Slivoně vytvářejí krásné květy, které se později vyvinou v lahodné fialové plody. Ani ony však nejsou dokonalé a trpí na nemoci a další problémy. Problémy se slivoněmi jsou různé, vzduchem se šíří viry, bakterie a spory hub, které se šíří postřikem vodou. Švestky patří mezi přizpůsobivější ovocné stromy, a pokud jim věnujete dobrou péči, pravděpodobně je škůdci a choroby nepostihnou. Podívejme se níže na 10 nejznámějších nemocí švestek.
1) Pilatka švestková
Pilatka švestková na švestkách působí velké škody. Zvenku vypadá švestka v pořádku, na slupce může být malá hnědá skvrna, ale nic víc. Uvnitř je však švestka zcela nepoživatelná. Na plodech si můžete všimnout jedné nebo dvou malých ztvrdlých kapek pryskyřice, které jsou reakcí stromu na napadení. Na jaře se pilatka vynořuje z půdy a klade vajíčka na květy slivoní. Když se švestky vyvinou, malé housenky se prožerou do středu švestky a živí se jimi, jak se švestka vyvíjí. Pilatku švestkovou je obtížné potlačovat ekologickými metodami, jedinou dostupnou metodou je feromonový lapač, který do jisté míry pomáhá tuto chorobu potlačit. Hledejte na plodech hnědé značky, a když se vytvoří, plody otrhejte a spalte, což pomůže v boji proti chorobě v příštím roce.
2) Kadeřavost listů
Chcete-li zkontrolovat, zda se na listech nevyskytují mšice, odhrňte je a hledejte na nich stopy. Pokud žádné nevidíte, podívejte se přes lupu nebo pořiďte snímek zblízka a přibližte jej. Mšice totiž často nejsou pouhým okem viditelné. Je důležité mšice správně diagnostikovat, protože pokud předpokládáte, že se jedná o virus, chorobu nebo houbu, může se stát, že nakonec použijete fungicidní nebo jiný postřik, který mšice nezničí.
3) Housenky
Příznaky, které je třeba hledat, jsou malé zelené housenky na listech, nerozvinuté pupeny a listy s dírami. Obvykle se objevuje koncem března až v květnu. Prvním příznakem jsou drobné housenky na plodech a listových pupenech a v jejich okolí, které mohou spřádat hedvábná vlákna a viset na větvičkách stromů. Poté se z nich stanou větší housenky, které se živí listy, pupeny a téměř všemi částmi listů.
4) Hnědá hniloba švestek
Příznaky hnědé hniloby švestek si pravděpodobně nespletete s žádnou jinou chorobou. Na slupce postižených švestek se objeví šedé, malé vyvýšené hrbolky, a pokud do švestky říznete, dužina bude v místech, kde jsou hrbolky nejčetnější, zbarvená a hnijící. U této choroby hrozí, že švestka zcela uschne. Hmyz, ptáci a rozpraskání plodů v důsledku deště poškozují plody a umožňují tak proniknutí této houby. Jakmile je švestka napadena, může napadnout i další plody v okolí a velmi rychle může být napaden celý strom. Nejvíce jsou ohroženy švestky, které plodí velmi blízko sebe. Jak je vymýtit? Jakmile si všimnete napadených švestek, odstraňte je a zničte. Odstraňte také všechny spadlé švestky, nenechávejte je ležet na zemi a sbírejte plody, jakmile jsou zralé – nenechávejte je na stromě přezrát.
5) Obaleč švestkový
Způsobuje ji housenka jménem obaleč švestkový (Grapholita funebrana) a může za to, že plody jsou zcela nepoživatelné. Tento škůdce se obzvláště obtížně identifikuje, pokud švestku nerozřízneme, nebo ještě hůře, pokud do napadené švestky nekousneme. Uvnitř uvidíte narůžovělou malou housenku či červa s hnědou hmotou v otvoru, který uvnitř švestky vytvořila – to jsou její výkaly! Dalšími příznaky jsou zaschlé kapky, které se tvoří v blízkosti vstupního otvoru, předčasné opadávání plodů a změna barvy švestek. Životní cyklus tohoto škůdce začíná v květnu, kdy samičky kladou vajíčka na spodní stranu rostoucích švestek. Vajíčka se vylíhnou, zavrtají se do švestky a živí se jí. Když je housenka plně vyvinutá, vylézá ze švestky a staví si malý kokon, v němž se zakuklí (promění). Proti červům je vhodné bojovat chemickým postřikem.
6) Puklice švestková
Existuje mnoho forem šupinatého hmyzu, který napadá různé rostliny, ale jedna z nich může být problémem zejména u slivoní, jmenuje se puklice švestková. V době zralosti vypadají jako výrůstky velikosti hrášku, které jsou na kmenech a mladých větvích fialově hnědé. Živí se mízou větvičky, větve nebo listu. Jejich životní cyklus začíná, když puklice přezimují a pak kolem května nakladou vajíčka – asi 200 vajíček. V květnu až polovině července se vajíčka líhnou a odlézají na nové části stromu. V této fázi, kdy se hmyz pohybuje, mohou být pesticidy účinné. Když hmyz najde vhodnou pozici, sevře čelisti na kůře stromu a začne se živit mízou stromu, aniž by se znovu pohnul. Nejjednodušší metodou, pokud je váš strom přiměřeně velký, je ruční odstranění šupinatého hmyzu kolem května, kdy je jasně viditelný, ale ještě se nevylíhla vajíčka. Pokud se vám nechce odstraňovat je prsty, použijte k jejich odstranění zubní kartáček a trochu zředěného prostředku na mytí nádobí. Jemným postříkáním hadicí by pak měly být odstraněny všechny jejich stopy.
7) Kadeřavka švestková
Příznaky kadeřavky švestkové jsou poměrně neobvyklé a těžko je lze zaměnit za jiného škůdce nebo chorobu. Mladé plody se začínají jevit delší než obvykle a mírně větší, což je obvykle patrné kolem poloviny června. Dalšími příznaky jsou bílé skvrny na slupce postižených švestek, což je tvorba houby. Brzy poté začnou švestky vadnout a odumírat. Obvykle je postiženo asi 50 % švestek. Pokud se plody rozříznou v jakémkoliv stadiu, nenajdeme na nich žádnou pecku, pouze prázdnou kapsu bílé dužiny. Jak švestky vadnou, hnědnou a opadávají. Chorobu způsobuje houba Taphrina pruni a postihuje slivoně a peckoviny.
8) Rez švestková
Rez na slivoních způsobuje houba Tranzschelia pruni-spinosae. Obvykle se poprvé objevuje v srpnu, kdy je spodní strana listů pokryta rezavě hnědým povlakem. Na horních stranách listů se také mohou objevit malé nepravidelné černé skvrny. Některé odrůdy slivoní jsou ve srovnání s jinými ke vzniku rzi náchylnější. Na plody nemá vliv, pokud plody vykazují známky onemocnění, pak máte kromě rzi i jiný problém. Zatímco rez může být pro některé rostliny (např. některé borovice) velmi vážným problémem, u slivoní nepředstavuje závažný problém, protože se objevuje až v pozdním období roku. Rez se šíří větrem a přezimuje na rostlinách, zejména na listech, těsně pod zemí. V malé míře přezimuje také ve štěrbinách na kůře slivoní.
9) Ztvrdlá pryskyřice na švestkách
Na švestkách, které trpí stresem prostředí, jako je horké nebo chladné počasí, kolísající vlhkost u kořenů nebo podobné podmínky, se často objevují malé kapičky čiré a ztuhlé tekutiny. Může jich být hodně nebo jen několik. Kromě podmínek prostředí mohou být způsobeny velmi lokálním poškozením hmyzem nebo mohou být důsledkem jiného závažnějšího škůdce či choroby. Skvrny samy o sobě nejsou škůdcem ani chorobou, ale vznikají v důsledku jiného škůdce, choroby nebo stavu. Postiženou švestku rozřízněte napůl a hledejte stopy škůdce, pokud žádné nenajdete, je švestka stále jedlá. Pokud se objeví jiné příznaky, diagnostikujte, co je způsobilo, a nezabývejte se samotnými skvrnami, které jsou pouze příznakem jiného problému.
10) Střevlík
Brouk nesoucí název střevlík způsobuje v kůře stromu viditelné kulaté otvory, nejčastěji v hlavním kmeni. Při opakovaném napadení se objevují nejen otvory v kůře, ale kůra se začíná odlepovat od povrchu vnitřního dřeva. Tento brouk se vyskytuje na švestkách, jabloních, hrušních a třešních. Dospělí brouci vyvrtají v květnu/červnu do dřeva malé otvory, do kterých nakladou asi 50 vajíček. Z vajíček se zakuklí larvy, které se živí dřevem a přibližně o dva měsíce později se larvy promění v dospělé brouky, kteří si prorazí cestu ze dřeva a zanechají v něm charakteristické malé kulaté otvory. V srpnu/září se pak dospělci zavrtají zpět do kůry, kde nakladou vajíčka. Vajíčka přezimují a jako dospělci se objevují v květnu/červnu, kdy začíná jejich životní cyklus znovu. Ve většině případů jsou napadené švestky již oslabené a brouci na nich způsobují ještě větší škody. Jedinou možností, jak se brouků zbavit (s velmi malou šancí na úspěch) je zlepšit celkový zdravotní stav stromu. Ve skutečnosti je pravděpodobně nejlepší strom vykopat, spálit a začít znovu. Nevysazujte nové ovocné stromy na stejné místo.
Nejčastější dotazy
❓Jaká švestka je nejodolnější vůči chorobám?
Odrůda slivoně ‚President‘ je jediný druh jedlé švestky, který je považován za vysoce odolný. (Zdroj)
❓Jaká je průměrná délka života švestky?
Pokud není švestka nemocná, pak průměrně dožije věku 10-25 let. (Zdroj)
❓Za jak dlouho začne švestka plodit?
Slivoně začnou obvykle plodit asi čtyři až šest let po výsadbě. Pro dobrou úrodu je také důležité, aby švestky měly chladnou zimu, byly tvarované a rostly ve správném klimatu.
Video
Zdroj
