Pokud máte pejska, který vídá svého veterinárního lékaře každoročně jen na preventivní prohlídku a pravidelná očkování, jste pravděpodobně šťastnými a spokojenými majiteli. Avšak i to nejlépe ošetřované zvíře můžou postihnout nečekané zdravotní komplikace. Jaké jsou tedy nejčastější psí neduhy, na které se připravit? Co naše chlupaté mazlíčky může trápit a s čím jsou nejčastěji přiváděni do ambulancí veterinárních lékařů? Na tyto otázky Vám odpovíme v dnešním článku.
1) VNĚJŠÍ PARAZITÉ
Mezi nejčastější vnější parazity, kteří bydlí v psím kožichu, řadíme bezesporu blechy a klíšťata.
Na psovi (stejně jako na člověku) neparazituje pouze blecha psí ale rovněž i blecha kočičí a to dokonce ve větší míře. Sající dospělci způsobují psům především nepříjemné bodání, na které zvířata reagují urputným drbáním. V případě přecitlivělých jedinců může pak i jediné bodnutí způsobit rozsáhlý zánět kůže zvaný jako FBH (alergie na bleší kousnutí). Pokud máte podezření, že váš pes má blechu, zkontrolujte mu důkladně kožich. Blechu jako takovou najdete jen v případě opravdu silné parazitózy. Spíše si můžete povšimnout drobných černých teček v srsti psa, které jsou bleším trusem. Ten se po kontaktu s vodou např. na namočeném ubrousku rozpíjí do červena. Řešení je jednoduché – psa odblešit kvalitním antiparazitárním přípravek ve formě spreje, spot-on (kapka za krk), tabletou či obojkem. A neméně důležité je ošetřit minimálně 2x v intervalu 14 dnů i prostředí, ve kterém pes žije, neb cca 80% vajíček a larev se nachází právě mimo psa.
Klíšťata jsou také velice diskutovaným parazitem. Kromě nepříjemného zánětu kůže v místě vpichu mohou být také přenašečem nebezpečných onemocnění, proto je v případě klíšťat prevence více než důležitá. Výhodou je, že většina preparátů působcích proti blechám ve stejných formách, je rovněž účinná i proti klíšťatům.
2) VNITŘNÍ PARAZITÉ
Rozeznáváme 2 skupiny vnitřních parazitů – oblé červy (nejčastěji škrkavky) a ploché červy (tasemnice). Obě skupiny narušují výrazně zdravotní stav psů. Mezi příznaky, kterých si všimnou zpravidla majitelé, patří nejčastěji stagnace na váze či její úbytek, zaostávání v růstu, rozšíření břicha, apatie, zvracení, průjem, kašel či bledost sliznic a v neposlední řadě to můžou být dospělci v trusu psa či vývojová stádia v okolí řitního otvoru. Vnitřní parazité obecně narušují vývoj jedince, vnitřní orgány, odebírají živiny a mohou způsobit neprůchodnost střeva či jiné patologie. Při velmi silné infestaci mohou způsobit až úhyn.
Kvalitní terapií je účinné odčervení cílené na konkrétní skupinu parazitů. Výběr vhodného antiparazitika konzultujte s ošetřujícím veterinárním lékařem vašeho psa.
3) PRŮJEM
Řídká stolice různého charakteru může potrápit nejednoho psa. Její nejčastější příčinou bývají dietní chyby, změna krmiva, bakteriální či virové infekce, dále parazitózy, alergie, otravy, metabolické poruchy, stres, nádorové onemocnění atd.
V závislosti na věku a velikosti zvířete je první pomocí 12 hod hladovka, avšak se zajištěním neustálého přístupu k pitné vodě, následovaná vařenou domácí dietou (kuřecí prso, rýže, mrkev). Dále je možné zvířeti podat adsorbencia, která na sebe navazují toxické látky či patogenní bakterie a zmírňují tak projevy otrav. Z léků určených pro člověka pak např. smectu, která zahušťuje stolici. Pokud se ve stolici objeví krev červená či černá, je nutné okamžitě vyhledat pomoc veterinárního lékaře. Může se jednat o akutní život ohrožující stav.
4) ZVRACENÍ
Zvracení je vždy nepříjemné jak pro psa, tak i frustrující pro majitele. Pokud zvíře zvracelo jednou či pouze několikrát málo, v první fázi mu odeberte krmivo a ponechte pouze vodu. Zvrací-li i vodu, pak dočasně odeberte i tu. Pokud zvíře zvrací i nadále, návštěva veterinární ambulance je na místě, protože zvířeti hrozí dehydratace a může se jednat i o závažnější potíže, např. potíže se slinivkou, játry, ledvinami, otravu, cizí těleso v trávicím traktu či může být pes přehřátý.
Veterinárního lékaře je vždy nutné vyhledat, pokud pes zvrací krev, nebo snaží-li se zvracet, ale nejde mu to a zároveň se mu nafukuje břicho. Jedná se o život ohrožující stav!
5) ZÁNĚTY OČÍ
Nejčastějším problémem týkajícím se očí, který majitel v domácí péči rozpozná, je abnormální výtok. Výtoky mohou být různých barev a konzistencí a dle toho je doporučené je řešit. Čirý vodnatý výtok – nadměrným slzením se pes může snažit kompenzovat nečistoty či cizí tělesa v oku. Oko lze vykapávat bylinnými kapkami k tomu určenými. Nemusí se jednat např. o drobné části rostlin, ale třeba i o nesprávně narostlé či nadpočetné řasy, které oko neustále dráždí. Naproti tomu žlutozelený hnisavý výtok je nutné řešit vždy, neb je důsledkem bakteriální infekce. Takové okolo by měl vyšetřit veterinární lékař a nasadit odpovídající terapii.
6) KOŽNÍ POTÍŽE
Kožní problémy u psa můžeme obecně rozdělit na infekční onemocnění způsobená bakteriemi, parazity či viry, a neinfekční onemocnění, např. alergie, autoimunitní onemocnění, nádory atd. Mnoho psů s delší srstí trápí často povrchový hnisavý zánět kůže, tzv. hot-spot. Jeho oblast je vždycky nutné pečlivě i s okrajem ostříhat od srsti, zabránit dalšímu poškozování kůže samotným psem, a vysoušet a dezinfikovat k tomu určenou dezinfekcí. Nádorová kožní onemocnění patří mezi jedny z nejčastějších psích nádorů. V případě nálezu jakékoliv neobvyklé bouličky na těle vašeho psa, je nutné ji nechat vyšetřit veterinárním lékařem.
S těmi běžnějšími kožními problémy Vám poradí běžný veterinární lékař. V některých vzácnějších případech však budete muset vyhledat pomoc specializovaného veterinárního dermatologa.
7) ZÁNĚTY UŠÍ
Častěji na záněty trpí psi s povislýma ušima, jelikož je vlivem sklopeného boltce ztíženo odpařování vody ze zvukovodu. Nejčastější příčinou zánětu v uších je pak porucha mikrobiální rovnováhy, nejčastěji právě vlivem vysoké vlhkosti. Takové ucho je bolestivé, svědivé a zarudlé. Zánět může být také doprovázen nežádoucím výtokem. V oblasti ucha může chybět srst, mohou se objevit škrábance atd.
Léčba musí být stanovena co nejdříve. Veterinární lékař psa i ucho vyšetří a odebere patřičné vzorky. Nejčastěji se používá kombinace čistících výplachových roztoků a medikovaných léčivých kapek.
8) POHYBOVÉ POTÍŽE
Problémů s pohybovým aparátem u psa si majitel nejčastěji všimne podle častějšího polehávání či úplné nechuti k pohybu nebo třeba opatrné chůze. Dále může napovědět např. špatné držení těla, kulhání na jednu či vícero končetin, nekoordinovaná chůze, olizování, obtížné vstávání, naříkání při chůzi atd. Máte-li podezření, že pes trpí problémy s pohybovým aparátem, rozhodně vyhledejte pomoc veterinárního lékaře, který navrhne vhodný diagnostický postup a dle typu problému pak i odpovídající léčbu.
9) ÚRAZY, RÁNY, PORANĚNÍ
Ať se budete o vašeho psa starat sebe lépe, neberte si za vinu, pokud se občas někde zraní. K životu to zkrátka patří zvláště, pokud neudržujete vašeho psa v jakési sterilní bublině vůči okolnímu světu.
Traumata mohou vzniknout nejčastěji vlivem mechanickým (méně často elektrickým či chemickým) (Zdroj Petklinika.cz) Mezi nejčastější patří např. tržné rány, kousné rány, poranění drápků, autoúrazy atd. Řešení je pak vždy dvouúrovňové. Majitel psa poskytuje patřičnou první pomoc vždy na místě a měl by být také schopen vyhodnotit, zda zdravotní stav zvířete vyžaduje převoz k veterinárnímu lékaři nebo zda je majitel schopen zvíře doléčit doma. Nejste-li si jistí, vždy vezměte zvíře k veterinárnímu lékaři.
10) KAŠEL
Kašel je obranný reflex, kterým tělo reaguje na přítomnost částice dráždivé pro dýchací cesty a zajišťuje tak její vykašlání ven z dýchacích cest. Nejčastější příčinou kašle je tak jako u člověka běžné nachlazení, které způsobí přemnožení patogenním mikroorganismů. Speciální a velice nakažlivou variantou je pak kašel psincový, který se rychle šíří v místech s vysokou koncentrací psů. Typický psincový kašel je suchý a dávivý a může být snadno zaměněn majitelem za nevolnost a natahování na zvracení (zdroj Metropolevet.cz). Mezi další možné příčiny kašle patří u psů chronický zánět průdušek, srdeční onemocnění, nádorové onemocnění, zánět plic, parazitární infekce či přítomnost cizího těla v dýchacích cestách. Ať už vaše zvíře kašle z jakéhokoliv důvodu (a může se jednat i vzácnější zde nejmenované příčiny), vyhledejte vždy pomoc veterinárního lékaře, který vašeho psa vyšetří. Na základě patřičných vyšetření pak stanoví správný léčebný postup.
11) ANÁLNÍ ŽLÁZKY
Anální žlázky fyziologicky vyúsťují po stranách řitního otvoru na pomyslné 4. a 8. hodině ciferníku. Jsou běžně naplněny zapáchajícím sekretem různé konzistence či vzhledu a zvířatům slouží k zachování pachové stopy a k sebeobraně. Vyprazdňují se přirozeně během stolice. U některých zvířat je však toto přirozené vyprazdňování narušeno a žlázky se sekretem hromadí, což nutno při opakovaném sáňkování řešit.
Mezi příznaky, jak rozpoznat počínající problém s análními žlázkami patří již zmíněné sáňkování, nadměrné olizování řitního otvoru, potíže s kálením, krev na povrchu stolice či vokalizace během kálení. Zjistíte-li některý z příznaků u vašeho psa, vyrazte s ním do veterinární ambulance k ošetření. Nepokoušejte se žlázky vyprazdňovat sami, abyste stav zvířete nechtíc zbytečně nezhoršili.
12) ZUBNÍ KÁMEN
Zubní kámen u psa má našedlou, žlutavou či nahnědlou barvu a tvrdou konzistenci. Obvykle se usazuje na zubech v blízkosti dásní. Ukládá se nejen na vnější straně zubu, ale i na vnitřní, směrem k jazyku a způsobuje zápach z tlamy, kterého si majitel nejčastěji všimne.
Zubní kámen vzniká působením různých látek v dutině ústní psů. Bakterie společně se slinami, zbytky jídla a slizničními buňkami se usazují na povrchu zubů, kde časem tvoří vrstvu, nazývanou zubní plak. Časem se v něm ukládají minerální soli, vápenatí tak a tvrdne. Povrch zubního kamene poskytuje ideální místo pro další uchycení drobných částeček a kolonizaci bakteriemi, čímž stav progreduje. Bakterie mohou způsobit až zánět dásní, odloučení zubu až jeho vypadnutí ze zubního lůžka.
Jediné důkladné a opravdu precizní ošetření dentice je možné pouze u veterinárního lékaře v anestezii zvířete, protože je nutné ošetřit i vnitřní plochu zubů přiléhající k jazyku, včetně všech mezizubních prostor.
Videa:
Zdroje:
