Jistě jste zažili situaci, kdy nemůžete něco najít. Mít zvířecí smysly by bylo v tu chvíli ideální. Zrak jako ostříž, aby jste hned mohli prohlédnout každou skulinku. Rychlost geparda, aby vám hledání šlo rychleji. Sílu medvěda, aby jste mohli zvedat nejrůznější předměty a zjistit tak, jestli se vámi hledaná věc nenachází zapadlá pod gaučem, nebo hozená pod lednicí. A co takhle čich. Ano! To bude to pravé. Nejlepší smysl, kterým půjde všechno najít. Vyčmuchat díky němu nejrůznější věci od lidí až po ztracenou košili je třeba pro psa hračka. Ovšem za předpokladu, že je k tomu vycvičen. Jeho smysl si sice nemůžeme vypůjčit, ale můžeme ho ztracené věci, nebo sledování naučit.
Úvod
S tímto výcvikem vám určitě poradí zkušení cvičitelé, nebo lidé, kteří se psem již stopují. Co když to, ale psa nebude bavit a nechcete tedy někam dojíždět a trávit spoustu času nad činností, která vás oba rychle omrzí, nebo pro ni nebudete mít nejlepší předpoklady. Co když bude výcvik stát i nějaké peníze a nemáme vůbec záruku, že vám nadšení vydrží delší čas. Nevadí, můžete to vyzkoušet a začít se stopováním v pár krocích sami.
Celý výcvik by měl probíhat v prostředí bez příliš aromatických rostlin (například řepka, šeříky, kvetoucí keře a stromy, příliš aromatická tráva a plevely). Vyhněte se také místům, kde cítíte i vy vůni, či zápach v okolí (ohniště, jídlo, hnojiště, prostředí chemičky, atd.). Pro výcvik je ideální louka, nebo pole, kde je pes zvyklý poslouchat. Proto než vůbec začnete se stopováním, choďte na vámi vybrané místo klidně každý den a trénujte základní povely, nebo náročnější cvičení, které pes důvěrně zná a jsou u něj na denní bázi. Tímto vytvoříte psovi jisté pouto ke konkrétnímu místu. Pes bude vědět, že když je tady, tak se musí poslouchat. Buďte přísní a důslední. Trvejte u každého příkazu na svém. Nedovolte psovi plnit povely polovičatě. Nikdy zadání neopakujte, pes musí poslouchat na slovo. Řekněte povel tedy vždy jen jednou a pokud pes nebude chtít úkol splnit, tak ho do povelu dejte ručně. Tedy pokud řeknete sedni a pes se neposadí tak ho posaďte sami, aby viděl, že se úkol musel splnit ať chtěl, nebo ne. Můžete si také domluvit nějaké rušivky. Například kamaráda, který projede kolem vás na kole. Nebo maminku s hrajícími se dětmi. Pokud má pro něco konkrétního váš pes slabost, můžete později přidat i jako rušivku konkrétní věc, člověka, nebo zvíře. Pes by měl správně všechny rušivky ignorovat a soustředit se plně na vás a váš výcvik. Pokud se tak neděje, nejste ještě na stopování připraveni a je potřeba neustále trénovat klid a soustředění psa na konkrétním místě.
Takto můžete místa různě měnit i střídat. Pes by se měl takto naučit, že ať už jste na jakkoli rušném místě, musí vás poslechnout na slovo.
Pokud pes zvládá i za přítomnosti různých rušivek všechny povely bez sebemenších problémů, ignoruje okolí a soustředí se celou myslí na váš trénink pak vězte, že tuto zkušenost využijete nejen při stopách, ale i při klasické poslušnosti na různých místech, ať už v klidném prostředí luk, nebo v ruchu velkoměsta.
Jestliže tedy pes hezky ignoruje okolí a plní všechny vaše příkazy, můžete začít s učením něčeho nového. Může to být nový povel, nebo právě stopování.
Ještě než se do stop dáte, tak si dopředu připravte pamlsky nebo krmnou dávku, nějaké kolíčky do země a špagát. Špagátem budeme následně kolíčky propojovat. Dále se vám také bude hodit úvazový kolík do země. Budeme v průběhu výcviku psa přivazovat. Ideální je tedy klasický kolík do země, který se dá koupit ve většině zverimexů. Dále vodítko a například stopovačku, abychom měli psa na stopě neustále pod kontrolou. Vyvarujeme se tak možnému úprku za zvěří. Také můžete poprosit někoho, aby vám psa vždy držel, než vyslovíte povel pro zahájení stopování. Pokud váš pes výborně zvládá odložení a nemá potřebu se zvedat dokud neřeknete i v přítomnosti nejrůznějších rušivek, tak můžete použít klasické odložení. Můžeme také psovi do začátku pomoci zvízazněním pachu, který chceme, aby sledoval například krémem na boty.
Vše připraveno? Tak jdeme na to.
První krok
Začněme s něčím jednoduchým. Psa mějte na stopovačce i vodítku a za vodítko jej uvažte, nebo odložte opodál. Pes by měl na vás neustále vidět, aby mohl poslechnout následující povel a lépe pochopit, co se po něm chce.
Vyznačte psovi určitý prostor pomocí kolíčků a špagátu. Následně hoďte do prostoru pamlsek. Může to být klidně čtverec trávy, nebo hlíny na poli. Psa pusťte z vodítka – stopovačka může zůstat připnutá na psa a označte moment vypuštění psa slovem, které později budete používat jako povel – hledej/stopa. Ideální pro toto mohou být čmuchací koberečky, které jsou už sami o sobě vyznačeným prostorem, nebo staré deky.
Psa bereme na stopy vždy hladového. Jako šelma bude přirozeně hledat potravu. Jakmile pes najde pamlsek, pochvalte ho. Označte ten správný moment například klikrem a několikrát zopakujte. Vždy jako první uvažte psa, poté hoďte pamlsek a s vypuštěním psa vyslovte povel a ukažte na čtverec.
Pokud se psovi nechce pamlsek hledat, musíte jej vyměnit za něco pro psa chutnějšího. Jako vždy i tady platí pravidlo, že odměnu si vybírá pes nikoli pán.
Druhý krok
Zkuste jeho denní dávku krmení rozházet po zemi ve vymezeném čtverci. Naučíte tím psa, že pokud si jídlo nenajde, žádné nedostane. Před jeho zrakem tedy sypeme jídlo na zem v označeném čtverci. Pes by měl sedět opodál a čekat na moment, kdy mu řeknete povel, který jste si dříve vybrali. Po povelu by měl okamžitě vyrazit do čtverce a hledat jídlo. Pokud se tak stalo a pes hledá v označeném místě potravu, chvalte jej.
Třetí krok
Po zvládnutí předchozího kroku plochu ve vymezeném čtverci systematicky pošlapeme a umístíme mezi šlápoty část krmné dávky. Vždy jedna stopa – jeden pamlsek. Poté dáme povel psovi k práci. Sledujeme a chválíme psa a také přihazujeme další odměny. Jakmile se naše krmná dávka ztenší, umístíme zbytek do vymezeného místa a práci ukončíme.
Pes by měl být po celou dobu soustředěný, neměl by odcházet z vymezeného čtverce. Jestliže pes zvedá hlavu, nebo dokonce odchází ze čtverce je potřeba změnit odměnu.
Čtvrtý krok
Dále naučíme psa sledovat souvislou stopu. Čtverec v tomto kroku již nepoužíváme. Připravíme si jeden kolíček do země.
Psa mějte opět uvázaného, než cvičení připravíte a nechte jej sledovat, co se děje. Zabodněte kolíček do země a od kolíčku udělejte pár za sebou jdoucích šlápot, jakoby jste balancovali na šňůře. Šlápoty by tedy měly jít pečlivě jedna za druhou. V každé stopě nechce pamlsek. Na poslední šlápotě nechte větší množství. Psa odvážeme a přivedeme ke kolíčku, kde by měl začít čmuchat. Zpočátku můžeme psa nasměrovat rukou, klidně mu každou šlápotu ukázat. Pes by měl očichat každou stopu a dojít k cíli. Při tomto kroku mějte psa na krátkou vzdálenost na vodítku. Takto opakujte trénink i několikrát za sebou, dokud nebude potřeba, aby jste psovi ukazovali směr. Délku trasy šlápot můžete měnit, může to být 5 stop, 12, ale klidně i 3 za sebou jdoucí šlápoty.
Že jste zvládli tento krok zjistíte tak, kdy po přivedení k výchozímu kolíku pes okamžitě najde směr, očichá každou šlápotu a najde cíl.
Pátý krok
V tomto kroku opakujeme totéž, co jsme se naučili v předchozím – čtvrtém cvičení. Změna je ale taková, že už neklademe pracně jednu šlápotu za druhou, jako na šňůře, ale jdeme klasickými kroky. Pes by měl i nyní očichat každou šlápotu, proto dál dáváme pamlsky do každé stopy. Správně by tedy měl čichat pes pravou, levou, pravou, levou. Měl by tedy jít cik cak, po každé šlápotě až k cíli. Cíl v tomto kroku můžeme psovi označit nějakým předmětem a na něj umístit 2-3 odměny. Jakmile bude pes u cíle dohazujeme další odměny. Dáme tím psovi najevo, že jsme s jeho prací spokojeni. Následně můžeme psa učit označit předmět zalehnutím.
Šestý krok
Nyní můžete psovi ztížit práci různými vyšlapanými cestami. Vlnovku, cesta mezi stromy, atd. Opět by měl pes očichat každou šlápotu. Dáváme tedy pamlsky do každé stopy.
Na závěr byste měli vědět, že toto byly vaše první kroky ve stopování. Je potřeba být tolerantní ale důslední, aby vás pes nenaučil, polevovat z vašich nároků. Věřte, že to bude zkoušet. Může záměrně vynechávat stopy a hned přiběhnout k cíli. Musíte se v tomto případě vrátit o krok zpět a být opravdu neústupní, aby později pes neměl ani nutkání něco zkoušet. Tyto první kroky ve stopování jsou hrubým základem toho, na čem budete později stavět. Pes by je měl tedy zvládat naprosto neomylně, bez jakéhokoliv zaváhání a přesně tak, jak jste ho to naučili. Jednu stopu po druhé. Pokud budete chtít do budoucna brát stopování opravdu vážně a účastnit se i soutěží, je velmi důležité, aby pes stopy nepřecházel. Velmi se totiž dbá na pečlivé očichání každé jedné stopy.
V tuto chvíli je tedy ideální najít skupinu zkušených cvičitelů stop a dále pracovat s nimi. Ve skupině zkušených stopařů vám jistě poradí, jakým směrem by se měl ubírat váš další výcvik. Poradit vám se správným chováním psa na stopě i to, jak nejlépe k psovi na stopě přistupovat, aby pes neměl pocit, že ho od stopy spíše odrazujete. Pro vás oba by mělo být stopování zábavou. Nezapomínejte, že i vy se musíte cítit nadšeně. Pes každou vaši změnu pocitu dobře vnímá. Zůstaňte veselí, plni nadšení a s chutí se hrňte do každého cvičení.
Hodně štěstí ve stopování!
Videa:
Zdroje:
