Kolika slovům váš pes skutečně rozumí

Galerie fotek: Kolika slovům váš pes skutečně rozumí

1 / 6

Podle majitelů psi reagovali v průměru na 89 výrazů

Výzkumnice Catherine Reeveová a Sophie Jacquesová vytvořily dotazník podle soupisů používaných ke sledování raného jazyka dětí. Celkem 165 majitelů v něm označovalo výrazy, na které jejich pes podle nich reagoval odlišně a opakovaně.

Majitelé uvedli v průměru 89 výrazů, přičemž výsledky jednotlivých psů sahaly od 15 do 215. Z průměrného počtu připadalo 78 na nabídnutý seznam a dalších 11 doplnili sami účastníci. Polovinu zaznamenané zásoby tvořily povely, další položky zahrnovaly obecná slova a podstatná jména.

Vyšší počty souvisely s pracovním využitím psa, jeho plemennou skupinou a rychlostí, s jakou se podle majitele učil nové triky. Žádná ze sledovaných vlastností majitelů sama o sobě počet uvedených výrazů nepředpovídala. Studie v Applied Animal Behaviour Science

Údaj 89 tedy neříká, že průměrný pes rozumí devíti desítkám slov stejně jako člověk. Zachycuje přesvědčení majitelů o pravidelných reakcích. Dotazník sám nerozliší, zda reakci vyvolalo slovo, gesto, intonace nebo každodenní situace.

Když řeknete „ven“, psa může navést už pohled ke dveřím

Když člověk řekne „ven“, často se zároveň podívá ke dveřím, vstane nebo sáhne po vodítku. Povel „sedni“ zase může doprovázet pohyb ruky či naučený postoj. Pes proto nemusí reagovat pouze na zvuk slova.

Kontrolované pokusy tyto nápovědy oddělují. Slovo může zaznít z reproduktoru či tlačítka nebo je vysloví jiný člověk. Výzkumníci pak předem určí, jaké chování budou sledovat. Mohou například zaznamenat, zda se pes po výrazu spojeném s vycházkou obrátí ke dveřím častěji než po výrazu spojeném s hrou.

Ani přehrávka však není dokonale neutrální. Výzkum ukázal, že psi mohou plnit známé slovní pokyny přehrané elektronickým zařízením, jejich výkon ale ovlivňuje kvalita zvuku. Slabší reakce na nahrávku proto nemusí dokazovat, že pes výraz nezná. Studie o vlivu kvality zvuku

I po slově z tlačítka se psi obraceli ke dveřím nebo si začali hrát

Kontrolovaná studie sledovala 59 psů vycvičených k používání zvukových tlačítek. Testovala výrazy související s pobytem venku, hrou a jídlem. Slova pronášel majitel nebo zazněla po stisknutí tlačítka majitelem či výzkumníkem. Pro srovnání sloužilo neznámé slovo „DAXING“.

Po výrazech spojených s hrou psi častěji projevovali herní chování, zatímco po slově označujícím pobyt venku se více orientovali ke dveřím. Reakce se objevovaly bez ohledu na to, kdo tlačítko stiskl, i když slovo vyslovil majitel. U výrazů souvisejících s jídlem se stejně přesvědčivý rozdíl neprokázal. Studie v PLOS ONE

Výsledky podporují závěr, že někteří psi dokážou spojit naučené slovo s určitou činností nebo následkem i bez řeči těla. Nedokazují však lidské chápání vět ani abstraktních významů. Skutečný rozsah porozumění proto neurčuje samotný počet hlášených slov, ale reakce v podmínkách, které vyloučí další nápovědy.