10 nejstarších stromů na světě: tisíce let staré stromy!

To, že stromy jsou nesmírně důležité pro nás a naši planetu, nejspíš už všichni víme. Napadlo vás ale někdy to, že se stromy mohou dožít i několik tisíc let? Existují kolonie stromů, které žijí dokonce miliony let. Tyto stromy jsou očitými svědky vzniku a zániku civilizací. Ty nejstarší stromy na světě si rozhodně zaslouží, aby o nich vědělo co nejvíce lidí. Podívejte se na tisíce let staré stromy. 

1) Senátor (Taxodium ascendens)

Strom jménem senátor byl jedním z nejstarších a největších cypřišů lysých na světě, jeho stáří se odhaduje na úžasných 3 500 let. Senátor byl vysoký 36 metrů, jeho obvod činil 10,7 metrů a ještě předtím, než na Floridě udeřil silný hurikán v roce 1925, byl vysoký 50 metrů. Senátor nezahynul vlivem stáří ale požáru, který jej zevnitř bohužel zcela zničil. V roce 2014 byl v parku vysazen padesátimetrový klon Senátora (jeden z deseti stromů, které byly ze Senátora naklonovány v 90. letech 20. století) a byl pojmenován „Fénix“.

2) Gran Abuelo (Fitzroya cupressoides)

Gran Abuelo, španělsky „pradědeček“, který se nachází v národním parku Alerce Costero v Chile, je nejstarším a stále žijícím stromem v Jižní Americe. Nyní je starý 3 646 let. Strom je vysoký více než 60 metrů, jeho průměr jsou 4 metry a obvod 11 metrů. Stáří stromu Gran Abuelo bylo určeno v roce 1993 poté, co vědci pomocí růstového kruhu ověřili jeho starobylost – tehdy odhadli stáří stromu na přibližně 3 622 let. To znamená, že Gran Abuelo vyklíčil přibližně 1 500 let před naším letopočtem. Existuje možnost, že Gran Abuelo nebyl ani nejstarším stromem v daném háji, protože mnoho větších stromů bylo v minulosti vykáceno.

3) Cypřišek z Abarkuhu (Sarv-e Abarkuh)

Cypřišek z Abarkuhu je považován za jeden z nejstarších stromů na světě, jeho stáří se odhaduje na 4 000 až 5 000 let. Přesné stáří zatím nebylo možné určit. Legenda říká, že strom Cypřišek z Abarkuhu zasadil íránský prorok Zoroaster nebo Jafet, třetí syn biblické postavy Noeho. Tento strom je národní přírodní památkou a je chráněn íránskou organizací pro kulturní dědictví. Díky svým rozměrům a legendární historii a stáří se strom stal jednou z nejoblíbenějších atrakcí města Abarkuh. Zajímavostí je, že roce 2008 se ministerstvo životního prostředí provincie Jazd snažilo zajistit ochranu stromu Sarv-e Abarkuh a nominovalo ho na seznam světového dědictví UNESCO. 

4) Tis z Llangernyw (Llangernyw Yew)

autor: vlastní dílo Emgaol, CC BY-SA 3.0

Stáří tisu z Llangernyw se odhaduje na 4 000 až 5 000 let. Datování tisů je často obtížné, protože jádro se ztratilo a z centrální části stromu vyrůstá několik velkých odnoží. Tis se nachází na hřbitově u kostela svatého Digaina ve vesnici Llangernyw a kostel má certifikát podepsaný Davidem Bellamym, anglickým botanikem, podle kterého je strom starý 4 000 – 5 000 let na základě tisíce let starých písemných záznamů. Tento prastarý strom má zvláštní místo ve velšské mytologii, protože je spojován s duchem Angelystorem (Andělem záznamu), který přichází každý Halloween, aby předpověděl, kdo z farníků následující rok zemře.

5) Strom Metuzalém (Pinus longaeva) 

Až do roku 2012 byl Metuzalém nejstarším známým stromem na světě a jeho stáří (tehdy měl 4789 let) objevili v roce 1957 Tom Harlan a Edmund Schulman. Strom je pojmenován po nejstarší biblické postavě Metuzalémovi, který se dožil 969 let. Tento prastarý strom roste v Metuzalémově háji v Bílých horách v kalifornském okrese Inyo, kde je obklopen dalšími prastarými stromy, ale jeho přesná poloha nebyla veřejnosti záměrně sdělena, aby byl strom chráněn před vandalismem. Na základě stáří stromu se odhaduje, že Metuzalém vyklíčil kolem roku 2832 př. n. l., takže je starší než slavné egyptské pyramidy. Nyní má 4 850 let a stále se mu daří.

6) Strom Prometheus (Pinus longaeva)

Před svým zánikem v roce 1964 byla borovice Prometheus jedním z nejstarších stromů na světě a v té době byla dokonce starší než Metuzalém. Strom se nacházel v háji několika starých stromů ve Wheelerově parku v Nevadě. Prometheus často uváděn das nejstarší borovice štětinatá v USA. V roce 1964 dostal geograf Donald R. Currey od Lesní správy povolení odebrat vzorek jádra stromu, aby určil jeho stáří, o němž se domníval, že přesahuje 4 000 let. Bohužel se Curreyho odběr nezdařil a celý strom byl pokácen. Vědci však napočítali na vzorku jádra 4 862 růstových letokruhů, ale odhadují, že strom mohl být starý nejméně 4 900 let, protože kvůli drsným podmínkám v oblasti mu pravděpodobně nevyrostl každý rok jeden letokruh.

7) Borovice štětinatá z Velké kotliny (Pinus longaeva)

Tato borovice štětinatá z Velké kotliny je nejstarším stromem na světě, její stáří se odhaduje na 5071 let. V roce 2012 byla vyhlášena nejstarším stromem, čímž překonala předchozího rekordmana o více než 200 let. Stáří stromu určil Tom Harlan v roce 2010, který pracoval na vzorcích odebraných předchozím vědcem, který to bohužel nestihl a zemřel. Oficiálně stáří stromu však není potvrzeno.

8) Starý Tjikko (Picea abies)

autor: vlastní dílo Karl Brodowsky, CC BY 3.0

Když byl v roce 2008 ve Švédsku objeven starý smrk Tjikko, byl prohlášen za nejstarší strom na světě a jeho stáří se odhadovalo na 10 000 let. I když se Starý Tjikko stal známým jako jeden z nejstarších stromů světa, není tak starý jako dub Jurupa, který byl objeven o rok později. Stáří stromu Tjikko ukazuje, že se klima ve Švédsku pravděpodobně oteplilo mnohem dříve, než vědci dříve odhadovali, a že strom do oblasti pravděpodobně přinesli migrující lidé.

9) Dub Jurupa (Quercus palmeri)

Dub Jurupa je další strom z klonální kolonie, který přežil tisíce let díky tomu, že se sám klonoval. Dub Jurupa byl objeven teprve v posledním desetiletí a je starý více než 13 000 let. V současné době je to nejstarší dub vůbec a jeden z nejstarších stromů v Kalifornii – jeho stáří odhadli vědci na základě velikosti kolonie a růstu jednotlivých kmenů. Dalším unikátem dubu Jurupa je, že je to jediný dub Palmerův v této oblasti, protože tento druh obvykle preferuje vlhčí a hornatější oblasti – hory Jurupa jsou suché a v nižší nadmořské výšce. Přestože bylo pozorováno, že dub Jurupa je pokrytý květy, což jsou pohlavní orgány rostlin, vůbec se pohlavně nerozmnožuje a nadále vytváří pouze klony.

10) Strom Pando (Populus tremuloides)

autor: J Zapell, volné dílo

Strom Pando je s odhadovaným stářím přes 80 000 let technicky vzato jedním z nejstarších stromů na světě a zároveň jedním z nejstarších žijících organismů. Zatímco většina ostatních stromů na tomto seznamu jsou jednotlivci, Pando je klonální kolonie, která sdílí jeden podzemní kořenový systém. Nad zemí může Pando vypadat jako háj jednotlivých stromů, ale všechny jsou geneticky identické klony. Strom Pando dokázal přežít po tak dlouhou dobu, protože se dokázalo neustále klonovat. Vědci však nedávno zjistili, že Pando možná umírá. Studie stromu Pando ukazují, že jeho velikost již několik desetiletí klesá a produkce náhradních stromů se zpomaluje. K možnému úhynu stromu Pando přispěl rozvoj lidské činnosti v oblasti a nadměrné spásání mladých stromků místními zvířaty.

Často kladené dotazy

Jak dlouho většinou žijí nejstarší stromy?

Stromy se mohou v závislosti na druhu dožít od méně než 100 let až po více než několik tisíc let. Jeden konkrétní druh však většinou přežije všechny – za nejstarší existující strom je oficiálně považována borovice štětinatá (Pinus longaeva) z Velké kotliny, která dosahuje stáří více než 5 000 let. Neoficiální věk však může dosahovat více než 80 000 let.

Která část stromu je živá?

Vnější vrstvy kmene stromu jsou jedinou živou částí. Kambium vytváří nové dřevo a novou kůru. Pás tkáně mimo kambium je floém. Floém přenáší nové materiály (cukry vzniklé fotosyntézou) z koruny ke kořenům.

Mají stromy DNA?

Rostliny, stejně jako všechny ostatní známé živé organismy, předávají své vlastnosti pomocí DNA. Rostliny se však od ostatních živých organismů liší tím, že mají chloroplasty. Stejně jako mitochondrie mají i chloroplasty svou vlastní DNA.

Mohou stromy cítit bolest?

Na rozdíl od nás a jiných živočichů nemají rostliny nociceptory, specifické typy receptorů, které jsou naprogramovány tak, aby reagovaly na bolest. Nemají samozřejmě ani mozek, takže jim chybí mechanismus potřebný k tomu, aby tyto podněty proměnily ve skutečný zážitek. Proto rostliny nejsou schopny cítit bolest.

Videa

Zdroj

1, 2, 3

4.9/5 - (67 votes)
Obsah článku

Odebírejte články a nic vám neunikne

Dáme vám vědět, jak vyjde další článek. Můžete se kdykoli odhlásit.

Podobné články

Nejnovější články na webu