16 důvodů, proč si (ne)pořizovat briarda

Jiřina Bohdalová ztvárnila v pohádkové komedii Kačenka a strašidla, ustrašenou čarodějnici Bertu, která se měnila v impozantního dlouhosrstého velkého psa. A jistě si i vzpomínáte na chlupatého kámoše Ala Bundy Backa ze seriálu Ženatý se závazky. Hádáte správně. Tímto chlupatým velikánem byl právě Berger de Brie – briard.

OSM důvodů, proč si POŘIZOVAT briarda

  • Briard je francouzské ovčácké plemeno. Zahálka je mu naprosto cizí. Vlastníte stádečko ovcí, koz nebo neposedné nohy? Briard bude nadšený z každé aktivity.
  • Co by to bylo za ovčáka, kdyby neuměl ochránit své ovečky? Briarda učit hlídat nemusíte. Jemu svěřený majetek spolehlivě ochrání.
  • Díky jeho ovčácké minulosti dobře vychází se zvířaty, pokud je na ně od štěněte zvyklý. Problémy by mohly nastat mezi vaším briardem  a cizím psem.
  • Briard si dobře uvědomuje svou sílu a k dětem bývá opatrný a jemný. 
  • Tělo tohoto psa je pokryto dlouhou hrubší srstí s podsadou. Požadována je struktura ,,kozího chlupu´´ – taková srst má do určité míry samočistící schopnost. Výborně také chrání briarda před nepřízní počasí. Je tedy možné jej chovat po celý rok venku.
  •  Briard je velmi učenlivý. I když díky práci u ovcí je přirozeně samostatný v uvažování, rád spolupracuje se svým majitelem. 
  • K cizím lidem je briard přirozeně nedůvěřivý, ale ne agresivní. Pravděpodobně se tak vyhnete tomu, že by váš briard oblažoval svým přehnaným zájmem cizí lidi v parku. A vy pak museli platit čistírnu.
  • Briard zůstává hravý až do vysokého věku. Stáří na něm, pokud nemá zdravotní problémy, prakticky nepoznáte.

OSM důvodů, proč si NEPOŘIZOVAT briarda

  • Briard není právě drobeček. Vzhledem ke své velikosti zabere celkem dost místa. Pořídit si briarda do garsonky nejspíš nebude to pravé ořechové.
  • Toto plemeno rozhodně není žádný lenoch a to samé vyžaduje i od svého majitele. Projít se třikrát kolem bloku, a hodit mu u toho tenisák nebo klacek, rozhodně neuspokojí briardovu potřebu práce – jak fyzické, tak duševní. 
  • S ohledem na briardovu celkem komplikovanou povahu důkladně zvažte, zda jste opravdu dost zkušení k jeho výchově a výcviku. Briard není příliš vhodná volba úplně prvního pejska.
  •  Přirozená samostatnost v rozhodování, která byla u stáda velmi žádoucí, může být poněkud problematická. Briard si umí velmi dobře spočítat, kdy se mu vyplatí poslechnout a kdy může ,,ohluchnout´´.
  • Briardi, zejména samci, mohou mít k jiným psům výhrady. Při nesprávném vedení se může lehce stát postrachem psích parků.
  • Jedná se o velké plemeno a jeho nároky na kvalitu a množství krmiva nejsou právě zanedbatelné.
  • Briard bohužel nepatří do skupiny psů, kteří by nelínali. S dlouhou briardovou srstí vás čeká i delší doba luxování.
  • Přesto, že je jeho kožich vysoce funkční, vyžaduje i pravidelnou údržbu. S vytřením tlapek od bláta do ručníku rozhodně nevystačíte. 

Shrnutí

Briard určitě  vzhledem splňuje vše, co byste si mohli přát od exkluzivního psího mazlíčka. V  dnešní době jich příliš nepotkáte. Zaujme svou postavou i krásnou dlouhou srstí, která láká k pohlazení. Ta však vyžaduje pravidelnou péči. Co do rozměrů není briard zrovna kabelkový psík, a je nutno počítat i s vyššími nároky na výživu a prostor.  Také ubytování na cestách by, s pejskem jeho rozměrů, mohl být problém. 

Briard je obecně zdravé plemeno a příliš netrpí na geneticky přenosná onemocnění.  Zvládne i celoroční pobyt venku, avšak je nutné ho dostatečně zabavit.

Obecná charakteristika briarda

I když působí jako roztomilý plyšový medvídek, rozhodně jím, ve vztahu k cizím lidem, není. Briard miluje svou rodinu a je k ní milý a něžný. Je víc než schopný si ,,své lidi´´ spolehlivě ochránit a není třeba ho k tomu složitě vést dlouhým výcvikem. K cizím lidem bývá obvykle rezervovaný. Vyžaduje pravidelný a vydatný pohyb a hlavně dostatek zábavy pro jeho inteligentní hlavičku. Nudící se briard se stává zahradním architektem, bytovým designérem, nebo si najde jinou zábavu. Ta se, v drtivé většině případů, zcela rozchází s představou jeho majitele o tom, co je zábavné. Díky jeho hravosti a energii je přímo stvořený k různým psím sportům. I když umí být dosti tvrdohlavý, se správným přístupem dosahuje velmi dobrých výsledků i ve všestranném výcviku ( poslušnost, stopa, obrana) nebo v záchranařině. Při včasné a správné socializaci snáší velmi dobře i jiné domácí mazlíčky. Děti má briard rád a dovolí jim překvapivě hodně, avšak z jejich společnosti nejspíš vyloženě nadšený, jako jiná plemena, nebude. To však neznamená, že by byl na děti agresivní nebo zlý. Je velmi vhodné jejich společným hrám vždy přihlížet a dětské nadšení zavčas krotit, aby briard nebyl nucen nezbedníka usměrnit sám.

I. Povaha

Standard definuje briarda jako odvážného, klidného a vyrovnaného psa, který není agresivní nebo bázlivý. Briard je přítulný a věrný pes, který se na svět dívá s nadhledem. Má bohémskou, dalo by se říci francouzskou, povahu a nerad se nechává od každého sekýrovat. Je to úžasný pes, ovšem ne úplně pro každého. Potřebuje trpělivost a porozumění. Briarda musí pochopit především jeho páníček.Přílišné rozmazlování jeho povaze škodí, a proto se pro úplného začátečníka nehodí. Mezi prvním a druhým rokem věku jeho povaha ,,dozrává´´ a nezřídka se snaží prosadit. Je mazlivý a miluje přítomnost svých lidí. O samotě by žít spokojeně nedokázal. Pokud je dostatečně zaměstnaný, doma se chová tiše, klidně a nenápadně.

 Má tendence horlivě ochraňovat svou rodinu. Patří sice spíše k mírným vyrovnaným plemenům, ale je-li potřeba, zakročí. Je ostražitý, bdělý a odvážný, a tedy i dobrý a přesvědčivý hlídač. Není útočný, ale majetek hlídá dostatečně razantně. Není to však pes jen na hlídání. K cizím lidem je více či méně většinou spíše nedůvěřivý a odměřený. Pozitivní a přirozeně kamarádský vztah k lidem získá jen velmi častým kontaktem s lidmi od štěněčího věku. Briardi jsou hraví do vysokého stáří. Jsou pracovití, houževnatí, odolní, vytrvalí a vitální. Většinou milují plavání, aportování a kreativní hry.(zdroj) Hodí se k množství sportovních aktivit a ve světě psích sportů se briard rozhodně neztratí. 

II. Vzhled

Briard je pes odolný, pohyblivý, svalnatý, vyvážené tělesné stavby, živý a ostražitý.

Hlava je mohutná, dlouhá, pokrytá dlouhou srstí tvořící vous a knír. Obočí mírně zakrývá poměrně velké, oválné, tmavě zbarvené oči. U modrých jedinců mohou být poněkud světlejší. V tomto směru má výjimku i barva, jinak černého, čenichu. Čelisti jsou silné a zuby mají nůžkový skus. Uši jsou vysoko nasazené, nepřiléhají těsně k hlavě a jsou pokryté dlouhou srstí. Svalnatý krk, dobře vsazený mezi lopatky, přechází v rovný hřbet s krátkými, pevnými bedry. Záď je mírně skloněná a lehce zakulacená. Nízko nasazený ocas dosahuje nejméně k hlezennímu kloubu a na konci tvoří háček ve tvaru písmene J. Končetiny jsou svalnaté se silnými kostmi a korektním úhlením. Na zadních končetinách musí být dvojité paspárky. Tlapky jsou silné a kulaté, prsty s černými drápy sevřené a dobře klenuté. Světlejší drápy mohou mít opět pouze modří jedinci.

Pohyb je pravidelný, pružný, harmonický, značící, že pes se pohybuje a pracuje s minimálním vypětím sil a minimální únavou. Briard musí mít dlouhý klus s prostorným krokem a silnými impulsy, vycházejícími ze zádi.

Zvlněná, hrubá, suchá srst s jemnou podsadou je v obličeji dlouhá minimálně 3 cm, na zbytku těla minimálně 7 cm.  Barva srsti je od plavé přes šedou, modrou, až po sytě černou. (zdroj)

III. Vztah k dětem a domácím mazlíčkům

Briard miluje celou svou rodinu. K dětem se, i přes svou velikost, chová jemně a opatrně. Přesto by mohl menší děti porazit. I když má obvykle se svými malými svěřenci nekonečnou trpělivost, je dosti osobitým psem. Díky své povaze nikdy nebude prototypem ,,psí chůvičky´´, jako mnohá jiná plemena. Doporučujeme tedy toto plemeno spíše ke starším dětem, poučeným jak se mají v přítomnosti pejska chovat. Ani tak však není dobré nechávat své, nebo dokonce cizí děti, s jakýmkoliv plemenem o samotě a bez dozoru majitele psa.

Pokud je briard zvykán na různá jiná zvířátka od štěněte, nemá s nimi problém ani v dospělosti.Lov obvykle nepatří mezi jeho koníčky. Třenice by mohly vzniknout v dospělosti zejména mezi samci. Ale i to lze zvládnout vhodným výcvikem. 

IV. Výchova a výcvik

Potřebuje velmi intenzivní a pečlivou socializaci. Někdy jeho výchova může někomu činit problémy, protože tvrdohlavost skloubená s chytrostí a ke všemu citlivost na špatné zacházení, je těžká kombinace i pro některé zkušenější výcvikáře či psovody. Že je nutná výchova od štěněčího věku, asi není nutné připomínat. Už u štěněte by měl být položen i základ většiny cviků. Výcvik musí probíhat důsledně ve splnění, ale zevrubně v dokonalosti provedení. Později se s takto vedeným psem velice dobře spolupracuje a cvičí. Výcvik briarda není snadný, protože jeho povaha je briard od briarda rozdílná. Nelze pracovat stejným systémem u každého jedince. 

Člověk musí při výcviku stále přemýšlet a snažit se dopracovat přes dílčí úspěchy ke konečnému správnému a spolehlivému provedení. Tento pes nepromíjí výchovné chyby. Jen tak nezapomíná, a to může být klad ve výcviku, ale zároveň zápor při chybné výchově. Cviky si dobře pamatuje, nejen pochvalu, ale i křivdu. (zdroj)

Ne nutně však musí být briard vhodný jen pro zkušené kynology. V rukou laskavého a důsledného majitele, který k výchově a výcviku tohoto plemene bude přistupovat zodpovědně, bude briard dlouhá léta oddaným a milujícím kamarádem.Pokud si ke svému briardovi najdete cestu, bude vás úspěch při každém splněném cviku blažit o to více. Že to jde, dokazují i briardi pracující v záchranných složkách. Nemálo briardů soutěží i v různých psích sportech a věnují se i všestrannému výcviku. Někteří dokonce pod vedením svých majitelů složili i zkoušky nejvyšší ( IPO3, ZVV3). 

V. Zdraví a péče

Péče o briarda je poměrně náročná. Nácvik k pravidelné starostlivosti o srst musí probíhat už od štěněte, i když v nízkém věku ještě není česání tolik třeba. Usnadní to však majiteli o pár měsíců později manipulaci s pejskem. I když se časté koupání šamponem u briardů nedoporučuje kvůli změně struktury srsti, česání se nevyhnete. Ideální je psa  každé dva týdny důkladně vykartáčovat. Samozřejmě podle potřeby odstraňovat i hrubé nečistoty ( větvičky, bodláky…). Denně je nutné pečovat o srst v okolí tlamy, aby nedocházelo k zacuchání nebo i vyrážce. Pravidelná kontrola uší, očí a drápů je stejná jako u všech plemen. U briardů chovaných v bytě je vhodné vystříhávat srst mezi polštářky tlap. 

Briardi jsou obecně zdraví psi. Chovatelé v ČR sledují u svých psů DKK ( dysplazii kyčelních kloubů ) a CSNB ( Kongenitální stacionární noční slepotu ). Na tato genetická onemocnění se testují chovní psi a feny (zdroj).

VI. Náročnost

Briard je pes náročný co se týče výchovy, výcviku i péče o něj. Zacuchaná srst se zachránit dá, ale chyby ve výchově nebo nedostatečná ovladatelnost psa mohou mít mnohdy špatné následky. Také s energií je na tom briard více než dobře a je třeba ji vhodným způsobem ventilovat. Jak vydatným pohybem nebo sportem, tak výcvikem, aby briard využil i svůj intelekt. Nudící se briard si zpravidla najde tu nejméně vhodnou zábavu. Pakliže jste aktivní sportovec nebo vás láká svět sportovní či pracovní kynologie, je briard jako stvořený právě pro vás. Jedná se o psa velkého plemene, tudíž ani náklady na kvalitní výživu a případnou veterinární péči nejsou zanedbatelné.

Pořizovací cena briarda s PP se pohybuje v rozmezí 10.000 – 12.000,-.(zdroj). Rozhodně doporučujeme zaopatřit si štěňátko z prověřené chovatelské stanice.  Nežli si zaopatřit briarda od překupníka nebo z takzvaného domácího chovu, zvažte prosím adopci. Tento způsob obstarání pejska může mít i mnoho výhod. Z adopce můžete získat pejska již naučeného hygieně, samostatnosti a se základním výcvikem. U starších zvířat můžete vybírat i podle povahy. Zkušený personál útulku nebo dobrovolník z dočasné péče může doporučit pejska na míru přímo do vaší domácnosti. Většina pejsků a fenek už bývá i kastrována, aby se předešlo nežádoucím nehodám, a všichni mají platné očkování, čip a jsou pod pravidelnou veterinární kontrolou.

VII. Historie

Dost pravděpodobně se prapředci briarda dostali na území Francie ve středověku s nájezdníky z východu. Zpočátku existovali francouzští ovčáci se vzpřímenýma i svěšenýma ušima bez ohledu na délku srsti. Hodně ovlivňovalo i přikřížení dalších plemen a konečná podoba se neustále vyvíjela. Podle podobnosti vyobrazení měl briardy (francouzské ovčáky typu briarda) např. Karel Veliký (9. století) i Napoleon. Briardi byli chováni, dalo by se říci, ve dvou typech, přičemž u stáda byli zástupci obou typů. Jedni byli zaměřeni na práci ovčáckého psa, který obíhal stádo a neustále dohlížel na to, aby se žádný kus neoddělil. Zároveň měl stádo chránit před predátory. Tento typ musel být co nejvíce samostatný, odvážný a spoléhal jen sám na sebe. Druhý typ byl používán na vyhledávání a přivádění jednotlivých zaběhlých ovcí, a byl pravou rukou pána. Tito psi, zpravidla menšího vzrůstu, měli reagovat zejména na pokyny ovčáka, a neustále mu byli na blízku. Oba byli bráni jako jedno „plemeno“, přesto se vyžadovala odlišná povaha a práce. Až když začal být briard využíván i pro jiné činnosti, jako bylo například tahání nákladů, hlídání usedlostí apod., byly jednotlivé typy mezi sebou kříženy. Briard byl vždy držen jako pracovní pes rolníků a pastevců. Nikoho moc nezajímal vzhled, ani „plemenná příslušnost“, pářeni mezi sebou byli jen nejlepší ovčáčtí psi, neboť jejich pracovitost byla pro chovatele nejdůležitějším měřítkem.

Jaká plemena kdy zasáhla do vývojového řetězce briarda, asi zůstane navěky záhadou. Uznávaní kynologové se shodují na loveckém plemeni s názvem barbet a v pozdější době také na dlouhosrsté kolii. Barbet, dnes existující lovecké plemeno, dal základ mnohým dalším plemenům. Ovšem nutno podotknout, že se nejednalo po celou dobu o lovecké plemeno. Po dlouhou dobu před jeho specializací na lov byl psem všestranným. Samozřejmě, briard z barbeta přímo nevzešel, ale jistě koluje v jeho krvi ve výrazném poměru. Než briard došel k tzv. modernímu typu dneška, přešel i přes spojovací článek, kterým byl pes z oblasti Champagne. Dalo by se říci, že právě tento pes byl přímým předchůdcem briarda. Jako další plemena, která by mohla zasáhnout do utváření vzhledu a povahy briarda, bývají uváděni knírač, dlouhosrstý grifon, labrit či původní španělský honič. Často je uváděn i bobtail, bearded colie, nebo dokonce i tibetský teriér. Jaká plemena to nakonec opravdu byla, či jestli vůbec nějaká ze jmenovaných, zůstává s velkým otazníkem.(zdroj). 

Přečtěte si také: 32 důvodů, proč si (ne)pořizovat psa a náš atlas psích plemen

VIII. Důležité informace

Hmotnost:Psi: 27 – 45 kgFeny: 22,5 – 36 kg
Výška v kohoutku:Psi: 62 – 68 cmFeny: 56 – 64 cm
Typický znak:kozí srst, paspárky na zadních nohou
Požadavky na výcvik:vysoké
Energie:vysoká
Délka života:10 – 12 let
Sklony k slintání:nízké
Sklony k chrápání:nízké
Sklony ke štěkání:střední
Sklony k hrabání:vysoké
Potřeba pozornosti: vysoká
Původní využití:ovčácký a hlídací pes
Délka srsti:dlouhá
Typ srsti:jemně zvlněná, suchá a hrubá s podsadou
Barva srsti:černá, plavá, šedá, modrá
Potřebná péče o srst:vysoká

Kde koupit briarda?

Všechno jste zvážili a jste přesvědčeni o tom, že budete pro briarda dobrým páníčkem? Nuže dobrá! Níže přikládáme seznam chovatelských stanic v Česku a na Slovensku, jež se zabývají chovem tohoto plemene a pravidelně mívají štěňata briardů na prodej.

Pokud máte zájem o adopci tohoto plemene, pod seznamem chovatelských stanic uvádíme kontakty na organizace zabývající se záchranou briardů.

Chovatelské stanice v Česku

Chovatelské stanice na Slovensku

Útulky a depozita:

4.8/5 - (19 votes)
Obsah článku

Odebírejte články a nic vám neunikne

Dáme vám vědět, jak vyjde další článek. Můžete se kdykoli odhlásit.

Podobné články

Nejnovější články na webu