Dnes bych vás ráda provedla velice citlivým tématem. Psi, bohužel, žijí mnohem kratší život než my lidé a tak je odchod našeho milovaného psího parťáka něco, s čím se zkrátka musíme vypořádat. Není to vždy tak jednoduché a černobílé poznat, že kvalita života psa ho již nečiní šťastným. Ať je to po dlouhé nemoci či náhle, shodneme se, že se na to nelze úplně připravit. Každý člověk se se ztrátou milovaného zvířete vyrovnává po svém a různě dlouho. Obecně mi připadá, že nejsnáze (pokud to tak jde říci) se majitelé vyrovnávají s odchodem zvířete vlivem stáří. Navíc, žilo-li zvíře kvalitní, plnohodnotný a spokojený život, může to být pro nás slovy útěchy. Jak ale poznáme, že je ten správný čas na to, nechat psa důstojně odejít. Jsou nějaké známky či změny chování, kterých bychom si měli všimnout?
Nejlépe “správný čas odchodu” pozná majitel…
Veterinární lékař vám určitě může dát informace o tom, jak poznat, zda vaše zvíře něco trápí, zda je jeho bolest ještě snesitelná či už kvalita jeho života hraničí s týráním. Přesto jste to pouze a jen vy, kdo má zodpovědnost za vašeho psa, a tudíž musíte (a také víte, podvědomě cítíte), že již váš pes není na světě spokojen a šťasten. Nenechte si v tomto ohledu radit od známých nebo v diskuzích na sociálních sítích, protože až tu váš pes nebude, zbydou tu jen vzpomínky a vaše svědomí.
Zeptejte se sami sebe: “Jsem připraven na ztrátu milovaného zvířete?”
Pokud stojíte před tímto obtížným rozhodnutím, nikdo vás do něj nemůže nutit, pokud vaše zvíře evidentně netrpí. Z mé zkušenosti majitele do takto obtížných rozhodnutí netlačím, protože na to, že od zítřka nebo pozítří ho již chlupáč nebude doma vítat, se musí připravit každý sám. Srovnat se s tím, jak jen je to možné.
1) Ztráta chuti k jídlu
Staří a nemocní psi většinou nemají chuť k jídlu. Na sklonku života už neřešte výchovně, zda má pes granulky v misce celý den a ani nedělejte to, co se doporučuje u učení nevybíravosti, že byste mu je po 10min, co je nesežere, sebrali. Pokud se nejedná o stravu, která se může zkazit, klidně ji nechte blízko místa odpočinku psa a třeba celý den. Případně můžete zkusit stravu pejskovi něčím zchutnit – trochou vývaru, konzervy, kapsičky atd. Pokud i přesto pejsek stravu odmítá, nenuťte mu ji násilím. Zkuste vložit malé sousto do tlamy, případně v místě za špičáky vtlačit trochu krmiva směrem k jazyku. Psi, pokud mají hlad a chuť, začnou většinou reflexně krmivo přijímat. Pokud však pes krmivo plive, odvrací se od vás, zkrátka jej nechce, nenuťte ho. Oni sami vědí, proč krmivo nepřijímají. Často to totiž může končit tak, že psi krmivo, které jim cíleně dáte do tlamy, aby ho snědli, stejně vyzvrací.
2) Odmítání příjmu vody
Psi vydrží bez známek na celkovém stavu zvířete bez vody maximálně 24 hod. Samozřejmě, že zdravý organismus vydrží déle, ale už u něj dochází ke zvyšování stavu dehydratace a k problémům s tím spojeným. Přidá-li se ještě nějaký související zdravotní problém (např. zvracení či průjem), stará a nemocná zvířata ztrácí vodu intenzivněji než zvířata zdravá. Pokud tedy vaše zvíře odmítá pít vodu déle než 24 hod, zkuste mu ji cíleně nabídnout (např. ve formě vývaru, rozmíchejte do vody trochu konzervy, kapsičky, medu, zkrátka čehokoliv, co má vaše zvíře rádo) a pokud se nenapije ani tak, vezměte jej k vašemu veterinárnímu lékaři. Pravděpodobně bude potřebovat nitrožilně hydratovat, je-li jeho stav udržitelný.
3) Pohybové potíže
Ať už vlivem deficitu nervové soustavy, úbytku sil či poruchách na centru koordinace, psi maji často nemotornou chůzi. Podlamují se jim nohy, padají atd., proto je nechte pobývat pouze v místech, kde to dobře znají. Zajistěte jim neklouzavý povrch, po kterém se budou pohybovat. Odstraňte ostré či nebezpečné předměty, o které by se mohli při pádu zranit. Pomáhejte jim při chůzi po schodech, voďte je pouze na vodítku blízko u sebe po místech, která jim jsou známá. Jakmile pes již ulehne a není schopen se sám polohovat v pelíšku nebo se zvednout a dojít vykonat hygienu ven, je třeba o eutanázii začít uvažovat.
4) Nekontrolované vyprazdňování (únik stolice a/nebo moči)
Často takto staří pejsci, kteří byli učeni po celý život dobrým hygienickým návykům a také je vykonávali, začnou močit či kálet doma. Někdy to může být přímo během spánku na pelíšek, někdy zkrátka nestihnout vyběhnout ven. Inkontinence moči a stolice je velice komplikovaný problém především v letním měsících, kdy tyto produkty špiní srst psa, ulpívají na ní, následně macerují kůži, která se velice rychle zanítí a k zánětu se přidá i bakteriální infekce. Vlivem přetrvávající inkontinence, nepodaří-li se odhalit její řešitelnou příčinu, se pak problémy s kůží stávají takřka trvalými a psa velice obtěžují. Často tito psi trpí i psychicky, protože dosud bylo jejich vyprazdňování zcela pod kontrolou, zatímco nyní není a oni se tak mohou cítit i provinile vůči majiteli. Jakmile pes pouze leží v pelíšku a močí a kálí pod sebe, bývá ten správný čas na důstojný odchod vašeho psího parťáka.
5) Změny dýchání (pomalé a mělké)
Různě dlouho před smrtí (někdy několik hodin, jindy několik dnů) psi začínají pomaleji dýchat. Přirozeně v klidu se pes nadechne zhruba 10-30krát/min. Pokud pes začíná dýchat pomaleji než doposud nebo jeho dech vynechává běžnou frekvenci, pravděpodobně se blíží jeho konec.
6) Snížení tepové a srdeční frekvence
Psům se podobně snižuje i frekvence tepová. Počet tepů můžete změřit na vnitřní straně stehna psa, případně můžete počítat srdeční údery. Malí pejsci mají normální tep mezi 115 až 160 údery za minutu, u větších je to 60 až 115 úderů za minutu.
7) Samotář nechce být sám (společenský pes se straní)
Často to majitelé popisují. Že zvíře, které bylo zvyklé žít samo a nemělo rádo lidský kontakt, se s v posledních dnech nebo chvílích snažilo blízkost člověka vyhledat a naopak. Společenská zvířata často odcházejí v klidu zemřít někam pod strom, do rohu zahrady, v domě do garáže atd. Snažme se tu pro naše mazlíčky být, ačkoliv to není vždy snadné a zkusme respektovat jejich poslední přání řečí těla vyslovená.
8) Zápach
Často majitele upozorní na to, že se něco s jejich psem děje, zápach. Ten může vycházet z různých míst – např. z tlamky (pes déle nežral, v tlamě mu zůstala část potravy, která se zde kazí nebo pes zvracel a jsou mu ještě cítit z tlamky žaludeční šťávy, z tlamky lze také cítit specifický zápach po acetonu při selhání ledvin). Pomočí-li se pod sebe do pelíšku, často to prozradí také právě zápach. Silný zapáchající průjem bývá jedním z příznaků blížícího se konce u psů atd.
9) Třes
Třes nebo třeba jen mírné chvění svalů může u starých a nemocných zvířat vznikat z různých důvodů (podchlazení z důvodu dlouhého ležení a neschopnosti vstát na studeném povrchu, vyčerpání z důvodu nedostatku energie vlivem nepřijímání potravy, horečka z důvodu nemoci, svalový třes z důvodu slabosti pohybového aparátu atd.). Položíte-li ruku na tělo vašeho zvířete, můžete si kromě třesu všimnout i jiných abnormalit na srsti, svalovině, pes vám může dát informaci o dyskomfortu, bolestivosti atd., proto se vašich psů dotýkejte, hlaďte je. Ve stáří vám tělo psa může touto cestou poskytnout cenné informace o jeho zdravotním stavu.
10) Bolestivost nereagující na terapii
Trpí-li vaše zvíře nevyléčitelným onemocněním (např. nádorové onemocnění), je možné, že mu veterinární lékař pro zvýšení kvality zbývajícího života předepsal léky proti bolesti. Pokud však zvíře i přes jejich podávání projevuje známky bolestivosti (polehává, nemá zájem o okolí, nechce vstát, je malátné, slabé, při snaze jej postavit naříká nebo sténá a těžce oddychuje jen, když leží), bude pravděpodobně na čase zkrátit jeho utrpení. Nikdo z nás by nechtěl prožít poslední chvíle na světě v neutišitelných bolestech.
Nejčastější dotazy
❓Pozná sám pes, že umírá?
Těžko na tuto otázku odpovědět, ale věda se domnívá, že ano. Instinkt umírajícím a slabým zvířatům velí schovat se do úkrytu, kde nejsou vystaveni predátorům. I naši psi často svůj odchod cítí a mohou se např. poprvé v životě zaběhnout a už se nikdy nevrátí, nebo se snaží nalézt klidný a tichý kout v domě, dílně apod.
❓Může pes umřít ve spánku?
Ano, může, ale je to poměrně vzácné. Bavíme-li se o chronicky nemocném zvířeti, spíše umře na komplikaci spojenou s průběhem svého onemocněním, což není správné. Zvířata bychom za dar radosti a štěstí, který nám přináší po celý jejich život, neměli nechat trpět ani v poslední chvíli, kterou na tomto světě stráví. Umírání není příjemné a proto nechte raději své zvíře odejít bezbolestně za pomoci medikamentů, než ho nechte doma vydechnout z posledních sil při boji s nemocí.
❓Kdy už nechat staré nemocné zvíře odejít?
- pouze leží a není schopno ani vstát ani chodit
- nepřijímá vodu ani krmivo
- všechno přijaté krmivo i vodu vyzvrací
- má zapáchající průjem
- trpí bolestí, kterou již není možné tišit žádnými preparáty
Videa:
Zdroj:
