Proč kočka jí trávu a pak zvrací chlupy

Biologové z Univerzity High Point v Severní Karolíně loni udělali něco, čeho by se většina majitelů koček štítila. Sebrali šest zelených slizkých smotků, které jejich dvě kočky vyzvracely po spásání trávy, potáhli je tenkou vrstvou zlata a dali je pod elektronový mikroskop.
Každý, kdo má kočku s přístupem na zahradu nebo k truhlíku s osením, ten zvuk zná. Ve tři ráno se z chodby ozve rytmické dávení a ráno na koberci leží útvar, který vypadá jako malý zelený doutník obalený srstí. Většina lidí si to vysvětlí po svém: kočce bylo zle, tak se šla napást, aby se vyčistila. Je to vysvětlení staré přes dva tisíce let.
Věda ale v posledních letech ukazuje, že to tak jednoduché není. A že ten zelený smotek na koberci může říct o zdraví kočky víc, než by se zdálo.
Obsah článku
Pod mikroskopem: tráva jako čistič odpadu
Tým z High Pointu ve složení Kara Bensel, Megan Bowman a Nicole Hughes zkoumal regurgitované chomáče od dvou koček jedné z autorek. Kočky chodily ven i domů a samy si vybíraly, co spasou. Studie vyšla v roce 2025 v odborném časopise Journal of Veterinary Behavior.
Genetická analýza ukázala, že kočky žraly hlavně obyčejné trávy ze zahrady a odolnou pokojovou rostlinu podeňku (tradeskancii). Všechny měly něco společného: na povrchu listů drobné pilovité okraje nebo chloupky zvané trichomy. Pod mikroskopem bylo vidět, jak se kočičí chlupy zachytávají přesně na těchto strukturách. Háčky a zoubky měly velikost odpovídající dvoj až dvacetinásobku šířky jednoho chlupu, tedy ideální rozměr, aby srst „chytily“ a stáhly s sebou.
Časopis Discover to přirovnal k plastovému háčku na čištění ucpaného odpadu: kočka spolkne drsný list, ten v žaludku nabere spolykané chlupy a celý chomáč pak vyjde ven, ať už zvracením, nebo druhým koncem trávicí trubice. To druhé chtějí vědci ověřit v další fázi, proto teď pečlivě schovávají kočičí trus.
Studie má jednu velkou slabinu. Šest vzorků od dvou koček je velmi málo a autoři to sami přiznávají. Jde spíš o elegantní důkaz, že mechanismus fyzicky funguje, než o odpověď na otázku, proč to dělají všechny kočky.

Kočky trávu nejedí, protože by jim bylo zle
Nejrozsáhlejší data o kočkách a rostlinách nasbíral veterinární etolog Benjamin Hart z Kalifornské univerzity v Davisu. Se svým týmem zpracoval dva velké online průzkumy mezi majiteli koček, první z roku 2006 a druhý z roku 2016. Do analýzy pustil jen ty, kdo svou kočku denně vidí aspoň tři hodiny a kočka má k rostlinám přístup. Výsledky vyšly v roce 2021 v časopise Animals.
Pojídání rostlin je u koček naprosto běžné. Ve druhém průzkumu s 1 021 kočkami jich 71 procent bylo viděno při okusování rostlin nejméně šestkrát a jen 11 procent nikdy. V prvním průzkumu žralo rostliny aspoň jednou týdně 65 procent koček.
Klíčové ale je, co se dělo předtím. Nemocně nebo nesvá vypadalo před spásáním jen 6 procent koček v prvním průzkumu a 9 procent ve druhém. Teorie „kočce je zle, tak jde na trávu“ tedy data nepodporuje. Zvracení po jídle trávy majitelé hlásili častěji, u 27 až 37 procent koček, takže u části z nich tráva zvracení skutečně vyvolává. Rozhodně to ale není pravidlo.
Nejzajímavější je rozdíl podle věku. Koťata do jednoho roku jedla rostliny týdně v 93 procentech případů, ale po jídle zvracela jen necelá 3 procenta z nich. U koček starších devíti let jedlo rostliny týdně už jen 58 procent, zato zvracelo 57 procent. Mladé kočky se tedy pasou nejvíc a nejméně je to obtěžuje. Kdyby šlo o lék na nevolnost, čekali bychom to přesně naopak.

Chlupy tu nehrají hlavní roli, říkají průzkumy
Hart testoval i teorii o chlupech. Dlouhosrsté kočky polykají víc srsti a častěji vyvrhují chuchvalce chlupů, kterým veterináři říkají trichobezoáry. Pokud by kočky žraly trávu kvůli chlupům, měly by to dlouhosrsté dělat častěji.
Nedělají. Krátkosrsté a dlouhosrsté domácí kočky se v průzkumu nelišily ani v tom, jak často rostliny jedí, ani v tom, jak často potom zvracejí. Stejně tak nebyl rozdíl mezi krátkosrstými siamkami a dlouhosrstými barmami.
K podobnému závěru došli v roce 2020 japonští vědci Hiroto Yoshimura a Kodzue Kinoshita z Kjótské univerzity. Sledovali irbisy, tedy sněžné levharty, v japonských zoologických zahradách. Vybrali si je schválně: mají nejdelší a nejhustší srst ze všech velkých koček, takže by u nich měl být problém s chlupy nejvýraznější. V trusu ale nenašli žádný vztah mezi množstvím rostlin a množstvím chlupů a levharti zvraceli mnohem méně často, než se pásli. Podle autorů má jedení rostlin na odstraňování chlupů u kočkovitých šelem jen malý vliv.

Dědictví po divokých předcích
Proč tedy kočky trávu jedí? Hart se přiklání k vysvětlení, které se nedá snadno otestovat, ale dává smysl. Pojídání rostlin je vrozené chování zděděné po divokých předcích.
Přehled 352 studií trusu a obsahu žaludků divokých šelem ukázal, že vláknité rostliny jí nejméně 124 druhů masožravců, včetně rysů, pum a levhartů. Americký přírodovědec Adolph Murie si už ve 40. letech všiml, že ve vlčím trusu jsou střevní červi obalení stébly trávy. U cibetek byly v trusu nalezeny celé listy trávy, ve kterých uvízly dospělé škrkavky.
Hartova hypotéza zní: prakticky každá divoká šelma nosí ve střevech nějaké parazity a pravidelné spásání trávy jim pomáhá udržet jejich počet na snesitelné úrovni, i když to zvíře samo necítí. Mladá zvířata jsou na parazity citlivější, a proto se pasou nejvíc. Sedí to s daty z průzkumu.
Tým z High Pointu ale namítá, že škrkavky a tasemnice jsou až šedesátkrát větší než háčky na listech, takže by se na nich nezachytily stejně jako chlupy. Vědci se tak dnes přou o mechanismus, ale v jednom se shodují: kočka, která občas spase trávu, se chová normálně.

Jazyk jako kartáč
Odkud se v žaludku berou chlupy, je jasné. Kočičí jazyk je pokrytý stovkami drobných ostnů. Inženýrka Alexis Noel z Georgijského technologického institutu v roce 2018 v časopise PNAS popsala, že tyto ostny nejsou plné, jak se myslelo, ale duté jako malé naběračky. Nasávají sliny a roznášejí je hluboko do srsti. Fungují jako dokonalý hřeben, a co se zachytí, kočka spolkne.
Většina spolykané srsti projde střevem a skončí v trusu. Problém nastává, když se chlupy v žaludku nahromadí rychleji, než stačí odcházet.
Největší kočičí mýtus
Tady přichází část, kterou by měl znát každý majitel. Mnoho lidí i veterinářů bere pravidelné zvracení chlupů jako normální součást života s kočkou. Britská veterinářka Martha Cannon, specialistka na kočky, v roce 2013 v Journal of Feline Medicine and Surgery upozornila, že to tak být nemusí. Časté vyvrhování chuchvalců chlupů může znamenat, že kočka polyká nadměrné množství srsti, třeba kvůli svědění, blechám, alergii nebo stresu, anebo že její střeva nepracují, jak mají.
Ještě dál šel americký veterinář Gary Norsworthy z kliniky pro kočky v texaském San Antoniu. Představu, že chronické zvracení je u koček normální, označil za „největší ze všech kočičích mýtů“. V roce 2013 publikoval v časopise JAVMA rozbor stovky koček s dlouhodobými trávicími potížemi, u nichž ultrazvuk ukázal ztluštělou stěnu tenkého střeva. Všem byla odebrána biopsie. Výsledek: 49 koček mělo zánět střev, nejspíš chronické zánětlivé onemocnění, 46 mělo střevní lymfom, tedy nádor, a čtyři jiný typ nádoru. Normální nález měla jediná kočka ze sta. Nejčastějším příznakem přitom nebylo zvracení, ale hubnutí, které majitelé snadno přehlédnou.
Norsworthy považuje za podezřelé, když chuchvalce chlupů zvrací krátkosrstá kočka nebo když se to u jakékoli kočky děje víc než dvakrát měsíčně. Mnoho jeho pacientů přitom přišlo jen na běžnou roční prohlídku a majitelé zvracení odbývali slovy „to jsou jen chlupy“.

Co s tím doma
Trávu nezakazujte. Pokud je kočka zdravá a jinak normálně jí, občasné spásání a vyzvracení zeleného smotku není důvod k panice. Hart doporučuje kočkám, které nechodí ven, pěstovat misku s osením. V jeho průzkumu to dělala třetina majitelů a třetina z nich tvrdila, že si to kočka vyloženě užívá.
Hlídejte pokojové rostliny. Kočka s nutkáním něco okusovat si najde náhradu. Některé běžné rostliny jsou pro ni jedovaté, nejnebezpečnější jsou lilie, u nichž může k selhání ledvin stačit i malé množství nebo pyl olízaný ze srsti. Seznam bezpečných a jedovatých rostlin vede americká organizace ASPCA.
Česejte. Každý chlup, který skončí v hřebenu, nekončí v žaludku. U dlouhosrstých koček v době línání to platí dvojnásob.
Krmiva proti chlupům fungují, ale ne u všech. Studie Weberové a kolegů z roku 2015 ukázala, že krmivo s vyšším podílem vlákniny zvýšilo množství chlupů odcházejících trusem u dlouhosrstých koček o 81 až 113 procent. U krátkosrstých koček nemělo žádný efekt.
Nedávejte parafínový olej ani vazelínu. Kočky je nemají rády a při vdechnutí hrozí zápal plic. A i veterinární pasty na chlupy používejte až po poradě s lékařem, protože mohou zamaskovat skutečnou nemoc.
K veterináři, když kočka zvrací častěji než pár za měsíc, hubne, ztrácí chuť k jídlu, je unavená, má zácpu nebo průjem, nebo když se dáví, ale nic nevyjde. To poslední může být ve skutečnosti kašel, třeba při kočičím astmatu, který si majitelé s chlupy často pletou.
Zelený doutník na koberci tedy většinou znamená jen to, že kočka udělala přesně to, co její předci dělali tisíce let. Pokud se ale objevuje každý týden a kočka k tomu ubývá na váze, nevypovídá o trávě. Vypovídá o jejích střevech.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Hart B. L. a kol.: Characteristics of Plant Eating in Domestic Cats, Animals 2021
- Bensel K., Bowman M., Hughes N.: Plant eating behavior in domestic cats: Support for the hair evacuation hypothesis, Journal of Veterinary Behavior 2025
- Preprint studie z High Point University na SSRN
- Discover Magazine: Your Cat May Eat Spiky Grass to Clear Hairballs, Like a Drain Snare
- Yoshimura H. a kol.: The relationship between plant-eating and hair evacuation in snow leopards, PLoS ONE 2020
- Cannon M.: Hair Balls in Cats: A normal nuisance or a sign that something is wrong?, JFMS 2013
- Clinician's Brief: Hairballs Again? Consider This
- The Veterinarian: „Normal“ feline vomiting, is there such a thing?
- PetMD: Don't Ignore Chronic Vomiting, Diarrhea in Cats (shrnutí Norsworthyho studie)
- Veterinary Practice News: Chronic Vomiting in Cats isn't Normal After All
- Noel A. C., Hu D. L.: Cats use hollow papillae to wick saliva into fur, PNAS 2018
- NPR: Freaked Out By Your Cat's Scratchy Tongue? Don't Be
- Weber M. a kol.: vliv vlákniny na vylučování chlupů u koček
- Smithsonian Magazine: Researchers Figure Out Why Cats Eat Grass
- ASPCA: Toxic and Non-Toxic Plants
Nejnovější články

Památné stromy: kdo o nich rozhoduje a proč
Začátkem listopadu napsali lidé, kteří vedou státní seznam památných stromů, do své měsíční zprávy větu, jakou by od úřadu čekal málokdo...
Daniel Hanuš ·

Papoušci si všimnou, když soused dostane lepší pamlsek. Vadí jim ale něco jiného
Kapucínská opička, která dostala okurku místo hroznu, ji vztekle hodila výzkumníkovi zpátky. Video obletělo svět a stalo se symbolem...
Daniel Hanuš ·

Proč kachna nesnáší vejce na jedno místo jako slepice
Vejce v trávě nebo vedle napáječky nemusí znamenat, že kachna o hnízdo nestojí. Výzkumy pekingských kachen ukazují zájem o kryté místo...
Daniel Hanuš ·

Kdy zasít lilek na předpěstování a čemu se vyhnout
Semínko lilku zasazené do substrátu o teplotě 20 °C vyklíčí zhruba za 13 dní. Stejné semínko ve 30 °C je venku za pět. Tenhle rozdíl...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka švihá ocasem, když leží
Leží vám na klíně, přede, oči přivřené. Jen špička ocasu začne ťukat o gauč, nejdřív líně, pak rychleji. O pár vteřin později máte v ruce...
Daniel Hanuš ·

Zalomený ocas siamských koček byl kdysi znakem pravého plemene. Dnes je to vada
V roce 1903 napsala jedna z prvních chovatelek siamských koček do odborné knihy, že uzel na ocase je „zvláštností plemene“. Dnes za...
Daniel Hanuš ·

Kůň jako terapeut pro válečné veterány
Vodění a hřebelcování koní se zkoumá jako podpora veteránů s posttraumatickou stresovou poruchou. Menší studie zaznamenaly úlevu, často...
Daniel Hanuš ·

Stafordšírský bulteriér jako pes chůva je mýtus. Odkud se vzal
Na internetu koluje černobílá fotka: malé dítě spí v náruči svalnatého psa s širokou hlavou. Pod ní stojí, že v Anglii se stafordšírským...
Daniel Hanuš ·

Senioři, kteří se starají o ptáčka, méně trpí samotou
Starší lidé v anglickém Yorkshiru dostali buď andulku, nebo begónii. Po třech letech měli lidé s ptákem více přátel a návštěv. Výzkumníci...
Daniel Hanuš ·

Proč neodstraňovat mech ze střechy kůlny
Zelený mech na střeše kůlny často svádí k čištění před zimou. Biologové v něm ale nacházejí důležitý kousek zahradního prostředí a...
Daniel Hanuš ·

Činčily mají sluch podobný lidskému. Pomáhají výzkumu hluchoty
V roce 1975 naučili dva američtí vědci činčilu rozlišovat slabiky „da“ a „ta“. Zvíře pak bez zaváhání určilo hranici mezi nimi přesně v...
Daniel Hanuš ·

Keporkaci loví ryby do sítě z bublin
Keporkaci dokážou shromáždit ryby nebo kril pomocí stěny z bublin a potom kořist pohltit. Někteří loví sami, jiní spolupracují ve...
Daniel Hanuš ·

Kočka evropská: plemeno, které vypadá jako obyčejná kočka
Na každém dvoře od Ostravy po Uppsalu sedí kočka, která vypadá přesně jako ona. Přesto evropská kočka s rodokmenem patří k nejvzácnějším...
Daniel Hanuš ·

Péče o avokádo z pecky v zimě: světlo, voda a teplota
Nejslavnější avokádo světa vyrostlo z obyčejné pecky. V roce 1926 ji zasadil kalifornský listonoš Rudolph Hass a z jediného semenáčku...
Daniel Hanuš ·

Psi cvičení s klikrem se neučí rychleji, než když jim řeknete hodný
Klikr si koupí skoro každý, kdo s pejskem začíná. Má zaručit rychlejší a přesnější učení, takový malý plastový zázrak. Vědci ale v...
Daniel Hanuš ·

Proč se v angličtině říká, že je někdo kočičí pyžamo
Když někdo v angličtině řekne „the cat’s pajamas“, nechválí oblečení domácí kočky. Označuje člověka nebo věc, která je podle něj...
Daniel Hanuš ·

Kočka nevidí ostře to, co má přímo pod nosem. Pomáhají jí vousy
Pamlsek dopadne na podlahu pět centimetrů před kočičí čumák a kočka se chová, jako by tam nebyl. Čichá vlevo, vpravo, šťouchne tlapkou do...
Daniel Hanuš ·

Proč pes přinese hračku a pak vám ji nechce dát
Pes vám položí slintavý míček k nohám, podívá se vám do očí a čeká. Sáhnete po něm a on ho v poslední chvíli chňapne a odskočí. Vypadá to...
Daniel Hanuš ·

Jak přezimovat olivovník v květináči
Mladé olivovníky v italském pokusném sadu při mrazu kolem minus šesti stupňů přišly o listy. Podobné teploty se mohou objevit i na českém...
Daniel Hanuš ·

Jak dlouho žije pomeranian a na co si u něj dát pozor
Boo měl na Facebooku šestnáct milionů fanoušků a přezdívku „nejroztomilejší pes světa“. V lednu 2019 usnul a už se neprobudil, bylo mu...
Daniel Hanuš ·














Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Jí vaše kočka trávu nebo osení? Jak často po něm zvrací a kdy jste to raději probrali s veterinářem?