Památné stromy: kdo o nich rozhoduje a proč

Začátkem listopadu napsali lidé, kteří vedou státní seznam památných stromů, do své měsíční zprávy větu, jakou by od úřadu čekal málokdo: „Pořád rušíme více, než zapisujeme nově, to není dobře, to nás netěší.“ O pár týdnů dřív se v Brně slavilo.
Zářijová bilance Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) vypadala takto: jedenáct zrušení, jedno nové vyhlášení. Ze seznamu zmizely celé aleje, například Mstěnická alej na Vysočině nebo alej podél Zlaté stezky u Volar, a k nim Tchořovická lípa na Strakonicku a dub u Sládkova kříže ve Středočeském kraji.
Jeden špatný měsíc by nic neznamenal. Jenže stejný obrázek opakují přehledy celý rok. V květnu agentura zapsala devatenáct zrušení proti dvěma novým stromům a zprávu nadepsala stroze: „Revize dobíhá, stromů ubývá.“
Obsah článku
Pět a půl tisíce, nebo pětadvacet tisíc?
Kolik památných stromů vlastně Česko má, záleží na tom, jak počítáte. Česká televize v červnu s odkazem na AOPK uvedla 5 493. Toto číslo ale nepočítá stromy, nýbrž položky v registru. Jednou položkou může být osamělá lípa na návsi, stejně jako stromořadí o dvou stech kusech. Když se sečtou jednotliví jedinci, vychází zhruba pětadvacet tisíc stromů. Do konce roku 2020 jich podle údajů shrnutých na české Wikipedii stát vyhlásil skoro sedmadvacet tisíc a necelých pětadvacet tisíc z nich stále stálo.
Ochrana konkrétních stromů má v Česku dlouhou tradici. Už v roce 1714 chránil patent lipovou alej mezi Pražským hradem a královskou oborou ve Stromovce. Písecký lesník a spisovatel Jan Evangelista Chadt-Ševětínský sestavil v roce 1899 první soupis památných a chráněných stromů. Zákonem je stát chrání od roku 1956 a samotný pojem „památný strom“ zavedl zákon o ochraně přírody a krajiny z roku 1992. Platí dodnes.
Kdo rozhoduje
Památný strom nevyhlašuje ministerstvo ani žádná vědecká komise. Ve většině případů o něm rozhoduje odbor životního prostředí na obecním úřadě obce s rozšířenou působností, tedy na „trojkové“ radnici, kam lidé chodí i pro občanku nebo řidičák. V Praze je to magistrát, ve statutárních městech jejich úřady.
Výjimky závisejí na tom, kde strom roste. V chráněných krajinných oblastech rozhoduje příslušné pracoviště AOPK, v národních parcích jejich správa. Pokud strom stojí v přírodní rezervaci nebo přírodní památce mimo tato území, je na řadě krajský úřad. Ve vojenských újezdech o něm rozhoduje újezdní úřad.
Návrh může podat úplně každý. Stačí napsat na úřad, o jaký strom jde, na jakém pozemku roste, jaký má obvod kmene ve výšce 130 centimetrů nad zemí a proč by měl být chráněn. Agentura na svém webu nabízí i nezávazný vzor. Na vyhovění ale nikdo nárok nemá. Úřad nejprve posoudí, zda je návrh opodstatněný. Pokud ano, oznámí záměr, projedná ho s vlastníkem pozemku, s obcí a s dalšími úřady a nakonec vydá rozhodnutí. Zákon nabízí i druhou cestu: smlouvu s vlastníkem, který o ochranu sám stojí.
Takhle loni v lednu vznikl památný strom v Beskydech. Dub letní ve středu obce Morávka je starý asi 250 let a jeho vyhlášení podle Správy CHKO Beskydy dlouhodobě podporovala obec i rodina, které patří pozemek. Když vlastník chce, je to jednoduché. Když nechce, může proti záměru vznášet námitky a celá věc někdy skončí až u správního soudu.

Co dělá strom památným
Zákon mluví o „mimořádně významných stromech“. Co přesně to znamená, nedefinuje, a Nejvyšší správní soud už zkonstatoval, že se to přesně vymezit ani nedá. Vždycky jde o odborné posouzení konkrétního případu.
Metodika AOPK nabízí vodítka. Strom může vynikat vzrůstem nebo stářím. Může být domovem vzácných hub, lišejníků a hmyzu. Může mít historickou hodnotu, jako hraniční strom nebo strom spojený s nějakou událostí, nebo kulturní hodnotu díky pověsti či slavné osobnosti. Jen s Janem Žižkou se pojí přes osmdesát památných stromů, ať už podle skutečnosti, nebo podle legend. Rozhodovat může i to, jak strom vládne krajině, nebo jde o vzácný druh či starou krajovou odrůdu ovocného stromu. Důvody se mohou kombinovat, ale úřad musí umět doložit, v čem je strom výjimečný.
Plzeňský kraj letos vydal knihu, která zachycuje všechny jeho památné stromy: zhruba 450 samostatných stromů, a když se připočtou skupiny a aleje, přes tisíc. Botanik Jaroslav Michálek je skoro rok obcházel v terénu, hlavně v zimě, kdy je bez listí nejlépe vidět jejich stavba. Nejvíc jich roste na Klatovsku a Sušicku. „Památné stromy jsou pro mě symbolem toho, že krajina není jen prostor kolem nás,“ řekl při představení knihy krajský radní pro životní prostředí Petr Fišer.

Co se stromem smí a nesmí
Jakmile úřad strom vyhlásí, nesmí ho nikdo poškodit ani pokácet. Platí to i pro jeho majitele. Ochrana navíc sahá pod zem a do okolí. Pokud úřad nestanoví jinak, má každý památný strom ochranné pásmo ve tvaru kruhu, jehož poloměr se rovná desetinásobku průměru kmene. U dubu s kmenem silným jeden metr je to tedy kruh o poloměru deset metrů. V něm se bez souhlasu úřadu nesmí stavět, kopat, odvodňovat ani hnojit.
Odborné ošetření je možné, ale také jen se souhlasem úřadu, který strom vyhlásil. Úřad přitom může předepsat, jaký řez se smí udělat, v jakém rozsahu, v jakém ročním období a jakou kvalifikaci musí mít arborista. Péče i odpovědnost za bezpečnost přitom zůstávají na vlastníkovi. Na ošetření se dá získat dotace z programů ministerstva životního prostředí, v některých případech až do plné výše nákladů.
Kdo strom poškodí nebo zničí, riskuje pokutu až sto tisíc korun. U firem a podnikatelů může dosáhnout milionu. Rozhodnutí stavebního úřadu přitom souhlas ochrany přírody nenahrazuje. Ani stavební povolení tedy neopravňuje k tomu, aby bagr zajel do ochranného pásma.

Proč stromy z registru mizejí
Zrušit ochranu památného stromu může jen ten úřad, který ho vyhlásil, a to opět rozhodnutím. Zákon to dovoluje jen tehdy, když nad ochranou stromu převáží jiný veřejný zájem.
V praxi tím zájmem bývá nejčastěji bezpečnost. Příkladem je lípa u zadní brány zámeckého parku v pražských Kunraticích. Vysadili ji kolem roku 1830, měřila 24 metrů a památným stromem byla od roku 2000. V listopadu 2024 ochranu zrušil pražský magistrát. Zdůvodnil to veřejným zájmem na ochraně zdraví a života lidí, kteří se kolem stromu pohybují. Podobně skončila lípa velkolistá u fojtství v Hutisku-Solanci v Beskydech. Bylo jí přes 230 let a arboristé u ní opakovaně zasahovali, přesto postupně usychala, až z ní zůstalo rozpadající se torzo. Důvody ochrany podle Správy CHKO Beskydy „pominuly“.
Část letošního úbytku má ale prozaičtější vysvětlení. Od roku 2024 probíhá velká revize dokumentace a úřady posílají do Prahy výsledky průzkumů stromů, které vyhlásily třeba před desítkami let. Ukazuje se, že řada z nich už neexistuje nebo z nich zbylo torzo. „Bohužel tato zjištění až moc často vedou ke zrušení položky seznamu památných stromů,“ napsali v květnu pracovníci AOPK. V Jihočeském kraji šlo podle nich o „revizní doplnění dokumentací za mnoho let zpět“. Statistika tedy zčásti dohání to, co se v krajině stalo už dávno.
Zrušení ochrany samo o sobě neznamená pilu. U stromů v havarijním stavu ale bývá kácení obvyklým dalším krokem a kunratická lípa se dnes vede mezi zaniklými stromy.

Proč na starých stromech tolik záleží
Stromy jsou pochopitelně chráněny pro svou krásu a historii, ale přibývá argumentů, které jsou čistě biologické. Vědci z České zemědělské univerzity v Praze v roce 2022 zkoumali brouky žijící ve dřevě na 35 památných dubech v Litovelském Pomoraví. Většina druhů dávala přednost mohutným, osamoceným a osluněným dubům. Autoři studie z toho vyvodili, že přísně chráněné památné stromy roztroušené v krajině jsou pro mnoho druhů klíčovým útočištěm, zvlášť tam, kde jiné vhodné prostředí chybí.
Jak vzácné takové prostředí je, ukázal letos v lednu nález z jižní Moravy. Entomologové z Biologického centra Akademie věd našli u Pohanska na soutoku Moravy a Dyje lesknáčka dubového, brouka, kterého v Česku nikdo nezaznamenal od roku 1911. Žije v dutinách a odumírajícím dřevě starých dubů. Lukáš Čížek, vedoucí oddělení biodiverzity a ochrany přírody Entomologického ústavu, spolu s kolegy dlouhodobě upozorňuje, že staré stromy rychle mizí a mladší generace, která by je jednou nahradila, prakticky chybí. Strom, který dnes zasadíme, se do podobné role dostane za dvě až tři staletí.
Že nejde o český problém, ukázali už v roce 2012 ekologové David Lindenmayer, William Laurance a Jerry Franklin v časopise Science. Na příkladech z různých kontinentů dokládali, že velkých starých stromů ubývá po celém světě, v lesích, savanách i ve městech.
Městské stromy mají ještě jednu hodnotu, kterou lze vyčíslit. Letos v září dostalo v rámci evropské kampaně TreeTag 98 stromů ve čtrnácti českých městech štítky s údaji o tom, co pro své okolí dělají. Jilm na Charkovské ulici v Olomouci roste přímo v silnici, je mu asi 120 let a radnice opakovaně dostává žádosti o jeho odstranění, protože kvůli němu trpí vozovka a ubývá parkovacích míst. Arboristé spočítali, že za rok zadrží 28 tisíc litrů vody. „Nová výsadba je sice důležitá, ale vzrostlé stromy nenahradí, proto je třeba o starší zeleň pečovat,“ říká Jaroslav Kolařík z Arboristické akademie, která kampaň v Česku koordinuje. Olomoucký magistrát označil polovinu z deseti vybraných stromů za kandidáty na vyhlášení památnými nebo významnými stromy.

Anketa jako cesta k ochraně
A co dub ze Skaličky? Titul Strom roku ani Strom čtvrtstoletí z něj podle zákona nic nedělá. Je to anketa Nadace Partnerství, ve které hlasuje veřejnost. Dub ve zdejší zámecké aleji, kterou od roku 1626 sázel hrabě Zdeněk Lev z Rožmitálu a jeho nástupci, získal 5 727 hlasů a těsně porazil Opatovickou borovici. Do soutěže ho přihlásila obec spolu s dětmi ze základní školy, které pak celé léto sháněly hlasy.
Právě v tom je možná význam podobných anket. Zákon sice svěřuje rozhodování úředníkům, ale ti většinou jen reagují na podněty. Strom, o kterém nikdo neví, nikdo nenavrhne. A když se strom dostane do seznamu, hlídat ho pomáhají právě lidé, kteří kolem něj chodí, a ne úřad vzdálený desítky kilometrů.
Pokud tedy znáte strom, který by si ochranu zasloužil, stačí změřit obvod kmene, zjistit číslo pozemku a napsat na odbor životního prostředí. Listopadovou zprávu AOPK ostatně nadepsali jejími autoři „Dvě nová vyhlášení zachraňují PS“, kde PS znamená památné stromy. Každý nový podnět se v té bilanci počítá.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Novinky Ústředního seznamu ochrany přírody (AOPK ČR), měsíční přehledy změn 2024 až 2026
- AOPK ČR: Chci vyhlásit nebo ošetřit památný strom
- AOPK ČR: Památné stromy
- Portál veřejné správy: Podnět k vyhlášení památného stromu
- Bohumil Reš, Pavel Štěrba: Metodika AOPK ČR Památné stromy (2010)
- Wikipedie: Památný strom v Česku
- Wikipedie: Lípa u brány zámeckého parku v Kunraticích
- Petr Kolman: Právní aspekty památných stromů, epravo.cz
- ČT24: Česko má 5493 památných stromů
- Správa CHKO Beskydy: Novinky u beskydských památných stromů
- OKO24: Památné stromy Plzeňského kraje představuje nová publikace i výstava
- Ekolist: Stromem čtvrtstoletí je dub ze Skaličky na Přerovsku
- iRozhlas: Stromem čtvrtstoletí se stal dub letní ze zámecké aleje ve Skaličce
- Ekonews: Chtěli ho porazit. Památný jilm zadrží 28 tisíc litrů vody
- Ekolist: Odborníci označili deset významných stromů v Olomouci štítky
- Nakládal a kol. (2022): Heritage Trees as an Important Sanctuary for Saproxylic Beetles, Forests
- Biologické centrum AV ČR: tisková zpráva o nálezu lesknáčka dubového (leden 2026)
- Čížek, Hauck: Brouci starých stromů a mrtvého dřeva v CHKO Soutok, Živa
- Lindenmayer, Laurance, Franklin (2012): Global Decline in Large Old Trees, Science
Nejnovější články

Proč kočka jí trávu a pak zvrací chlupy
Biologové z Univerzity High Point v Severní Karolíně loni udělali něco, čeho by se většina majitelů koček štítila. Sebrali šest zelených...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka švihá ocasem, když leží
Leží vám na klíně, přede, oči přivřené. Jen špička ocasu začne ťukat o gauč, nejdřív líně, pak rychleji. O pár vteřin později máte v ruce...
Daniel Hanuš ·

Zalomený ocas siamských koček byl kdysi znakem pravého plemene. Dnes je to vada
V roce 1903 napsala jedna z prvních chovatelek siamských koček do odborné knihy, že uzel na ocase je „zvláštností plemene“. Dnes za...
Daniel Hanuš ·

Kůň jako terapeut pro válečné veterány
Vodění a hřebelcování koní se zkoumá jako podpora veteránů s posttraumatickou stresovou poruchou. Menší studie zaznamenaly úlevu, často...
Daniel Hanuš ·

Stafordšírský bulteriér jako pes chůva je mýtus. Odkud se vzal
Na internetu koluje černobílá fotka: malé dítě spí v náruči svalnatého psa s širokou hlavou. Pod ní stojí, že v Anglii se stafordšírským...
Daniel Hanuš ·

Senioři, kteří se starají o ptáčka, méně trpí samotou
Starší lidé v anglickém Yorkshiru dostali buď andulku, nebo begónii. Po třech letech měli lidé s ptákem více přátel a návštěv. Výzkumníci...
Daniel Hanuš ·

Činčily mají sluch podobný lidskému. Pomáhají výzkumu hluchoty
V roce 1975 naučili dva američtí vědci činčilu rozlišovat slabiky „da“ a „ta“. Zvíře pak bez zaváhání určilo hranici mezi nimi přesně v...
Daniel Hanuš ·

Keporkaci loví ryby do sítě z bublin
Keporkaci dokážou shromáždit ryby nebo kril pomocí stěny z bublin a potom kořist pohltit. Někteří loví sami, jiní spolupracují ve...
Daniel Hanuš ·

Kočka evropská: plemeno, které vypadá jako obyčejná kočka
Na každém dvoře od Ostravy po Uppsalu sedí kočka, která vypadá přesně jako ona. Přesto evropská kočka s rodokmenem patří k nejvzácnějším...
Daniel Hanuš ·

Psi cvičení s klikrem se neučí rychleji, než když jim řeknete hodný
Klikr si koupí skoro každý, kdo s pejskem začíná. Má zaručit rychlejší a přesnější učení, takový malý plastový zázrak. Vědci ale v...
Daniel Hanuš ·

Proč kočce kručí v břiše a cvaká jí v puse
Ve tři ráno kočce kručí v břiše a začne mlaskat, polykat naprázdno a cvakat čelistí. Co tyto zvuky mohou znamenat, kdy jde o běžný hlad a...
Daniel Hanuš ·

Proč se v angličtině říká, že je někdo kočičí pyžamo
Když někdo v angličtině řekne „the cat’s pajamas“, nechválí oblečení domácí kočky. Označuje člověka nebo věc, která je podle něj...
Daniel Hanuš ·

Kočka nevidí ostře to, co má přímo pod nosem. Pomáhají jí vousy
Pamlsek dopadne na podlahu pět centimetrů před kočičí čumák a kočka se chová, jako by tam nebyl. Čichá vlevo, vpravo, šťouchne tlapkou do...
Daniel Hanuš ·

Proč pes přinese hračku a pak vám ji nechce dát
Pes vám položí slintavý míček k nohám, podívá se vám do očí a čeká. Sáhnete po něm a on ho v poslední chvíli chňapne a odskočí. Vypadá to...
Daniel Hanuš ·

Jak přezimovat olivovník v květináči
Mladé olivovníky v italském pokusném sadu při mrazu kolem minus šesti stupňů přišly o listy. Podobné teploty se mohou objevit i na českém...
Daniel Hanuš ·

Jak dlouho žije pomeranian a na co si u něj dát pozor
Boo měl na Facebooku šestnáct milionů fanoušků a přezdívku „nejroztomilejší pes světa“. V lednu 2019 usnul a už se neprobudil, bylo mu...
Daniel Hanuš ·

Kukačky klamou hostitele vejcem i hlasem mláděte
Kukačka obecná používá několik způsobů hnízdního parazitismu, ale ne každý trik platí pro všechny její hostitele. Některé výzkumy u...
Daniel Hanuš ·

Smí morče jíst hrušku?
Stačí, aby v kuchyni cvakl nůž o prkénko, a z výběhu se ozve pronikavé pískání. Morčata poznají zvuk krájeného ovoce dřív, než ucítí jeho...
Daniel Hanuš ·

Smí pes jíst fíky?
Pět pacientů korejské kožní kliniky si chtělo pomoci domácím receptem. Namáčeli si nohy v odvaru z fíkových listů, pak vyšli na slunce a...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka nesmí do místnosti s čerstvě lakovanou podlahou
Když se lak na parketách po pár hodinách přestane lepit, většina lidí otevře dveře a pustí zvířata zpátky. U koček je to chyba...
Daniel Hanuš ·














Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Znáte ve svém okolí památný strom? Co by podle vás mělo rozhodovat o jeho ochraně?