16 důvodů, proč si (ne)pořizovat pekingského palácového psíka

Ohodnoťte článek

Jak užitečný pro vás byl tento článek?

4,8 / 5 · 26 hodnocení

Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti

Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.

Váš komentář se zobrazí pod zadaným jménem. Pro ochranu soukromí prosím neuvádějte osobní ani citlivé údaje. Ochrana soukromí

Pořídila jsem si štěňátko pekinéze, mám ho cca měsíc a nedokážu popsat jak je fenečka ohromně aktivní, dokáže projít neskutečnou dálku na jejich krátkých nožičkách. Přijde domů, trošku spočne a jde řádit s dětmi z baráku. Stala se miláčkem téměř celého paneláku a děti za ní šílí. I ona za něma. Za ten měsíc se naučila základním povelům a je šťastná, když je pochválená a odměněná. Jediné, s čím mám problémy, naučit ji chodit na psí toaletu, nebo třeba jen na noviny, nebo podložku. Udělá loužičku, nebo bobek, kdy a kde se jí zachce. Nejspíš to byla moje chyba, že jsem ji naučila chodit ven, a když nemůže ven, je jí jedno, kde potřebu vykoná. Snad se nám podaří zvládnout tuto neřest. Jinak pravda je, starosti se srstí jsou, ale pejsek si zvykl na každodenní vyčesání, dokáže ukazovat zoubky, zvládá čištění oušek o oček. Je to ohromné plemeno a jsem šťastná , že jsem si fenečku pořídila.

Dobrý den, učit ji chodit ven nebyla chyba. Štěňata potřebují časté příležitosti po probuzení, jídle a hře; za vyvenčení na správném místě ji hned odměňte a nehody doma ukliďte bez trestu. Pokud chcete používat i podložku, dejte ji na jedno stálé místo. Při náhlém zhoršení nebo bolestivém močení zavolejte veterináři.

Nejnovější články

Všechny články