16 důvodů, proč si (ne)pořizovat appenzellského salašnického psa

Uhlově černou srst s hnědým pálením a typickými bílými znaky si většinou spojujeme s bernským salašnickým psem. Tento roztomilý medvídek je v České republice oblíbeným rodinným psem. Málokdo ovšem tuší, že ,,berňáček´´má i tři bratránky ve stejném zbarvení. Jednoho z nich, který má navíc i hnědou variantu, si právě teď představíme blíže – jedná se o plemeno appenzellský salašnický pes.

JEDENÁCT důvodů, proč si POŘIZOVAT appenzellského salašnického psa

• S appenzellským salašnickým psem v domě či na zahradě můžete klidně spát beze strachu o sebe nebo svůj majetek. Toto plemeno je neúplatným hlídačem a neproklouzne mu ani myš.
• Tříbarevný elegán je skvělým kamarádem dětí, na které je zvyklý, a to všech věkových kategorií. 
• Appenzellský salašnický pes je své rodině zcela oddaný.
• Přirozená inteligence a ochota spolupracovat ho přesně vystihují. Tyto vlastnosti oceníte především při výcviku a sportech.
• Ideálním partnerem appenzellskému salašnickému psu budou aktivní lidé, libující si v pobytu v přírodě.
• Krátká srst, střední velikost a absence extrémních fyzických znaků z něj dělají nenáročného společníka.
• Díky struktuře a délce srsti není třeba přílišné péče ani častého koupání. Jeho kožíšek má velkou samočistící schopnost.
• Obecně se jedná o velmi zdravé plemeno bez zatížení závažnými genetickými chorobami či vadami.
• Ani velký, ani malý. S takovým psem se klidně vejdete i do menšího bytu.
• I přes to, že to není žádný obr ani kulturista, zvládne svou rodinu i spolehlivě ochránit. 
• Díky jeho ,,vesnické´´ minulosti se dokáže, při včasné a správné socializaci, snést i s jinými domácími zvířaty.

PĚT důvodů, proč si NEPOŘIZOVAT appenzellského salašnického psa

• Je to svéhlavička. Oproti klidnému a mírnému bernskému salašnickému psu je appenzeller paličatější. Což by mohl, při jeho temperamentu a dalo by se říci i ostrosti, začátečníkovi docela zavařit. Toto plemeno vyžaduje již jisté zkušenosti, a proto ho úplným začátečníkům příliš nedoporučujeme.
• Jeho hlídací vlastnosti jsou neocenitelné. Hlídá opravdu aktivně a projevuje se mohutným štěkotem. Pokud vám vadí vyjadřování v podobě štěkotu, poohlédněte se jinde.
• Ač na údržbu nenáročný, co se týče stránky výchovné, dalo by se říci, že je to přesně naopak. Appenzellskému salašnickému psu je třeba se v mladém věku opravdu intenzivně věnovat a nepodcenit správnou socializaci. Zejména k cizím lidem může být velmi nedůvěřivý.
• K domácím lidem je velmi oddaný a milující. Proto se příliš nehodí k celoročnímu pobytu venku v kotci nebo sám na zahradě. Potřebuje úzký kontakt se svou rodinou.
• Jeho obranný instinkt může být v určitých situacích i na škodu. Obzvláště k nejmenším členům ,,své smečky´´ se může chovat velmi ochranitelsky i v nevhodných situacích.

Shrnutí

Appenzellský salašnický pes, díky svému nevelkému rozšíření, jistě bude budit pozornost jak na cvičišti, tak v psím parku nebo na procházce ve městě. Tento švýcarský chasník má ideální velikost i do menšího bytu a skvělé vlastnosti rodinného a hlídacího psa. Toto plemeno se vyznačuje pevným zdravím a na to, že to není malý pejsek, i poměrnou dlouhověkostí, rekordmani se mohou dožít až 17 let. Běžně se tito trikolórní ochránci a hlídači dožívají 12 až 14 let.

Obecná charakteristika appenzellského salašnického psa

 Péče o jeho fyzické blaho není nikterak náročná, avšak je třeba počítat s poněkud vyššími nároky co se týče jeho duševní zábavy. Nechat růst appenzellského salašnického psa jako dříví v lese by mohl být později poměrně velký průšvih. Od raného věku je důležitá zejména správná socializace na lidi, zvířata i situace. Tuto ,,práci´´ by měl začít už zodpovědný chovatel, od kterého si své štěňátko budete brát. Čím více toho pejsek v mladém věku pozná, prožije a zažije, tím to pro něj i pro vás, jako jeho vychovatele, bude v budoucnu jednodušší. Důležité je si uvědomit, že je nutno socializovat “selským rozumem”, ani příliš s nátlakem, ani málo bez zájmu. Mít zdravě sebejistého a vyrovnaného psa za trochu té námahy v počátku jistě stojí a vám i vašemu psu to usnadní další spolužití.

I. Povaha

Standard definuje appenzellského salašnického psa jako všestranného pracovního a rodinného psa, živého, temperamentního, sebejistého a nebojácného… Ke svým lidem je velmi milý, oddaný a loajální. Jeho vrozenou ostražitost a nedůvěru vůči cizím lidem je třeba podchytit hned v mladém věku, aby se nesprávným vedením nestal ustrašeným či dokonce agresivním. Vysoká inteligence a ochota spolupracovat se svým majitelem ho činí psem velmi vhodným k všestrannému výcviku. Výcvikem podpořená dobrá ovladatelnost spolu s mrštností a rychlostí zase najde uplatnění při různých psích sportech – od agility přes flyball až po canicross. Velmi rád často čmuchá, k tomu je ideální novodobý sport nosework. Výborné vlastnosti hlídače a ochránce majetku i rodiny zůstaly tomuto plemeni zachovány.

II. Vzhled

Tříbarevný, středně velký pes, téměř kvadratické tělesné stavby, v celém rozsahu harmonických proporcí, svalnatý, velmi pohyblivý a hbitý, s chytrým výrazem obličeje.

Kohoutková výška psů se pohybuje v rozmezí  52 – 56 cm, u fen 50 – 54 cm. Obousměrná tolerance je 2 cm. Hmotnost psů je v rozmezí 27 – 32 kg. Feny mívají okolo 23 – 28 kg.

Velikostně harmonická, lehce klínovitá, poměrně plochá hlava je nejširší mezi ušima, od nichž se stejnoměrně zužuje směrem k čenichu. Nos je černý nebo tmavě hnědý, odpovídající barvě srsti.  Silný chrup má pravidelný nůžkový skus, toleruje se i skus klešťový, jakož i absence některých zubů či jejich zdvojení. Poměrně malé oči mandlového tvaru mají mít živý výraz a co nejtmavší barvu. Poměrně vysoko a široce nasazené uši trojúhelníkovitého tvaru v klidu přiléhají k lícím.  Při vzrušení se natáčí dopředu.

Krátký silný a suchý krk přechází v silné a kompaktní tělo. Středně dlouhý, pevný a rovný hřbet pokračuje krátkými pevnými bedry a poměrně krátkou zádí. Ocas je hustě osrstěný, ze spodní strany je srst poněkud delší. V pohybu je stočený těsně nad zádí, nesený uprostřed nebo do strany.

Hruď je široká, hluboká a dosahující až k loktům s výrazným předhrudím. Břicho je poměrně volné, jen málo vtažené.

Končetiny jsou dobře osvalené, rovné a rovnoběžné a nejsou postaveny příliš úzce. Tlapy jsou krátké s klenutými, dobře přiléhajícími prsty a silnými polštářky.

Srst je patrová, pevná a  přiléhající. Krycí hust je hustá a lesklá. Černá, hnědá nebo šedá hustá podsada jí nemá prosvítat. Zvlnění srsti na kohoutku a hřbetě se toleruje, ale není žádoucí.

 Základní barva je černá nebo havanská hnědá s pokud možno symetrickými hnědočervenými a bílými znaky. Malé hnědočervené znaky (skvrny) nad očima. Hnědočervené znaky na lících, na hrudi (vlevo a vpravo v oblasti ramenního kloubu) a na končetinách, přičemž hnědočervená je vždy mezi černou respektive havanskou hnědou a bílou.  (zdroj)

III. Vztah k dětem a domácím mazlíčkům

Appenzellský salašnický pes, stejně jako jeho větší bratranec, miluje svou rodinu. Platí to i pro děti. Avšak k vyššímu temperamentu je více než vhodné na sebe děti a psa opravdu důkladně zvyknout, a naučit je vzájemnému respektu a správnému chování. S cizími dětmi by si mohl appenzeller dělat ,,pořádky´´, zejména pokud by nabyl dojmu, že jemu svěřená domácí drobotina je v ohrožení. Není tedy dobré nechávat děti se psem bez dozoru dospělé osoby. 

Samci bývají v dospělosti poněkud nesnášenlivý k jiným samcům. Avšak to se dá vhodným výcvikem a socializací eliminovat. Je dobré appenzellského salašnického psa od štěněte zvykat i na ostatní zvířata, pak je jeho spolužití s nimi obvykle bez problémů.

IV. Výchova a výcvik

V rukou zkušeného majitele je appenzellský salašnický pes doslova poklad. Vhodný k všestrannému výcviku, psím sportům, záchranařině a mnoha jiným odvětvím kynologie. Je však téměř nutné disponovat nějakými zkušenostmi, především s výchovou. Jak je psáno výše, co ušetříte v čase na údržbě appenzellerova nenáročného zevnějšku, to musíte ( a mnohdy několikanásobně ) investovat do jeho správné a včasné socializace, výchovy a výcviku. U tohoto plemene je obzvláště dobré vybírat od opravdu kvalitního chovatele, který se štěňatům intenzivně věnuje, a v tomto směru vám pejska v podstatě ,,předpřipraví´´. Zanedbaná výchova a socializace mají mnohdy za následek přetočení jeho přirozené nedůvěřivosti až v agresivitu nebo ustrašenost. Místo sebejistého a ostražitého hlídače a ochránce se tak lehce může stát, že budete mít doma labilní uzlíček nervů nebo agresora.  (zdroj)

V. Zdraví a péče

Zdraví appenzellského salašnického psa by se dalo označit za železné. V chovu se pravidelně rentgenují kyčelní a loketní klouby kvůli dysplazii. Jiná vyšetření chovní jedinci povinná nemají. Přesto doporučujeme k pročtení tento soupis vyskytujících se chorob zveřejnění na stránkách Klubu švýcarských salašnických psů – odkaz zde. Sami chovatelé se nezmiňují o žádné speciální péči, kterou by appenzeller potřeboval. Platí tedy to samé, co u všech plemen nebo kříženců. Preventivní kontroly a povinné očkování. Údržba srsti je, kromě období línání dvakrát do roka, téměř nulová. Stačí občas prokartáčovat nebo v případě velkého znečištění okoupat. Jinak si u něj vystačíte s čistou vodou či vlhkým ručníkem. (zdroj) 

VI. Náročnost

Náklady na ,,provoz´´ appenzellského salašnického psa jsou takřka minimální. Střihovou úpravu, trimování nebo nákladnou profesionální kosmetiku u něj nevyužijete. Kvalitní stravy také při jeho velikosti nespotřebujete enormní množství. Díky jeho pevnému zdraví i návštěvy u veterinárního lékaře bývají zpravidla preventivního charakteru.  Jediné, v čem je appenzellský salašnický pes opravdu náročný, je potřeba času, který spolkne jeho výchova, výcvik a vybití jeho temperamentní povahy správným směrem. 

Pořizovací cena appenzellského salašnického psa s PP začíná zhruba na 20.000,-. Pokud se nechcete účastnit výstav nebo aktivně chovat, můžete se u chovatele informovat, zda nemá štěňátko v pet kvalitě nebo nestandardního jedince nevhodného do chovu. Zkušený chovatel už u velmi malých štěňátek může poznat, zda jsou vhodná spíše na mazlíčka (pet kvalita –  barva nebo rozložení znaků atd.. ) nebo mají drobnou vývojovou vadu vyřazující z chovu (špatný skus, nesestouplá varlata, zálomek na ocásku atp…). Taková štěňátka bývají výrazně levnější, než zvíře, které má naději prosadit se na výstavách nebo v chovu. Nežli si zaopatřit appenzellského salašnického psa od překupníka nebo z takzvaného domácího chovu, zvažte prosím adopci. Tento způsob obstarání pejska může mít i mnoho výhod. Z adopce můžete získat pejska již naučeného hygieně, samostatnosti a se základním výcvikem. U starších zvířat můžete vybírat i podle povahy. Zkušený personál útulku nebo dobrovolník z dočasné péče může doporučit pejska na míru přímo do vaší domácnosti. Většina pejsků a fenek už bývá i kastrovaná, aby se předešlo nežádoucím nehodám, a všichni mají platné očkování, čip a jsou pod pravidelnou veterinární kontrolou. 

VII. Historie

Appenzellský salašnický pes je jedním ze čtyřlístku salašnických psů pocházejících ze Švýcarska. V roce 1853 bylo toto plemeno poprvé popsáno v knize Život zvířat ve světě Alp (český překlad). Stejně jako ostatní salašníci  má za předky římské honácké psy. Už v roce 1906 byl založen první chovatelský klub a plemenná kniha. Jako samostatné plemeno jej FCI uznala v roce 1989. Jméno dostal podle oblasti ve Švýcarsku, kde bylo plemeno původně chováno. I když se jedná o plemeno poměrně málo rozšířené, byla by škoda, kdyby si nenašlo cestu do více domácností u nás i ve světě.(zdroj). 

Přečtěte si také: 32 důvodů, proč si (ne)pořizovat psa a náš atlas psích plemen

VII. Důležité informace

Kde koupit appenzellského salašnického psa?

Všechno jste zvážili a jste přesvědčeni o tom, že budete pro appenzellského salašnického psa dobrým páníčkem? Nuže dobrá! Níže přikládáme seznam chovatelských stanic v Česku a na Slovensku, jež se zabývají chovem tohoto plemene a pravidelně mívají štěňata appenzellských salašnických psů na prodej.

Pokud máte zájem o adopci tohoto plemene, pod seznamy chovatelských stanic naleznete odkaz na skupinu zabývající se pomoci appenzelským salašnickým psům.

Chovatelské stanice v Česku

• CHS Lucky Droplet
• CHS Šťastná Berjanka
• CHS Vagabund’s Hof
• CHS Edimona
• Zobrazit všechny chovatelské stanice na KŠSP

Chovatelské stanice na Slovensku

• CHS zo Snežnického údolia
• CHS z Turčianskej záhrady
• CHS spod Hrádze
• Zobrazit všechny chovatelské stanice na Zoznam.sk

Útulky, dočasné péče a depozity

• Appenzell v nouzi