10 nejoblíbenějších trvalek do stínu a polostínu

Ne každá zahrada je plná slunce. Stinná místa pod stromy či na severní straně domu se dají krásně obohatit trvalkami. Jestli jste zapálení do zkrášlování vaší zahrady, pojďme se spolu podívat na pár typů, které by se vám mohly líbit. 

1) Bohyška 

Hosta, česky Bohyška nebo-li funkie. Stínomilná trvalka, kterou lze vysadit samostatně, ve skupině ostatních bohyšek, nebo i jako podrosty vyšších keřů. Lze ji také pěstovat v nádobách. Její dekorativní listy jsou často využívány i ve floristice.Roste skoro sama, potřebuje minimální péči. Pokud jste tedy zahradník, co se své zahrádce věnuje jen chvilkami, tak je to rostlina přímo pro vás. Zdobí zahradu od jara do podzimu. Její nádherné pestrobarevné listy a půvabné květy vás budou jistě bavit. Bohyška přišla až z ostrovního Japonska, rozšířená je dokonce i v Číně. Pro krásné listy dejte bohyšce humózní zahradní zeminu, raději mírně kyselou, rozhodně né vápenitou. Bohyšky můžete pěstovat klidně i na balkoně orientovaném na sever, pro který je samozřejmě trochu menší výběr vhodných rostlin. Ke spokojenému růstu potřebují jen trochu větší, nejlépe samozavlažovací květináč. Snad jediný problém, se kterým se při pěstování bohyšek můžete setkat, představují slimáci, ale i hlemýždi. Napadají především tenkolisté odrůdy, a proto je dobré, zalévat bohyšky spíše ráno než večer, kdy by vlhké prostředí přitahovalo slizké útočníky ještě mnohem více.

2) Srdcovka nádherná 

Oblíbená trvalka hlavně pro svoje krásné neobvyklé květy ve tvaru srdíček. Zelené listy a stonky, které se krásně míchají s růžovo bílou barvou květu vas jistojistě okouzlí. Vytváří přízemní růžici dlouze řapíkatých, zelených, zpeřených listů, které vyrůstají z podzemního oddenku. Díky němu rostlina přezimuje v bezlistém stavu.Původní rostlina z Japonska a Číny. Srdíčkové květy můžeme čekat v květnu až červnu, dosahuje výšky 40-80cm. Pokud chcete aby ve vašem záhonu nádherné vynikla, tak ji nesázíme ve velkých skupinách a do popředí, ale spíše jednotlivě, do nitra záhonů. Srdcovka vyžaduje polostinné stanoviště s propustnou, vlhčí půdou bohatou na živiny. Sucho a zamokření nesnáší. Množí se dělením na jaře či na podzim.Srdcovky jsou dlouhověké, po odkvětu nebo brzy zjara je množíme dělením trsů. Musíme velmi opatrně,  dužnaté kořeny jsou velmi křehké. Lodyhy i listy obsahují toxické látky, které by po požití způsobily lehkou otravu projevující se zvracením a nevolností. 

3) Kokořík mnohokvětý

Neokoukaná bylina s plazivým oddenkem, 30–80 cm vysoká. Roste poměrně hojně ve stinných lesích a křovinách, na půdách zásaditých až slabě kyselých. Vykvétá od května do června. Lodyhy ozdobí bílé a krémové květy jako korálky. Jsou stvořené pro kouzelná stinná a polostinná zákoutí zahrad, vyniknou pospolu s dalšími stínomilnými trvalkami.Plodem kokoříku je černomodrá bobule. Pokud rádi experimentujete s bylinkami, tak se tato bylina dá použít jako: především na obklady proti modřinám, k povzbuzení opravování tkání. Odvar z kořene se používá při zánětech žaludku a chronické úplavici. Vyžadují vlhkou, kyprou půdu bohatou na humus. Můžeme obohatit kompostem a mulčováním. 

4) Škornice velkokvětá

Nenáročná kráska, co se zdržuje ve stínu. Občasné sucho škornici neublíží. Nízké nároky na pěstování z nich dělají přímo ukázkový příklad skvělé trvalky pro zahradníky začátečníky. Listy škornice jsou opadavé, při rašení bronzové, na podzim žloutnou či u některých kultivarů červenají. Lístků je 6–9. Stonek nese 1 list. Květy jsou velké, dolu sklopené, s velkou ostruhou delší než kališní lístky a výraznou trubkou, i v přírodě velice variabilně zbarvené. Vysoká 0,2-0,3m. Kvete v dubnu až květnu. Půdu jednoznačně humózní. Pochází z Japonska a severní Koreje. Opatrně v místech se silnými a dlouhotrvajícími mrazy, přikryjte ji mulčem. Má také místo mezi léčivkami, léčí např: osteoporózu, hypertenze, koronárních onemocnění srdce a obrn, bolesti kloubů.

5) Dlužicha

Pokud milujete rostliny s krásnými listy, máme tu další uchazečku. Polostinná místa vaší zahrady můžete pokrýt ozdobnými listy ve zlaté, červené, vínové či stříbřité. Z barev jejich listů oči přecházejí, a navíc umí i kvést. Rostliny odolávají i zimě. Z ozdobné, nízké růžice listů vyrůstají až 80 cm vysoké stonky, které nesou květenství bílých, růžových nebo ohnivě červených zvonkovitých kvítků. Dlužichy kvetou až dva měsíce, mezi květnem a srpnem, a zahradu doslova rozzáří. Dlouho vydrží i ve váze.Sluší jim to v sousedství okrasných šalvějí, šanty, šateru.  Většina odrůd kvetení zopakuje, pokud je po odkvětu seřízneme.Dlužichy se smíří téměř s jakoukoli půdou, nejraději však mají půdy spíše těžší, ale dobře propustné, které nevysychají, ale nejsou ani příliš mokré. A pokud je půda i dobře zásobena živinami, máme vyhráno. Obzvláště výrazněji zbarvené kultivary mají rády půdu s vyšším podílem humusu.Sazenice dlužich vysazujeme poměrně mělce, musí však mít zcela skryté kořeny. Zeminu okolo rostlin je dobré upravit v rovině záhonu. Po výsadbě je potřebná vydatná zálivka. Pokud dostatečně neprší, provádíme pravidelnou zálivku až do doby, kdy rostliny dostatečně zakoření.

6) Čechrava

Načechraná čechrava neboli tavolín je trvalka původem z Asie. Nejčastěji se pěstují u jezírek, v trvalkových záhonech, na skalkách nebo v polostínu pod vzrostlými stromy.Zkušení zahrádkáři čechravy vysazují společně s hostami, bergéniemi a popelivkami. Máte-li na zahradě vodní plochu, můžete podél ní vysadit kromě tradičních travin také čechravy. Nízkým druhům čechrav se bude dařit v nádobách na pergole nebo v stinných trvalkových záhonech. Vysoké druhy dobře doplní i keřové výsadby. Je mrazuvzdorná a hodí se k řezu. Kvetoucí laty jsou k vidění v nejrůznějších barevných odstínech od bílé, žluté, růžové, červené a fialové. Kvete od června do října. Na jaře často zbarveny do bronzova. Roste v trsech, které lze snadno na jaře nebo na podzim dělit. Dosahuje 0,4 až 1 metru. Je nenáročná, vyžaduje trvale dostatečnou vlhkost,miluje vlhkou a kyselou půdu. Nedaří se jim dobře v suché půdě, ale nemají rády ani podmáčené a jílovité půdy. Během vegetace průběžně odstraňujte zahradnickými nůžkami suché a odumřelé výhonky a listy. Kakosty sestřihněte těsně nad zemí v době podzimu, můžete ještě i v předjaří.Rostlinu vysazujeme na záhon od dubna do září. Květy Čechravy můžeme sušit. 

7) Kakost

Poslední dobou se jejich móda stále zvyšuje. Není se čemu divit, když kvetou celé léto a nevyžadují žádné náročné pěstovací postupy. Pochází z Pyreneje, nádherné květy s různými barvami např. bílá, modrá, růžová, fialová, vínová, purpurová, červená. Kvete od května do září. Rostlina se velice snadno pěstuje, je dlouhodobá a mrazuvzdorná. Potřebuje dobře propustnou půdu, na záhon ji vyséváme od dubna do května. K nejkrásnějším kakostům patří Geranium himalayense.Malé, asi 15 cm vysoké kompaktní trvalky jsou jako stvořené pro skalky, zatímco vyšší trsnaté druhy a kultivary se hodí jako výplňkové rostliny do kvetoucích záhonů nebo mezi keře. V poslední době se kakosty pěstují s oblibou i na balkónech.Kakostům vyhovuje středně živná a propustná půda s dostatečnou vlhkostí. Daří se jim na slunci i v polostínu, hnojení je nutné jen u rostlin pěstovaných v nádobách.Květenství se však dá podpořit odstraňováním odkvetlých květních stopek. 

8) Jirnice modrá

Jirnice modrá je rostlina rozšířená po celé Evropě. Je vlhkomilná, najdeme ji na zamokřených místech. Má velké fialové květy, které  jsou oboupohlavné a tvoří velké voňavé trsy. Kvete od července do zář. Netají se ani léčivými účinky. Má vliv na trávicí soustavu, při onemocnění dýchacích cest i při stresu.Trvalka pocházející z Asie i střední Evropy vám svými purpurovými květy zkrášlí zahradu. Sadba během vegetačního období, vyséváme v březnu až dubnu a krásně nám pokvete v červnu až v červenci. Má opravdu zajímavé lidové jméno: Antoníček. Vysoká 20-80cm, roste na mokrých loukách, březích tekoucích vod, v pobřežních křovinách a podobně. Protože je často pěstovaná pro okrasu, vyskytuje se na více místech druhotně jako zplanělá rostlina.Jirnice modrá je zařazena k silně ohroženým druhům naší květeny

9) Barvínek menší

Barvínek menší je stálezelený, na bázi dřevnatící polokeř. Tato nenáročná půdopokryvná rostlina má evropský původ, ale v současnosti areál jejího výskytu sahá až po západní Asii. Barvínek menší vytváří z tmavě zelených, kožovitých a lesklých listů nádherné koberce, které jsou od konce dubna až do září pokryté elegantními modrými nebo až modrofialovými květy. Rostlina dorůstá do výšky 15 až 20 cm. Na jaře poskytne efektivní zelenou kulisu cibulovinám, zkrášli stinné partie zahrady. Pěkně vypadá ve skalkách, zakryje nevzhledné svahy, vhodný do městských parků i venkovských zahrad.Není náročný na pěstování a dobře roste téměř v každé zahradní půdě. Přednostně ho ale lze vysadit do dobře propustné, mírně až středně vlhké humózní půdy. Rostlina se rozrůstá pomocí výhonků, proto je vhodné na jaře barvínek sestříhat, aby se velmi nerozrostla a udržela si kompaktní vzhled.Nemusíte se bát udělat ani větší zásahy, protože rostlina má výborné regenerační schopnosti. Barvínek se množí snadno řízkováním nebo oddělováním přikořeněných výhonů. 

10) Pérovník pštrosí

Pochází z východní a střední Evropy, Skandinávie, Kavkazu, Sibiře, Japonska atd. V jihovýchodní Kanadě a okolních oblastech USA je oblíbenou salátovou zeleninou. Kapraď vysoká až 120 cm. Má dlouhé vzpřímené vějíře listů svěže zelené barvy. Plodné listy jsou jednoduše zpeřené, stočené jako pštrosí péra, zelenkavé až tmavě hnědé. Rozrůstá se podzemními oddenky, které můžeme lehce odstranit, pokud si nepřejeme jeho přirozené rozšiřování.Má rád polostín až stín s vlhkou humózní půdou. V přírodě je zákonem chráněný jako ohrožený druh. Mrazuvzdorný do -45 °C. Můžeme jej používat jako doplňkovou zeleň při vázání květů, dále ho vysazujeme jako podrost vyšším keříkům a stromům nebo jako solitér při plotech, starých zídkách a podobně.

Videa:

Zdroj:

1, 2, 3

4.9/5 - (68 votes)

Zdroj fotografií: Depositphotos

Podobné články

Nejnovější články na webu