Někdo letí na zrzky, někdo se otočí za blondýnkou, jiný zas nedá dopustit na brunety. Co se týká koček a jejich zbarvení, je to vlastně docela obdobné. Pokud toužíte po konkrétním plemeni, je škála výběru opravdu pestrá a každý člověk si tak může vybrat to své. Ovšem nejen zkušení chovatelé, kteří plemena usilovně šlechtili po generace do určité podoby, ale i matka příroda umí být mocná čarodějka. Zajímavá zbarvení tak lze najít i mezi obyčejnými vesnickými kříženci neznámého původu. Ty často potkáváme v podobě roztomilých mourků, nepřehlédnutelných zrzečků, či rozpustilých strakáčů. Co ale tolik obávané černé kočky? Právě okolo nich se točí snad nejvíce lidových pověr. Skutečně nosí smůlu? Mohou vás uhranout či proklít váš dům? Může se jednat o převtělené démony nebo čarodějky? Kdoví…
1. Jediným dosud známým domácím plemenem, které má ve svém standardu povolenou pouze jednolitou černou srst, je bombajská kočka.
U nás se tedy prozatím toto tajuplně vyhlížející plemeno s uhlově černou srstí a smaragdově žlutýma očima nechová. Dokonce i po celé Evropě má zatím jen velmi úzkou chovatelskou základnu. Největší zájem je o něj v USA, odkud kočka pochází. Právě tam se o vznik plemene zasloužila chovatelka Nikki Horneová v 50. letech minulého století. S oblibou říká, že jejím cílem bylo vyšlechtit domácí kočku, která by se co nejvěrněji podobala černému panterovi. A podařilo se. Bombajská kočka byla o necelých dvacet let později oficiálně uznána jako samostatné plemeno.
Kočičích plemen, u kterých standard povoluje mimo jiné černou barvu, je po světě registrováno více než dvacet. Kromě bombajské kočky však žádné nemá stoprocentně černý opravdu každý chloupek.
2. Největší černá kočka na světě, černý panter, ve skutečnosti není samostatný zvířecí druh. Jedná se pouze o vzácnou barevnou mutaci jaguára nebo levharta.
Melanismus, čili nadměrně pigmentovaná kůže nebo srst, je považován za genetickou vadu. Pro velké šelmy takovéto odchylky ve volné přírodě představují nečekaně velký problém pro přežití. Přicházejí totiž o schopnost přirozeného maskování, což jim může značně zkomplikovat obstarávání potravy při lovu. Mláďata jsou také mnohem hůře chráněna před predátory.
Černý panter, jak se laicky takto zbarvenému levhartovi či jaguárovi přezdívá, není zcela černý jako třeba běžná domácí kočka. Pokud bychom se na jeho kožich mohli podívat blíže, zjistili bychom, že má na sobě sice velmi tmavý, ale přesto patrný vzor v podobě malých skvrn. Přesně tak, jako mají všichni ostatní levharti se standardním zbarvením.
3. Černé kočky byly ve středověku považovány za ďáblovo znamení.
Zatímco staří Egypťané kočky po staletí uctívali, ve středověku se tato karta bohužel obrátila. Právě kultura starověkého Egypta byla totiž považována křesťany za cosi zvráceného a nečistého. Což je pravděpodobně jeden z důvodů, proč se dříve posvátné kočky staly náhle symbolem zla. Konkrétně černé kočky měli pak lidé obzvláště v nelibosti. Šířily se pověsti o tom, že pokud potkáte v noci černou kočku, jistojistě vás postihne něco zlého. Mohlo by se prý totiž jednat o převtělení samotného ďábla, případně čarodějky. Lidé kvůli těmto pověstem po dlouhou dobu věřili, že černá kočka vás může uhranout nebo že si přišla pro vaši duši. Tato hysterie zašla tak daleko, že byly kočky s černou srstí po desítky let cíleně likvidovány.
Střípky této středověké mytologie se zachovaly dodnes. Nicméně pokud už vám přes cestu náhodou někdy přeběhne černá kočka, nepanikařte, nevytahujte pochodně. Je zde totiž velká pravděpodobnost, že tohle zvíře zkrátka a jednoduše pouze někam jde.
4. Černé kočky mají své vlastní svátky!
V roce 2002 zařadil Mezinárodní fond na ochranu zvířat (International Fund for Animal Welfare) mezi oficiální sváteční dny také Den koček. Ten se od té doby slaví vždy 8. června. Věděli jste ale, že černé kočky mají v roce ještě jeden svůj vlastní den? Například v Anglii Mezinárodní den černé kočky (International Cat day) připadá od roku 2010 na 27. říjen. Obdobu tohoto svátku zavedli také Američané. U nich se ovšem nazývá Čestný den černých koček (Black Cat Appreciation Day).
5. O černé kočky je podle výzkumů obecně výrazně menší zájem než o kočky jiných zbarvení.
Největší britská organizace na ochranu zvířat Cats protection prováděla během roku 2017 rozsáhlý průzkum veřejného mínění, také se ale zabývala přímo statistikami týkajících se adopcí opuštěných koček z útulků. Výsledky této studie ukázaly, že je o černé kočky znatelně menší zájem než o jakékoliv jiné. Často pro potenciální majitele není ani handicap v podobě chybějící končetiny taková překážka jako to, že je kočka celá černá. Toto potvrdila velmi podobná studie také kalifornské Univerzity Berkeley (UC Berkeley) již o pět let dříve.
6. Jsou černé kočky nefotogenické?
Americká fotografka Casey Christopher přišla před několika lety právě po přečtení studie UC Berkeley s myšlenkou, že jedním z důvodů, proč o černé kočky není příliš velký zájem, může být i fakt, že zkrátka nejsou příliš fotogenické. Lidé, kteří je tak fotí na stránky útulků, často neví nebo ani příliš nepřemýšlí nad tím, jak zvolit vhodné pozadí a světlo, aby tmavá barva na fotkách vynikla a kočka na nich vypadala přívětivě. Casey se proto rozhodla spustit vlastní nápaditý projekt.
V roce 2015 pravidelně docházela do Útulku západního Los Angeles (West Los Angeles Animal Shelter) a zdarma profesionálně fotila právě černé a kočky koťata, aby měly na webových stránkách útulků fotografie, které by zaujaly více potenciálních zájemců. Zní to možná ne příliš přesvědčivě, ale podle útulku se právě díky lepší prezentaci a povedeným Caseyiným fotkám podařilo mnoha nechtěným kočkám brzy najít nový domov.
7. Černé kočky miloval filmový producent Roger Corman a jednu se rozhodl použít i do svého filmu Hrůzné historky (Tales of Terror).
V roce 1961 byl v Hollywoodu vyhlášen poněkud zvláštní casting na důležitou filmovou roli. Producent do svého hororového snímku chtěl ikonické zvíře, které by zaujalo pozornost diváků a podtrhovalo strašidelnou atmosféru celého příběhu. Nakonec se rozhodl, že jím bude právě kočka. Požadavek navíc ovšem byl, že musí být zcela černá.
Na konkurz dorazilo se svými majiteli více než sto padesát černých koček i kocourů. Tato akce způsobila ve městě hotové pozdvižení. Podívat se přišel také místní dokumentarista Ralph Crane, který zde tehdy během nafotil sérii slavných fotografií, trefně nazvanou “Black Cat Audition”. Na jednom z černobílých snímků je dokonce s vítězkou kočičího castingu zachycen i jeden z herců Vincent price.
8. V některých zemích je černá kočka symbolem štěstí a lásky.
Ne všude je černá kočka vnímána jako zlé znamení. Například v Anglii nebo Irsku lidé věří, že tato zvířata naopak přinášejí štěstí a lásku. Co se týká černých koček křížících vám cestu, velmi prý záleží, z jaké strany kočka cestu přechází. V případě, že přijde zleva, tedy od srdce, budete mít v životě štěstí. Irové dokonce tvrdí, že černá kočka je nejlepší svatební dar pro novomanžele právě jako symbol lásky, kterou mezi sebou sdílejí.
Tato pověrčivost se držela po staletí také námořníků v dobách, kdy muži často nechávali doma své manželky samotné a vyráželi na dlouhé měsíce na plavby po moři. Pokud žena svému muži darovala černé kotě, aby mu dělalo společnost na lodi během cesty, stalo se zároveň jeho ochráncem před nebezpečím a mělo muži pomoci se v pořádku vrátit domů. Také to ale mohli být právě námořníci, kteří černou kočku měli údajně nechat doma svým manželkám a tím si zaručit, že jim budou ženy po celou dobu věrné.
Symbolem věčné nehynoucí lásky jsou černé kočky také v Japonsku. Toulavé kočky s černou srstí prý přitahují svobodné ženy. Pokud jste tedy svobodná Japonka a kočce, která si vás sama vybere, dáte domov, odvděčí se vám tím, že vám přivede partnera. Pokud vám taková kočka sedává opakovaně u dveří nebo na okně, znamená to údajně, že se brzy vdáte. Právě ženy, které vlastní černou kočku, jsou prý v Japonsku magnetem na svobodné muže.
9. Starověcí Egypťané uctívali černé kočky natolik, že v jejich podobě dokonce zobrazovali jednu ze svých bohyň.
S egyptskou bohyní Bastet je spojováno mnoho legend týkajících se její moci, podoby a vlastností. Nejčastěji je zobrazována jako vysoká štíhlá žena s černou kočičí hlavou nebo dokonce přímo v těle černé kočky se zlatým obojkem. Mluvíme zde o jedné z nejvýznamnějších a nejmocnějších bohyň starověkého Egypta. Bastet byla bohyně plodnosti, lásky, mateřsvtí, ale také ochránkyní koček a lidí, kteří tato zvířata uctívali. Její malby a pozůstatky různých sošek byly nalezeny v pyramidách, v palácích, ale i v příbytcích obyčejných lidí. Věřilo se, že Bastet mohla manželským párům zajistit početí a chránit dítě v těle matky před zlými duchy. Do domu měla také přinášet lásku a štěstí celé rodině.
Některé legendy také říkají, že Bastet byla z dvojčat, měla údajně ještě sestru Sekhmet. Ta bývá nejčastěji vyzobrazena s hlavou lvice se zlatýma očima. Obě tyto bohyně měly svou moc získávat ze slunce, ovšem každá byla docela jiná. Zatímco Bastet byla symbolem životodárného slunečního svitu a tepla, Sekhmet je spojována spíše s žárem egyptských pouští a ohněm.
10. Podle vědců jsou černé kočky rezistentní vůči některým závažným nemocem.
Národní institut zdraví zaštítil v uplynulých letech několik studií týkajících se koček a jejich odolnosti vůči nemocem. Vědci přišli s poměrně zajímavým zjištěním. Kočky, které mají v těle velké množství melaninu, tedy tmavého pigmentu v srsti nebo kůži, jsou podle nich odolnější či dokonce rezistentní vůči některým vážným onemocněním. Genetický výzkum údajně ukázal, že právě melanismus jde u koček ruku v ruce s vitalitou a houževnatostí. V lidské populaci se například vyskytuje velmi malé procento lidí, kteří jsou rezistentní vůči viru HIV či některým typům rakoviny. Mělo by se jednat o velmi podobný typ genu, který u koček způsobuje mimo jiné právě černé zbarvení srsti.
11. Je pravda, že černá srst na přímém slunci zrezne?
To, že vám slunce může v létě opálit či dokonce spálit kůži, je jasné. Ovšem změna barvy kůže vlivem přímého slunečního záření se netýká jen lidí, ale i zvířat. Například psům nebo koním s velmi světlou barvou srsti musí majitelé mnohdy mazat citlivější části těla (čumák a tlapky) opalovacím krémem. Co se ale děje se samotnou srstí?
Právě u koček a dalších zvířat s velmi tmavou, nejlépe však černou srstí, si můžete hlavně v létě všimnout světlejších skvrn, či nenápadného žíhání. V kožíšku se mohou objevit záblesky tmavě hnědé a rezavé barvy. Toto bývá nejčastěji viditelné na zádech a na hlavě kočky. Zajímavé ale je, že změna pigmentu v chlupech je opravdu jen sezónní záležitost a na zimu se po vylínání staré srsti obvykle vrací ke svému původnímu černému zbarvení.
12. Většina černých koček má žluté oči.
Poměrně překvapivé zjištění může být pro mnoho lidí fakt, že zbarvení srsti u koček velmi často ovlivňuje také barvu duhovky. Najdeme mnoho plemen, která mají konkrétní barvu očí určenou ve standardu (například ragdoll má povolené pouze modré oči). U kočičích kříženců je barva očí většinou dílo náhody, ovšem až na černé kočky. Ty vídáme z 90% pouze se žlutýma, případně světle zelenýma očima. Proč tomu tak je? Na vině je pravděpodobně opět vysoká hladina melaninu, který jak už víme, způsobuje mimo jiné právě černou barvu srsti.
13. V Japonsku mají černé kočky svou vlastní kavárnu.
V Japonsku jsou kočky velmi oblíbenými domácími mazlíčky,a proto se není čemu divit, že jsou zde populární také takzvané kočičí kavárny. Těch najdete v Japonsku stovky, jedna je ovšem jiná než všechny ostatní.
Ayako Yagi otevřela v roce 2013 ve městě Himeji kavárnu, kde žijí pouze černé kočky. Rozhodla se dát šanci kočkám bez domova, o které v útulcích nikdo delší dobu neprojevil zájem. Sama říká, že je to bohužel nejspíš právě proto, že jsou černé, a lidé tak často přehlíží jejich úžasnou povahu.
Pokud si říkáte, jak vůbec majitelka nebo návštěvníci rozeznají od sebe třináct koček, které vypadají jedna jako druhá, je to velmi prosté. Každá kočka má na krku obojek jiné barvy a u vchodu do kavárny také svou fotku a medailonek, kde si o ní můžete přečíst více informací v případě zájmu o adopci. Díky kavárně Nekobiyaka se od doby spuštění jejího provozu podařilo najít nový domov pro více než tři stovky černých koček, které tímto dočasným útočištěm prošly.
Video
Zdroj
