Kočičí vrtění zadkem může být současně rozcvičkou i přípravou k odrazu

Kočka číhá na myš. Oči z ní nespustí, ale těsně před skokem zavrtí zadkem. Když se jí v tu chvíli podíváte na zadní tlapky, uvidíte, jak drobně přešlapuje. Možná si tak hledá pevnou oporu, aby jí při odrazu nepodjely nohy.
Obsah článku
Galerie fotek: Kočičí vrtění zadkem může být současně rozcvičkou i přípravou k odrazu
Foto: Oscar Fickel · Zdroj fotografie · Unsplash License · Kočka se skrývá v zeleni a sleduje okolí.
Foto: Shadowmeld Photography · Wikimedia Commons · CC BY-SA 4.0
Foto: The Young Absurdist · Wikimedia Commons · CC BY 4.0
Foto: Nickolas Titkov from Moscow, Russian Federation · Wikimedia Commons · CC BY-SA 2.0
Foto: Thomas Günther · Wikimedia Commons · CC BY-SA 4.0
1 / 5
Přešlapováním si kočka možná hledá pevnější oporu pro zadní tlapky
Představte si, že se máte odrazit z malého koberečku položeného na hladké podlaze. Můžete mít v nohách síly dost, ale jestli kobereček při odrazu podjede, část té síly jen pošle koberec dozadu. I kočka se potřebuje do něčeho pořádně zapřít. Když zatlačí zadními tlapkami proti zemi, pevná opora jí umožní vystřelit dopředu.
Právě tady hledá jedno z vysvětlení John Hutchinson, který na britské Royal Veterinary College studuje pohyb zvířat. Krátkým přešlapováním by kočka mohla zadní tlapky lépe přitisknout k podkladu. To, čeho si člověk všimne nejdřív – pohyb zadečku ze strany na stranu – by pak bylo viditelným doprovodem práce, kterou odvádějí nohy pod ním. Rozhovor s Johnem Hutchinsonem pro Live Science
Při výskoku z plošiny zabral závěrečný odraz jen patnáct setin sekundy
O tom, kolik stihnou zadní nohy během skoku, máme i měření. V jednom biomechanickém pokusu naučili výzkumníci kočky vyskočit z měřicí plošiny tak vysoko, jak dokázaly. Plošina zachytila, jakou silou se do ní jednotlivé zadní nohy opíraly. Kamery současně snímaly pohyb zvířete a elektrody zaznamenávaly práci svalů.
Před výskokem se kočky mohly pohybovat různě. Na konci přípravné fáze se ale jejich poloha i rychlost pohybu napříč pokusy shodovaly. Samotná závěrečná fáze odrazu trvala asi patnáct setin sekundy. Dokonce i v tak krátké chvíli měla práce svalů své pořadí. Dříve se zapojovaly svaly blíž k trupu, po nich ty dál po noze. Studie kočičího odrazu v Journal of Experimental Biology
A tady přichází ke slovu druhé vysvětlení vrtění. Podle Hutchinsona by drobné pohyby mohly také lehce protáhnout svaly a pomoci kočce vnímat, v jaké poloze právě má zadní nohy. Lepší opora pod tlapkami a příprava svalů se přitom dobře snášejí. Obojí může kočka stihnout během stejného přešlápnutí. Přímý důkaz o účelu vrtění ale z pokusu s plošinou neplyne. Tam kočky skákaly do výšky, zatímco doma se díváme na výpad za kořistí. Hutchinson o přípravě ke skoku

Až budete příště tahat pírko po podlaze, nechte ho na okamžik ležet a sledujte kočku z boku. Zatímco oči dál míří na hračku, vzadu je dobře vidět, jak kočka přenáší váhu z jedné tlapky na druhou. Právě ten krátký okamžik před výpadem je na celé hře možná zajímavější než skok samotný.

















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Všimli jste si před kočičím skokem spíš přešlapování zadních tlapek, nebo hlavně pohybu zadečku?