15 nejoblíbenějších ovocných stromů na zahradu

Kdo by nemiloval vlastnoručně vypěstované a sklizené ovoce? Ovocné stromy jsou oblíbenou okrasou nejen zahrad, ale i alejí kolem silnic nebo v parcích. Nepřekonatelnou výhodou je voňavé ovoce a pocit, že jsme vypěstovali vlastní ovoce. Spousta druhů jde navíc skladovat na chladných místech, takže se z dávky vitamínů můžeme těšit i v zimě – a přitom nemusíme vytáhnout paty z vlastního pozemku, abychom si je koupili v obchodě.

Pojďte se tedy inspirovat nejoblíbenějšími druhy českých zahrádkářů! Třeba to budete zítra právě vy, kdo se bude moct před sousedy pochlubit, že vysadit některý z ovocných stromů.

 1) Hrušeň

Tohoto ovocného stromu existuje více než šedesát druhů, nejoblíbenější jsou hrušeň písečná a obecná. Existuje mnoho odrůd, jejichž plody dozrávají v průběhu roku, vybrat si tedy můžete od raných až po zimní odrůdy. Hrušeň potřebuje teplejší a sušší polohy, které jsou na slunných místech a chráněné před větrem a mrazem. Do horších podmínek se hodí především odrůdy Nelisova zimní nebo Špinka. Oproti ostatním druhům ovocných stromů se dožívá i dvě stě let. Oficiálně se nepovažuje za léčivou rostlinu, ale je dokázáno, že vařené plody, hrušky, mohou pomoci při vysokém tlaku nebo k posílení žaludku.

2) Nektarinka

Nektarinka patří mezi opadavé listnaté stromy vysoké zhruba pět metrů. Kvete v průběhu dubna a května, plody se poté objevují nejpozději v červenci. Jsou až osm centimetrů velké, mají od zelenožluté po červenou barvu a obsahují spoustu vitamínů. Nektarinka má na rozdíl od broskve, se kterou se často plete, slupku hladkou a lesklou. Na pěstování je však na rozdíl od broskvoně náročnější, potřebuje hodně půdní vlhkosti a vysoké teplo, proto se nehodí do míst, kde je celoročně nižší teplota než ve zbytku republiky.

3) Broskvoň obecná

Až šest metrů vysoký strom s podobnými plody jako nektarinka je ohledně pěstování méně náročný než předchozí druh. Preferuje slunné místo a vlhkou, písčito-hlinitou půdu. Růžové či světle červené květy se objevují od března do května, broskve dozrávají na konci léta, mezi srpnem a zářím. Od nektarinky je rozdílná tím, že má slupku porostlou jemnými chloupky a je těžce oddělitelná od pecky. Pokud budete na jedné zahradě pěstovat broskve i nektarinky, může se stát, že vám jeden strom začne plodit i plody druhého stromu.

4) Mišpule obecná

Tento strom patří k tradičním stromům, v Evropě se pěstuje už od dvanáctého století, některé knihy však mluví o tom, že se pěstoval už před přelomem letopočtu, ale byl vytlačen nyní známějšími druhy ovoce. Často se označuje jako keř, ale díky své výšce až pět metrů dorůstá spíše menšího stromu. V květnu kvete velkými bílými květy, které se mění na oranžovo-červené plody. Ty se sbírají až po prvních mrazech a obsahují velké množství minerálních látek, jako je hořčík nebo vápník a často se z ní dělá chutná zavařenina. Mišpule se pěstuje na teplých místech, které jsou zároveň chráněné před větrem, a má ráda propustnou vápenitou půdu.

5) Jabloň

Jabloně nejsou tolik náročné na pěstování, daří se jim i v podhorských oblastech. Na místech, kde jsou však vyšší teploty, jsou plody sladší a dozrávají dříve, ale nevydrží tak dlouho uschované. Jabloním se dobře daří ve vlhkých půdách s příměsí písku nebo jílu. Stejně jako u hrušně, existuje mnoho odrůd; letní (dozrávají maximálně do srpna), podzimní (dozrávají v průběhu září a října) i zimní (dozrávají koncem října a dají se skladovat až do konce jara následujícího roku). V závislosti na druhů může dorůstat i patnácti metrů a dožít se i osmdesáti let.

6) Trnka obecná

Jedná se o malý strom dosahující dva, maximálně pět metrů. Na větvích se vyskytují trnky (odtud ten název). Trnka vytváří bílé květy brzy zjara, mezi březnem a dubnem, plody mají zelenou, po dozrání v období října až listopadu se jejich slupka barví do fialovo-černé barvy. Nejlepší pro jejich sběr je až po prvních mrazech, kdy získají sladkost. Vyhovuje jí suché slunné místo a nejlépe se jí bude dařit ve vápenité půdě.

7)  Slivoň švestka

Tento, zvláště mezi obyvateli Moravy velmi oblíbený strom dorůstá až deseti metrů a koruna se mu bohatě větví. Nazelenalé květy vyrůstají ve skupině po dvou až třech kusech a objevují se od dubna až do května zároveň s rašícími listy. Plody mají tmavou, fialovo-modrou barvu a výraznou vůni. Má mnohé využití, od výroby povidel a kompotů až po oblíbený alkoholický nápoj, slivovici. Na pěstování není příliš náročná, stačí jí propustná půda a pokud máte zahradu v mírném svahu, je slivoň správná volba.

8) Morušovník černý

Morušovník, někdy též nazýván moruše černá, je až deset metrů vysoký opadavý strom. K tomu, aby se mu vedlo dobře, potřebuje teplé oblasti, nejlépe místa, kde se dobře daří i vinné révě. K dobrému růstu vyžaduje slunné stanoviště s propustnou půdou, protože v zamokřených místech se mu dařit rozhodně nebude. Kvete koncem jara a plody zrají postupně. Jsou černé či tmavě fialové a vzhledem jsou velmi podobné ostružinám. Mají sladkou chuť a používají se nejen do zavařenin, ale také k výrobě ovocného vína. Méně náročnou odrůdou na teplo je morušovník bílý.

9) Třešeň ptačí

Třešeň ptačí je nejvyhledávanějším druhem třešní. Potřebuje úrodnou půdu bohatou na minerály, bude se jí dařit i v mírně kyselé půdě, vyhovují i mírné svahy. Bílé květy se objevují mezi dubnem a květnem, plody poté od července. Ty mají temně rudou barvu a používají se především na kompoty nebo jiné zavařeniny.

10) Temnoplodec černý

Známější název černý jeřáb značí opadavý strom s černými plody, které jsou ceněné v lékařství. Na jaře se osívá drobnými bílými květy rostoucími v mnohočetném květenství s růžovými konci tyčinek. Ty se pak mění na černé bobule, jejich význam je zvláště v množství prospěšných látek, které obsahují, a to především vitamín C a antioxidanty. Používají se na výrobku džemů, vína, marmelád nebo potravinářských barviv, výjimkou není ani použití jako náhražka některého ovoce do koláčů. Co se týče lékařství, temnoplodec má prokázané účinky na zlepšení krevního oběhu, snížení cholesterolu nebo i krevního tlaku. Na podzim se listy barví do oranžových až zářivě červených odstínů.

11) Muchovník Lamrckův

Muchovník je více znám pod názvem indiánská borůvka. Dorůstá dvou až šesti metrové výšky. V dubnu se může pyšnit výraznými květy bílé barvy, na podzim se její listy zbarví do sytě růžové nebo zářivě červené. Během léta se z květů stanou tmavě fialové plody se sladkou chutí a spoustou vitamínů, není výjimkou z jednoho stromu sklidit i více než deset kilogramů bobulí. Používají se stejně jako jiné ovoce, připravit z nich můžete zavařeniny a kompoty, odvar z listů může pomoct při potížích se žaludkem či střevy.

12) Aktinidie čínská

Tento název mnoha zahrádkářům nic neřekne, avšak nejde o nich jiného než čínský angrešt, či kiwi. V zahradách dosahuje malého vzrůstu, vzhled má spíše keře. Pro nejlepší kvetení potřebuje slunné místo, nejlépe v teplých vinařských oblastech. Dařit se mu bude i v roklích nebo svazích. Květy barvy bílé, zelené nebo nažloutlé se objevují v květnu. Plod je vhodný k otrhání na podzim, od října do listopadu. Má pět až deset centimetrů a její hnědá slupka je pokrytá krátkými chloupky.

13) Ořešák vlašský

Tento strom je z našeho nejspíš největším překvapením, protože ne každého by mohlo napadnout, že i vlašský ořech se řadí mezi zvláštní druh ovoce. Ořešák mívá často velmi širokou korunu, protože se strom větví poměrně nízko, proto se hodí do velkých zahrad, na výšku může dorůstat i patnáct metrů. Plodit začíná až zhruba po patnácti letech, květy se objevují v dubnu a květnu, plody se sbírají po odpadnutí nebo se zčernalou slupkou, která je u nedozrálých ořechů jasně zelená. Využití nemusí být jen z dozrálých plodů, odvar z listů se používá k podpoře trávení nebo při nechutenství, z nedozrálých plodů se tvoří i pálenka.

14) Višeň obecná

Višeň dorůstá výšky až deset metrů a její plody, višně, se dají snadno zaměnit s třešněmi. Objevují se velmi rychle, proto je snadné „přehlídnout“ jejich dozrání, což by mohl být problém – višně musí být sklizeny rychle, protože se snadno při přezrání kazí. Na pěstování je poměrně těžká, protože višeň nesnáší mráz nebo studené deště během kvetení. Potřebuje propustnou, nejlépe písčitou půdu. V Maďarsku se višně hojně používají na tradiční polévku, v České republice se pak používá na kompoty nebo do koláčů.

15) Meruňka obecná

Poslední z našeho výčtu, meruňka obecná, je oblíbená pro své brzké dozrávání plodů. Tento fakt je však také ohrožujícím faktorem, protože kvete světle růžovými květy již v březnu a tak hrozí zmrznutí pupenů a zničené celé úrody. Oranžové plody dozrávají uprostřed léta a nejčastěji se konzumují nejen čerstvé, ale i jako zavařeniny. Oblíbená je i pro výrobu alkoholu, meruňkovice.

Otázky a odpovědi

Kdy a jak je nejlepší ovocné stromky vysazovat?

Výsadba se nejčastěji provádí ve dvě období – na jaře a na podzim. Většina ovocných stromů je nejlepší vysazovat od října. Než se pustíte do sázení, je potřeba očistit kořeny od polámaných a suchých kořenů a namočit rostlinu na zhruba den do vody. Při samotném sázení je potřeba vykopat dostatečně hlubokou jámu, aby byla horní část kořenů zhruba deset centimetrů (kromě některých druhů, například hrušně, kdy musí být kořeny v úrovni půdy). Po vydatné zálivce přivážeme kmínek stromku ke kůlu.

Kdy můžu čekat první plody?

Samozřejmě, záleží na druhu vysazovaného stromu, ale jedno mají tyto stromy společné – první úrodu můžete sklízet až po letech. Obecně se může říct, že se objevuje mezi třetím a pátým rokem po výsadbě. U některých druhů to může být i mnohem více, například ořešák nebo kaštanovník plodí i ve věku zhruba deseti let.

Co se hodí do malé zahrádky?

Nejlepší jsou malé druhy dřevin, které se někdy spíše klasifikují jako keře, například mišpule obecná nebo trnka obecná. Naopak se nehodí velké stromy, jako je ořešák nebo některé druhy hrušní.

Videa:

Zdroje:

1, 2, 3

4.9/5 - (67 votes)

Zdroj fotografií: Depositphotos

Podobné články

Nejnovější články na webu