6 opadavých jehličnanů, které si můžete vypěstovat

Jehličnany patří mezi okrasy našich pozemků. Vybrat si můžeme z mnoha druhů, velikostí i vzhledů jehličnanů – stačí jen zajít do zahradních center a vybrat si ten nejvhodnější. A co takhle si svůj vlastní strom vypěstovat ze semene? Ačkoliv to není tak snadné, jako koupit si drobnou sazeničku, je to však pro mnohé velmi uspokojivé, sledovat klubající se zelenou rostlinku.

A jak na to? Pěstování nemusí být tak snadné, jako je vypěstování například bylinky. Existuje mnoho druhů, které se vysévají ihned a rychle vyklíčí, ale u některých druhů je potřebná stratifikace. Pojďme si ty nejoblíbenější představit a ukázat, jak je vypěstovat!

Stratifikace

Stratifikace je způsob pěstování, který je sice obtížnější a časově náročnější, ale bez něj některé druhy vůbec nevyklíčí. Při přípravě na vyklíčení se semena smíchají s vlhkým řidším pískem a uloží se do misky na místo se stálou teplotou přibližně 4 °C. Písek musí být neustále vlhký a po přibližně třech měsících se objevují klíčky, které se hned mohou vysévat do substrátu.

A které jehličnany se na zimu svléknou?

1) Modřín opadavý

První druh z našeho výčtu opadavých jehličnanů je asi nejznámější strom z této kategorie – modřín opadavý. Tento druh původem z Alp a Karpat, kde se pěstuje v nadmořské výšce výše než jeden tisíc metrů. Pokud roste v nížinách, může se zaměnit s modřínem polským. Může dorůstat až třiceti metrů na výšku a patnácti na šířku. Jeho dřevo je v průmyslu ceněné zvláště pro jeho červenou kresbu. Větve modřínu se mohou rozdělit do dvou velikostí – dlouhé a zkrácené. Z obou vyrůstají ve svazečku jehlice, které jsou ze začátku měkké a zářivě zelené, před opadáním zežloutnou (stejně jako listí před opadem). Na pěstování jsou modříny nenároční, dobře snáší i znečištěné ovzduší a v našich podmínkách je plně mrazuvzdorný.

2) Modřín japonský

Další z druhů modřínů je původem z Japonka, jak již jeho název napovídá. Může se dorůstat až pětačtyřiceti metrů. Jeho koruna je výrazně kuželovitého tvaru, všechny jeho větve rostou vodorovně a jsou vztyčené k vrcholku stromu. Od modřínu opadavého ho rozeznáme podle jehlic, které mají hnědou až purpurovou barvu. Nejčastěji se vysazuje do vlhkých míst, protože vyžaduje deštivější prostředí. Miluje stanoviště na plném slunci, jinde ztrácí tvar a řídne.

3) Metasekvoj čínská

Tento druh, také nazývaný jako metasekvoj tisovcovitá, je posledním nyní rostoucím druhem z rodu metasekvoje. Hojně byl rozšířen ve třetihorách, nyní je však jeho přirozený výskyt pouze v Číně. Jeho koruna má úzký pyramidální tvar s větvemi sahajícími až k zemi. Má zploštěné, až dva a půl centimetru dlouhé jehlice, které nerostou po celém obvodu větví, ale jen po dvou stranách naproti sobě. Vyžaduje propustnou půdu a slunné stanoviště, snese však i polostín. Mladé rostliny by se však naopak měly před přímým sluncem chránit. Metasekvoj by měla také stát v blízkosti vodního zdroje, nebo byste jí měli zajistit dostatečný přísun vody.

4) Tisovec dvouřadý

Tisovec se nejčastěji vyskytuje v Mexickém zálivu nebo na Floridě, není však výjimkou i v České republice. Je velmi oblíbeným stromem v často zaplavovaných oblastech, protože snese až půlroční zaplavení vodou. Jedná se o velmi dlouhověkou dřevinu, dožít se může až sedmi set let. Skutečné stáří lze však dokázat velmi těžko, protože netvoří klasické letokruhy během roku, ale v závislosti na střídání půdního zamokření. Dorůstat se může dvacet až padesáti metrů. Jeho větve pokrývají leskle hnědé šupinovité nebo jehlicové listy. Nejlépe roste v kyselejší půdě bohaté na živiny s nadbytkem vody.

5) Tisovec vystoupavý

Tento druh opadavého tisovce má velmi kompaktní, úzce kuželovitou korunu. Roste poměrně pomalu, v deseti letech má výšku přibližně jeden a půl metru. Jeho průměrná výška v plné dospělosti je přibližně tři metry. Pro dobrý růst vyžaduje, stejně jako tisovec dvouřadý, i tento druh potřebuje vlhkou půdu a k tomu teplé stanoviště. Ve vyšší nadmořské výšce namrzá, takže na zimu je potřebná přikrývka.

6) Jinan dvoulaločnatý

Ačkoliv to tak na první pohled možná nevypadá, ale i jinan, nazýván také gingo biloba, se řadí mezi jehličnany a tento druh je jedním z nejstarších na Zemi. Dorůstá se až pětadvaceti metrů na výšku a deseti metrů do šířky. Podobně jako u modřínů nebo cedrů, listy zde vyrůstají ve svazečcích ze zkrácených větviček. Jinan začíná plodit až zhruba ve věku pětatřiceti let a jeho přírůstky jsou poměrně malé, proto se mohou dožívat až dvou tisíc let. Pěstuje se na slunci na teplejších místech, protože špatně snáší přemokření a trvalý stín. Obecně se doporučuje pěstovat spíše samce – stromy se samičími plody během dozrávání zapáchají.

Nejčastější dotazy

Proč některé stromy shazují listy nebo jehlice?

Hlavním důvodem, proč jehličnany – nebo stromy obecně – shazují svou okrasu, je uchování vlhkosti. Čím jsou listy širší, tím více vydávají vlhkosti, která je pro strom v zimě zásadní. Jehlice tak širokou plochu nemají, což je důvod, proč většina jehličnanů neopadává. Je to zkrátka přizpůsobeno evolucí a faktem, že jehlice jsou de facto také listy, jen jiného tvaru.

Jak vypěstovat jehličnan?

Důležité je předem si zjistit, zda strom potřebuje k vypěstování stratifikaci či nikoliv. V té jednodušší verzi (bez stratifikace) stačí snadno semeno zasadit do zeminy a počkat, než vyklíčí. Ve verzi se stratifikací je nutné smíchat přibližně jeden díl semen se třemi díly vlhkého řidšího písku a nechat jej v misce zhruba tři měsíce, než se objeví klíčky. Ty lze poté sázet do substrátu.

Jaké jehličnany se hodí do malé zahrady?

Na menší prostor se hodí především menší nebo pomalu rostoucí stromy. Mezi ty patří například tisovec vystoupavý s výškou pouhé tři metry nebo velmi pomalu rostoucí jinan dvoulaločnatý.

Video

Zdroj

1, 2, 3, 4

4.9/5 - (67 votes)
Obsah článku

Odebírejte články a nic vám neunikne

Dáme vám vědět, jak vyjde další článek. Můžete se kdykoli odhlásit.

Podobné články

Nejnovější články na webu