Nejrozšířenější listnaté stromy v ČR

V Česku máme spoustu lesů a krásných stromů, kterých bohužel postupně stále víc a víc ubývá. Stromy, které se vyskytují na našem území, jsou však skutečně zajímavé. Nevěříte? Přesvědčte se sami! Podívejte se na nejrozšířenější listnaté stromy, které u nás máme.
Obsah článku
1) Buk lesní
Buk je okouzlující druh, který je u nás snad úplně nejrozšířenější ze všech listnatých stromů. Procházet se pod jeho listnatou korunou, jejíž větve se jako katedrála rozprostírají vzhůru, je úchvatný zážitek. Monumentální, majestátní, domov vzácných živočichů. Ještě, že je to jeden z nejrozšířenějších stromů u nás! Dospělé stromy dorůstají výšky přes 40 m a vytvářejí mohutnou klenutou korunu. Kůra je hladká, tenká a šedá, často s mírnými vodorovnými rýhami. Buk je zajímavý také kvůli svým hedvábně chlupatým listům. Trojúhelníkovité bukové ořechy se tvoří v pichlavých čtyřlaločných semenících.
2) Dub
Duby mohou dorůstat obřích rozměrů. Některé dosahují výšky 20 metrů. Kvůli své velikosti jsou to žíznivé stromy, které denně spotřebují až 50 litrů vody. Díky tomu jsou to skvělé městské stromy, které vsakují odtékající dešťovou vodu a zabraňují erozním škodám. Duby začínají produkovat žaludy až ve věku kolem 20 let. Jeden strom může každý rok vyprodukovat až 2 000 žaludů, ale pouze z jednoho z 10 000 se stane nový strom. Dub je potravou pro volně žijící živočichy a vyrábí se z něj alkohol a nábytek. Věděli jste, že žaludy nejsou semena, ale ovoce?
3) Bříza bělokorá
Bříza bělokorá je listnatý strom, který dostal své jméno podle charakteristické bílé kůry, která se odlupuje v pruzích. Jedná se o krátkověký strom, který se dožívá přibližně 60-70 let, jen málo stromů se dožívá více než 140 let. Bříza bělokorá je strom střední velikosti. Mohou dorůstat výšky 15 až 20 metrů. Bříza má léčebné účinky, často se užívá ve formě čaje na uvolnění a rozpouštění ledvinových kamenů.

4) Javor
Javory jsou jedním z nejznámějších stromů, které se vyskytují na celé severní polokouli. List javoru je dokonce vyobrazen na kanadské vlajce, ale ve skutečnosti se poměrně dost vyskytují i u nás v Česku. Javory patří do čeledi javorovitých a existuje jich více než 128 druhů, což z ní činí neuvěřitelně rozmanitou a fascinující čeleď stromů. Podle fosilních nálezů jsou javory skutečně velmi staré. Pocházejí z doby před nejméně 100 miliony let, ne-li ještě starší. Tyto stromy rostly už v době, kdy se po Zemi pohybovali dinosauři. Když se řekne javor, vybaví se vám pravděpodobně jeho listy. Ale javory také kvetou. Květy mohou být červené, žluté, oranžové, a dokonce i zelené. Květy opyluje hmyz, například mouchy a včely medonosné. Z těchto semen vznikají ikonická „vrtulníková“ semena, která pomalu padají z větví stromů.
5) Jasan
Jasan je rod rostlin z čeledi olivovníkovité. Roste v různých půdách, ale dává přednost nekyslým a dobře odvodněným stanovištím. Jeho semena vypadají jako trsy křídlatých klíčů a samotné stromy mohou dorůstat výšky až 40 metrů. Jeho listy se dělí na devět až patnáct zubatých, dlouhých a úzkých lístků. Dřevo jasanu má využití v mnoha průmyslových odvětvích. Bohužel jsou jasany často terčem útoku mikroskopické houby Chalara fraxinea, která ničí cévní systém rostliny a způsobuje rychlý úhyn stromu. Pak není jiná možnost, než strom vykácet. Například Česká republika tak přišla o téměř 90 tisíc kubíků jasanového dřeva!
6) Jilm
Také Jilm se vyskytuje na celé severní polokouli. Tyto stromy se u nás vyskytují méně, ale stále patří mezi ty nejrozšířenější. Jilmy jsou často vysoké asi 15 až 21 metrů. Některé druhy však mohou dorůstat výšky i přes 30 metrů. Listy jilmů mají zubaté okraje a jejich květy nemají okvětní lístky.
7) Habr
Habr je zajímavý svými plody, zploštělým srdčitým oříškem, který vždy podporuje list. Habr je mohutný a chrupavčitý, ale také velmi odolný. Je krásný, užitečný a jeho celoroční listí z něj dělá zimní útočiště pro divokou zvěř. Je to opadavý listnatý strom, který má světle šedou kůru se svislými znaky a někdy krátký, pokroucený kmen, na němž se s věkem vytvářejí hřebeny. Jeho větvičky jsou hnědošedé a mírně chlupaté a listové pupeny jsou podobné buku, jen kratší a na koncích mírně zahnuté. Dospělé stromy dosahují výšky až 30 m a dožívají se více než 300 let.

8) Lípa srdčitá
Lípa, náš národní strom, v seznamu nejrozšířenějších stromů v ČR nesmí chybět. Její listy jsou v srdčitém tvaru, což vysvětluje její název. Z květů lípy se dělají výborné čaje, které se užívají zejména při nachlazení, ale mají mnoho dalších příznivých účinků. Lípa dorůstá až do výšky 30 metrů a většinou má zaoblenou korunu. Její dřevo se pro svou měkkost používá zejména v řezbářství.
9) Kaštan jedlý
Právě na podzim, když dozrávají a padají na zem, si můžeme všimnout, kolik kaštanů v Česku máme. Kaštan dorůstá do výšky 30 metrů a má tlustý kmen a hustou korunu. Kaštany jsou nesmírně oblíbené jak u dětí, tak i pro svou chuť. Kaštany jsou totiž jedlé a často je můžete zakoupit třeba pražené, prodávající se na podzimních a vánočních trzích. Má léčivé a protizánětlivé účinky jak při vnitřním, tak i při vnějším užití, třeba ve formě mastí.
10) Jeřáb
Název jeřáb vám možná až tolik neříká, ale podle jejich malých lístků a oranžových plodů už je pozná snad každý. Tyto malvice dozrávají v průběhu září a jsou důležitou formou stravy pro lesní zvěř. Pro člověka jsou v čerstvém stavu mírně jedovaté. Jeřáb má rád slunná místa, jinak je to nenáročný strom, dorůstající do zhruba 15 metrů. Často na něj můžete narazit třeba v parku, jsou totiž oblíbeným okrasným stromem.
Často kladené dotazy
❓Který strom je nejrozšířenější?
Buk je nejrozšířenějším listnatým stromem u nás v Česku.
❓Jaké jsou 3 vlastnosti listnatých stromů?
Většina listnatých stromů je širokolistá, s širokými, plochými listy. Stromy mají často zaoblený tvar a jejich větve se při růstu rozšiřují. Květy se mění v semena a plody.
❓Proč jsou stromy opadavé?
Opadávání listů pomáhá stromům šetřit vodu a energii. S blížícím se nepříznivým počasím spouštějí hormony ve stromech proces abscise, při kterém jsou listy aktivně odřezávány specializovanými buňkami.
Videa
Zdroj
Nejnovější články

Kočka divoká se vrací do českých lesů. Od domácí ji poznáte podle ocasu
Na jaře 2025 zachytily fotopasti v Lužických horách mourovatou samici s nejméně třemi koťaty. Ochránci jí začali říkat Tonka a patří k druhu, který Česko kdysi vyhubilo. Kočka divoká se vrací na Doupovsko...
Daniel Hanuš ·

Štěňata pořízená během pandemie mají častěji problémy s chováním
Na jaře 2020 se celá Británie zavřela doma a zájem o pořízení psa prudce vzrostl. Britští veterináři pak tisíce takzvaných pandemických štěňat sledovali, jak dospívají. Ve 21 měsících mělo podle majitelů...
Daniel Hanuš ·

Zvíře podle českého zákona už není věc. Co to v praxi mění
Malou jorkšírskou fenku zabil na ulici velký kavkazský ovčák, který utekl sousedce otevřenou bránou. Pojišťovna majiteli proplatila 14 720 korun, tedy „obvyklou cenu“ psa, jako by šlo o rozbitou pračku...
Daniel Hanuš ·

Proč si kočka v zimě přikrývá nos ocasem
Stačí, aby se v listopadu poprvé pořádně ochladilo, a z kočky na gauči je chlupatý bochník s ocasem přes čumák. Vypadá to roztomile, ale je to přesná fyzika. A jako první ji změřil viktoriánský chirurg s...
Daniel Hanuš ·

Česko je bez vztekliny od roku 2004. U netopýrů ale přetrvává
Liška s vzteklinou se u nás naposledy objevila v roce 2002 a od roku 2004 máme oficiální status země bez vztekliny. Jenže nad našimi hlavami létá zvíře, kterého se tenhle status netýká. Jen letos v létě...
Daniel Hanuš ·

Pavoučice Anita a Arabella pletly sítě ve stavu beztíže
Píše se 5. srpen 1973, osmý den mise. Astronaut Owen Garriott drží v ruce malou lahvičku a třese s ní nad prázdnou klecí. Uvnitř sedí pavoučice, která se už půl dne odmítá pohnout. Nakonec vypadne, chvíli se...
Daniel Hanuš ·

Proč má Česko ve znaku lva se dvěma ocasy
Lev ve znaku nás provází na občance, na mincích i na dresech hokejistů, a přitom nikdo přesně neví, proč má dva ocasy. Středověký kronikář si na to vymyslel pěknou legendu o císaři a vzbouřených Sasech. Co o...
Daniel Hanuš ·

Srnci shazují parohy v zimě. Nové jim rostou zabalené v kůži
Kdo se v listopadu dívá pod nohy, může v lese najít malou kostěnou vidličku. Srnec ji ztratil během pár vteřin a hned začal pěstovat novou. Uprostřed zimy, kdy je jídla nejméně, a pod kůží, která se zahojí...
Daniel Hanuš ·

Proč byste měli mrkev ve sklepě ukládat do písku?
Mrkev v lednici někdy během několika týdnů změkne a svraští se. Ve sklepě uložená v písku přitom může zůstat pevná celé měsíce. Rozdíl není jen v teplotě: důležité je, kolik vody kořen ztratí a jaké podmínky...
Daniel Hanuš ·

Slepice v klecích mají slabší kosti než ve výběhu
Když dánský vědec v roce 1990 lámal v laboratoři pažní kosti slepic, vyšlo mu číslo, které se v oboru cituje dodnes. Kosti slepic z klecí praskly při o 45 procent menší síle než kosti slepic, které žily na...
Daniel Hanuš ·

Martinská husa: proč na Martina a ne na Vánoce
Kdybyste se Čecha z roku 1830 zeptali na národní jídlo, neřekl by vepřo knedlo zelo. Řekl by pečená husa. A dobře by věděl, kdy na ni přijde řada: v listopadu, kdy je nejtučnější a kdy to vyžaduje kalendář...
Daniel Hanuš ·

Osli jsou při ohrožení klidnější a uvážlivější než koně
Když nad pastvinou bouchne petarda, kůň často vyrazí pryč. Osel se může zastavit a natočit uši ke zvuku. Rozdílná reakce ale sama o sobě neznamená, že se nebojí. Výzkumy ukazují, proč může jeho klidný projev...
Daniel Hanuš ·

Proč se říká, že svatý Martin přijíždí na bílém koni
Letos bílého koně nečekejte. Meteorologové hlásí na 11. listopadu déšť a až patnáct stupňů. Bílý kůň ale chybí i jinde, než by člověk čekal: v nejstarším životopise svatého Martina žádný kůň nevystupuje a v...
Daniel Hanuš ·

Hurikány změnily nohy ještěrek anolis. Vědci to poprvé změřili
Biolog Colin Donihue odletěl z malého karibského ostrova s tabulkou plnou měření ještěrek. O čtyři dny později přešlo přímo přes jeho výzkumné stanoviště oko hurikánu Irma. Když se vrátil, zjistil, že...
Daniel Hanuš ·

Proč je LED osvětlení pro akvárium lepší než zářivka
V sedm ráno cvakne časovač a v obýváku se rozsvítí akvárium. Pro vás je to drobnost. Pro rybu je to, jako by vám někdo uprostřed spánku strhl peřinu a rozsvítil reflektor. Korejští vědci to změřili v krvi...
Daniel Hanuš ·

Osmáci potřebují kamarády a hodně hrabání
V křovinách středního Chile se dá pozorovat zvláštní věc. Několik drobných hnědých osmáků degu stojí v řadě za sebou, ten první hrabe hlínu, druhý ji odhazuje dozadu, třetí ji posílá dál. Vědci tomu říkají...
Daniel Hanuš ·

Suchý vzduch z topení trápí papoušky víc, než si myslíte
Venku jsou dva stupně pod nulou, vy na deset minut otevřete okno a pak zase pořádně zatopíte. Je vám příjemně. Žako v kleci u radiátoru ale právě dýchá vzduch, který má víc společného s pouští než s deštným...
Daniel Hanuš ·

I kočku, která vyskočí na gauč, mohou bolet klouby
Majitelka kocoura Jenkse měla pocit, že konečně vyhrála. Kocour jí léta shazoval sluneční brýle z kuchyňské linky a najednou s tím přestal. Na linku nevyskočil, nezůstal tam po něm ani chlup. Teprve u...
Daniel Hanuš ·

Očkování koček: které je povinné a které doporučené
Pro kočky chované v Česku neplatí plošná povinnost očkování proti vzteklině jako pro psy. Při cestování do zahraničí už ale očkování potřebují. A i bytovou kočku ohrožují infekce, jejichž původce může člověk...
Daniel Hanuš ·

Proč se pes chce mazlit hlavně večer
Celé odpoledne vás pes skoro nevnímá. Prospí oběd, přejde kolem vás bez zájmu, a když na něj zavoláte, líně zvedne jedno ucho. Pak přijde půl desáté večer, sednete si na gauč s telefonem v ruce a najednou...
Daniel Hanuš ·























Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Začněte diskuzi
Máte vlastní zkušenost nebo otázku? Napište první komentář.