Sovy jsou především noční dravci, což znamená, že loví v noci. K tomuto úkolu jsou dokonale přizpůsobeny. Mají diskovitý obličej, který je velký a zploštělý, s očima blízko u sebe, které směřují dopředu a umožňují jim binokulární vidění. Oči mají velké, dodávají jim tzv. moudrý vzhled a účinně sbírají a zpracovávají světlo. To jim umožňuje dobré noční vidění, ale nebrání jim to ani v tom, aby dobře viděly ve dne. Mnozí lidé mají na své zahradě, louce nebo v lese stálé obyvatele a zajímá je, jaké druhy sov se u nás v Česku vlastně vyskytují. Patříte mezi ně i vy? Podívejte se na 10 nejznámějších sov žijících u nás.
1) Puštík obecný (Strix Aluco)
Puštíka obecného můžete objevit i v blízkosti svého domova, nejraději však obývají listnaté a smíšené lesy, různé parky a nebo hřbitovy, kde mají nekonečnou zásobu klidu. Puštík obecný je u nás asi nejrozšířenější druh sovy. Poznáte jej podle mohutné, kulaté hlavy, krátkých nohou, které jsou opeřené a krátkého ocasu a křídel. Hlavní poznávací znamení puštíka jsou však hnědé až černé oči – kromě puštíka bělavého a sovy pálené mají všechny ostatní sovy duhovku očí do žluta. Může se dožít až osmnácti let. Puštíka nejčastěji uslyšíte od ledna do března, výjimečněji i v březnu.
2) Sova pálená (Tyto Alba)
Sovy pálené jsou nejrozšířenější ze všech druhů sov na světě a poznáte je jednoduše díky jejich srdčitému tvaru obličeje. Obývají širokou škálu stanovišť od venkovských po městské. Obvykle se vyskytují na otevřených stanovištích jako jsou pastviny, bažiny a zemědělská pole. K hnízdění potřebují dutiny, jako jsou duté stromy, dutiny ve skalách a na březích řek, hnízdní budky, jeskyně, kostelní věže, stodoly a stohy sena. Páry sovy pálené často využívají staré hnízdo, které je obsazeno již desítky let, místo toho, aby si stavěly nové. Dožívají se zhruba 2 let, takže začínají hnízdit už v jednom roce. Sovy pálené se dorozumívají pomocí vokalizace a fyzických projevů. Sovy, které jsou ještě v hnízdě, vydávají několik výrazných zvuků, které používají k vyjádření nepohody, při hledání pozornosti a při hádkách se spoluhnízdícími. I mláďata se ozývají chraplavým voláním.
3) Sýček obecný (Athene Noctua)
Sýčka obecného lze pozorovat za denního světla, obvykle sedí na větvi stromu, sloupu nebo na skále. Je výjimečný tím, že často loví ve dne. Sýček obecný má bílé obočí nad hezkýma žlutýma, šikmýma očima, které jí dodávají poněkud přísný výraz. V letu má dlouhá, zakulacená křídla, rychlé údery křídel a letí s mírným vlněním. Má rád nížinné zemědělské oblasti s živými ploty a háji, parky a sady. Nejběžnějším voláním sýčka je ostré stěžující si „ký-au“, které klesá ve výšce a opakuje se.
4) Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum)
Kulíšek nejmenší je nejmenší sova v Evropě. Je tmavě červenohnědý až šedohnědý, se skvrnitými boky a polovinou bílého kruhu na zadní straně krku. Tento druh se vyskytuje v lesích severní a střední Evropy až po Sibiř, ale také u nás v Česku. Jedná se o usedlý druh, což znamená, že dospělci se v jeho areálu vyskytují po celý rok. Výjimkou mohou být kruté zimy, kdy se dospělci mohou stěhovat na jih. Mláďata druhu se obvykle stěhují na podzim nebo v zimě. Volá jasným hlasem, jako by foukal do magnetofonu. Po každém tónu často následuje rytmický tříslabičný přízvuk o celý tón hlubší než první tón.
5) Sýc rousný (Aegolius Funereus)
Sýc rousný má udivený výraz. Je to malá sova s velkou, hranatou a skvrnitou hlavou. Oči má jasně žluté a díky tomu všemu jej poměrně jednoduše poznáte (pokud tedy budete mít to štěstí se s ním setkat). Sýc rousný se příliš nevyskytuje v otevřeném prostoru. Je výhradně noční, den tráví ukrytá v hustých smrčinách nebo v dutých stromech. Živí se především hlodavci. Kvůli svým zvykům v ústraní bývá přehlížena a snadno se zaměňuje se svým běžnějším příbuzným puštíkem obecným.
6) Kalous ušatý (Asio Otus)
Kalous ušatý patří mezi středně velké sovy. Mají dlouhá, zakulacená křídla a dlouhý ocas. Křídla jsou tak dlouhá, že se jim v sedě na hřbetě kříží. Rozpětí křídel dospělých jedinců se pohybuje od 90 do 100 cm. Kalous ušatý je hnědošedý se svislými pruhy. Na obličeji má světlé skvrny, které vypadají jako obočí, a bílou skvrnu pod zobákem. Kalous ušatý má černý zobák, oranžové nebo žluté oči a jejich nohy a prsty jsou pokryty peřím. Má dlouhé načernalé chomáčky, které vypadají jako uši, ale ve skutečnosti jsou to jen peříčka. Samice kalouse ušatého jsou obvykle mnohem větší než samci a mladý kalous ušatý vypadá jako dospělý jedinec, ale má jemnější a volnější peří. Jsou nejštíhlejší ze všech sov. Tento tvar jim pomáhá skrývat se před predátory. Když kalous ušatý sedí, roztáhne tělo a zploští peří, aby vypadal jako větve stromu. Spatřit jej lze v pásech stromů podél potoků, v malých stromových hájích, houštinách obklopených mokřady, na pastvinách nebo v bažinách.
7) Puštík bělavý (Strix Uralensis)
Tato sova je vědecky pojmenována podle pohoří Ural, které je obecně považováno za předěl mezi Evropou a Asií. Jeho areál však není omezen pouze na pohoří Ural, vyskytuje se velmi často i u nás. Puštík bělavý má pozoruhodný binokulární zrak, díky němuž vidí kořist na velkou vzdálenost i za zhoršených světelných podmínek. Protože však má oči zcela fixované na místě, má puštík bělavý schopnost otáčet hlavou až o 270 stupňů, aby viděly kolem sebe. Jednou z nejzajímavějších skutečností je, že tento druh má jedny z největších uší v poměru k velikosti těla ze všech sov. Unikátně tvarované obličejové disky slouží k nálevkovitému vedení zvuků směrem k uším. Mají také tři různá oční víčka, která chrání jejich oči.
8) Výr velký (Bubo Bubo)
Výr velký žije v celé Evropě a Asii. Tyto sovy mají velmi velké rozpětí křídel a jsou známé svýma jasně oranžovýma očima a chomáčky peří na hlavě. Jejich výraz působí trochu naštvaně. Výři jsou draví ptáci, a přestože mohou žít v mnoha různých prostředích, hnízda si často staví ve skalnatých oblastech. Mohou si oddechnout, protože je neloví žádná jiná zvířata. Jediným problémem, kterému mohou čelit, je soupeření o potravu s jinými ptáky. Protože nemají žádné známé predátory, mohou se dožít vysokého věku. Ve volné přírodě se sovy mohou dožít téměř 20 let i více. Pokud výr velký žije v zajetí a ne ve volné přírodě, může se dožít více než 50 let.
9) Výreček malý (Otus Scops)
Výreček malý je jedním z menších zástupců čeledi sovovitých, je dokonce menší než puštík obecný. Je to jedna z mála evropských sov, která v zimě opouští svá hnízdiště a stěhuje se na jih. Jeho jméno je výstižné, je totiž skutečně malý. Vyskytuje se nejčastěji v šedohnědé barvě se světlejším obličejem. Často má vyobrazené V nad zobákem a mezi očima, které jsou jasně žluté. Samci a samice na sebe často volají středně až nízko tónovaným jednoduchým nebo opakovaným tónem „kyo – kyo“.
10) Kalous Pustovka (Asio Flammeus)
Na rozdíl od většiny sov může být tento středně velký pták často pozorován při lovu během dne, hlavně za svítání a za soumraku, a to zejména na zemědělské půdě a v travnatých, bažinatých a vřesovištních oblastech. Dospělá sova kalous pustovka má kulatou hlavu a krátký krk. Má výrazné, velké pronikavé žluté oči obkroužené černým prstencem a světle hnědé nebo bělavé zaoblené skvrny obklopující horní část obličeje a čela.
Často kladené dotazy
❓Čeho se sovy bojí?
Výzkumy naznačují, že sovy postrádají skutečný pocit strachu. Intenzivní lidské zvuky, jako je tleskání a křik, sovy zneklidňují a pravděpodobně je vyplaší i náhlé záblesky jasného světla.
❓Jak dlouho sovy žijí?
Sovy se ve volné přírodě dožívají v průměru 5-12 let, v zajetí ještě déle. Délka života sov se výrazně liší v závislosti na druhu, ale o tom až později. Existují také zřejmé rozdíly v délce života mezi sovami v zajetí a ve volné přírodě.
❓Co si sovy myslí o lidech?
Přestože si k lidem mohou vytvořit určitý druh dobrého vztahu – je to jednoduše proto, že sova vnímá svého majitele jako někoho, kdo jí poskytuje potravu. Sovy se k lidem nechovají láskyplně ani přátelsky a nedokážou si takové emoce vypěstovat.
❓Co sovy nejčastěji jedí?
Hlavní potrava do značné míry závisí na druhu sovy. Některé sovy se živí převážně hmyzem, zatímco jiné se živí hlavně myšmi, pěnkavami a hraboši. Větší sovy, jako je výr velký, se živí zajíci, mladými liškami a ptáky až do velikosti kachen a hrabošů.
Videa
Zdroj
