Štěně – průvodce příchodu štěňátka do domácnosti

Ať už si vyberete čistokrevné štěňátko nebo dáte domov voříškovi z útulku, získáte skvělého kamaráda na dalších asi 15 let. Se štěňaty je zábava, ale i spousta práce a starostí. Jak napsal Antoine de Saint-Exupéry v Malém princi: “Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.” Pamatujte na to, prosím, i při výběru štěňátka a vybírejte opravdu zodpovědně.  V případě, že vás okouzlí pouze vzhled štěňátka, může se lehce stát, že budete později nešťastní z jeho povahy. Pokud jste ochotni obětovat i kousek svého pohodlí a rádi se budete s pejskem učit novým věcem i vy, jako páníček, pak je štěňátko tou správnou volbou.

Čtěte zde: Průvodce výběrem nejlepších granulí pro štěňata

Štěně vás pobaví svou hravostí, neohrabaností i veselými kousky, které dokáže vymyslet. Na druhou stranu ho musíte naučit hygieně, vychovávat a cvičit. Potřebuje vaši pozornost a kontakt s člověkem, který mu vynahradí psí společnost jeho sourozenců a matky. 

V dnešním článku si vám dovolíme dát pár zajímavých tipů, které vám snad pomohou s výběrem toho správného štěňátka a ulehčí vám začátek soužití s chlupatým kamarádem.

Jak vybrat štěně?

Dnes, v době internetu, je pořízení štěněte v podstatě jednoduchou záležitostí. Můžete si koupit čistokrevné štěně z chovatelské stanice, dát domov opuštěnému nebo nechtěnému štěněti z útulku, dočasné péče nebo depozitu, nebo si opatřit pejska z takzvaného domácího chovu. Blíže se tomuto tématu věnuje kolegyně zde.

Na co si však dalšího dát pozor při výběru vašeho budoucího parťáka, aby byl váš společný život procházkou růžovou zahradou a ne očistcem?

Před pořízením štěňátka je dobré si nejlépe sepsat vše, co pejskovi můžete vy, jako majitel, nabídnout, a co od budoucího kamaráda očekáváte. Chcete pejska pro celoroční pobyt venku, nebo společníka do malého bytu? Jste ochotni strávit hodiny v koupelně nebo psím salonu, nebo dáváte přednost kartáčování jednou za měsíc?Máte zkušenosti s výcvikem a výchovou nebo se jedná o vaše první štěně? Potřebujete parťáka do práce, na dlouhé túry nebo spíše společníka, který vám bude spokojeně dřímat na gauči a postačí mu jen krátké procházky několikrát denně a o víkendu běhání na chalupě? Máte soutěživého ducha a plánujete věnovat se s pejskem výstavám, sportům nebo systematickému výcviku a závodům? Dáváte přednost aktivnímu trávení volného času  nebo jste spíše pecivál? 

Obrázky načesaného pudlíka nebo jorkšíra  s dlouhou srstí, svalnatého rotvajlera při zkouškách, nebo vipeta na dostihové dráze jsou krásné, ale vězí za nimi hodiny a hodiny práce především majitelů těchto zvířátek. Vybírejte proto dle svých zkušeností, možností a povahy, nežli podle vzhledu psíka.  Při špatné volbě budete nešťastní vy i váš čtyřnohý kamarád.

Jak přizpůsobit domov štěněti

Z ní to trochu bláznivě, ale nejlepší způsob, jak připravit svůj domov na příchod malého štěněte, je kleknout si na kolena. To, co vám z vaší výšky může uniknout, to štěně téměř jistě objeví a ochutná. Zejména dávejte pozor na elektrické kabely, pokojové rostliny, které bývají mnohdy jedovaté, odpadkový koš, kosmetiku a čistidla. 

Hrozbou mohou být také nestabilní předměty jako jsou například stojany na pokojové květiny, vázy, atypické květináče, reprobedny a jiné. Nebezpečím pro zvídavé štěně mohou být i různé ubrusy a dečky. Zejména pokud jsou na nich postaveny těžké nebo horké předměty.

Přestože tato alternativa není u mnoha začínajících pejskařů příliš populární, je vhodné naučit štěně chované v bytě, aby po dobu vaší nepřítomnosti trávilo čas v bezpečné kleci nebo přepravce. Malá štěňata většinu dne prospí,ale spoléhat na to, že po vašem odchodu do zaměstnání nebo školy zavládne v bytě klid a mír, nelze. Úrazy v domácnosti jsou bohužel poměrně časté a ani cizí těleso v žaludku nebo udušení uvízlým předmětem nejsou žádnou raritou. Pokud štěně na klec nebo prostornou přepravku naučíte, bude ji považovat za svůj domeček a cítit se v ní v bezpečí. Do budoucna vám také usnadní přepravu pejska k veterináři nebo kamkoliv jinam. Bude mít stále jistotu svého bezpečného a klidného kousku domova.

Štěňata postupně naučená trávit čas ve své přepravce také mnohem lépe snášejí odloučení a netrpí tak často separační úzkostí. Mít pejska, který umí odpočívat klidně na svém místě má mnoho výhod do budoucna.

Paradoxně mohou být pro štěně nebezpečné i hračky. Korálkové oči, kusy textilu nebo výplně, nitě z přetahovadel a jiné, to vše může vaše štěně spolknout nebo se tím zadusit.  Na kvalitě hraček se opravdu vyplatí nešetřit.

Výchova a výcvik

Tato kapitola by vydala na několik knih. Budeme se však snažit nastínit alespoň základy této problematiky.  S výchovou a výcvikem vašeho štěněte můžete začít prakticky hned po tom, co si štěně přinesete domů. Je třeba pejska naučit co smí a co nesmí, jak se chovat doma i na veřejnosti a hodí se i několik základních povelů, které usnadní soužití s pejskem. Mějte, prosím, na paměti, že to co štěně naučíte, to bude umět. Ani německý ovčák či border kolie se nerodí s tím, že už jsou vycvičení a vychovaní. Výchovou a výcvikem nešlápnete vedle jak u čivavy, tak u bernardýna. Jenom ovladatelný a vychovaný pes může být příjemným společníkem. Bohužel stále častěji vidíme následky nevýchovy na našich ulicích i v parcích. Nesocializovaní, nevychovaní a necvičení psi, malí i velcí, jsou nepříjemní a mnohdy i nebezpeční svému okolí. Pes ze své podstaty miluje řád a rutinu. Dopřejte ji i vy svému štěněti a stane se vám příjemným společníkem a okolí jej bude milovat.

Výchova

U malých štěňátek i dospělých psů je velmi důležitá. To, co mladý pes zažije v zhruba prvním roce věku, z toho bude těžit po zbytek života. Velmi důležitá je socializace štěněte. Obecně to znamená brát pejska do různých prostředí, zvykat ho na různé situace, nárazové zvuky, lidi, zvířata  a jiné pejsky. Čím více toho štěně v tomto období prožije, tím více se zvyšuje pravděpodobnost, že z něj vyroste vyrovnaný a sebevědomý dospělý pes. Mnoho kynologických organizací nabízí řízené socializační hodiny pro štěňata se zaměřením na seznamování s jinými psy. Poradí vám i jak v tomto směru trénovat ve volném čase.

Výchova všech štěňátek by měla být laskavá,ale důsledná. 

Výcvik

S výcvikem můžeme, a musíme, začít prakticky hned. Pokud s námi pejsek bude sdílet domácnost, prvotním výcvikem je naučit pejska hygieně. V posledních letech jsou velmi moderní podložky nebo dokonce psí wc. Jsou sice velmi pohodlné pro majitele i psa, ale mohou výcvik čistotnosti spíše narušit. Pokud vytrváte a budete pejska po jídle, ppo hran, po probuzení a obecně během dne a noci v pravidelných intervalech ( 2 – 3 hodiny ) vynášet ven a odměňovat za dobře vykonanou práci na trávníku, nácvik hygieny bude rychlejší a mnohem efektivnější.  Takto vedená štěňata jsou schopna si říct o venčení už během několika prvních týdnů v novém domově. Mějte však na paměti, že mladý pes plně ovládá svěrače až kolem půl roku věku. Nehoda se tak může stát i u těch bystřejších. Jako u ostatního výcvikového snažení platí zásada správné odměň, špatné ignoruj.

Při výcviku a výchově štěněte můžete jít několika směry. Existuje spousta metod, jak štěně něco naučit a každému majiteli a štěněti vyhovuje jiný styl výchovy a výcviku.  Dlouholetí kynologové a výcvikáři, kteří své práci rozumí, vždy přistupují ke štěněti jako k jedinečné osobnosti a metodiku výcviku přizpůsobí danému jedinci. Pokud si na výcvik netroufáte sami a ve výchově tápete, je vhodné se obrátit na kynologické cvičiště nebo si zajistit soukromého trenéra. Dejte nejen na to, jak na vás působí daný člověk,ale i na styl jeho práce a recenze od ostatních zákazníků, kteří už výcvikem se svým štěnětem u dané osoby prošly. Mnoho cvičišť nebo trenérů dává první lekci zdarma, kde máte možnost posoudit, jak s pejsky pracuje a zda je to ten pravý právě pro vás  a vaše štěně. Pokud se rozhodnete spoléhat sami na sebe, doporučujeme vyzbrojit se, kromě trpělivosti, alespoň odbornou literaturou. Za zmínku jistě stojí kniha Konejšivé signály, a publikace od Františka Šusty( Trénink je rozhovor..) či jiných kynologů. Široký výběr kynologické literatury najdete zde.

Výcviku psa jsme věnovali celý článek s názvem Jak vycvičit psa od A do Z.

Co budeme potřebovat, než k nám přijde nové štěňátko?

  • dvě dostatečně velké misky – jednu na vodu a druhou na krmivo
  • obojek a vodítko
  • pohodlný pelíšek
  • klec nebo přepravku ( ideálně 2 v1 )
  • vhodné krmivo
  • kartáče a hřebeny podle typu srsti
  • lékárničku první pomoci (enterozoogel, betadine, smecta, probiotika )
  • pinzeta na klíšťata, kleště na drápky 
  • antiparazitní přípravek vhodný pro štěňata 
  • pamlsky na výcvik i k zabavení
  • hračky
  • pamlskovník

Veškeré vybavení pro štěňátka můžete nakoupit v zooprodejnách nebo na internetu z pohodlí domova.

Krmení

https://www.youtube.com/watch?v=Z7-6bCiyII8

Aby štěně mohlo vylučovat, musí nejprve potravu přijmout. Obvykle dává chovatel do začátku štěněti vzorek krmiva, na které je zvyklé. Je dobré si značku poznačit a  alespoň další 2 týdny krmit štěně stejně jako chovatel. Pokud chcete přejít na jiný typ nebo značku, čiňte tak postupně. Po malých dávkách přimíchávejte ke starému krmivo nové. Vyhnete se tak zažívacím problémům u štěněte. Zpočátku krmte štěně několikrát denně po malých porcích. Postupně přejděte na krmení 1 – 2x denně u dospělého psa. Nechávat stále jídlo k dispozici není vhodné jak ze zdravotního, tak výchovného hlediska. A čím tedy misku štěňátku naplnit?

Granulované krmivo

Na trhu je nepřeberné množství značek granulovaného krmiva pro štěňátka. ideální je vybírat z kompletních granulovaných krmiv. Jak jsme psali výše, je dobré zpočátku pokračovat ve značce krmiva od chovatele. Pokud máte pochybnosti o kvalitě krmiva, doporučujeme zkontrolovat složení zde. a projít si náš nákupní rádce, podle čeho granule pro psy vybírat. Přikládáme i odkaz na stránky, kde s výběrem granulí pro štěně nikdy nešlápnete vedle.

Bohužel stále v obecném podvědomí panuje přesvědčení, že co veterinář, to odborník na výživu pejsků. Skutečných veterinářů – výživářů je však u nás opravdu nedostatek. V tomto případě doporučujeme si nabízenou značku opravdu ověřit na zmiňovaných webových stránkách.

Kapsičky a konzervy

Zejména majitelé malých plemen nebo ti, kteří mají štěňátko poprvé, mají tendenci psímu miminku přilepšovat konzervami nebo kapsičkami. Pravdou je, že na českém trhu je v současnosti poměrně mizivé množství značek kompletního vlhkého krmiva pro štěňata. Byť se tak mnohé konzervy a kapsičky rády tváří, neobsahují téměř žádnou masovou složku. Většina z nich nemá žádnou výživovou hodnotu a jediné, k čemu se hodí je ,,zaplácnout´´ štěněti žaludek. Zchutňovat malému štěněti od prvopočátku suché krmivo přídavkem kapsičky nebo konzervy, bývá obvykle cesta do pekel. Malého pejska tak učíte, že když nepapá suché, přijde něco lepšího. V důsledku tak budete otrokem misky svého štěňátka. Kvalitní masová konzerva nebo kapsička může být skvělá při dietě, rekonvalescenci nebo pro seniora s chatrným chrupem. Nabídnout ji můžete i svému štěňátku jako doplněk krmné dávky. Z dlouhodobého hlediska je však konzerva nebo kapsička ( pokud se nejedná o skutečně kompletní krmivo deklarované výrobcem ) jako hlavní krmivo naprosto nevhodná.

Vařená domácí strava

Považujeme ji za ekvivalent kompletní konzervy nebo granulovaného krmiva. Tady už pro majitele začíná tak trochu alchymie.Je poměrně náročné do tepelně upravené stravy dostat optimální poměr všech látek, které vyvíjející se organismus štěněte potřebuje. Jednoduše řečeno, to co obsahuje surovina čerstvá ztrácí varem na hodnotě. Krmit domácí vařenou stravou se samozřejmě dá a mnoho letitých chovatelů tak krmí dodnes. Mají však mnohaletou praxi a pokud štěňátku něco chybí, většinou dietetickou chybu včas odhalí a úpravou jídelníčku napraví. Tento způsob krmení je také poměrně náročný na čas a neobejdete se bez potravinových doplňků.

Přirozená syrová strava (BARF)

Zkratka BARF pochází z anglického Bone and Raw Food ( kosti a syrová strava ). Filozofie tohoto směru spočívá v tom krmit psa co nejpřirozeněji. Mnoho chovatelů dává jako první příkrm štěňatům právě kvalitní syrové hovězí nebo krůtí maso. I když se tzv. barfování může zdát náročné jako strava doma vařená, opak je pravdou. Tím, že jsou suroviny tepelně neupravené, neztrácí žádnou výživovou hodnotu. Krmením syrových kostí, svalovinou, vnitřnostmi, ovocem a zeleninou ( lze nahradit nepranými dršťkami ) dostane štěně vše, co potřebuje. Tento způsob výživy má mnohá plus – při potravinových intolerancích a alergiích snadno vyřadíte dráždivou složku a nahradíte ji lehce jinou. Ale i krmení syrovou stravou chce jistou dávku znalostí a trochu praxe. K tomuto tématu vzniklo v posledních letech poměrně hodně studijního materiálu. Příjemnou a širokou nabídku kynologické liteatury nejen o výživě naleznete zde. 

Pamlsky

Samostatnou kapitolu věnujeme pamlskům pro štěňata.  Pamlsky mají dvojí funkci. Buď fungují jako odměna při výchově a výcviku nebo na zkrácení dlouhé chvíle.

Pamlsky na výcvik by měly být malé, měkké a pro štěňátko zajímavé. Pejsek by se jimi neměl zasytit. Dá se odměňovat i granulemi, které běžně štěně dostává, ale u méně žravých štěňat nemá takový pamlsek kýžený efekt. Obecně by měl být velikosti poloviny nehtu na malíčku. Avšak pokud jste ,,chlap jako hora´´ a cvičíte čivavu, nebude taková velikost mlsoty právě optimální. Velikost tedy uzpůsobíme štěněti. Neměl by být ani příliš tvrdý nebo suchý. Piškoty nebo sušenky nejsou tedy příliš vhodné, to samé platí pro větší kusy sušeného masa, které pejsek musí dlouho žvýkat. Ideální jsou už porcované poloměkké pamlsky, kousky syrového nebo vařeného masa nebo nesolený sýr.

Pamlsky na zabavení by měly být naopak velké a tvrdé. Skvěle poslouží velká syrová kloubová kost, sušené ucho, hrtan, mulec, penis, střívka nebo dršťky. Tyčinky a žvýkadla z tzv. ,,buvolí kůže´´ nedoporučujeme. Více informací o složení těchto výrobků naleznete zde.

U žvýkacích pamlsků na zabavení platí to co u hraček – nikdy s nimi nenechávejte štěně bez dozoru.

Zdraví

Očkování

V ideálním případě k vám přijde nové štěně s očkovacím průkazem už naočkované a několikrát odčervené. Poté, co se prcek u vás doma rozkouká, je vhodné jej vzít k veterináři, aby štěně prohlédl a domluvil se s vámi, jako s novým majitelem, na očkovacím schématu. V ČR je ze zákona povinné očkování pouze proti vzteklině. Většina majitelů však nechává svá štěňata očkovat i proti infekčním onemocněním jako jsou psinka, leptospiróza, parvoviróza, psincový kašel, parainfluenza a infekční zánět jater. Pokud se s vaším štěnětem budete pohybovat u koní, ovcí nebo obecně u dobytka, je velmi vhodné očkování proti tetanu. Některá plemena jsou náchylná na určité očkovací látky a ne každý veterinář je kynolog, či má s daným plemenem zkušenost. Je dobré na tuto skutečnost veterináře upozornit.

Odčervení

Na štěně mohou být vnitřní parazité, jako jsou škrkavky nebo tasemnice, přeneseny již z těla matky nebo mateřským mlékem. Proto by mělo být vaše štěně při odběru i odčerveno. Veterinář vám doporučí vhodný přípravek k odčervení štěněte. Mnohé se dají sehnat i volně v lékárně. Odčervení však není, narozdíl od očkování, preventivní. Dříve bylo tradicí odčervovat psy každého půl roku. Dnes mnoho majitelů od tohoto nešetrného a mnohdy zbytečného úkonu upouští. Mnohem efektivnější je nechat jednou za čas vyšetřit u veterináře trus( koprologické vyšetření) a po prokázání vnitřních parazitů zvolit odčervení přímo ,,na míru.

Úrazy a operace

Bohužel ani štěňatům se nevyhýbají různé nehody se zdravotními následky. A poměrně častá je i nutnost operativního zákroku. Existuje mnoho plemen, kde se s ,,poruchou´´ tak nějak dá počítat, ale stát se může všelicos i voříškovi z útulku. Mezi majiteli pejsků je velmi oblíbené pojištění pro psy, které můžete sjednat svému štěněti. V případě nehody nebo vážnější operace tak pojišťovna část nákladů proplatí za vás.

4.8/5 - (31 votes)
Obsah článku

Odebírejte články a nic vám neunikne

Dáme vám vědět, jak vyjde další článek. Můžete se kdykoli odhlásit.

Podobné články

Nejnovější články na webu