rychlého pozření krmiva, pozření nežádoucích surovin (zkažené jídlo, zbytky lidského jídla od stolu, exkrementy zvířat ve volné přírodě atd.), příliš rychlá změna stravy na nové krmivo bez postupného zvykání, citlivost až intolerance na určité složky potravy, pozření poživatelné stravy, která psovi jednoduše nesedla, je mu po ní těžko a není v žaludku strávena – kosti, vepřové nožičky, hovězí uši, buvolí tyčky a jiné pamlsky. Pokud vám pes sežral něco z výše uvedeného a zvrací pouze jednorázově, pamatujte, že nebude dobré mu stejnou věc do budoucna podávat. Je-li to chronický pažravec a venku by sbaštil vše konzumovatelné i nekonzumovatelné, měl by chodit pro svou vlastní bezpečnost na vodítku blízko u vás, případně nosit náhubek s dvojitým dnem. 

2) Střevní obstrukce (ucpání střev) 

Obstrukce střeva vzniká jednoduše z jeho ucpání, které může pocházet přímo z dutiny střeva (např. cizími tělesy – rozkousané hračky, nestrávené kosti, části oděvů či bot, roztrhané pelíšky, dále parazity, patologickými zúženími či nádory) nebo něčím, co na střevo tlačí zvenčí a utlačuje jej tzv. sekundárně (např. některé kýly, které mohou střevo až zcela uskřinout). Ucpání a střevní neprůchodnost je život ohrožující stav, který vyžaduje vždy zásah veterinárního lékaře. Psi často nežerou, jsou unavení až apatičtí, často zvrací a neprodukují stolici, výjimečně mohou mít průjem s příměsí krve. Pokud je ucpávka blíže žaludku, zvířata zvrací častěji. Pokud blíže řitnímu otvoru, zvrací třeba jen 1x denně. Vysloví-li veterinární lékař podezření na ucpání střev, je důležité okamžitě začít se správnou diagnostikou, protože pokud se podezření potvrdí, chirurgický zákrok s nejistou prognózou je jediným řešením. 

3) Parazitózy 

Častou příčinou zvracení (hlavně u štěňat) je infestace škrkavkami, kdy je zvracení často doprovázené i průjmem. Velké množství parazitů způsobuje zánět žaludku a střeva, takže s návštěvou veterinárního lékaře určitě neotálejte. Veterinární lékař zvíře zaléčí právě proti zánětu žaludku a střev a navrhne nejšetrnější způsob účinného odčervení. Podobné příznaky ale mohou vyvolat i třeba některé tasemnice, měchovci, prvoci jako je giardie, izospory atd. 

4) Žaludeční vředy až perforace žaludku 

Při jakémkoliv poškození žaludeční sliznice dochází ke vzniku vředu, který pokud zasáhne všechny stěny žaludku, může až prasknout a způsobit těžký zánět pobřišnice u psa s vážnými příznaky. Perforace žaludku může být pro psa až smrtelná z důvodu otravy krve. 

Nejčastějšími  příčinami vzniku žaludečních vředů u psů mohou být cizí tělesa, aplikace léčiv (nesteroidní antiflogistika, kortikosteroidy), stres, pojídání sněhu v zimě či předchozí chirurgický zákrok. 

Klinické příznaky se odvíjí od rozsahu poškození stěny žaludku. Majitel nejčastěji uvádí v anamnéze vomitus (zvracení) s čerstvou nebo natrávenou krví (vzhled kávové sedliny) (nemoci psa a kočky 1, prof. Svoboda a kol.). Psi jsou často dehydratovaní, slabí a odmítají krmivo a vodu. Praskne-li již stěna žaludku, psi mívají horečku a bolestivé a tvrdé břicho, které si velice neochotně nechají vyšetřit. 

Léčebný přístup závisí opět od stupně poškození stěny žaludku – není-li prasklá, zvíře je obvykle hospitalizováno společně s léky tišící kyselost trávicích šťáv a léky proti zvracení. Je-li prasklá, zvíře musí být operováno. 

5) Virová onemocnění 

Mezi nejčastější virové původce gastritid (zánětů žaludku) nebo gastroenteritid (zánětů žaludku a střev) patří parvovirus, rotavirus, coronavirus a virus psinky. Zejména parvovirus je velkým strašákem nevakcinovaných nebo dostatečně neimunizovaných štěňat. Šíří se klasicky v místech s velkým výskytem psů. Projevuje se nejčastěji úporným zvracením, často ze začátku pouze zpeněným, ke kterému se rychle přidává příměs krve. Štěňata zvrací několikrát za hodinu a tím vícekrát, čím více se snaží pít nebo jíst. Štěňata velice rychle ztrácí tekutiny a mohou uhynout a to i s adekvátní péčí na veterinárním pracovišti s nonstop hospitalizací. Proto máte-li štěně z neadekvátních zoohygienických podmínek, např. z množírny, které není dostatečně vakcinované (alespoň 3 dávky) a začalo úporně zvracet a mít zapáchající průjem s příměsí krve, okamžitě jej vezměte k veterinárnímu lékaři. Zde jiná rada neexistuje a nedoporučuji zkoušet žádnou z níže uvedených domácích rad pro zastavení zvracení či průjmu.  

6) Bakteriální onemocnění 

Mezi bakteriální příčiny zánětu žaludku a střev, které vyústí často ve zvracení s různě akutním nástupem, často také spojeno s průjmem, patří bakterie Salmonela, Campylobacter, Escherichia Coli, Clostridium, Helicobacter, Yersinia atd. Dalšími příznaky může být průjem, neklid, nevolnost, plynatost, bolestivost břicha, apatie, nechutenství, únava, dehydratace, ve stolici či zvratcích se může objevit i krev atd. 

I přes to, jak děsivě daná situace vypadá, v drtivé většině stačí tzv. symptomatická terapie (uveterinarky.cz). Chybějící tekutiny lze doplnit na veterinárním pracovišti infuzí přímo do žíly a stejnou cestou lze podat i léky proti zvracení, nevolnosti a na zaléčení zánětu sliznice žaludku. Pokud se jedná o onemocnění s mírnými projevy, můžete zkusit zastavit zvracení a průjem hladovkou a žíznivkou a následně psa rozkrmovat dietou po menších množstvích. Rozkrmování a napájení iontovými roztoky je velice důležité. V případě příměsi krve ve zvratcích či stolici, je-li zvíře natolik unavené, že nechce vstát a jen leží, má-li bolestivé břicho, jedná-li se o štěně či staré nebo nemocné zvíře, raději ho vezměte na vyšetření k veterinárnímu lékaři. 

7) Zelené zvracení (zvracení trávy) 

Tak jako nikdo ještě nevyřešil záhadu, zda bylo první vejce nebo slepice, tak ještě nikdo nevyřešil, zda psi žerou trávu a z toho zvrací a nebo jim je špatně a žerou trávu proto, aby si ulevili. Každopádně jedním z názorů je ten, že se psi žraním dlouhých stébel trávy snaží sami sobě zvracení vyvolat a ulevit si tak od nepříjemného pocitu nevolnosti. Pokud se pes vyzvrací a chová se poté naprosto normálně, nemusíte se znepokojovat. Občas se ale může stát, že mu stéblo trávy uvízne v tlamě, nosu nebo nosohltanu, proto buďte obezřetní s tím, zda pes musí trávu opravdu žrát. Stejně tak dávejte pozor na to, kde pes trávu žere. Z takového chemicky ošetřeného trávníku to zřejmě nebude to, co on sám očekává. 

8) Onemocnění ledvin 

Ledviny zastávají v těle ať už člověka nebo zvířete nezastupitelné funkce. Fungují jako velký filtr, který do moči vypouští produkty metabolismu a zároveň některé důležité látky v těle zadržuje. Samozřejmě regulují množství tekutiny v organismu, čímž napomáhají i regulaci krevního tlaku a vytváří také erytropoetin, což je látka, která podporuje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni. Každá ledvina se skládá z jednotlivých malých tělísek, kterým říkáme nefrony, které neregenerují a je jich tak pouze určitý počet. Jakmile z nějakého důvodu přestane fungovat více než 60% nefronů, označujeme tento stav jako ledvinovou nedostatečnost. Ledviny jsou zatím schopné vyloučit všechny odpadní látky, ale neumí již dostatečně koncentrovat moč. Pes tedy močí řidší moč a následně musí přijímat více tekutin, aby tuto ztrátu kompenzoval. Jakmile poškození zasáhne více než 75% nefronů, mluvíme o ledvinném selhání. Zbylá funkční tkáň už není schopna filtrovat dostatečně toxiny a produkty metabolismu z těla ven a dochází tak k intoxikaci a příznakům selhání ledvin. 

Klinické projevy na začátku mohou být zaměněny za těžší zažívací problémy (aavet.cz). Jedná-li se o akutní nástup, zvíře typicky nepřijímá krmivo, je unavené, malátné, zvrací a může mít průjem. Protože se jedná o život ohrožující stav, je vždy důležité co nejdříve navštívit veterinárního lékaře, který zvířeti odebere krev a moč a společně s ultrazvukem stanoví správnou diagnózu a ideálně i příčinu tohoto problému u konkrétního jedince. 

Podobné příznaky ještě společně s hubnutím, postupným chřadnutím, nadměrným příjmem tekutin a častým močením ve velkých množstvích má i chronické ledvinné selhání, které nastupuje pomaleji a plíživěji než u akutního průběhu. 

9) Onemocnění slinivky 

Pankreatitida (zánět slinivky břišní) může být akutní i chronická. Akutní

forma se projevuje velmi závažnými klinickými příznaky, zatímco chronická pankreatitida může zůstat klinicky nenápadná (Zdroj). U akutní formy často není známa přesná příčina, ale existují tzv. predispoziční faktory, jako je obezita, podávání zbytků lidské stravy od stolu, předchozí operace, úrazy, některé endokrinopatie (cushingův syndrom, hypotyreóza, cukrovka), některé léky atd. 

Klinické příznaky mohou být velice různé. Typickým příznakem bývá akutní nástup bolestivosti břicha, které může být tvrdé a zvětšené. Přidává se apatie, únava, nechuť k jídlu, zvracení, průjem nebo naopak zácpa. Dále horečka a zaujímání typického prosebného postoje, kdy pes napodobuje pozici v pokloně, aby ulevil bolestivosti v podžebří. 

Léčbu akutní pankreatitidy musí od začátku řídit veterinární lékař na pracovišti s hospitalizací. Klíčovou součástí terapie u všech pacientů by měla být kontrola bolesti a nevolnosti od žaludku, management krevního tlaku a krevního oběhu (infuzní terapie, případně krátkodobě léky ovlivňující krevní tlak) a zajištění výživy . (Zdroj)

10) Onemocnění jater 

Játra představují jakousi továrnu organismu, hrají klíčovou roli v metabolismu sacharidů, tuků a bílkovin, dále produkují žluč, čímž pomáhají trávení. Produkují ale i některé hormony, srážecí faktory krve, a naopak některé hormony likvidují (inzulin, steroidní hormony). Jsou také důležitou zásobárnou glykogenu, železa a některých vitamínů a minerálů. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že poškození jater vede k vážným klinickým příznakům, které mohou napodobovat onemocnění trávicího traktu. Mezi hlavní příznaky jaterní nedostatečnosti či jaterního selhání patří nechutenství a hned jako další výrazný příznak právě zvracení, může být i v kombinaci s průjmem, horečkou, hubnutím, žlutými sliznicemi, únavou, ospalostí a nezájmem o okolí. U velmi vážných stavů se mohou vyskytnout až neurologické příznaky jako je kolabs, křeče, dezorientace atd. Játra bývají nejčastěji poškozena traumatem, pozánětlivě (např. po prodělané virové, bakteriální infekci či parazitární infekci), toxiny či jedy nebo nádorovým procesem. 

Naštěstí má tento orgán poměrně velkou schopnost regenerace, což dává naději na vyléčení po úspěšném vyřešení příčiny a s adekvátně nastavenou terapií (infuzní terapie, přípravky podporující regeneraci jater a jaterní dieta). Veterinární diety s označením hepatic jsou k dostání u veterinárních lékařů a jsou sestaveny tak, aby játra zbytečně nezatěžovaly. Je upraven obsah kvalitních bílkovin, obsahují málo mědi, která se v játrech může ukládat a mají větší obsah energie, která je v době rekonvalescence a v boji proti infekci důležitá. (Zdroj)

Nejčastější dotazy

Co dělat, pokud pes zvrací? 

  • pokud je pes jinak veselý, hravý, aktivní, můžete vyzkoušet následující rady 
  • odstraňte z jeho dosahu vodu i krmivo po dobu 6-12 hod 
  • pokud pes nezvracel 2 hod, nabídněte mu malé množství vlažné vody (nebo nesoleného vývaru, vody, ve které jste vařili rýži atd.), nadále psa napájejte častěji po malých množstvích 
  • pokud pes nezvracel 12 hod, nabídněte mu malé množství vařené diety (kuřecí prso, rýže, mrkev) nebo gastrointestinální konzervy 
  • nadále psa krmte po malých množstvích v častějším intervalu po 3 dny 
  • pokud pes kdykoliv během této úpravy stravy začne zvracet, vyhledejte pomoc veterinárního lékaře 

Kdy mám kontaktovat veterinárního lékaře? Vždy, když: 

  • jedná-li se i psa starého, nemocného nebo naopak o štěně 
  • pes je unavený, ospalý, malátný 
  • psa bolí břicho 
  • pes má nafouklé břicho 
  • pes současně se zvracení trpí akutním průjmem 
  • ve zvratcích psa uvidíte krev či jiný atypický materiál (cizí tělesa, pecky, parazity, kusy hraček atd.) 
  • pes má tzv. neproduktivní zvracení (snaží se zvracet, ale nic nevyzvrací – může se jednat o torzi žaludku, která vyžaduje akutní ošetření u veterinárního lékaře) 

Jak preventivně předcházet zvracení u psa? 

  • neměňte psovi nárazově krmivo (vždy se snažte postupně) 
  • krmte psa pravidelně tak, jak mu to vyhovuje (1-2x denně dospělého, u štěňat 3-5x) 
  • nenabízejte psovi hračky, které může rozkousat/roztrhat a jejich části spolykat (pozor i na oblíbené uzle z provázků) 
  • nekrmte psa zbytky lidské stravy od stolu 
  • buďte obezřetní s podávání kostí, buvolích tyčinek, 
  • nenechávejte v domácnosti otevřený odpadkový koš (ideálně jej zcela odstraňte z dosahu psa) 
  • nenechávejte psa požírat venku nežádoucí materiály (exkrementy, zbytky lidské potravy, klacky, šišky, mršiny atd.) 
  • pokud máte pažravého psa a venku ho neuhlídáte, měl by chodit na vodítku ve vašem dosahu nebo nosit náhubek s dvojitým dnem 

Video

Zdroj

1, 2, 3

4.9/5 - (67 votes)
Obsah článku

Odebírejte články a nic vám neunikne

Dáme vám vědět, jak vyjde další článek. Můžete se kdykoli odhlásit.

Podobné články

Nejnovější články na webu