Sýkory jsou ptáci z čeledi sýkorovců, řádu pěvců. Jedná se o jeden z nejběžnějších druhů ptáků Evropy. Existuje celkem 45 druhů, přičemž nejznámější a největší je sýkora koňadra. Všichni je jistě dobře znáte, protože se každou zimu vrací na krmítka k našim domovům. Jsou to velice čiperní, společenští, vynalézaví a přizpůsobiví ptáčci.
Zajímavosti
Dali jsme o nich dohromady třicet zajímavostí. Tak se na ně pojďme společně podívat!
1. Sýkory koňadry dokáží imitovat i jiné ptačí druhy. Tato jejich schopnost vedla dokonce k tomu, že ve městech, kde se naučily úspěšně žít, volají samečci na samičky vyššími tóny, než ti, kteří žijí v lese.
2. Je běžné, že se ptáci navzájem varují před predátory. Stačí, aby se přiblížil jakýkoli dravec, který v nich vzbuzuje strach, a začnou křičet na poplach. Sýkory ve svém volání dokonce dokáží jasně rozlišovat různé druhy nebezpečí – například před hadem, vránou nebo kunou. Ostatní sýkory a hlavně jejich mláďata díky tomu přesně vědí, jaké nebezpečí jim právě hrozí.
3. Sýkory se řadí mezi jedny z nejinteligentnějších ptáků (po vránách, sojkách a papoušcích).
4. Pokud není v okolí k dispozici voda, sýkory chocholaté nezoufají – mohou totiž jíst sníh!
5. Sýkory patří mezi jedny z nejhlasitějších ptáků. Mlčí pouze ze specifických důvodů, jako je vyhýbání se predátorům nebo při pronikání na území soupeře.
6. Když si chtějí sýkory vystlat své hnízdo měkkými materiály, jsou dokonc schopné vytrhnout chlupy živému zvířeti, například psovi nebo veverce.
7. Slovo sýkora je odvozeno od výrazu sykati, protože tento pták se většinou ozývá typickým syk-syk-syk.
8. Když sýkory získají větší předmět kořisti nebo semena, zapojí se do přidržovacího kladiva, kdy předmět drží mezi nohama a buší do něj zobcem, dokud se neotevře. Tímto způsobem mohou dokonce otevřít lískové ořechy, a to přibližně za dvacet minut.
9. Pěvci jsou známí svými příjemnými melodiemi, které mají tendenci hvízdat ze svých hřadů. Sýkora není výjimkou. Její píseň je živá a rozmanitá. Ve skutečnosti se liší asi dvaceti různými způsoby.
10. Ze všech hrozeb přírodního světa jsou jednou z největších nebezpečí pro pěvce, jako jsou sýkory, kočky domácí. Ve skutečnosti jsou kočky jednou z hlavních příčin úmrtnosti pěvců spolu s ničením přirozeného prostředí pro rozvoj člověka. Kočky jen ve Spojených státech zabijí ročně přibližně jednu až čtyři miliardy pěvců!
11. Sýkory chocholaté mají poplašné volání, které jako by mizelo v dálce, což vyvolává dojem, že se pták pohybuje z jednoho místa na druhé.
12. Inkubující samice sýkory jalovcové sedí na hnízdě velmi pevně a při vyrušení syčí jako had.
13. Sýkory chocholaté si nevyhrabávají vlastní hnízdní dutinu. Místo toho používají přirozené díry ve stromech a opuštěné dutiny vyhloubené datly. Dále pak využívají i umělé budky.
14. Lidé často zavěšují krmítka, aby pomohli sýkorám přežít krutou zimu. Často je plní usušeným chlebem aniž by věděli, že to pro sýkory může představovat smrt. Chléb se totiž usazuje v jejich strumě, kde bobtná, protože obsahuje velké množství kvasinek. Nejvhodnějším krmivem pro sýkory jsou slunečnicová semínka, mák, lněná semínka nebo jeřabiny.
15. Během letu sýkory zřídkakdy mávají křídly a tak si šetří svoji energii.
16. Srdce sýkor bije neuvěřitelnou rychlostí – padesát úderů za minutu. Během poplachu se dokonce počet úderů zdvojnásobuje.
17. Zimní období pro sýkory představuje obzvláště velkou výzvu, kterou zdolávají díky různým strategiím. V noci se ke spánku shromažďují v keřích, v prázdné ptačí budce apod., aby se co nejlépe uchránily před zimou, větrem nebo vlhkostí. K minimalizaci tepelných ztrát jim slouží strategie, kdy si sednou, tělem si překryjí nohy a zobák si zastrčí pod křídlo.
18. I když primární složkou stravy sýkory je hmyz, může se změnit na agresivního predátora, při čemž loví drobné ptáky nebo netopýry.
19. Tělesná teplota sýkor se v různých částech dne významně mění. Obvykle se pohybuje kolem 41 °C, ale když sýkory krmí mladé, tak se jejich teplota zvyšuje o více než čtyři stupně a překračuje tak 45 °C, což je vystavuje jenom krůček od smrti, protože hrozí přehřátí organismu. V noci tělesná teplota klesá o 3 °C.
20. V létě se sýkoryy probouzejí při východu slunce a hodinu před západem slunce se jejich aktivita výrazně snižuje.
21. U sýkory koňadry je zaznamenáno až čtyřicet různých druhů hlasů. Nejčastěji jde o vábení v podobě ,,tví-tit” v období rozmnožování, kterým si samci vymezují svá teritoria.
22. Sýkory často jedí těla mrtvých zvířat a ptáků.
23. Během inkubace je samice krmena samcem, mláďata krmí oba rodiče.
24. Vzhledem k tomu, že jsou sýkory sedaví ptáci, nemají dostatečnou vytrvalost a tím pádem rychlost jejich letu není moc vysoká – cca třicet pět kilometrů za hodinu.
25. Sýkory mají vynikající paměť. Například si dobře pamatují místa, kde dostaly jídlo a vrací se tam.
26. Všeobecně má sýkora rozpětí křídel cca dvacet pět centimetrů a váží okolo dvaceti gramů. Avšak v konečném důsledku je to velmi individuální a také záleží o jaký druh sýkory se jedná.
27. Sýkory jsou opravdu velmi pracovité. Při krmení mláďat jim za hodinu přinesou kořist 30-40krát.
28. Na začátku dvacátého století se v Anglii lahve na mléko začaly uzavírat víčky z fólie. Uplynulo několik let a sýkory se je naučily klovat. Navíc je zajímal pouze krém, který se hromadil nahoře, ne samotný obsah lahve. Britští mlékaři, kteří dodávali své zboží, se kvůli jejich vynalézavosti raději pojistili a zavřeli lahve plastovými víčky.
29. Sýkory kvůli obživě svých mláďat absolvují za denního světla stovky letů.
30. Sýkory mohou fungovat jako lakmusový papírek, který ukáže, jak je znečištěné životní prostředí, díky tomu, že se zjistí, nakolik jsou sýkory kontaminovány těžkými kovy.
Video
Zdroj
