Kukačky klamou hostitele vejcem i hlasem mláděte

Kukačka obecná používá několik způsobů hnízdního parazitismu, ale ne každý trik platí pro všechny její hostitele. Některé výzkumy u rákosníků zkoumaly samici připomínající hlasem krahujce, podobu vajec či žadonění mláděte. Hostitelské druhy se však liší tím, jak se brání i jak na podněty reagují.
Na jižní Moravě sledují vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR kukačky a jejich hostitele, například rákosníka velkého. Studie zachycují různé fáze vztahu a jejich výsledky nelze přenášet na všechny ptáky. O zimní aktivitě ptáků píšeme v textu proč ptáci začínají zpívat už v únoru.
Aby hnízdní parazitismus uspěl, musí kukačka obejít obranu konkrétního hostitele. Někteří ptáci cizí vejce vyhazují, jiní ho přijmou; míra odmítání se liší podle druhu i místních podmínek. Výzkum proto sleduje několik různých adaptací, nikoli jediný trik účinný u všech ptáků.
Obsah článku
- Galerie fotek: Kukačky klamou hostitele vejcem i hlasem mláděte
- Trik první: převlek za dravce
- Trik druhý: rychlost
- Trik třetí: vejce jako kopie
- Trik čtvrtý: náskok ještě před narozením
- Trik pátý: jeden zobák, hlas celého hnízda
- Kde trik selhává
- Souboj, který může skončit jinak
- Použité zdroje a užitečné odkazy
Galerie fotek: Kukačky klamou hostitele vejcem i hlasem mláděte
Foto: Reinhold Möller Ermell · Wikimedia Commons · CC BY-SA 4.0
Foto: vladlen666 · Wikimedia Commons · CC0
1 / 3
Trik první: převlek za dravce
Samice kukačky obecné v šedé barevné morfě může siluetou a zbarvením připomínat krahujce. Někteří drobní ptáci proto při jejím příletu zpozorní; reakce se ale liší podle druhu a zkušenosti hostitele.
V roce 2017 Jenny Yorková a Nick Davies zkoumali rychlé „chichotání", které samice kukačky vydává po parazitování hnízda. Autoři ho popsali jako podobné poplašnému hlasu krahujce; nešlo o důkaz, že samice přesně kopíruje všechny jeho zvuky.
Vědci to vyzkoušeli. Pouštěli rákosníkům obecným nahrávky čtyř hlasů: samice kukačky, krahujce, samce kukačky a hrdličky. V tomto pokusu na hrdličku a kukajícího samce ptáci reagovali méně než na krahujce a chichotání samice kukačky; také zpozorněly sýkory, které v Británii nebývají hostiteli kukačky. To ukazuje reakci u testovaných druhů, ne univerzální účinek na všechny ptáky.
A má to praktický dopad v daném experimentálním systému. Když vědci rákosníkům pustili hlas krahujce nebo samice kukačky spolu s umělým vejcem v hnízdě, cizí vejce vyhazovali méně často. Výsledek podporuje možnost, že pozornost od hnízda odvedl vnímaný predátor; neznamená, že stejné chování nastává u všech hostitelů.

Trik druhý: rychlost
Pak přichází samotné snesení vejce. Tým Václava Jelínka a Marcela Honzy z brněnského Ústavu biologie obratlovců analyzoval přes 150 videozáznamů, na kterých kukačky kladou vejce do hnízd rákosníka velkého. Nerušená kukačka potřebovala v průměru asi 16 vteřin. Když na ni hostitelé útočili, zkrátila to zhruba na polovinu. Nejrychlejší samice to zvládla za čtyři vteřiny.
Na některých záběrech rákosníci kukačce doslova sedí na zádech a klovou ji do hlavy; útok může být vážný. V analyzovaných záznamech ale kukačky snášely i při napadání. Jelínek popisuje pozorovaný postup tak, že samice nejprve vezme do zobáku jedno z hostitelových vajec a teprve pak snese své. V těchto případech tak počet vajec v hnízdě zůstane stejný; nejde o tvrzení, že každá kukačka postupuje vždy stejně.
Mimochodem, rozšířená představa, že kukačka snese vejce na zem a do hnízda ho donese v zobáku, je mýtus. Vyvrátil ho mimo jiné zoolog Tomáš Grim z Univerzity Palackého v Olomouci, který kukačky studuje přes dvacet let. „Není to pravda. Vejce klade přímo do hnízda," shrnul pro ČT24. To, co lidé dřív viděli v kukaččím zobáku, bylo nejspíš právě ukradené vejce hostitele.

Trik třetí: vejce jako kopie
U kukačky obecné jsou zaznamenány desítky až více než sto potenciálních hostitelských druhů, ale skutečná míra parazitismu i podobnost vajec se liší. V některých hostitelských systémech se kukaččí vejce podobají snůšce hostitele, jinde je podobnost slabší a obrana hostitele se liší. Jak může jeden druh vykazovat takovou rozmanitost vajec?
Studie v časopise Science z roku 2025 analyzovala 298 kukaček obecných a 50 kukaček východních. Zjistila, že barva skořápky v analyzovaných populacích souvisí převážně s mateřsky děděnou genetickou variací, včetně mitochondrií a oblasti chromozomu W; jiné dědičné lokusy se podílejí hlavně na skvrnitosti. Výsledek pomáhá vysvětlit část rozmanitosti vajec, ale neznamená, že každá samice vždy klade vejce odpovídající jedinému druhu hostitele.
Výzkumníci tento výsledek vykládají jako možnou cestu, jak si některé samičí linie mohou uchovat hostitelsky související podobu vajec. Neznamená to, že chování, párování ani specializace jsou stejné u všech samic. Podobné otázky vědci zkoumali také u snovače kukaččího v Africe.
Český výzkum z roku 2021 použil fotografické rozpoznávání vajec ke třídění snůšek v konkrétní studijní oblasti. U analyzovaného souboru dosahoval program vysoké přesnosti při přiřazení vajec k samicím; toto číslo nepopisuje přesnost napodobení hostitelských vajec. Autoři také v dané oblasti zaznamenali samice s vysokou sezonní snůškou a více kukaččích vajec v některých hnízdech. Tyto nálezy nelze chápat jako pevný počet vajec pro každou samici v celé Evropě.

Trik čtvrtý: náskok ještě před narozením
Načasování je zásadní. Kukaččí vejce musí do hnízda přijít, dokud samice hostitele ještě snáší, protože sedět začne až na plné snůšce. Kukačka má ale v rukávu další eso. Tým Tima Birkheada z univerzity v Sheffieldu zjistil, že kukaččí vejce je v okamžiku snesení vyvinutější, než bývá u drobných ptáků obvyklé. Samice ho totiž před snesením nosí v těle ještě 18 až 24 hodin navíc, při teplotě kolem 40 stupňů. Mládě se pak líhne zhruba o 31 hodin dřív než hostitelova vejce snesená ve stejnou dobu.
Časný náskok může kukaččímu mláděti pomoci ovládnout hnízdo. U kukačky obecné bylo popsáno, že čerstvě vylíhlé, slepé a holé mládě pomocí prohlubně na zádech vytlačuje hostitelská vejce nebo mláďata přes okraj. Toto chování není pravidlem pro všechny hnízdní parazity ani zárukou, že každé parazitované hnízdo skončí jediným mládětem. Popsal je už v roce 1788 britský lékař Edward Jenner, pozdější průkopník očkování.

Trik pátý: jeden zobák, hlas celého hnízda
A tady začíná možná nejrafinovanější část celého podvodu. Rákosníci teď krmí jediné mládě, které rychle roste. Nakonec je několikanásobně těžší než oni sami. Jak je přimět, aby ho krmili dost?
V některých studovaných systémech ovlivňují péči rodičů hostitele počet otevřených zobáků i intenzita žadonění. V pokusech s rákosníky velkými má kukaččí mládě jediný zobák; vědci proto zkoumali, zda jeho hlasový projev může ovlivnit, kolik potravy hostitelé přinesou.
Nick Davies, Rebecca Kilnerová a David Noble v 90. letech zkoumali krmení kukaččích mláďat rákosníky velkými. V jejich pokusech dostávalo jediné kukaččí mládě podobné množství potravy jako celé hnízdo vlastních mláďat. Autoři spojovali tento výsledek mimo jiné s hlasitým a častým žadoněním. Výsledky platí pro zkoumaný druh hostitele a situaci.
V navazujícím pokusu rákosníci krmili mláďata kosa nebo drozda méně než kukačku. Po přehrání nahrávky žadonění se jejich krmení změnilo. To podporuje význam hlasového signálu v tomto pokusu, ale nevypovídá o reakci všech druhů hostitelů.
Vědci se později přeli o to, jestli jde o skutečné napodobování. Kilnerová a kolegové v roce 1999 v časopise Nature napsali, že kukačka spíš přesně zasahuje vrozené sklony hostitelů: přehání hlasový signál, aby vynahradila ten vizuální. Výsledek je ale stejný. Rákosník slyší hnízdo plné hladových dětí a pracuje do úmoru.

Kde trik selhává
Kukačka ovšem není neporazitelná. Studie z roku 2020 ukázala, že kukaččí mláďata vychovávaná dvěma různými druhy rákosníků žadoní stejně, i když se hlasy mláďat obou hostitelů zřetelně liší. Nepřizpůsobují se tedy konkrétnímu druhu, sázejí spíš na obecné vlastnosti žadonění. U australských kukaček leskavých je to jinak: podle studie z roku 2025 zní mláďata každého poddruhu nejvíc jako mláďata jeho konkrétního hostitele.
A co se stane, když kukaččí hlas uslyší „nesprávný" pták? Čínští vědci z ústí řeky Liao to v roce 2025 vyzkoušeli na vlaštovkách, které kukačka parazituje jen výjimečně. Pouštěli jim u hnízd nahrávky žadonících kukaček. Místo aby vlaštovky krmily víc, samci krmení výrazně omezili. Signál, který na rákosníka působí jako nadpřirozený podnět, vlaštovku spíš odrazuje. Autoři z toho vyvozují, že kukaččí hlas je naladěný na hlavního hostitele a u vzácných hostitelů se jí nevyplácí.
Hostitelé se navíc učí. Rákosníci vyhazují cizí vejce, opouštějí hnízda, útočí na samice. Proč ale neodmítají samotná kukaččí mláďata, která jsou zjevně jiná? Jedno z vysvětlení zní, že by riskovali víc, než by získali: pták, který se při prvním hnízdění „naučí", jak vypadá jeho mládě, a vychová přitom kukačku, by pak celý život vyhazoval vlastní potomky.

Souboj, který může skončit jinak
V dobře prozkoumaných případech kukačka využívá více adaptací: rychlé snesení vejce, hostitelsky podobná vejce u některých linií a žadonění, které může ovlivnit péči hostitele. Účinnost těchto strategií se ale liší podle druhu kukačky, hostitele i konkrétní populace.
V některých částech Evropy zaznamenávají pokles početnosti kukačky; příčiny a vývoj se mohou lišit mezi oblastmi a populacemi. Ztráta vhodných stanovišť a změny v populacích hostitelů patří mezi zkoumané možné tlaky, nelze je ale bez dalšího označit za jedinou příčinu. Výzkum rákosníků na jižní Moravě ukazuje jednu konkrétní podobu tohoto vztahu, ne pravidlo pro každého hostitele.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Davies, Kilner, Noble (1998): Nestling cuckoos, Cuculus canorus, exploit hosts with begging calls that mimic a brood, Proceedings of the Royal Society B
- Kilner, Noble, Davies (1999): Signals of need in parent-offspring communication and their exploitation by the common cuckoo, Nature
- York, Davies (2017): Female cuckoo calls misdirect host defences towards the wrong enemy, Nature Ecology & Evolution
- The Naked Scientists: Chuckling cuckoo imitates predator
- BirdGuides: Deceitful cuckoos terrify their hosts during egg laying
- Novinky.cz: Kukačka dovede do cizího hnízda snést vejce během čtyř vteřin a zmizet
- AV ČR: tisková zpráva Ústavu biologie obratlovců o kukačkách
- ČT24: Čeští vědci začali zkoumat kukačky pomocí umělé inteligence
- TN.cz: Čeští vědci mají další objev, jediná fotografie odhalí kukaččí matku
- ČT24: Čeští vědci vyvrátili slavný mýtus o kukačkách
- Merondun et al. (2025): Genomic architecture of egg mimicry and its consequences for speciation in parasitic cuckoos, Science
- Phys.org: How parasitic cuckoos lay host-matching eggs while remaining a single species
- African Cuckoos: Cuckoo finches
- ScienceDaily: Internal incubation gives cuckoos head start in life
- Tian et al. (2025): Supernormal Stimulus Begging Calls of Brood-Parasitic Nestlings Depress the Parental Care in an Uncommon Host, Ecology and Evolution
- Begging call mimicry and formation of host-specific lineages in the shining bronze-cuckoo, Animal Behaviour (2025)
- Avian Research (2024): Common cuckoo nestling begging calls
- Přehled koevoluce kukaček a hostitelů, Trends in Ecology & Evolution (1998)
Nejnovější články

Smí morče jíst hrušku?
Stačí, aby v kuchyni cvakl nůž o prkénko, a z výběhu se ozve pronikavé pískání. Morčata poznají zvuk krájeného ovoce dřív, než ucítí jeho...
Daniel Hanuš ·

Zimní salát a polníček: zelenina, kterou zasejete na podzim a jíte v zimě
Na farmě Eliota Colemana v Maine klesá v zimě teplota hluboko pod nulu a slunce tam svítí sotva devět hodin denně. Přesto odtud v lednu...
Daniel Hanuš ·

Smí pes jíst fíky?
Pět pacientů korejské kožní kliniky si chtělo pomoci domácím receptem. Namáčeli si nohy v odvaru z fíkových listů, pak vyšli na slunce a...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka nesmí do místnosti s čerstvě lakovanou podlahou
Když se lak na parketách po pár hodinách přestane lepit, většina lidí otevře dveře a pustí zvířata zpátky. U koček je to chyba...
Daniel Hanuš ·

Proč zvěř v zimě nesmíte krmit chlebem a ovocem z obchodu
Pečivo ani kuchyňské zbytky nejsou vhodné krmivo pro volně žijící zvěř. U přežvýkavců může náhlá velká dávka obilovin, pečiva či ovoce...
Daniel Hanuš ·

Králík má v čumáku kolem sto milionů čichových buněk a pořád jím pohybuje
Dvoudenní králíče je slepé, hluché a matku uvidí jen na pár minut denně. Přesto pozná vůni naředěnou tak, že z ní ve vzduchu zbývají jen...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka žvýká plast. Nuda je jen část vysvětlení
Pracovníci útulku v americkém Fargu si letos v dubnu mysleli, že má kočka Rasha jen zácpu. Žrala, chodila, nevypadala nemocně. Pak přišel...
Daniel Hanuš ·

Bidýlko pro dravce na poli i zahradě
Umělá bidla mohou dravcům nabídnout posed na otevřeném poli a zvýšit jejich přítomnost. Výsledky omezování hrabošů se však liší podle...
Daniel Hanuš ·

Než zapnete pračku nebo sušičku, podívejte se dovnitř. Kočky milují teplé bubny
Melbournská chovatelka Syma letos v červenci sušila peřinu a nechala dvířka sušičky na chvíli otevřená. Když se po několika hodinách...
Daniel Hanuš ·

Mravenci v kuchyni v zimě: odkud se vzali
Mravenci v kuchyni v zimě mohou pocházet z hnízda ve vytápěném domě, ale samotné roční období druh neurčí. Zahradní druhy bývají v chladu...
Daniel Hanuš ·

Lidé před 14 000 lety pečovali o nemocné štěně. Bez nich by nepřežilo
Štěně z doby ledové onemocnělo psinkou, když mu bylo asi 19 týdnů. Dnes by mu veterinář poskytl podpůrnou péči včetně infuzí; antibiotika...
Daniel Hanuš ·

Krtek v zimě nespí. Jen ryje hlouběji
Krtek obecný v zimě nehibernuje. Za žížalami se může přesouvat do hlubších chodeb a část potravy si ukládá. Studie navíc popisuje sezonní...
Daniel Hanuš ·

Muzeum včelařství v Česku: kde vidět staré úly
Vydlabané kmeny, slaměné košnice i úly vyřezané do podoby postav ukazují, jak se u nás dříve včelařilo. Na Kačině připomínají také slavný...
Daniel Hanuš ·

Jak poznat, že kočka je ve stresu
Změna krmení nebo pečující osoby může u kočky ovlivnit chování i tělesné projevy. Malá laboratorní studie zaznamenala podobné nárůsty...
Daniel Hanuš ·

Kočičí veterinář: proč existují kliniky jen pro kočky
Veterinární návštěva může u kočky zvýšit stres a ovlivnit některé naměřené hodnoty. Studie s 678 kočkami se týkala běžných vyšetření...
Daniel Hanuš ·

Jak poznat strom napadený kůrovcem
Smrk napadený kůrovcem může zůstat zelený týdny, někdy i přes zimu. Pozdější rezavá koruna často znamená, že brouci už vyletěli. Jak...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka kouše ostatní kočky do krku
Olizování a kousnutí do krku mohou mezi kočkami patřit ke hře, páření, péči i konfliktu. Nová pozorovací studie popisuje vzorce...
Daniel Hanuš ·

Potřebuje kurník v zimě topení? Většinou ne
Zdravé dospělé slepice s dobrým opeřením obvykle nepotřebují vytápěný kurník. Potřebují ale sucho, větrání bez průvanu a nezamrzlou vodu...
Daniel Hanuš ·

Blechy v bytě přežijí zimu bez problémů. Proč je mráz venku nezastaví
Britská databáze veterinárních návštěv zaznamenala blechy v každém měsíci roku, s vrcholem obvykle v teplé části roku. Teplo domácnosti...
Daniel Hanuš ·

Proč mrkev ve sklepě vyraší a zhořkne
Mrkev ve sklepě může začít pouštět novou nať a ztrácet sladkost. Kořen totiž dál žije a spotřebovává zásoby. K hořké chuti navíc může...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Viděli jste někdy kukaččí mládě krmené jiným ptákem? Co vás na jeho chování překvapilo?