Když se řekne činčila, milovníkům se vybaví luxusní šedivé kožichy a čapky v astronomických hodnotách. Chovatelům králíků zase ušáci v exkluzivní stříbřité barvě. Málokdo však tuší, jak skutečná činčila vypadá. Mnohdy je mylně považována za “divnou tlustou veverku”. Pojďme se tomuto jihoamerickému hlodavci, který je v přírodě téměř vyhuben, podívat na zoubek.
DEVĚT důvodů, proč si pořizovat činčilu
- Činčila, kromě toho, že je opravdu rozkošná, je ideálním společníkem hodně zaměstnaných lidí. Toto zvířátko má noční aktivitu a celý den spokojeně prospí.
- Starším dětem bude dobrým kamarádem. Pro ty menší se příliš nehodí. I když působí robustně, je pro nemotorné malé ruce příliš křehká.
- Mládě činčily není velký problém ochočit. Pokud si pořídíte starší činčilku, s dostatkem trpělivosti si najdete cestu i k ní.
- Pokud vás trápí alergie na roztoče ze zvířecí srsti, je činčila tou pravou volbou. Z jednoho vlasového váčku vyrůstá až 85 jemných chlupů. V tak neproniknutelném terénu, jako je srst činčily, nemá žádný roztoč šanci.
- Činčila postrádá typický hlodavčí odér. Je to dáno jednak její hustou srstí a kůží bez mazových žláz, ale i tím, že činčila velmi málo močí.
- Z původní šedostříbřité činčily vyšlechtili chovatelé mnoho zajímavých barevných variet. Můžete si tak opatřit činčilu bílou, černou, šedou, modrou, béžovou, lila, čokoládovou, nebo strakatou.
- I když je činčila poměrně akční tvor, kupodivu není příliš náročná na prostor. Ubikace nemusí mít velkou plochu – činčila ocení spíše výšku. Ačkoliv ani s ní by se to nemělo přehánět. Činčila není veverka, i když ji připomíná stavbou těla. Je nutné dbát na její bezpečnost a do vysoké klece nebo voliéry zajistit dostatek záchytných plošin, aby se činčila pádem nezranila nebo nezabila.
- Přesto, že v přírodě žijí činčily v koloniích čítajících až 100 jedinců, není problém chovat činčilu samostatně. Není ani typickým mazlíkem, který by si užíval hodiny mazlení a hlazení. Spíše vás při volném výběhu v bytě přijde zvědavě zkontrolovat a popřípadě se z vás bude snažit vyrazit nějaký ten pamlsek. Dlouholetí chovatelé však tvrdí, že varieta ebony( celočerná) je poněkud klidnější a mazlivější, než činčily s jinou barvou srsti.
- Jsou poměrně dlouhověké. Při správné péči, zejména krmení, se bez problémů dožívají i deseti let. Výjimkou nejsou ani činčily 16 leté a jsou zaznamenáni i jedinci, kteří se dožili 20 let!
ŠEST důvodů, proč si nepořizovat činčilu
- Činčila je noční tvor. Umístit ubikaci s činčilou do ložnice není právě dobrý nápad. V noci jsou opravdu hlučné a hrozí reálné riziko, že nezamhouříte oko. Na druhou stranu, pro budoucí rodiče by to mohl být super trénink.
- Ve své domovině je činčila oblíbenou kořistí predátorů. Je tedy poměrně lekavá. Pro přežití si vyvinula poměrně účinnou strategii. Při pocitu ohrožení, napadení nebo úleku, pouští činčila chlupy. Pokud se váš mazlíček poleká nebo bude ve stresu, její jemná srst se bude velice esteticky vznášet všude po bytě.
- Činčila obývá vrcholky And a není problém toto čilé zvířátko objevit i v nadmořské výšce 4000m. Vzdušná vlhkost je v těchto oblastech minimální a i teplota se málokdy vyšplhá vysoko. Činčila díky husté srsti zvládá skvěle zimu,ale s teplem se poprat neumí. Zejména v létě je nutno ji přestěhovat do chladné místnosti. Velmi špatně snáší i přímé slunce. Při teplotách nad 25 stupňů se může lehce přehřát a může dojít i k úhynu.
- Díky velmi chudé stravě ve své domovině nemá činčilí trávení pochopení pro snahu majitelů jakkoliv jim ,,přilepšovat´´. Nesprávným krmením můžete své činčile způsobit vážné onemocnění jater , průjmy či zácpy, a mnohdy tyto stravovací pokusy končí i smrtí zvířete.
- Máte-li představu, že večer u oblíbeného programu nebo filmu chováte svou činčilu na hlíně a hodiny se probíráte její úžasně hebkou srstí, zklameme vás. I když se dá poměrně snadno ochočit, je to velmi živé zvíře a chvilku neposedí. Pohladit se nechá, ale prostě to není mazlící typ.
- Je to bordelář. Činčily v době, kdy právě nespí, vymýšlí jenu neplechu za druhou. K pozorování jejich veselých kousků je to paráda, ale trpíte-li při pohledu na smítko na podlaze, z činčilích úklidových akcí nadšení nebudete. A jako správný hlodavec také ,,ochutná´´ cokoliv jí přijde do cesty. Je nutno ji tedy, v rámci její vlastní bezpečnosti, při volném pohybu bedlivě hlídat.
Shrnutí
Ochočená činčila je rozený komik a průzkumník. Nudit se s ní rozhodně nebudete a, když bude mít náladu, přijde se i pomazlit. Pohlazení činčilího kožíšku se nic nevyrovná. Pokud jí dopřejete dostatek pohybu a kvalitní stravu v přiměřené míře, bude vám dělat radost mnoho let. Pomineme-li trávicí problémy zaviněné nezodpovědným přístupem majitelů, je činčila poměrně hodně zdravé zvířátko. Vlivem vzdušné vlhkosti nebo nekvalitního sena, může občas trpět na plísňová onemocnění kůže. To se však dá vcelku rychle a účinně vyléčit přidáním fungicidního přípravku do její písečné koupele.
Chov činčily
Jak jsme již zmiňovali, divoké činčily žijí v koloniích . Tyto skupiny vedou dominantní samice. Pokud chcete chovat více zvířat dohromady a nechcete odchovávat mlá’data, je dobrésestavit páry ze stejného pohlaví. Pokud se pokusíte o odchov činčilích miminek, můžete narazit na problém se vzájemnými ,,nesympatiemi´´. I když se činčily budou dobře snášet, nemusí samice zabřeznout. Obvykle stačí vyměnit samce. Dříve se tradovalo, že samičky činčil velmi špatně zabřezávají. Není to zas taková pravda. Délka březosti je u činčil, narozdíl od jiných hlodavců, poměrně velká. Samička nosí mláďata celých 111 dní. Obvykle se narodí 1-3 mláďata, vzácně i více. Samec je velmi pečlivý otec a mláďata po narození bedlivě hlídá. Malé činčily se rodí osrstěné, vidí a slyší, a do hodiny už celkem obstojně hopkají po ubikaci.Samička kojí mladé do 6-8 týdne věku, ale pevnou stravu pravidelně přijímají už kolem 4. týdne.
Před pořízením vaší vytoužené činčily je třeba jí připravit bezpečné obydlí. Minimální rozměr pro jednu činčilu je 100(v)x50(š)x50(h), ale pouze za předpokladu, že ji budete pravidelně pouštět, aby se proběhla. V dnešní době je na trhu velké množství klecí a bytových voliér, které můžete své činčile zakoupit. Pro šikovného kutila není problém vybudovat obydlí pro činčilu sám, či přebudovat například klec pro velkého papouška. Zcela nevhodné jsou pro chov činčily akvária a terária z důvodu špatné větratelnosti. Vybavení klece by mělo být z přírodních materiálů – nejlépe dřeva. Velmi důrazně varujeme před vybavením z překližky ( kupodivu se z ní vyrábí domečky a i police do klecí pro činčily). Při okusu se překližka drolí a činčila se těmito drobky může udusit! Takže – masivu a větvím třikrát zdar! To je ten pravý materiál pro nenechavou činčilu.
V kleci by pak neměla chybět:
- napáječka
- misky na krmení
- jesličky na seno
- podestýlka
- domeček
- hračky
- větvičky na okus
- písečná lázeň
Inspiraci, jak zařídit skvělé bydlení pro činčily najdete například zde, nebo v našem článku o klecích pro hlodavce.
Ideální podestýlkou jsou pro činčilu bezprašné hobliny, kukuřičná drť, dřevěné peletky nebo štěpky nebo konopné pazdeří. Nikdy nepoužívejte kočičí stelivo nebo Asan. Zvědavé činčily je mohou konzumovat a díky hrudkujícímu efektu steliva pro kočky, nebo bobtnavosti Asanu, byste mohli o svou činčilku přijít.
Základem správné a zdravé činčilí stravy je seno. Ideální seno pro činčilu tvoří spíše stvoly a stébla, než lístky. Občas můžeme dopřát činčile i seno s přídavkem sušených bylin. Je dobré seno ještě přesušit a skladovat v suché a tmavé místnosti. Plesnivé nebo navlhlé seno nikdy nezkrmujeme.
Mimo seno činčily krmíme speciálními peletami pro činčily. I když na některých výrobcích bývá uvedeno, že plně postačí ke správné výživě činčil, vždy dáváme každý den i seno. Činčila si při jeho konzumaci obrušuje stoličky. Ale vraťme se k peletám nebo směsím pro činčily. Nikdy by neměly obsahovat olejnatá semena, ořechy a velké množství sušeného ovoce a zeleniny nebo živočišnou složku ( vejce, med, živočišnou moučku). Bohužel někteří výrobci stále vydělávají na neinformovanosti mnohých majitelů a i na zcela nevhodnou směs uvedou obrázek činčily a tvrzení, že právě tohle je pro činčily to pravé. Zde najdete veškeré informace o výživě činčil a množství doporučovaných značek krmiva přímo od klubu chovatelů činčil. Naleznete zde i dobré tipy na zdravé pamlsky pro vaši činčilku a čím jí můžete zpestřit krmivo, aniž by zvířátko trpělo zažívacími problémy.
Důležité informace o činčile
Váha: | 400 -600g |
Původ: | Jižní Amerika |
Vhodná ubikace: | klec, vitrína, voliéra |
Cena: | dle barevné mutace od 500 Kč do 1500 Kč |
Délka života: | 10 – 15 let |
Aktivita: | v noci |
Specifika činčily
Přesto, že činčila není typickým domácím mazlíčkem a úzký kontakt se svým majitelem zpravidla nevyhledává, je toto zvířátko nekonfliktní a svému majiteli může veselými kousky určitě zpestřit náročný den.Pokud jsou vhodně sestavené páry nebo i skupiny činčil, snášejí se velmi dobře a radost z nich je tak vícenásobná.
Oproti jiným hlodavcům, běžně chovaným v domácnostech, nejsou tolik kontaktní . K malým dětem se činčily převážně nehodí. Za jejich robustním vzhledem, který způsobuje jen jejich extra hustý koříšek, se skrývá poměrně hubené a křehké zvířátko.
Ani na chov není činčila příliš náročná, dodržíte-li její přísnou dietu a nebudete zvířátko nevhodně krmit nebo dokonce překrmovat. Je třeba si také uvědomit, že činčila není mazlíčkem na dva nebo tři roky,ale stráví s vámi podstatnou část vašeho života. V tomto směru můžeme činčilu směle přirovnat k pejskovi nebo kočičce.
Se svou soumračnou aktivitou se činčila skvěle hodí pro pracovně vytížené lidi, kteří přes den nemají mnoho času.
Jak a kde si koupit činčilu?
Podobně jako u psů si můžete činčilu zakoupit s průkazem původu od chovatelů. Seznam chovatelských stanic naleznete zde. Činčila s PP má, stejně jako pes s PP, několik výhod. Chovatel dbá na kvalitní stravu, nechová na příbuzných nebo nemocných jedincích, mláďata nejsou předčasně odstavena od matky a jsou od malička zvyklá na kontakt s lidmi. Na rozdíl od psů ale není cena nijak vysoká, s výjimkou vzácných barevných mutací, která se běžně prodávají od 1000,- nahoru, se dá činčila od chovatele sehnat již od pár set korun.
Pokud se přesto rozhodnete pro pořízení činčily v obchodě nebo přes inzerát, zkontrolujte při odběru v jakém je stavu, zda má zdravé oči, nemá průjem a má hezkou srst. Také se ujistěte, že nejsou mláďata příliš maličká na to, aby šla od matky. Správně se činčila odstavuje okolo 6. -8. týdne a váží alespoň 250 gramů. V případě koupě v obchodě se také ujistěte, že máte dva jedince stejného pohlaví, ne vždy to prodavači spolehlivě poznají. Jak rozeznat pohlaví u činčil a další užitečné rady se dozvíte například zde.