15 důvodů, proč si (ne)pořizovat chameleona

OSM důvodů, proč si POŘIZOVAT chameleona

1. Svými vlastnostmi a chováním vás zabaví na dlouhé hodiny, brzy zjistíte, že pozorování terária je lepší jak televize.
2. Péče o chameleona je určitě jednodušší než o psa nebo kočku. Může to tedy být dobrá volba, pokud chcete mít doma zvířecího mazlíčka, ale non-stop společník, který potřebuje vaše aktivní zapojení a přítomnost je nad vaše síly.
3. Chameleon je rád ve své komfortní zóně a nerad bývá příliš rušen. Pro vás to znamená, že ho nemusíte “venčit”, nebo ho neustále opečovávat. Chameleon bude nejspokojenější, když mu dopřejete dostatek klidu.
4. Měnění barvy je nejen krásná podívaná, ale také unikátní způsob komunikace. Díky barvě můžete poznat, jak se váš chameleon cítí a jestli je v pořádku
5. Jedná se o nehlučné a nenápadné zvířátko, které vás nebude rušit nebo v noci budit svou aktivitou.
6. Nemůžeme chameleonovi upřít jeho exotický vzhled. Tento mazlíček je tak unikátní, že setkání s ním je zkrátka zážitek sám o sobě.
7. Chov chameleona dává domácím i návštěvám možnost poznat tvora, kterého jindy uvidíte leda v zoo.
8. Na výběr je hned několik druhů chameleona, jak si řekneme později. Každý je něčím zajímavý a nabízí jinou podívanou.

OSM důvodů, proč si NEPOŘIZOVAT chameleona

1. Ještěři obecně nejsou zrovna na mazlení. Pokud chcete zvířátko často chovat, hladit a tulit se, poohlédněte se raději po nějakém chlupatém savci jako morče nebo králík.
2. Chameleon je ve srovnání s jinými zvířaty do terária veliký a zabere tedy dost prostoru. Dorůstá až 60 cm a to už je docela kus.
3. Pro úplné začátečníky v oboru by se jistě našla i jednodušší zvířátka. Chameleoni jsou náchylní na stres, změny a nevhodné podmínky, navíc mohou být poměrně křehcí při manipulaci.
4. Chameleoni jsou velcí jedlíci a živí se převážně hmyzem. Neměl by vám vadit kontakt s cvrčky, mouchami a podobně.
5. Jsou to samotáři. Smiřte se s tím, že velice pravděpodobně budete chovat jen jednoho, jinak by bojovali o své teritorium.
6. Ač jeho chov není až tak náročný, na nic netušícího začátečníka to je docela hodně informací, rozhodně je potřeba před pořízením chameleona prostudovat literaturu a nejlépe se přímo zeptat zkušenějších chovatelů.
7. Chameleon potřebuje dostatek světla, vlhkosti, klidu, větve pro pohyb, živin, správnou teplotu a co nejméně stresu. Vybavení a umístění terária je tedy neméně složitý úkol.
8. Chameleoni se dožívají kolem 5 let. Na jednu stranu jde tedy o dlouhý závazek, na stranu druhou je to ve srovnání třeba s papoušky poměrně málo a musíte počítat s tím, že vás váš mazlíček opustí dříve, než byste si přáli.

Chov chameleona – vše, co potřebujete vědět

Nejdůležitější úkol při pořizování chameleona přichází ještě předtím, než si ho pořídíte domů. Vlastně jsou to hned úkoly dva – zaprvé je třeba si péči o tohoto tvora předem nastudovat, jelikož je poměrně náchylný na stres a špatné podmínky, nelze se tedy příliš učit za pochodu. Zadruhé je to pak příprava terária.

Terárium – příprava chameleoního domova

To by mělo být hlavně dostatečně velké. To v případě nejčastějšího chameleona jemenského znamená alespoň půlmetrovou základnu a metrovou výšku. Pokud bychom plánovali chovat víc jedinců, bude pro každého z nich potřeba samostatná ubikace – společnost totiž příliš nemusí a soupeří spolu (nejen) kvůli teritoriu. V teráriu by pak neměl chybět dostatek větví a rostlin ke šplhání, jelikož právě na nich tráví chameleon celý svůj život. Jestli půjde o živé nebo umělé rostliny je již na vás. Pokračujeme dál a dostáváme se ke světlu – chameleon bude potřebovat osvětlení asi 12 hodin denně, a to ze zářivky s podílem UVB. Dále nezapomeňme na teplotu kolem 25 až 30 °C a nakonec dostatek vzduchu třeba ve formě ventilačních mřížek.

V teráriu je potřeba pravidelným “stříkáním” a “poprašováním” udržovat dostatečnou vlhkost a zpřístupňovat chameleonovi vodu k pití. Každodenní krmení obsahuje hmyz, a to hlavně cvrčky a sarančata. Občas mu můžete zpestřit dávku jídla i něčím zajímavějším, třeba i některými druhy ovoce, pozor však třeba na bodavý hmyz nebo příliš tučné červy. Hmyz dávejte chameleonovi živý, umožníte mu tak, aby si svou potravu poctivě ulovil.

Abychom si to tedy shrnuli, v rámci terária musíte v závislosti na druhu chameleona myslet na tyto body:

• dostatek prostoru, tedy terárium s přibližně 50 cm základnou a 1 m výškou
• větve na lezení
• správnou teplotu (25 až 30 °C)
• vlhkost, kterou je třeba každý den doplňovat rosením
• světlo a teplo, včetně speciální UVB žárovky
• pestrou stravu založenou hlavně na živých cvrčcích s dostatkem vitamínů a živin
• klid a soukromí

Každodenní soužití

Pro začátečníky se z řady důvodů doporučuje samec, lépe snáší stres, nemá problémy spojené s rozmnožováním a koneckonců je v dospělosti i o něco zajímavější na pohled.

Běžné soužití je poměrně jednoduché, pokud zajistíte výše zmíněné základní potřeby. Chameleon nepotřebuje venčit, mazlit ani měnit prostředí kvůli nudě. Ba naopak, nejšťastnější je ve skrytu svých větví, bez rušení a přílišného kontaktu. Na ten ho samozřejmě můžete navyknout, budete-li na tom pracovat již od jeho mládí. Lepší je ale buď respektovat chameleonovu potřebu soukromí a spíše ho pozorovat, nebo si pořídit něco mazlivějšího a kontaktnějšího.

Zdraví chameleona

Ze zdravotního hlediska se bavíme většinou o dostatečně pestré stravě, jejíž nedostatek může mít na svědomí některé problémy. Na trhu je však dostatek doplňků stravy, a tak se zodpovědný chovatel nemusí bát, že by neměl jak svému mazlíčkovi tyto nedostatky zajistit. Výhodou u chameleonů je jejich schopnost měnit barvu, která často naznačuje, jak se právě cítí, zda je mu zima, je ve stresu, nebo je neopak relaxovaný a spí. Že je s vaším mazlíčkem něco v nepořádku můžete poznat podle vypoulenosti očí (u chameleona je vypoulenost právě žádaným jevem!), zánětlivě vypadajících procesů a tekutiny v tlamě, nebo třeba změklých růžků. Samozřejmostí je dobrá kondice, neměla by se mu rýsovat žebra či klouby.

https://www.youtube.com/watch?v=vm2f-\_qXaKQ

Mezi ještěry se jistě najde řada jednodušších druhů, avšak chameleoni jsou natolik jedineční, že si trochu té počáteční investice do znalostí o nich zaslouží. Jejich typický cukavý pohyb, měnivá barva, bleskurychlý jazyk i vypoulené oči vás budou neustále fascinovat a do vaší domácnosti přinesou nádech exotiky.

Důležité informace

Druhy chameleona

Chameleon jemenský

Řadí se mezi větší druhy chameleonů (samec dorůstá až 60 cm) a je asi tím nejčastěji doma chovaným. Jak už jeho název napovídá, pochází z Jemenu (a Saudské Arábie), kde žije převážně v hornatých oblastech. Je hodně žravý a na chameleoní zvyklosti i dost kontaktní. Pro chov je zajímavý nejen krásným zbarvením, ale také výrazným “rohem”.

Chameleon jacksonův

Středně velký chameleon s dopředu mířícími rohy. Jeho zbarvení není tak pestré, jako u ostatních druhů, ale i tento chameleon má co nabídnout. Ostatně právě zmíněné rohy jsou opravdu působivé, až děsivé. Ty ale rostou většinou jen samcům, u tohoto druhu můžeme sledovat velmi výrazný tzv. pohlavní dimorfismus. Původem patří do Afriky, konkrétně ho můžete nalézt v Keni, Ugandě a Tanzanii.

Chameleon obecný

Chameleon obecný je další středně velký druh chameleona, který se může pyšnit výraznými barvami v odstínech zelené, žluté, ale třeba i černé. Mimo to je zdoben zajímavou a nepravidelnou pruhovitou kresbou. Jestliže jsou chameleoni obecně nekontaktní, pak chameleon obecný je přímo expertem – alespoň co se vlastního druhu týče, je hodně teritoriální a agresivní. Je to jediný druh, který žije mimo jiné také v Evropě.

Chameleon pardálí

Co se týče barev, tak je asi nejzajímavější právě chameleon pardálí. Ve volné přírodě žije hlavně na Madagaskaru, ale našel si cestu i k nadšeným chovatelům. Kromě opravdu extrémně barevné škále se pyšní také svou velikostí, patří k jedněm z největších chameleonů a dorůstá až půl metru. Žasnete-li nad nádhernými fotkami chameleonů v sytě zelené, červené, žluté i modré barvě, pak je to jistě právě chameleon pardálí, který vás tak zaujal.