Když se řekne myš, polovina lidí si představí počítačovou myš, jiní si pod tím pojmem představí jen bílou drobnou myšku, která utíká podél zdi a ženy při pohledu na ni ječí, lezou na stoly nebo rovnou omdlévají. Jenomže čeleď myšovití má více než jeden a půl tisíce zástupců, které se od sebe mnohdy vzhledově neliší. Zahrnuje myši, krysy, křečky, hraboše, pískomily a další druhy. Nejoblíbenějších v našich domácnostech je však jen několik z nich, a na ty se v následujícím článku podíváme:
1) Myš laboratorní
Tento druh myši je nejrozšířenější a mezi chovateli nejoblíbenější. Málokdo ale ví, že za těmito drobnými savci se skrývají výborní atleti – myši totiž rády šplhají, skáčou i plavou. Nejčastěji se vyskytují ve dvou typech. První, ‚pet typ‘ má krátké a zavalité tělo, malou hlavu a vysoce posazené uši. ‚Fancy typ‘ je více oblíbený, má dlouhé štíhlé tělo, dlouhou hlavu, velké uši a výrazné kulaté oči. V České republice je schválených 42 barevných mutací bez kombinací, a všechny může myš mít.
2) Myš bodlinatá
Je velmi oblíbená, protože nezapáchá a má velmi zvláštní vzhled. Na hřbetě jí vyrůstají tvrdé bodliny, vevnitř duté. Jelikož pochází takzvaná bodlinatka ze suchých oblastí, nepotřebuje moc potravy. Je však náročná na živočišné bílkoviny, k obyčejnému krmení přidávejte hmyz, jako jsou cvrčci a šváby, můžete dávat tvaroh, vařené vejde, vařené hovězí maso, tvrdé pečivo, zeleninu nebo dokonce psí a kočičí granule. Nedostatek bílkovin poznáte snadno, bodlinatka si začne okusovat ocásek nebo uši. Velice rády také skáčou, takže jejich klec vybavte kameny, vysokými větvemi nebo kůrou. Protože je také velmi společenská, je vhodnější ji chovat ve více jedincích.
3) Myš zebrovaná
Přestože by se podle názvu mohlo zdát, že bude vzhledem připomínat zebru, je podobná spíše malému divokému prasátku – hřbet má světle a tmavě hnědě pruhovaný, bříško má světle žluté, béžové či bílé. Je o něco delší než laboratorní myš a má daleko vyvinutější zadní nohy. Není proto divu, že je dokonalý skokan a potřebuje velkou klec s místy na skákání. Myšky zebrované jsou společenské, proto je vhodné je chovat v menších skupinách čítající kolem pěti kusů. Pokud byste ale chovali příliš početnou skupinu, může se stát, že myšky si vyberou nejslabšího jedince a toho zmrzačí nebo dokonce zabijí. Tento druh myši se hodí spíše pro ty, kterým stačí jen pozorování zdálky, protože kvůli své plachosti není vhodné je vytahovat z klece. Stejně jako u bodlinatky, i tato myš má nespornou výhodu – postrádá typický myší zápach, který odrazuje mnoho chovatelů.
4) Myš domácí
Myš domácí je ze všech druhů jednoznačně nejaktivnější a nejzvědavější. Je aktivní především v noci, avšak i během dne ji uvidíte. Pokud ji chováte už od mláděte a učíte na lidský dotek, není problém s jejich chováním a vytahováním z klece. Dávejte ale pozor, abyste nepoškodili konec ocasu, který myším slouží jako kormidlo a při šplhání jej často obtáčí kolem předmětu. Jsou to společenští tvorové, takže je vhodné je chovat v minimálně páru. Pokud nebudete chtít řešit březost, zvolte raději dvě a více samiček, protože samečci vydávají silný zápach.
5) Myšice temnopásá
Z myšic je právě myšice temnopásá nejoblíbenější, a to kvůli tmavém pruhu podél celého hřbetu od oblasti mezi očima až po ocas. Není tak destruktivní jako jiné myšice, proto se nemusíte bát, že vám během pár dnů zdevastuje celé vybavení terária. Protože se moc nebojí a jsou spíše klidné povahy, lze je často vidět i mimo hnízdo. Je všežravá, takže nepohrdne semeny, plevelem (a to především zelené části a kořeny), hmyzem nebo třeba i pavouky či žížalami.
6) Krysa obrovská
Krysa je největším druhem myši v naším seznamu, avšak to mu neubírá na oblíbenosti – možná právě naopak. Na délku může mít až čtyřicet centimetrů, včetně ocasu se může jedna i o devadesát centimetrů. Vážit může klidně i tři kilogramy. Na ochočení je velmi snadná a je velmi mazlivá. Ohledně jídla není moc vybíravá, sní drobný hmyz, kořínky, čerstvé i sušené ovoce a zeleninu, oříšky, vejce nebo libové maso. Protože jsou velmi inteligentní, existuje tým specialistů, který tyto krysy cvičí k vyhledávání min.
7) Potkan obecný
Ačkoliv je potkan často vnímán spíš negativně jako škůdce, je to ve skutečnosti velmi milé, inteligentní a společenské zvíře. Proto je lepší vždy chovat více jedinců, protože i když mu budete věnovat hodiny svého času na hraní s ním, o samotě je mu smutno. Platí, že samičky jsou více aktivní a živější, samečci jsou sice lenivější, ale rádi se mazlí. Navíc, pokud byste chovali dva samečky, nemusíte se bát, že by mezi sebou prokazovali dominanci. Potkani jsou velmi zvídaví, proto pokud jim nepořídíte opravdu velkou klec, zajistěte jim občasný volný pohyb po vašem domě. Kromě toho se ujistěte, že máme klec plnou šerých míst, kde si mohou potkani během dne odpočinout, protože jsou to spíše noční tvorové a přímému slunci příliš neholdují.
8) Křečík džungarský
Křečík je zvíře aktivní jak v noci, tak ve dne. Jednoduše řečeno, aktivní je tehdy, kdy se odváží vyjít z nory. Všechny pohyby si předem promyslí, jsou velmi rozvážní, a zvláště proto jsou velmi oblíbení. Protože není obratným šplhounem, musíte mu zajistit dostatek využití na zemi a ne ve vzduchu. Chovejte je ve skupinkách. Pokud budete chovat více samečků a žádnou samičku, nemusíte se bát potyček, protože v takovém případě spolu samci vychází poměrně dobře. I když není dobrý šplhoun, rád se proběhne, proto mu nezapomeňte pořídit kolo na běhání.
9) Křeček syrský
Tento druh křečka je také známý jako křeček zlatý, a to díky své žluté barvě. Tento křeček je samotář, takže v kleci nepotřebuje společnost dalšího křečka. Společné soužití snese jen po omezenou a nezbytně nutnou dobu, například při výchově mláďat nebo při páření. Tento druh křečka je ryze noční zvíře, přes den ho skoro neuvidíte a odvděčí se vám, pokud mu na spaní opatříte chráněné tmavé místo. Potřebuje poměrně hodně pohybu, proto mu do klece umístěte kolo na běhání nebo šplhadlo.
10) Křeček Roborovského
Dřív býval tento druh křečka hodně neznámý, ale v poslední době získává na oblibě. Protože v přírodě obývá především stepi, má k tomu i odpovídající zbarvení – pískově žlutý hřbet a bílé břicho. Aktivní je především v noci nebo podvečer, celý den stráví spánkem. Potřebuje hodně pohybu, ale pozor na kolo na běhání. U některých jedinců se prokázala závislost na běhání, z čehož pak mohou vysílením i umřít. V takových případech je lepší dávat kolo křečkovi jen na pár hodin denně. Tento křeček je velmi čistotný, proto pokud jako podestýlku nepoužíváte písek, pak mu ho dejte do misky tak, aby se v něm mohl kdykoliv ‚vykoupat‘.
Nejčastější dotazy
❓Chtěl bych chovat myš, ale vadí mi typický myší zápach. Jak na to?
Existují myši, které tento zápach neprodukují, a ty jsou vhodné právě pro ty, kteří tento typický puch nesnesou. Sem patří například myš bodlinatá nebo myš zebrovaná.
❓Jaké druhy jsou nejvíce mazlivé?
Pokud si chcete pořídit myš jako mazlivého miláčka, zjistěte si prvně, zda to není druh, který se vyhýbá lidskému kontaktu. Sem patří například potkan nebo krysa.
❓Co když nechci chovat více jedinců?
Většina myší je společensky založená, takže samotní by strádali. V takovém případě zkuste chovat křečka syrského, který se společnosti svých druhů vyloženě vyhýbá.
Videa
Zdroj
