10 českých a slovenských plemen psů, jež dělají skvělou reputaci

V tomto článku bychom se rádi zmínili o národní chloubě českých a slovenských psích plemen, která si postupně razí cestu do světa. Některá z nich jsou uznávaná jen u nás, ale mnoho je už i celosvětově. Většinou se jedná o statné psy, ale najdete mezi nimi i opravdového drobečka. Uhodnete o koho se jedná? 

1) Český fousek

Nejoblíbenější český lovecký pes. Za první světové války plemeno téměř zaniklo, ale nakonec se ho podařilo zase obnovit. Je velmi všestranný, dobře aportuje, je vhodný k dětem, hodí se do domu i na venkov. Většinou jsou dobře zvladatelní, ale u některých jedinců je třeba pevnější ruky. Psi mohou být až o polovinu větší než fenky. Má hrubou srst s přípustnými třemi zbarveními: tmavý bělouš, hnědá s bílými znaky a hnědá bez znaků. Český fousek byl prvním standardizovaným plemenem u nás na konci 19. století, ale zmínky o něm sahají až do 14. století. 

2) Pražský krysařík

Skutečné národní plemeno se vyskytovalo dlouhou dobu téměř pouze v Čechách a na Slovensku a to především v Praze. Díky své malé velikosti, rychlému pohybu a vysoce vyvinutému čichu se používalo k hubení krys (z čehož vznikl název „Krysařík“). Tento malý aktivní pes byl často k vidění na šlechtických hostinách českých králů na Pražském hradě. Zdobil dvory české šlechty a jako dar českých králů se dostal i k dalším evropským panovníkům a později i k prostým občanům. Pátrání po historických faktech vedlo k důkazům, že toto plemeno je skutečně českého původu a lze ho vysledovat až do raných dějin českého národa. Pražský krysařík je opět oblíbeným domácím mazlíčkem, který žije jako rodinný pes a stává se populárním i v dalších zemích světa. Jeho srst je krátká nebo polodlouhá, černá, hnědá nebo modrá se znaky, žlutá, červená, s pálením, nebo s pálením merle. Jsou to velmi rychlí a neúnavní běžci. Ke své rodině je velmi přítulný. K cizím lidem je nedůvěřivý a často je varuje štěkotem. Je elegantní a milý a rád aportuje.

3) Československý vlčák

Původně byl vyšlechtěn pro hlídání hranic v Československu v 50. letech 20. století. To se však nestalo zcela úspěšné, pro jeho strach z cizích lidí, potřebu extrémně pevné ruky a velkou trpělivostí při výcviku. V současné době se v Evropě a ve Spojených státech používají pro pátrací a záchranné akce, stopování, poslušnost, agility, tažení, pasení a pracovní psí sporty. Oficiálně uznán byl až v roce 1982. Je vyšlechtěn pro všestrannost a odolnost v drsných přírodních podmínkách a má mnohem samostatnější povahu než mnoho jiných pracovních plemen. Jsou vynikající volbou pro aktivní majitele, kteří rádi tráví čas venkovními aktivitami, jako je jízda na kole, běh nebo turistika. Nedoporučují se však pro začátečníky. Plemeno vzniklo zkřížením německého ovčáka a karpatské vlčice z inspirace z křížení vlků s eskymáckými psy.  

4) Český teriér

Český teriér, národní pes České republiky, je chytrý a dobrodružný parťák na hraní s dětmi a ochotný společník na procházky. Při práci jsou houževnatí, ale o něco klidnější a učenlivější než běžní teriéři. Čeští teriéři jsou svalnatí a krátkonozí lovci, kteří v kohoutku nepřesáhnou 35 cm. Jemná, hedvábná srst se vyskytuje v několika odstínech šedé, včetně úžasné platinové. Zvlněná srst v obličeji jim dodává sportovní, kontinentální vzhled a středně dlouhý krk jim dodává špetku elegance. Jsou ostražití vůči cizím lidem a ochraňují své blízké, jsou dobrými hlídacími psy, aniž by byli zvlášť hluční. Dobře se cvičí a chtějí se zavděčit. Plemeno pochází z Klánovic, zkřížením skotského, sealyhamského a možná i Dandie Dinmont teriéra. 

5) Chodský pes

foto od Svenska Mässan

V anglickém volném překladu český ovčák (“Bohemian Shepherd“¨) je inteligentní, živé, rychlé a atletické plemeno, které s nadšením vítá všechny aktivity. Je vhodný pro agility, dog dancing, pátrání a záchranu, čichání,  stopování, poslušnost, terapii, jako služební či pastevecký pes, a nyní proniká do oblasti coursing, dock diving a vytrvalostních zkoušek. Chodský pes je díky své oddanosti členům rodiny a zbožňování dětí vynikajícím rodinným psem. Je to plemeno, které miluje být se svou rodinou a dobře se snáší i ostatní zvířata, pokud je s nimi vychováváno. Srst je vždy dlouhá, černá s pálením. Jeho historie sahá na Šumavu do 13.tého století. 

6) Český strakatý pes

Jinak také nazývané Horákův laboratorní pes, není v současnosti mezinárodně uznané plemeno, nicméně standart byl u nás již schválen v roce 1960 a v roce 1981 byl zapsán v Českém svazu chovatelů. Jeho oblíbenost a počet stále roste. Jak už napoví název toto plemeno sloužilo k laboratorním pokusům. Je to společenský středně velký pes, milé a snášenlivé povahy, dokáže vytvořit silné pouto s majitelem, ale být i dobrým hlídačem. Je velmi všestranný, vhodný do bytu i na zahrádku, pro sporty, agility nebo canisterapii. Může mít krátkou i dlouhou srst, vždy tříbarevnou, vždy s polovinou bílé barvy. 

7) Český horský pes 

foto od CHS severozápadní Cesta

Nejmladší české plemeno, stejně jako český strakáč, dosud neuznané mezinárodní kynologickou organizací (FCI), ale v roce 1984 byl zapsán českým národním plemenem. Jeho využití bylo především v horách, jak už napovídá jeho název, kde tahal saně a uplatnil se především v saňovém sportu. Dokáže být ale i výborný pastevec nebo záchranář. Je to odolný všestranný pes, dobře cvičitelný, hravý, neagresivní, který dokáže být také hlídač či milý společník vhodný spíše k domku se zahrádkou. Vyžaduje také velké množství pohybu. Nemá rád hrubé zacházení, je ale potřeba důsledný výcvik pozitivní motivací. Původně vznikl křížením slovenského čuvače a kanadského saňového psa.

8) Slovenský čuvač

Slovenský čuvač je bezmezně věrný a odvážný a vždy připravený zahnat každého vetřelce, i kdyby to byli medvědi a vlci. Aby se v noci odlišil od divokých zvířat, je podle staré tradice chován pouze v bílé barvě. Odolný, vyrovnaný, silný a nebojácný horský a pastevecký pes, zvyklý po staletí na drsné klima slovenských hor, zejména Tater (někdy nazývaný “tatranský čuvač“), bránil své teritorium, smečku a domácí zvířata. Během 2. světové války téměř vyhynul jako většina čuvačů. Je velmi milující a milovaný člen rodiny, s potřebou pravidelné údržby srsti a je nevhodný do malého bytu. 

9) Slovenský kopov

foto od Svenska Mässan

Slovenský kopov je odolné a pracovité plemeno, které je známé také svou odvahou a velkou vytrvalostí a původně bylo vyšlechtěno k lovu divokých prasat. Je to mimořádně inteligentní plemeno s vynikajícím čichem a orientačním smyslem. Povahou trochu připomíná dobrmany. Jeho srst je středně hrubá, přiléhavá, hustá a vždy jednolitě černá s pálenými znaky. Můžeme také slyšet názvy jako slovenský honič nebo slovenský ohař. Byl šlechtěn pro práci v horských podmínkách křížením místních psů. Jeho standart mezinárodní kynologická organizace (FCI) uznala v roce 1963. 

10) Slovenský hrubosrstý ohař 

foto od Monique Gidding

Křížení loveckých psů českého fouska s německým ostnosrstým ohařem a výmarským ohařem vyšlechtilo toto nové a úžasné lovecké plemeno, které je snadno ovladatelné, vhodné do každého počasí, pro začátečníky, ale i zkušené lovce, k loveckým závodům, ale i jako společník. Zbarvený je po výmarském ohaři, ale má navíc hrubou srst s jemnou podsadou, která ho dobře chrání. Základní barva musí být vždy šedá s povolenými bílými znaky. Nejprve byl nazýván dlouhosrstým výmarským ohařem, ale od roku 1973 je veden jako samostatné plemeno. Je jen velmi vzácné ho vidět v jiných zemích, kromě Švýcarska, kde pátrá v lavinách.  

Historie

Počátky české kynologie jsou nejvíce spojeny s loveckou kynologií, stejně jako v ostatních státech, kdy zmínky sahají až ke Karlu IV. 

Rozdělení české kynologie

Dělí se do 3 spolků na plemena lovecká, pracovní a společenská.

Nejčastější dotazy:

Jsou českoslovenští vlčáci dobrými domácími mazlíčky?

Odpověď na tuto otázku je opravdu diskutabilní. Toto plemeno je temperamentem i vzhledem nejblíže vlkovi. Mohou být dobré k dětem, ale mají občas tendence být extrémně agresivní vůči ostatním domácím zvířatům. Potenciálně z nich mohou být dobří domácí mazlíčci, ale měli byste dbát na dostatečný pohyb, důslednou výchovu, dobrou stravu, aby se nenudil nebo nestresoval.

Jak domácky nazýváme pražského krysaříka?

Často je nazýván ratlíkem, srnečkou nebo minidobrmanem (či dobrman bonsai).

Jaké je první uznané české plemeno?

Český fousek

Videa:

Zdroje:

1, 2, 3

4.9/5 - (71 votes)

Zdroj fotografií: Depositphotos

Podobné články

Nejnovější články na webu