10 nejoblíbenějších hnědých psů – plemena hnědé barvy

Malá, velká, chlupatá nebo krátkosrstá plemena s jedním společným znakem. Hnědá barva. Plemena, která mají hnědou barvu srsti jako jedinou možnou, jsou poměrně výjimečná. Hnědá barva bývá většinou jednou z více možných barev, které dané plemeno může mít. Také variace hnědé barvy není jednotná, někteří psi jsou celohnědí, někteří mají hnědé plotny nebo skvrnky. Hnědá srst je u plemen poměrně oblíbená a rozhodně se není čemu divit. Čokoládová srst doplněná jantarovýma psíma očima musí chytit za srdce víc než jednoho milovníka psů. 

1) Labradorský retrívr 

Kromě hnědé barvy může mít labradorský retrívr zlatou a černou barvu. Jsou známí pro svou přátelskou a hravou povahu. Jsou velmi oblíbenými psy pro rodinný život. Stále jsou ale používáni jako lovečtí psi, což vyplývá i z názvu jejich skupiny. Retrívři obecně se začali používat jako psi pro přinášení zvěře. Z toho zároveň vyplývá, že labrador miluje vodu a je skvělý plavec. V praxi si ale nalezne i jiná uplatnění, díky svému skvěle vyvinutému čichu se používá jako záchranářský pes nebo je také častou volbou pro asistenčního psa. 

2) Chesapeake Bay retrívr 

Další ze skupiny retrívrů, chesapeake bay retrívr, je původem z USA, jak již napovídá i název plemene. Tento celohnědý pes je stejně jako předchozí plemeno původně loveckým plemenem, používali se především pro přinášení kachen. Opět je to přátelské plemeno, které se hodí do rodiny a má kladný vztah k dětem. Je zajímavostí, že chesapeake má mezi prsty plovací blány a jeho srst obsahuje tuk. Dokáže tak pracovat v náročných podmínkách a díky specifické vlastnosti jeho srsti i v ledových vodách. 

3) Americký stafordšírský teriér 

Staford je plemeno středního vzrůstu, který oplývá mnoha barvami své srsti. Jednou z nich je hnědá, a proto je právoplatně i v našem žebříčku. S tímto plemenem se pojí mnoho předsudků týkající se agresivity. Některé evropské země považují staforda za nebezpečné plemeno a omezují jeho chov. Tento názor se pravděpodobně odvozuje od původního využití staforda. Původně se totiž používal a byl šlechtěn pro psí zápasy. V Anglii byly během 18. století psí zápasy velmi populární a používal se k nim především stafordšírský bullteriér, který se od amerického staforšírského teriéra více méně nelišil. V roce 1835 byly zápasy zakázány v Anglii, v USA až v roce 1900. Kvůli tomu se stafford rozšířil do ameriky a zde se vyšlechtilo plemeno americký stafordšírský teriér. Na druhé straně je to ale velmi oblíbené plemeno, které se často pořizuje do rodiny k dětem. Bez předsudků se totiž setkáme se skvělým společníkem, který svým pohledem obměkčí nejedno srdce.

4) Jezevčík

Kdo touží po malém společníkovi do života, jezevčíkem rozhodně neudělá chybu. Jezevčíky rozdělujeme dle typu srsti na hladkosrsté, dlouhosrsté a drsnosrsté a dále dle velikosti na standardní, trpasličí a králičí. Tito psi, kteří jsou delší než vyšší, jsou známí pro svou osobitou povahu, často se s ním spojuje ostrost, ale nemusí to být pravidlem. V tomto seznamu se vyskytuje mnoho plemen využívaných v myslivosti, a to platí i pro jezevčíky, kteří se používají v norách. Jejich původní využití se hojně drží i dodnes a jezevčíci se tak často vidí v praxi. Protože jezevčík je i historicky zvyklý při situacích jednat samostatně, můžeme narazit na jejich tvrdohlavost. Nicméně jsou to ale skvělí a mazliví společníci, kteří jsou svému pánovi oddaní. 

5) Pudl 

Plemeno mnoha tváří. Na první pohled vznešený pes, zároveň je ale velmi chytrý a nadšený sportovec. Toto plemeno se vyskytuje ve čtyřech velikostech, toy, trpasličí, střední a královský.  Zároveň se vyskytují v několika barvách, z nichž je jedna právě hnědá. Pudl je považován za velmi inteligentní a učenlivé plemeno. Pudl plemenem pocházejícím z Francie, i když o jejich původ se ucházelo i Německo. Odtud se také odvozuje jejich jméno, ,,Pfudel” totiž německy znamená kaluž vody. Jejich původní využití bylo k lovu vodních ptáků, dnes je jejich uplatnění širší. Pudl je plemeno vhodné k různým sportům a aktivitám, jako příklad můžeme uvést agility, flyball, obedience nebo dogdancing. 

6) Čivava 

Čivava není jen nejmenším zástupcem hnědého plemena z našeho žebříčku, ale nejmenším plemenem vůbec. Váží kolem 2 kg, ale svoji velikost si vynahradí povahou. Jejich povaha a vzhled jsou velmi různorodé a vyskytují se v mnoha zbarveních. Jejich společným znakem je ale jejich temperament. I když čivavu málokdy přehlédneme, rozhodně ji nepřeslechneme. Čivavy jsou temperamentní a milují pohyb, i když nejsou považování za sportovce. Ke svým páníčkům jsou velmi oddané a vzhlíží k němu. Výchova je u čivav velmi důležitá. Často se stává, že kvůli její roztomilé velikosti je výcvik zanedbávám, čivavy jsou ale velmi bystré a učenlivé. Dobře si rozumí s dětmi školního věku. 

7) Australský ovčák 

Australský ovčák je dnes velmi populární plemeno. Považuje se za jednoho z nejinteligentnějších psů a je tak vhodný na různé psí sporty, jako je agility, dogdancing nebo dog frisbee. Hnědá není jedinou barvou, nalezneme ho ještě v dalších zbarveních, jako je černá nebo merle. U australských ovčáků je velmi důležitá socializace, aby nedošlo k vybudování bázlivosti nebo agresivitě. Jinak je to skvělý parťák k rodině i aktivnímu životu, rozhodně ho nezaskočí špatné počasí. Díky jeho husté srsti ho déšť nebo nízké teploty nerozhodí. 

8) Shiba Inu

Shiba-inu, japonský špic s plyšovou srstí, zatočeným ocáskem a roztomilým výrazem. To je další ze zástupců hnědě zabarvených plemen psů. Jejich barevné provedení je sezamová, černa sezamová nebo červená sezamová. Zajímavostí je, že se vždy musí vyskytovat tzv. urajiro. To je bílé zbarvení, které se nachází na vnitřní a zadní stran nohou, lících a hrudníku. I když je jejich srst hustá, nevyžaduje příliš péče. Má samočistící schopnost, takže se na ní neusazuje mnoho nečistot a psi jsou schopni si jich čistit sami. Původem jsou z horských oblastí Japonska. Zde sloužili k lovu drobné zvěře pro místní obyvatele. V Japonsku plemeno shiba-inu získalo status národní památky. I když se shiba-inu nepoužívá k lovu, pudy se u nich mohou stále projevit. Potřebuje pohyb a miluje aktivitu a hry. Shiba-inu je velmi tvrdohlavé plemeno, které nemá velmi vřelý vztah k cizím lidem. Rozhodně se nedoporučuje jako vhodné plemeno pro začátečníky. Dokáže si postavit hlavu a většinou nechce pracovat pro potěšení svého pána. To ale neznamená, že nelze vycvičit, jen se na výchovu a výcvik musí přistoupit dobře. 

9) Něměcký krátkosrstý ohař 

Další lovecké plemeno, německý ohař krátkosrstý, je jedním z nejoblíbenějších ohařů. Jak vyplývá z názvu, pochází z Německa. V době, kdy lov začal míz díky používání palných zbraní  jiný rozměr, začalo se přemýšlet o šlechtění psa, který by k takovému způsobu lovu byl vhodný. Cílem bylo získat psa, který bude všestranný a nebude zaměřen pouze na jeden úkon. Tento cíl byl splněn a německý krátkosrstý ohař se za všestranného psa rozhodně považuje. Jeho práce na souši i na vodě je spolehlivá, pracuje s vášní a zapálením. Je to velmi temperamentní plemeno, které potřebuje spoustu pohybu. I když je snadno vycvičitelný, je důležité jeho temperament ukrotit správným výcvikem. S dětmi a lidmi vychází dobře, jedinou nástrahou jsou jiní domácí mazlíčci, kdy se u nich může projevit lovecký pud. Zbarvení německého ohaře může být černé nebo hnědé a to v různých variacích barev a skvrn.

10) Německý ovčák 

Německý ovčák se považuje za jedno z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších psích plemen na světě. Je velmi vnímavý, učenlivý a rád pracuje pro svého pána. I když původně byli využívání jako ovčáčtí psi, dnes se díky svojí vycvičitelnosti často objevují jako pracovní psi. Asi největší rozšíření si našli jako psi služební. Zde se projevuje jejich obranářská povaha. Německý ovčák tak bývá k cizím lidem opatrný a brání si svou rodinu. Jednou z jejich předností je schopnost pracovat sám. Při některých situacích se nemůže spolehnout na povely svého psovoda a je schopen sám vymyslet, co udělat. Německý ovčák je ve dvou variantách srsti, a to dlouhosrsté a krátkosrsté. Nejčastější jsou ovčáci s černým sedlem a maskou, mimo to jsou povolená zbarvení vlkošedá a černá. 

Závěr:

V dnešním žebříčku jsme vybrali 10 nejoblíbenějších a zároveň nejznámějších psích plemen, hnědé zbarvení však nalezneme u daleko většího množství psů. Zbarvení rozhodně není jen jediným kritériem, podle kterého bychom si měli vybírat plemeno pro nás vhodné. Samozřejmě, že vzhled hraje velkou roli, měli bychom se ale zamyslet i nad dalšími vlastnostmi, jako je temperament, velikost, kolik potřebují pohybu a především jestli jsme schopni dát danému pleme vše, co potřebuje. U psů s tmavou srstí je důležité dávat pozor na výběr krmiva, při nevhodném složení by mohlo docházet k reznutí srsti. Aby se tomuto jevu předešlo, je třeba vyhýbat se stravě, která je bohatá na betakaroten. 

Nejčastšjší otázky:

 ❓Jak je možné, že někteří psi mají hnědou srst?

Všechno je otázka genetiky. Barvu srsti ovlivňují melanin, což je pigment, který dodává barvu srsti a kůži. Melanin má dva druhy, a to eumelanin, který předává barvu černou a pheomelanin, který předává barvu hnědou a červenou.

 ❓Považují se za hnědá plemena pouze psi, kteří mají srst hnědou celou?

Rozhodně ne. Kouzlem hnědě zabarvených plemen je rozmanitost, kterou hnědá barva přináší. Krásnou ukázkou může být již zmíněný německý ohař krátkosrstý. Jako úplně nejčastější zbarvení je hnědá, nebo černá. Dále jsou pak přípustné variace doplněné o bílou, kdy hnědá se objevuje na hlavě a dále pak na plotnách nebo tečkách. Vrh štěňátek tak může být velmi rozmanitý. 

 ❓Jak se starat o tmavou srst?

Důležité je dbát na kvalitní stravu, doplňky stravy a psí šampóny. Pokud máme psa s hnědou srstí a nechceme, aby docházelo k reznutí srsti, je důležité dávat si pozor na betakaroten obsažený v krmivu. Kde se betakaroten nachází? Může to být mrkev nebo batáty. Přes léto může srst reznout i kvůli sluníčku a postupem času i kvůli stáří.

Videa:

Zdroje:

1, 2, 3

3.5/5 - (115 votes)

Zdroj fotografií: Depositphotos

Podobné články

Nejnovější články na webu