Stříhání rybízu jednoduše a přehledně

Ovocné zahrady jsou oblíbené zvláště pro svůj užitek. Kdo má velkou zahradu, může si užívat od léta až do pozdního podzimu z vlastnoručně vypěstovaných plodů. Jedním z oblíbených ovocných keřů je i rybíz, a to díky svým trpkým plodům.

Dnes si představíme, jaké výhody rybíz představuje a jak se o něj správně pečovat.

Druhy rybízu

Vybrat si můžete z mnoha odrůd a základních tří barev – v ovocných zahradách můžete najít bílý, červený nebo černý rybíz a přitom si můžete vybírat z výhod, které jednotlivé druhy mají.

Červené odrůdy jsou nejvíce oblíbené, i když bobule nepatří mezi tak sladké, jako jsou černé nebo bílé druhy. Jsou však plné vitamínů, nachází se v nich mnohem více prospěšných složek než ve zbylých dvou kategoriích. Jsou proto nejčastější volbou při pečení, vaření nebo výrobě zavařenin. Keře červeného rybízu mají navíc bohatý růst. Pro pěstování potřebuje písčito-hlinitou půdu na místě, kde jsou dostatečné srážky – jinak je třeba keř pravidelně zalévat.

Plody bílého rybízu jsou obecně sladší a aromatičtější, než odrůdy červeného rybízu. Při pěstování nemá speciální požadavky na půdu, měla by ale být bohatá na živiny, propustná a dobře vlhká. Stejně jako u ostatních druhů rybízu, i z bílého se dají dělat zavařeniny nebo používat do koláčů, často je však tento druh používán při výrobě rybízového vína.

Na rozdíl od předchozích dvou kategorií, černý rybíz se pěstuje nejen pro svou chuť, ale také pro prospěšné účinky, které mohou plody mít. Používají se například na posílení žaludku a odolnosti proti nachlazení. Po usušení se plody i listy používají na přípravu sypaných čajů, listy totiž pomáhají například při léčbě infekcí močových cest. Při pěstování je stejně nenáročný a potřebuje stejné podmínky, jako například rybíz bílý.

Péče o keříkový rybíz v prvním roce

Rybíz se vysazuje na podzim, maximálně časně z jara. Před výsadbou je lepší kořeny namočit do vody alespoň na pár hodin. Při samotném sázení si musíme pamatovat, že rybíz koření mělce, sází se tudíž by nad horní hranicí větvení mělo být jen zhruba deset až patnáct centimetrů zeminy. U stromkového druhu rybízu je potřeba myslet na oporu kmene. Je vhodné použít i zálivku, která pomáhá při zakořeňování.

Při podzimní sadbě provádíme první zkracování v brzkém jaře. Sestřihneme všechny větve a výhony na zhruba dva až tři pupeny, které měří do dvaceti centimetrů. Díky tomu zajistíme, že se keř dobře rozkošatí a bude se mu v příštích letech dobře dařit.

Zastřihávání rybízu v druhém roce

Ve druhém roce koncem léta musíme sestřihnout. Tentokrát se nenechají jen pupeny, ale vybere se zhruba pět nejsilnějších, nově vyrostlých výhonů, které mají největší šanci plodit. Větve, které jsou příliš tenké, krátké nebo slabé, zastřihneme úplně u země. Na zbylých výhoncích nic dalšího nezkracujeme. Koncem června se navíc mohou zkrátit výhonky, které směřují dovnitř keře.

Zastřihávání rybízu v dalších letech

Koncem léta třetího roku postupujeme stejným stylem, jako ve druhém roce – z nových výhonků vybereme pět nejsilnějších a ostatní u země sestřihneme. To znamená, že koncem třetího roku po vysazení, kdy už jsou u keře vidět i nové větve, máme kromě jednoletých výhonků zhruba pět tříletých a stejný počet dvouletých.

Další sestřihávání je nutné každý rok pro udržení rovnoměrného růstu a zajištění dobré plodnosti. V této fázi zastřihávání se však už rozlišuje, zda pěstujeme bílý a červený, nebo černý rybíz. U prvních dvou zmíněných se odstraňují čtyřleté větve. Případně je možné odřezat i pětileté větve. Černý rybíz se však vyznačuje tím, že pokud bychom na keři nechali i čtyřleté výhony, plody by byly menší a celková úroda by nedosahovala toho, co by mohla. Proto je vhodné u keřů černého rybízu zkracovat i tříleté větve. Naopak je vhodné zanechat u stříhání i boční výhony, lépe je místo nic zkracovat výhony uprostřed keře a tím ho prosvětlit.

Další zastřihávání

Mimo zaštěpování ke konci léta je vhodné keř rybízu zkracovat i na jaře. Nejlepší čas je v době, kdy teploty nepadají pod pět stupňů Celsia, ale zároveň kdy se keř ještě nezačal probouzet a zelenat. V tomto období je vhodné zbavit se zničených a polámaných větví, případně větví zničených mrazem. Vhodné je zbavit se i větví, které jsou viditelně napadeny chorobami.

Otázky a odpovědi

Proč se prořezávání a zastřihávání musí dělat?

Zařezávat staré větve a zničené výhonky je potřeba hlavně z důvodu, abychom zajistili rovnoměrný a silný růst. Pokud bychom větve nechali, keř by se stal příliš hustý a nedařilo by se mu tolik, jako keři s prořezávanými větvemi. Pravidelné a správné prořezávání je navíc zárukou, že zamezíte šíření některých chorob, které rybíz postihují.

Který z druhů je nejméně náročný?

Na prořezávání je nejméně náročný červený a bílý rybíz. Černý je potřeba zkracovat více a není tak snadné, jaké u zbylých dvou druhů. Pěstovat ho se však vyplatí, nejen kvůli plodům, ale také kvůli zdraví prospěšným listům.

Keř mi plodí, ale větve těžkou a lámají se. Mám je zastřihnout a počkat, až vyrostou silnější?

Odpověď zní rozhodně ne. Není totiž nic jednoduššího, než podepřít tyto větve kůly nebo ohrádkou, která tíhu podrží a větve se pak nelámají. Zastřižením byste jen přišli o dobře plodící větev.

Videa:

Zdroje:

1, 2, 3

4.9/5 - (67 votes)

Zdroj fotografií: Depositphotos

Podobné články

Nejnovější články na webu