Pekingský palácový psík, kterému se ve zkratce říká “pekinéz,, je čínské psí plemeno s nejnižší kohoutkovou výškou. Původně bylo plemeno určeno pouze pro chov na čínském císařském dvoře, ale Britům se podařilo ukořistit 5 kusů, které jsou základnou chovu mimo Čínu.
OSM důvodů, proč si POŘIZOVAT pekingského palácového psíka
- Je ideálním a nenáročným psím plemenem do bytu.
- Navzdory svým velmi malým rozměrům je to dobrý hlídač, každého označí hlasitým štěkotem.
- Jedná se o poměrně klidného pejska bez větších nároků na pohyb. Díky tomu je velmi oblíbený u starších lidí.
- Dobře se snáší s podobně velkými zvířaty, není tedy problém mít více pekinézů pospolu.
- Často bývá fixovaný na majitele, velmi dobře se hodí pro osoby, které tráví méně času v zaměstnání.
- Věrnost je jeho doménou, hůře tedy snáší změny majitele.
- Pekinéz byl a je hodně mazlivý společník. Tulit se vydrží extrémně dlouhou dobu.
- V průměru se dožívá 13 let.
OSM důvodů, proč si NEPOŘIZOVAT pekingského palácového psíka
- Péče o jeho srst je velmi časově náročná, má totiž sklony dredatět.
- Špatně se hodí do rodin s malými, hyperaktivními dětmi či batolaty. Pekinéz potřebuje svůj klid a pokud ho nemá, reaguje podrážděně.
- Výcvik tohoto plemene je opravdu velký oříšek, vyžaduje speciální přístup a mnohdy je výsledek nejistý.
- Často se chovají žárlivě k ostatním členům rodiny.
- K cizím lidem se chová odtažitě až rezervovaně. Při příchodu návštěvy na to musíme myslet a dobře je se psem seznámit.
- Dbát musíme na ranou socializaci, pekinéz mívá často problém s většími psi a reaguje na ně nepřiměřeně.
- Vysoká inteligence je spojená s tvrdohlavostí, jako aristokrat si velmi často nenechá diktovat co má jak dělat.
- Hodně špatně snáší vysoké teploty, především díky krátkému čenichu. V létě je vhodné chodit venčit v brzkých ranních a pozdních večerních hodinách. ROZHODNĚ NEHOLIT SRST!
Shrnutí
Pekingský palácový psík je aristokrat a šlechtic každým coulem, v paměti má dobře zafixovaný svůj původ. Má velmi individualistickou povahu, ale i přes to je opravdu věrný a oddaný svému majiteli, kterého bude bezmezně milovat celý život.
Obecná charakteristika pekinéze
Klidný, vyrovnaný malý pes s kolébavou chůzí. Většina lidí se Pekinéze nesplete, je to velmi charismatický společník. Rád se mazlí se svým člověkem. Nejlépe mu bude v bytě, kde mu vyhradíme klidné, chladnější místo k odpočinku.
Povaha
Pekinézové jsou opravdu báječní, klidní a přátelští společníci. Nejlépe se hodí pro starší osoby, co doma tráví většinu času a mohou se mu věnovat. Nevyžadují velké množství procházek. K cizím lidem bývají rezervování, jsou tedy i přes jejich velikost dobrými hlídači. Potřebují laskavou výchovu bez fyzických trestů.
Vzhled
Vzhled pekingského palácového psíka se v průběhu staletí příliš nezměnil. Je to malý, kompaktní pes s dlouhou srstí, malou zploštělou hlavou a krátkým čenichem. Podle pověsti je jeho „lví vzhled“ výsledkem velké lásky lva a opice. Oba museli požádat o svolení Ah Chua – patrona všech zvířat. Ten jim svazek povolil, pokud se lev vzdá své síly a velikosti.
Tělo je spíše kratší s širokou hrudí a vysoko posazeným ocasem obráceným k zádům. Přední nohy má o něco těžší než zadní, což souvisí s celkovou konstitucí těla. Pohybuje se pomalu a kolébavě. Tlapky má dlouhé a ploché. V kohoutku měří 15 až 23 cm, jeho váha se pohybuje kolem 5 kg. Má poměrně velkou hlavu s širokou lebkou a zřetelným stopem. Charakteristický je pro něj plochý čumák, krátký nosík a velká otevřená chřípí. Oči má tmavé, jiskrné a s živým pohledem, rozmístěny jsou daleko od sebe. Uši má pekinéz ve tvaru srdce, bohatě zarostlé srstí a svěšené. Má nádhernou dlouhou rovnou srst s bohatou hřívou spadající kolem ramen a krku. Na uších, ocasu, tlapkách a zadních končetinách má srst lehce zpeřenou. Barvu může pekingský palácový psík mít jakou koli, neměl by být pouze albínský a játrový.
Vztah k dětem a domácím mazlíčkům
Pekinéz je velmi klidné plemeno, které má rádo svůj klid. Obecně se dá říct, že přetrpí leckteré dětské vylomeniny, nicméně se příliš nedoporučují pořizovat k batolatům a hyperaktivním dětem. Samozřejmě se spousta věcí dá dětem vysvětlit a především mít dobře socializovaného psa.
Dokonale se hodí do smečky dalších pekinézů. S nimi bude opravdu dobře vycházet. Bohužel se však velmi často bojí větších psů a dalších zvířat.
Zdraví a péče
Toto plemeno má některé typické zdravotní problémy, úzce související s jeho vzhledem. Zploštělé čenichy často způsobují problémy s dýcháním. Psi nejsou schopni správně regulovat svou tělesnou teplotu ve velmi chladném nebo teplém počasí. Časté jsou také problémy s očima. U pekinéze se často vyskytují oční vřídky, suché oko, šedý zákal, entropium nebo progresivní retinální atrofie. Mezi nejčastější příčiny úmrtí patří problémy s kardiovaskulárním systémem.
Jeho srst je dlouhá a hustá, není třeba ji stříhat, ale je potřeba ji opravdu často a důkladně vyčesávat.
Výchova a výcvik
Základním pravidlem výchovy je laskavá důslednost a pozitivní stimulace, upřímná pochvala a drobná odměna (pamlsek) za každý splněný příkaz. Trestáním se jen zatvrdí, protože se snadno urazí, a pak nekomunikuje. Proto se nehodí pro každého, jeho nároky na výcvik jsou opravdu specifické.
Nemůžeme tedy očekávat slepé plnění veškerých povelů.
Náročnost
Cena štěněte s PP se pohybuje kolem 15 000 Kč. Cena je samozřejmě závislá na mnoha faktorech, které si určuje chovatel sám. Tato cena se u různých chovatelů může lišit.
Z hlediska dalších nákladů není pekinéz nikterak náročný. Důležitá je kvalitní strava, na které bychom určitě neměli šetřit.
Historie
Pekingský palácový psík patří mezi nejstarší psí plemena na světě. První zmínky existují již ze začátku 8. století ve staré Číně. Pekinézové byli považováni za posvátné a vlastnit je mohla jen královská rodina. Psi nikdy neopustili zdi císařského dvora a paláce.
Do Evropy se první pekiňáci dostali v roce 1860. Tehdy britští a francouzští vojáci dobyli Peking, kde potom v královském paláci našli psy, pro ně tehdy neznámé rasy. Britský armádní důstojník Charles Gordon zakázal jejich usmrcení a následně je přivezl do Anglie jako válečnou kořist.
I v Anglii byli členy královského dvora, jednoho psa dokonce ukořistila královna Viktorie. V největší míře se nyní chovají v Anglii, Francii a Americe.
Přečtěte si také: 32 důvodů, proč si (ne)pořizovat psa a náš atlas psích plemen
Důležité informace
| Hmotnost: | 5 kg |
| Výška v kohoutku: | 15-23 cm |
| Typický znak: | Dlouhá srst |
| Požadavky na trénink: | málo, 30 minut |
| Energie: | Spíše klidný |
| Délka života: | 12-14 let |
| Sklony ke slintání: | nízké |
| Sklony ke chrápání | nízké |
| Sklony ke štěkání | nízké |
| Sklony k hrabání: | nízké |
| Potřeba pozornosti: | vysoká |
| Původní využití: | společenský pes |
| Délka srsti: | dlouhá |
| Typ srsti: | hladká |
| Barva srsti: | všechny barvy kromě jantarové, bílé |
| Potřebná péče o srst: | vysoká |
Kde koupit pekinéze?
Vše jste zvážili a jste přesvědčeni o tom, že budete pro pekingského palácového psíka dobrým páníčkem? Nuže dobrá! Níže přikládáme seznam oblíbených chovatelských stanic v Česku a na Slovensku, jež se zabývají chovem tohoto plemena a pravidelně mívají štěňata pekinéze na prodej.
