18 důvodů, proč si (ne)pořizovat českého horského psa

S tímto zajímavým plemenem se pravděpodobně ve městě nesetkáte, horští záchranáři by vám však o něm mohli vyprávět! Tento velký nebojácný, přesto však oddaný a přátelský pes se u nás chová teprve krátce, za tu dobu se nicméně stal velice žádaným a užitečným pomocníkem při práci na horách a na rozlehlých venkovských usedlostech, ale i parťákem do nepohody k domku se zahradou.

DESET důvodů, proč si pořizovat českého horského psa

• Mimořádně odolný a silný pes, který se nebojí jak tvrdé práce, tak aktivního odpočinku.
• Díky poněkud „voříškovitému“ vzhledu jsou čeští horští psi extrémně roztomilí a působí příjemným domáckým vzezřením
• Jedná se o velmi loajální a věrné zvíře se silným obranářským instinktem.
• Plemeno je velice houževnaté, není tak náchylné k nemocem, zvládne i extrémně nepříznivé podmínky, skvěle se adaptuje prakticky kdekoliv.
• Tito psi milují děti i jiná zvířata, harmonické soužití v početné rodině tak nebývá problém.
• Plemeno je využitelné na mnoho způsobů, uplatní se skvěle jako hlídač, záchranář, nadšený sportovec, ale i jako chlupatý miláček celé rodiny.
• Pes je odvážný a sebevědomý, nikoliv však agresivní, krizové situace je schopen řešit s ledovým klidem.
• Čechohorák je nesmírně inteligentní a vnímavý a má fenomenální paměť, dokáže se tak naučit nespočet povelů a cviků.
•  S českým horským psem se nikdy nebudete nudit a zbytečně zahálet, sedět doma na zadku totiž opravdu není jeho šálek kávy!
• Pes je to sice komunikativní a přátelský, přesto ale ne nijak vtíravý, dokáže být velice samostatný a nebude strádat, pakliže mu na několik hodin zmizíte z dohledu. 

OSM důvodů, proč si nepořizovat českého horského psa

• Pokud nemáte v plánu strávit minimálně šest hodin denně na nohou aktivním pohybem a zaměstnáváním psa, není toto plemeno pro vás rozhodně to pravé ořechové.
• Český horský pes je plemeno uzpůsobeno na život venku v horách, ve sněhu a zimě, do bytu si ho tak raději opravdu nepořizujte.
• V horkém letním počasí je potřeba psa neustále kontrolovat a svépomocí chladit, aby se nepřehřál.
• Tito psi potřebují pevnou ruku a jasně nastavené hranice, je tak potřeba se před pořízením zamyslet nad tím, jestli jste opravdu schopni zvládnout jeho výchovu.
• Nečekejte, že vám bude český horský pes dělat společnost celý den na gauči u televize, toto plemeno je velmi živé a hravé a vyžaduje ke spokojenosti spoustu aktivního pohybu.
• Pes je to velice chytrý a učenlivý, díky tomu ale dokáže být někdy pěkně tvrdohlavý.
• U tohoto plemene je důležitá pravidelná péče o srst a zvlášť z jara její časté vyčesávání, jelikož výrazně líná.
• K cizím lidem je nedůvěřivý, je potřeba mu pomoci pochopit, že ne všichni lidé, které nezná a kteří vstoupí do jeho teritoria chtějí ublížit jemu nebo jeho rodině.

Shrnutí

Český horský pes tedy rozhodně není pro každého, je to plemeno, jehož výchově a celkové spokojenosti a zachování duševního zdraví musíte coby majitel obětovat velkou spoustu svého času a trpělivosti. Jestliže jste si však jisti, že to zvládnete a že by se vám tento pes hodil do služby, ve které by mohl dostát svému jménu, neváhejte, protože energie, ale i láska, kterou mu svým úsilím předáte, se vám z jeho strany stokrát vrátí!

Obecná charakteristika českého horského psa

Český horský pes je dnes hojně využíván skutečně především na horách coby pomocník horské služby a pes do zápřahu saní. K tomuto účelu byl od doby samotného vzniku plemene šlechtěn a na to je také stavěn. Potřebuje tak být neustále zaměstnán a cítit se užitečný. Nejraději tráví čas venku, výborně se také hodí například jako hlídač stád na rozlehlých pastvinách. Z tohoto nám tedy musí jasně vyplývat, že v bytě se tento pes bude nejspíš cítit jako slon v porcelánu a že se opravdu hodí nejlépe k domu s možností stálého přístupu ven na velkou zahradu.

I. Povaha

Tito psi jsou obvykle velmi přátelští a ke svému pánu neskutečně loajální. Ačkoliv by měli být účelně vedeni k tomu, aby se příliš nefixovali na jednoho člověka a byli schopni samostatné práce, moc rádi tráví čas se svou rodinou, jsou hraví a milující. K lidem ani jiným psům se zpravidla nechovají dominantně, vědí-li, kde je jejich místo, dokážou být naopak velmi poslušní. K cizím mohou být nedůvěřiví, zvláště na území, které pojmou za své, se v nich probouzí silný obranářský instinkt, chrání svého pána a jeho rodinu. Agresivita je u českého horského psa velmi vzácná a bývá spíše projevem poruchy chování, či psychické nepohody, pro majitele by to měl být vždy signál, že něco není v pořádku a je potřeba ihned zjistit co, a problém řešit. (zdroj)

II. Vzhled

Český horský pes je již na první pohled hodně huňatý, srst má hustou a tvrdší, asi 10 cm dlouhou, kratší chlupy můžeme nalézt pouze po stranách čenichu a na nohou. Pes je velkého vzrůstu, ideální kohoutková výška by měla být 62 až 70 cm, fenky jsou o něco drobnější, u nich by se výška v kohoutku měla pohybovat mezi 58 a 66 cm. Hlava je přiměřeně velká tělu, spíše obdélníkového tvaru s menšíma vysoko posazenýma trojúhelníkovýma ušima. Pes má středně dlouhý čenich s mírným sklonem od širokého čela, silné čelisti s pravidelným nůžkovým nebo méně často klešťovým skusem. Oči jsou vždy černé či tmavě hnědé velké a kulaté, zvířeti dodávají mírný a klidný výraz. Tělo má český horský pes středně dlouhé s rovnou zádí a širokým hrudníkem, dobře osvalené a silné na vyšších nohách s pevnou kostrou. Ocas je delší a výrazněji osrstěný, v klidové pozici svěšený, v pozoru ho pes nosí zdvižený vysoko do vzduchu a zahnutý do oblouku. Celkový vzhled psa odpovídá jeho houževnatosti a vytrvalosti. Povolená zbarvení tohoto plemene je pouze strakáč, skvrny mohou být na těle rozmístěny nepravidelně, jejich barevná škála se vždy musí pohybovat od černé přes mahagonovou hnědou až po různé světlejší odstíny játrové. (zdroj)

III. Vztah k dětem a domácím mazlíčkům

Český horský pes je zcela typický svou mírumilovnou a přátelskou povahou, a to i k neposedným malým dětem. Rád si hraje a je středem pozornosti, v případě, že se ratolestí nabaží a chce si od nich odpočinout, zkrátka se poklidně vzdálí a najde si místo, kde nebude rušen, zřídkakdy dává najevo svou nelibost. Jak již bylo řečeno výše, toto plemeno je velmi oddané svému pánu, jeho děti tak bere jakou součást smečky a též si k nim vytváří silné citové pouto  a opatruje je. Vztah k ostatním psům a jiným zvířatům má toto plemeno také velmi pozitivní, hodí se jednak jako doprovod na vyjížďky s koňmi, jednak jako hlídač ke stádům velkých zvířat jako jsou krávy, ale i ovce nebo kozy, v neposlední řadě si rozumí i s menšími domácími zvířaty, není obvyklé, že by je naháněl, či se k nim choval jakkoliv agresivně. K nehodě však může dojít v případě, že si bude chtít hrát a vůči malému zvířátku neodhadne svou sílu, je tak lepší na psa v přítomnosti domácích mazlíčků raději vždy dohlížet. 

IV. Výchova a výcvik

U tohoto plemene není radno zanedbávat výchovu. S tou je potřeba začít již v útlém věku psa, později může být těžko zvládnutelný. Především je důležité určit, co si k vám pes smí a nesmí dovolit a tyto hranice ho nenechat překročit. Po zvládnutí alespoň základního výcviku je český horský pes zpravidla dobře ovladatelný, občas vás sice bude zkoušet, nicméně jestliže mu dopřejete dostatek zaměstnání a budete s ním pravidelně cvičit a učit ho novým věcem, pes rád poslechne a bude s vámi s chutí pracovat. Je-li k tomu správně veden, je schopen velmi rychle chápat a učit se, později dokáže svědomitě plnit úkoly i samostatně bez vašeho stálého dozoru. Díky své mimořádné senzitivitě na neznámé pachy si ho ve svých službách nejvíce cení právě záchranáři a horská služba, v pozici asistenčního psa by s ním kvůli jeho nezkrotnému temperamentu bylo pravděpodobně těžší pořízení. 

V. Zdraví a péče

Český horský pes je neobyčejně houževnatý a odolný. Dokáže se bez problémů adaptovat na život v nehostinných podmínkách, nevadí mu zima, vítr, ani sníh a déšť, díky svému medvědímu kožichu zvládne téměř cokoliv. Péče o srst nemusí být extra náročná, pouze je potřeba ji občas vyčesávat nejlépe hrubým kartáčem. Po zimním období pes silně líná, vyčesávání je tak spíše ve vašem zájmu, pakliže má pes přístup i do domu. Celkově vzato je na tom český horský pes, co se týká nemocí a dědičných vad, velmi dobře, psi bývají zdraví a na poměry velkých plemen se dožívají úctyhodného věku. Výjimečně se u tohoto plemene může vyskytovat jako u spousty velkých dogovitých psů dysplazie kyčlí, nicméně k tomu plemeno jako takové nemá sklony, tento problém je tak ve většině případů spíše důsledkem nedostatku pohybu, špatného stravování či obezity. (zdroj)

VI. Náročnost

Plemeno je náročné především na pohyb a prostor. Do bytu či domu bez možnosti stálého přístupu ven je tak naprosto nevhodné, pro tohoto psa jsou takové podmínky trápení. Český horský pes je opravdu ideální společník na venkov, kde bude mít dostatečné možnosti k vybití své nekonečné štěněčí energie. I v tomto případě ale pes potřebuje spoustu vaší pozornosti, je náročnější na výchovu a tedy i časově. Jedná se o velké plemeno, tedy je potřeba počítat i s většími finančními náklady na stravu a vybavení, pravděpodobně budete také velmi brzy po pořízení stavět kotec, který musí být dostatečně prostorný a odolný, samozřejmě by měl být zateplený, psa na něj určitě začněte zvykat co nejdříve. 

VII. Historie

Počátky chovu českého horského psa se u nás vážou k 70. létům dvacátého století. Tehdy ještě v bývalém Československu se tým Petra Hanzlíka marně pokoušel najít mezi dosud známými českými plemeny psa vhodného do saňového sportu. Původní neúspěšné pokusy s německými ovčáky vedli chovatele k vyšlechtění nového plemene, který splní jejich podmínky lépe. První vrh štěňat českého horského psa se narodil roku 1977 v Třeboni v chovatelské stanici Kopeček, rodiči byli fena slovenského čuvače Galka a Leif, tažný pes neznámého původu dovezený z Athabasky v Kanadě. Minimálně deset let poté docházelo u tohoto psa k příbuzenské plemenitbě, právě z toho důvodu, že základna chovu byla velmi úzká, vycházelo se ze spojení pouze dvou jedinců. Postupem času se podařilo dospět k chovatelskému záměru, vzniklo silné otužilé plemeno vhodné do zápřahu, adaptabilní na nepříznivé podmínky našich horských oblastí, které bylo zároveň bystré, dobře ovladatelné a především všestranně využitelné na mnoho způsobů, a to i pro každodenní náročnou práci. Ačkoliv je český horský pes pro laika spíše neznámý, již v roce 1984 byl úřady uznán jako české národní plemeno, oficiálně schváleno chovatelskou organizací FCI však dodnes není. (zdroj)

Přečtěte si také: 32 důvodů, proč si (ne)pořizovat psa a náš atlas psích plemen

VIII. Důležité informace

Kde pořídit českého horského psa?

Vše jste zvážili a jste přesvědčeni o tom, že budete pro českého horského psa dobrým páníčkem? Nuže dobrá! Níže přikládáme seznam oblíbených chovatelských stanic v Česku a na Slovensku, jež se zabývají chovem tohoto plemena a pravidelně mívají štěňata českého horského psa na prodej.

Chovatelské stanice v ČR

• Chs Di-Le-Grej
• Chs Dobrá cesta
• Chs Hvězda vysočiny
• Chs Netolická obora
• Chs Od Gerhuského potoka
• Chs Podbrdský dvorek
• Chs Severozápadní cesta
• Chs Stará láska
• Zobrazit všechny chovatelské stanice na Seznam.cz =>

Chovatelské stanice na Slovensku

• Zobrazit všechny chovatelské stanice na Zoznam.sk =>