13 důvodů, proč si (ne)pořizovat pískomila

Nudí vás už televize a do kina je to daleko? Milujete přírodu a při pohledu na drobné tlapičky, sametový kožíšek, cukající se vousky a očka jako korálky, se vždy roztopíte jako zmrzlina v rovníkové Africe? Pořiďte si pískomily! Tito malí činorodí ,,myšové´´ jsou rozkošní a akční chlapíci. Říká se, že pohled na rybičky v akváriu uklidňuje. Jsme přesvědčeni, že rodinný život pískomilů hravě strčí do kapsy i sebelepší dokument od BBC. Pojďme si tedy tato malá zvířátka představit blíže.

SEDM důvodů, proč si pořizovat pískomila 

• Pracujete celý den a na kočku či psa nemáte čas? Pískomilové celý den lenoší a večer začnou řádit. Nemusíte tak mít obavu, že byste o jejich veselé kousky přišli a večer sledovali jen spokojeně chrupající načechrané kuličky.
• Jako u mnoha zdomácnělých druhů, i u pískomilů chovatelé vyšlechtili mnoho barevných variet srsti. Můžete je tak od sebe lehce rozlišit a vytvořit i pestrou skupinu v jedné ubikaci. Barevné variety a možné křížení naleznete zde.
• Přesto, že pískomilové přes den spí, k večeru a v noci si absenci aktivity vynahrazují. Jsou to velmi vynalézavá  a rychlá zvířátka. Rozhodně nebudou jen nečinně sedět.
• Pískomilové nejraději žijí ve větších skupinách. Pozorováním jejich sociálního života se rozhodně nudit nebudete. 
• I tento drobný hlodavec se dá velmi dobře ochočit. Může tak být kamarádem i staršímu dítěti, které bude při manipulaci s křehkým zvířátkem dostatečně opatrné.
• Pískomilové nejsou potravní specialisté. Nároky na jejich stravování nejsou nikterak náročné, a krmivo pro ně seženete v každém dobrém obchodě pro zvířata.
• Jsou velmi čistotní a potřebu vykonávají většinou na jedno místo. Nemusíte tak často čistit kompletně celou ubikaci. Stačí vybrat znečištěnou podestýlku. Avšak část starého steliva na místě vždy ponechte, aby pískomil opět trefil na svůj ,,záchod´´.

ŠEST důvodů, proč si nepořizovat pískomila 

• Pískomil není samotář. Chovat pouze jednoho, i když se mu budete věnovat, pro něj není dobré.  Potřebuje kamarády stejného druhu, jinak strádá.
• Jak jsme naznačili v prvním odstavci, pískomilové mají soumračnou a noční aktivitu. Pokud  milujete spánek a vyruší vás z něj i pád špendlíku na podlahu, nebude pro vás pískomil ten pravý kamarád. Pokud tedy jejich domeček nepřestěhujete na půdu či do sklepa.
• Pískomil, díky své velikosti a rychlosti, není vhodným zvířátkem pro malé děti. Při špatné manipulaci mu může být pád z výšky nebo silnější zmáčknutí, osudným.
• Stejně jako osmák, i pískomil si vyvinul osobitý způsob obrany. Při úleku, nebo špatném zacházení, může pustit ocásek jako ještěrka. Pahýlek se celkem rychle zahojí, ale ocas mu už nikdy nedoroste. 
• Pískomilové jsou poměrně nároční na prostor. Rádi hrabou a v přírodě si staví komplikovanou síť tunelů. I doma chovaný pískomil potřebuje poměrně prostornou ubikaci.
• Kombinovat pískomila s jinými druhy, například křečky, není dobrý nápad. Jsou to velmi teritoriální zvířátka a v domečku by tak mohla nastat docela krutá válka o prostor. Pokud chcete namíchat skupinu pískomilů z jiných ,,rodin´´ je velmi vhodné udělat tak před osmým týdnem věku, aby se zvířata dobře snášela a nedocházelo k napadání.

Shrnutí

Pískomilové jsou velmi zajímavá zvířátka, jak svým rodinným životem, tak činorodostí v budování svého ,,podzemního městečka´´. O samotě velmi trpí, proto je vhodné chovat je minimálně v páru. Ideální je ovšem větší skupina. I díky tomu potřebují hodně prostornou ubikaci. Starším dětem nebo dospělým budou skvělými kamarády. Dají se poměrně dobře ochočit a k lidem nebývají agresivní. Avšak skamarádit pískomila s křečkem, morčetem, nebo cizím dospělým pískomilem nebývá právě dobrý nápad. Něžný tvoreček se v mžiku změní ve válečníka a bude se snažit bránit si svůj domov. Na potravu není pískomil nikterak náročný a přes svou velikost je to poměrně zdravé a odolné zvířátko.

Chov pískomila

S trochou fantazie a šikovnosti můžete svým pískomilům vytvořit skutečný ,,ráj´´, kde si mohou hrabat a stavět jejich oblíbené tunely a komůrky. Chovem samotného pískomila mu můžete spíše uškodit. Tato zvířata mají silnou potřebu žít v rodině. Zpravidla je ideální chovat dohromady několik samiček, pokud nechcete pískomily rozmnožovat. 

Chovem v páru, nebo ve skupině se samcem, můžete mít několikrát do roka slušnou nadílku malých pískomilů. Samice rodí 3 až 4 vrhy ročně po dvou až osmi mláďatech. Březost trvá 25 – 29 dní a rodí se holí a  slepí s hmotností okolo 2g. Samec se po porodu neodděluje. Pomáhá s výchovou mladých a pozdější návrat do skupiny by mohl být pro něj problematický. Okolo 4 týdne už bývají poměrně samostatní, ale mají-li možnost, snaží se sát mléko ještě v šestém až sedmém týdnu života. Od samice se odebírají většinou v osmém týdnu. 

Opakované porody však samičky vysilují a najít dobré domovy všem malým pískomilům může být z dlouhodobého hlediska dost náročné.

Pokud jste se rozhodli, že pískomil je tím správným zvířátkem právě pro vás, je nutné mu před jeho příchodem do domácnosti vytvořit správné místo k životu. Ideální je akvárium nebo terárium  s minimálním rozměrem 60(d)x40(š)x 40(v) pro pár. Čím více zvířat, tím je samozřejmě třeba větší prostor. V obydlí by neměly být žádné plastové komponenty. Pískomilové je velmi rychle zlikvidují svými ostrými zuby. Ideální je vybavení ze dřeva, kde jejich destruktivní činnost nevadí a není životu nebezpečná. 

V kleci by pak neměla chybět:

• napáječka
• misky na krmení
• jesličky na seno
• podestýlka
• domeček 
• hračky 
• závěsná koule na seno/zeleninu
• větvičky na okus
• trubky na prolézání aj. 
• materiál na vystlání hnízda – papírové ubrousky, dřevitá vlna, skartovaný papír
• písek na koupání

Inspiraci, jak zařídit skvělé bydlení pro pískomily najdete například zde, nebo v našem článku o klecích pro hlodavce.  

Pro pískomily jsou vhodné různé typy podestýlek. Můžete použít jak klasické hobliny, tak například bukové štěpky, podestýlku asan, kukuřičnou podestýlku…Nejvhodnější se jeví směr rašeliny, jemného písku a pilin.Určitě však pískomilové ocení rozmanitý výběr materiálu na stavění hnízd a chodbiček. Vděční vám budou i za roličky od toaletního papíru nebo papírových utěrek, kartonové krabičky ( bez izolepy, lepidla a potisku), větve nebo větší kameny, které mohou využívat jako pozorovatelnu.

Poslední, ale neméně důležitou, součástí spokojeného života pískomilů je krmení.  

Základ stravy tvoří různé druhy semen – slunečnice, kukuřice, hrách, sója, tykev, meloun, proso, pšenice, oves nebo ovesné vločky apod. V zimě můžeme část semen podávat i naklíčenou, avšak pozor na plísně.Pískomilové ochotně přijímají i různé druhy ovoce a zeleniny – mrkev, celer, pastinák, petržel, salát, čekanku, kedlubny, jablka, hrušky, třešně, meruňky, nebo zelené krmení – trávy, pampelišku, vojtěšku, jetel… Jako doplněk stravy můžeme podávat sušené, nejlépe celozrnné, pečivo nebo chléb. Ve specializovaných obchodech pro zvířata můžete zakoupit i speciální směsi pro pískomily či různé hlodací pamlsky.

Pískomil není výhradní býložravec a potřebuje tedy i živočišnou složku potravy. Můžete jim nabídnout moučné červy, cvrčky, smýkaný hmy,ale obvykle nepohrdnou ani na tvrdo uvařeným vejcem, vařeným masem ( bez koření), tvrdým nesoleným sýrem nebo bílým jogurtem. V přírodě žijí pískomilové v pouštních oblastech a dokáží velmi účinně hospodařit s vodou obsaženou pouze v potravě. Přesto by měli mít i napáječku s čerstvou vodou k dispozici(zdroj)

Důležité informace o pískomilovi

Nejznámější druhy pískomilů 

Nejrozšířenějším druhem, o kterém jsme se zmínili v tomto článku, je pískomil mongolský. existují však i jiné druhy pískomilů, které můžete chovat, například:

Pískomil veverkoocasý

Je poněkud drobnější než pískomil mongolský a od ostatních druhů pískomilů se odlišuje osrstěním po celé délce ocasu, podle kterého dostal své druhové jméno. Ten je pokrytý dlouhými hustými chlupy. Chlupy na ocase jsou hnědorezavé až černé, špička bývá většinou bílá. Také pískově hnědé zbarvení hřbetu je u některých poddruhů poněkud odlišné od jiných druhů pískomilů. Břicho a končetiny jsou bělavé, chodidla zadních nohou lysá, drápy světlé.  Na rozdíl od jiných druhů pískomilů často a rád šplhá a není při obraně teritoria tolik agresivní. Většinou si vystačí s pouhou demonstrací síly a k soubojům nedochází. Ke komunikaci využívá právě svůj hojně osrstěný ocásek. Oproti pískomilu mongolskému se dožívá i vyššího věku 4 až 5 let. Nejstarší zaznamenaný jedinec měl 7 let a 3 měsíce.

Pískomil tlustoocasý

Od ostatních pískomilů se odlišuje zejména stavbou těla. Místo atletického štíhlého zvířátka spíše připomíná křečka nebo plcha dobře vykrmeného před zimním spánkem. Jak název napovídá, jeho ocas je kratší a poměrně silný. Dříve byl nazýván ,,kyjochvost´´. Tloušťku ocásku způsobují uložené tukové zásoby. Celkově je tento druh zavalitější než ostatní jeho příbuzní. Tento drobný zástupce rodu pískomilů dosahuje v přírodě váhy jen okolo 20 – 50g, v zajetí jsou však často překrmování. Měkká a hustá srst je na svrchní straně béžová či žlutohnědá, břicho a končetiny jsou bílé. Iideální podestýlkou pro tento druh je pouštní písek, méně vhodný je písek říční nebo nehrudkující kočkolit.Tyto pískomily chováme ideálně v párech a po zabřeznutí samice samce oddělujeme. Dožívají se kolem tří let.

Pískomil bledý

Tento druh pískomila lze poměrně snadno ochočit, ale přesto nebude nikdy natolik kontaktní a mazlivý jako pískomil mongolský. Stavbou těla je poněkud menší a subtilnější postavy. Srst je pískově žlutá a pod ní prosvítá tmavší podsada. Spodní strana těla je bílá. Na první pohled zaujmou u tohoto druhu pískomila opravdu velké zadní tlapky. Díky nim je pískomil bledý výborným skokanem. Proto musí být ubikace velmi dobře zajištěna i shora. Ideální podestýlkou je písek. Ubikace by měla dobře větrat, aby se zabránilo usazování vlhkosti. Pískomil bledý není tolik teritoriální jako pískomil mongolský. V zajetí je poměrně dlouhověký – dožívá se 5 až 6 let.

Pískomil hedvábný

Jeho chov se příliš neliší od chovu pískomila mongolského, je jen náročnější na prostor.  Složení krmiva je prakticky stejné, jen je třeba se vyvarovat přílišnému množství olejnatých semen a ořechů. Jako u ostatních pískomilů, i pískomil vyžaduje k údržbě srsti pravidelnou možnost pískových koupelí, ideálně s přídavkem mastku.  Vrchní stranu těla má lehce načervenalou, spodní strana je bílá. Přechod mezi barvami je jasně ohraničený.Srst má, oproti pískomilovi mongolskému, poněkud delší. Má i výrazně větší uhlově černé oči, které svědčí o jeho výlučně noční aktivitě. Obvykle se dožívá v přírodě 2 – 4 let, ale v zajetí není výjimkou ani šestiletý pískomil hedvábný.

Jak a kde si koupit pískomila?

Samozřejmě existují v českých chovech i jiné druhy pískomilů, než ty, které jsme vám přiblížili v tomto článku. Pravdou je, že nejhojnějším a nejvíce zdomácnělým je právě pískomil mongolský, který se chová i v různých barevných varietách. Podobně jako u psů si můžete tyto barevné pískomily zakoupit s průkazem původu od chovatelů. Seznam chovatelských stanic naleznete zde. Pískomil s PP má, stejně jako pes s PP, několik výhod. Chovatel dbá na kvalitní stravu, nechová na příbuzných nebo nemocných jedincích, mláďata nejsou předčasně odstavena od matky a jsou od malička zvyklá na kontakt s lidmi. Na rozdíl od psů ale není cena nijak vysoká, s výjimkou vzácně se vyskytujících zbarvení nebo typu srsti, která se běžně prodávají od 250,- nahoru, se dá pískomil od chovatele sehnat již od pár desítek korun. 

Pokud se přesto rozhodnete pro pořízení pískomila v obchodě nebo přes inzerát, zkontrolujte při odběru v jakém je zvíře stavu, zda má zdravé oči, nemá průjem a má hezkou srst. Také se ujistěte, že nejsou mláďata příliš malá na to, aby šla od matky. Správně se pískomil odstavuje okolo 4. -5. týdne a do nového domova jde kolem sedmého či osmého týdne. V případě koupě v obchodě se také ujistěte, že máte dva jedince stejného pohlaví, ne vždy to prodavači spolehlivě poznají. Jak rozeznat pohlaví u pískomilů a další užitečné rady se dozvíte například zde.