Jak poznat, že kočka je ve stresu

Změna krmení nebo pečující osoby může u kočky ovlivnit chování i tělesné projevy. Malá laboratorní studie zaznamenala podobné nárůsty některých příznaků u zdravých a nemocných koček, ale příznaky samy o sobě stres nepotvrzují. Které změny sledovat a kdy kontaktovat veterináře?
Na Ohijské státní univerzitě sledovala veterinářka Judi Stella s kolegou Tonym Buffingtonem dvě skupiny koček. Ve dvanácti z nich byla úplně zdravá zvířata, ve dvaceti kočky s intersticiální cystitidou, bolestivým zánětem močového měchýře, který se u koček často pojí se stresem.
Tým zaznamenával každé zvracení, každou louži mimo kočičí záchod, každou nedojedenou misku. Většinu týdnů se nedělo nic zvláštního. Pak ale přišly týdny, kdy se něco změnilo: krmení přišlo později, dlouholetá ošetřovatelka odjela a zastoupil ji někdo cizí, změnil se personál.
Výsledek, publikovaný v roce 2011 v odborném časopise amerických veterinářů, překvapil i samotné autory. V klidných týdnech měly zdravé kočky v průměru 0,4 projevu „nemoci“ týdně. V týdnech s narušeným režimem to bylo 1,9. Nemocné kočky na tom byly prakticky stejně, s hodnotou 2,0.
Riziko zvracení, nečistoty a nechutenství vyskočilo u všech zvířat zhruba na trojnásobek. Tři zmíněné projevy tvořily 88 procent všech potíží zdravých koček.
„Neexistuje jiný savec na planetě, kterého bychom nehospitalizovali, kdyby jednou týdně zvracel,“ prohlásil tehdy Buffington. A přidal větu, která dodnes rozčiluje část chovatelů: „Zvracení chlupových koulí není normální.“

Řeč těla pomáhá poznat i opačný stav: přečtěte si, jak se projevuje spokojená kočka.
Obsah článku
Galerie fotek: Jak poznat, že kočka je ve stresu
Foto: Karen Cann · Zdroj fotografie · Unsplash License · Kočka se schovává v kartonové krabici.
Foto: Veterinarian Pet Alliance · Wikimedia Commons · CC BY 4.0 · Veterinářka poslouchá zrzavou kočku stetoskopem.
1 / 3
Proč to přehlížíme i my, kdo kočky milujeme
Kočka je predátor, ale zároveň kořist. Dávat najevo slabost se jí v přírodě nevyplácí, a tak své nepohodlí umí skrývat mistrně. Na druhé straně stojí člověk, který si o kočkách myslí, že jsou „prostě takové“.
Jak špatně kočičí tváře čteme, ukázal tým Georgie Masonové z kanadské Univerzity v Guelphu. Více než šest tisíc lidí z 85 zemí v online testu sledovalo dvacet krátkých videí kočičích obličejů. Nešlo o vyceněné zuby ani syčení, to pozná každý. Šlo o jemné výrazy kolem očí, čenichu a tlamy. Úkol zněl jednoduše: je kočka v pohodě, nebo ne?
Průměrné skóre bylo 12 z 20, tedy jen o kousek lepší než náhodné tipování. Jen 13 procent účastníků dosáhlo 15 a více bodů a vědci jim s nadsázkou začali říkat „kočičí šeptači“. Nejzajímavější zjištění studie z roku 2019? Silný citový vztah ke kočkám vůbec nezaručoval lepší výsledek. Láska nestačí, oko se musí cvičit.
Podobně dopadl průzkum italské veterinární etoložky Chiary Mariti, která osobně vyzpovídala 194 majitelů koček. Většina z nich bezpečně poznala jen ty nejhlasitější signály: nadměrné mňoukání označilo za projev stresu 70 procent lidí, uši stažené dozadu 66 procent. Rozšířené zornice ale jako varování vnímala jen třetina majitelů a opakované záněty močového měchýře si se stresem spojil jen každý pátý. Mezi přehlížené signály patřilo i ztuhnutí na místě nebo škrábání nábytku. Autorka došla k závěru, že majitelům v cestě stojí hlavně zažité představy o tom, co je u koček „normální“.
„Tahle komunikace je mnohem jemnější, než na jakou jsme zvyklí, a majitelé ji často přehlédnou,“ říká Jon Bowen z Královské veterinární koleje v Londýně, který vyhodnocoval první britský Den pozorování koček. Šest set lidí si při něm zapisovalo, co jejich kočka celý den dělá. Podle Bowena i velmi oddaní chovatelé snadno nepoznají, že je jejich zvíře pod tlakem.

Uši a vousky mluví první
Kalifornské badatelky Brittany Florkiewiczová a Lauren Scottová od roku 2021 trávily dlouhé hodiny v losangeleské kavárně, kde si návštěvníci mohou adoptovat kočky. Natáčely, jak se k sobě zvířata chovají, a jejich obličeje rozložily na jednotlivé pohyby svalů. Napočítaly 26 takových pohybů, které se skládaly do 276 různých výrazů. Asi 46 procent bylo přátelských, zhruba 37 procent nepřátelských a zbytek nejednoznačný.
Klíč k rozluštění ležel nejčastěji ve dvou místech: v uších a ve vouscích. Když se kočka cítí dobře, míří uši i vousky dopředu, k tomu, co ji zajímá. Když jí něco vadí, stahují se dozadu a k hlavě.
Na podobných signálech staví i takzvaná kočičí grimasová škála, kterou v roce 2019 představili Marina Evangelista a Paulo Steagall z Montrealské univerzity. Původně slouží veterinářům k odhalení bolesti a hodnotí pět věcí: postavení uší, přimhouření očí, napětí čenichu, polohu vousků a polohu hlavy. Uši od sebe roztažené a stočené do stran, oči zúžené do štěrbin, vousky napjaté a hlava svěšená pod úroveň ramen. Bolest a stres nejsou totéž, ale v praxi se často prolínají a kočka s takovým výrazem potřebuje pozornost tak jako tak.
Výzkumníci z Guelphu k obrazu přidávají ještě dva snadno přehlédnutelné detaily: rozšířené zornice, které nejsou vysvětlitelné šerem, a zrychlené dýchání u kočky, která zrovna neběhala.

Tělo jako barometr
Už v devadesátých letech sestavili švýcarští badatelé Marianne Kesslerová a Dennis Turner sedmistupňovou škálu stresu, kterou útulky používají dodnes. Začíná na jedničce, „zcela uvolněná“, a končí na sedmičce, „vyděšená k smrti“. Mezi tím leží stupně jako „mírně napjatá“, „velmi napjatá“ nebo „ustrašená a ztuhlá“.
Uvolněná kočka leží natažená na boku nebo na zádech, břicho klidně vystavené, ocas volně. Čím víc stresu, tím víc se tělo stahuje do sebe. Kočka se krčí, nohy schová pod sebe, ocas těsně obtočí kolem těla nebo ho zastrčí pod ně, hlavu stáhne k tělu. Na nejvyšších stupních se třese, zcela ztuhne, nebo naopak hledá jakoukoli cestu pryč.
Kesslerová a Turner sledovali 140 koček v hotelu pro kočky během dvoutýdenního pobytu. Stres sice nejvýrazněji klesal během prvních dní, ale ani po dvou týdnech nebyly kočky tak klidné jako zvířata, která v zařízení žila delší dobu. Zhruba třetina z nich byla ve druhém týdnu pořád napjatější než „mírně napjatá“.
Pozor si dejte na jednu zrádnou situaci. Kočka, která se stočí v rohu a zavře oči, nemusí spát. Odborníci z britské organizace Cats Protection upozorňují, že vystresované kočky spánek předstírají, obzvlášť když musí sdílet prostor s kočkami, které nepatří do jejich party. Zvenku to vypadá jako klid, uvnitř je zvíře ve střehu. Prozradit ho může napjaté tělo, které se neuvolní ani po delší době, a uši, které se otáčejí za každým zvukem.
K drobným, raným varovným signálům patří podle Audry Jonesové z veterinární fakulty Texaské A&M univerzity také zívání a olizování čenichu nebo pysků ve chvíli, kdy kočka zjevně není ospalá ani po jídle.

Když se změní každodenní zvyky
Nejspolehlivějším ukazatelem často není jeden konkrétní signál, ale změna. Kočka, která vždycky vítala u dveří a teď zůstává pod postelí. Kočka, která jedla s chutí a teď nechává polovinu misky. Kočka, která najednou čůrá na koberec, škrábe nábytek, víc mňouká v noci nebo se olizuje tak dlouho, až má na bříšku či stehnech lysá místa.
Tady ale přichází důležité varování. Nadměrné olizování se dlouho svádělo hlavně na psychiku, veterináři mu říkali psychogenní alopecie. Kanadský tým kolem dermatologa Stephena Waisglasse a etologa Garyho Landsberga v roce 2006 podrobně vyšetřil 21 koček, u kterých se právě stres jako příčina předpokládal. U 16 z nich, tedy 76 procent, našli zdravotní důvod svědění, nejčastěji reakci na krmivo. Čistě psychický problém měly jen dvě kočky.
Platí to i obráceně pro nečistotu a zvracení. Stres je umí vyvolat, ale stejně tak je může způsobit nemoc ledvin, zánět močových cest nebo bolest kloubů. Proto první cesta s jakoukoli náhlou změnou chování vede k veterináři. Teprve když tělo projde kontrolou, má smysl hledat příčinu v prostředí.

Co kočce pomůže
Dobrá zpráva je, že kočce se dá ulevit často jednoduše. Nizozemská etoložka Claudia Vinkeová z Univerzity v Utrechtu dala polovině nově přijatých koček v útulku obyčejný úkryt, krabici, do které se mohly schovat. Kočky s krabicí měly nižší skóre stresu už třetí a čtvrtý den. Ostatní se na stejnou úroveň dostaly až zhruba za dva týdny. Navazující randomizovaná studie z roku 2019 potvrdila, že kočky s úkrytem dosáhly klidového stavu o sedm dní dříve.
Pro domácnost z toho plyne jasná rada: kočka potřebuje místo, kde ji nikdo neuvidí a nikdo na ni nesáhne. Ideálně vyvýšené, protože shora má přehled.
Judi Stella po letech výzkumu shrnula, že kočkám nejvíc chybí dvě věci, předvídatelnost a pocit kontroly. „Velká část řešení je dát kočkám zdroje, se kterými mohou samy pracovat a o kterých samy rozhodují,“ říká. Pravidelné časy krmení, vlastní misky a záchody na klidných místech (v domácnosti s více kočkami ideálně o jeden víc, než kolik je koček), škrabadla, místa k výhledu a hra, která nahradí lov.
Tony Buffington to říká ještě stručněji: „Když prostředí nastavíte správně, kočky se uzdraví.“ Jeho tým to viděl i na „nemocných“ kočkách s cystitidou. „Tehdy jsme předpokládali, že tyhle kočky budou mít potíže pořád,“ vzpomíná Stella. V klidných týdnech s pravidelným režimem se ale jejich projevy od zdravých koček příliš nelišily.

Rychlý přehled: na co se dívat
- Uši stažené dozadu, přitisknuté k hlavě nebo roztažené do stran.
- Oči s rozšířenými zornicemi bez zjevného důvodu, nebo naopak přimhouřené do štěrbin.
- Vousky přitisknuté k tváři nebo napjaté a stažené dozadu.
- Tělo přikrčené, nohy pod sebou, ocas obtočený nebo zastrčený, ztuhnutí na místě.
- Drobnosti jako zívání, olizování čenichu, zrychlené dýchání nebo „spánek“ s napjatým tělem.
- Změny chování: schovávání, menší chuť k jídlu, močení mimo záchod, zvracení, nadměrné olizování, škrábání, noční mňoukání.
Žádný z těchto signálů sám o sobě nic nedokazuje. Jejich síla je v kombinaci a v porovnání s tím, jaká je vaše kočka normálně. Kdo ji zná v klidu, pozná i to, kdy klidná není. A pokud si nejste jistí, výzkum z Guelphu nabízí útěchu: čtení kočičích tváří se dá naučit. Stačí se začít dívat pozorněji.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Stella, Lord, Buffington (2011): Sickness behaviors in response to unusual external events in healthy cats and cats with feline interstitial cystitis, PMC
- Ohio State University: Even healthy cats act sick when their routine is disrupted
- Dawson, Cheal, Niel, Mason (2019): Humans can identify cats' affective states from subtle facial expressions, Animal Welfare
- ScienceDaily: Most people find it hard to read cat faces (2019)
- Mariti et al. (2017): The perception of cat stress by Italian owners, Journal of Veterinary Behavior
- MRCVSonline: CatWatch Day, Jon Bowen (RVC)
- Phys.org: Housecats use hundreds of facial expressions to interact with other cats (2023)
- Live Science: Cats have nearly 300 facial expressions
- Evangelista et al. (2019): Facial expressions of pain in cats, the Feline Grimace Scale, PMC
- AVMA: New scale interprets pain from feline facial expressions
- University of Guelph, Pet Trust: Curious Companions, The Facts About Cats
- Kessler, Turner (1997): Stress and adaptation of cats housed singly, in pairs and in groups in boarding catteries, Animal Welfare
- ASPCApro: Stress in Shelter Cats
- Cats Protection: The importance of sleep (PDF)
- EurekAlert, Texas A&M: Audra Jones o známkách stresu u zvířat (2026)
- AVSAB: Underlying medical conditions in cats with presumptive psychogenic alopecia (Waisglass et al. 2006)
- Vinke, Godijn, van der Leij (2014): Will a hiding box provide stress reduction for shelter cats? (PDF)
- van der Leij et al. (2019): The effect of a hiding box on stress levels and body weight in Dutch shelter cats, PLoS ONE
Nejnovější články

Muzeum včelařství v Česku: kde vidět staré úly
Vydlabané kmeny, slaměné košnice i úly vyřezané do podoby postav ukazují, jak se u nás dříve včelařilo. Na Kačině připomínají také slavný...
Daniel Hanuš ·

Kočičí veterinář: proč existují kliniky jen pro kočky
Veterinární návštěva může u kočky zvýšit stres a ovlivnit některé naměřené hodnoty. Studie s 678 kočkami se týkala běžných vyšetření...
Daniel Hanuš ·

Jak poznat strom napadený kůrovcem
Smrk napadený kůrovcem může zůstat zelený týdny, někdy i přes zimu. Pozdější rezavá koruna často znamená, že brouci už vyletěli. Jak...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka kouše ostatní kočky do krku
Olizování a kousnutí do krku mohou mezi kočkami patřit ke hře, páření, péči i konfliktu. Nová pozorovací studie popisuje vzorce...
Daniel Hanuš ·

Potřebuje kurník v zimě topení? Většinou ne
Zdravé dospělé slepice s dobrým opeřením obvykle nepotřebují vytápěný kurník. Potřebují ale sucho, větrání bez průvanu a nezamrzlou vodu...
Daniel Hanuš ·

Blechy v bytě přežijí zimu bez problémů. Proč je mráz venku nezastaví
Britská databáze veterinárních návštěv zaznamenala blechy v každém měsíci roku, s vrcholem obvykle v teplé části roku. Teplo domácnosti...
Daniel Hanuš ·

Proč mrkev ve sklepě vyraší a zhořkne
Mrkev ve sklepě může začít pouštět novou nať a ztrácet sladkost. Kořen totiž dál žije a spotřebovává zásoby. K hořké chuti navíc může...
Daniel Hanuš ·

Proč se psi s dvojitou srstí nemají stříhat dohola
Dvojitá srst pomáhá psům regulovat teplotu a chrání kůži, ale její oholení automaticky neznamená trvalé poškození. U některých zvířat...
Daniel Hanuš ·

Psi rozeznají i jednovaječná dvojčata. Ověřili to čeští policejní psi
Deset vycvičených policejních německých ovčáků v české studii správně rozlišilo pachy čtyř párů dvojčat, včetně jednovaječných. Výsledek...
Daniel Hanuš ·

Shetlandský pony je silnější, než vypadá. Utáhne náklad těžší, než je sám
Shetlandský pony vypadá jako malý huňatý společník, ale jeho předkové tahali v dolech těžké vozíky s uhlím. Náklad mohl vážit víc než...
Daniel Hanuš ·

Rybáři chytají hlavně odvážné ryby. Ryby se tak stávají plašší
Jeden okounek pstruhový se v americkém jezírku chytil na udici šestnáctkrát za jediný rok, zatímco asi dvě stě ryb se za čtyři roky...
Daniel Hanuš ·

Gorila horská je jediný lidoop, jehož počet roste
V roce 1981 bylo v masivu Virunga napočítáno 242 horských goril. O několik desetiletí později odhadly tehdejší sčítání ve Virunze a...
Daniel Hanuš ·

Smí králík jíst meloun?
Králík může dostat malý kousek melounu jako občasný pamlsek, ne jako běžnou součást jídelníčku. Dužina obsahuje hodně vody a cukru...
Daniel Hanuš ·

Proč kůl u mladého stromu nemá být moc vysoký
Mladý strom se má po výsadbě ujmout, ne zůstat pevně přivázaný pod korunou. Vysoký a těsný úvazek může omezit přirozené zesilování kmene...
Daniel Hanuš ·

Kočky mají raději lidi, kteří je nechají přijít samy
Když se kočka přiblíží k člověku, který ji nevolá ani se jí nedotýká, může to vypadat, jako by si vybírala právě toho, kdo ji nemá rád...
Daniel Hanuš ·

Los v Česku: zvíře, které se k nám vrací samo
Los Emil se v květnu 2026 naposledy prokazatelně objevil v Bavorsku, zhruba 30 kilometrů od Mnichova. Od té doby jeho osud není...
Daniel Hanuš ·

Jak kočku zabalit do ručníku u veterináře
Při ošetření může ručník některým kočkám nabídnout úkryt a omezit jejich pohyb. Jiné však zabalení stresuje, takže nejde o zaručený...
Daniel Hanuš ·

Některé žáby si do těla vyrobí nemrznoucí směs z cukru
Skokan lesní z Aljašky přežívá zimu i poté, co mu část tělesné vody zmrzne a srdce i dýchání se na čas zastaví. Při ochlazení zvýší...
Daniel Hanuš ·

Proč nám štěňata a koťata připadají tak roztomilá
Velké oči, kulatá hlava a nejisté pohyby mláďat v nás často vyvolávají chuť pečovat. Výzkumy štěňat, koťat i lidských tváří ukazují, jak...
Daniel Hanuš ·

Čínský chocholatý pes vyhrává soutěže o nejošklivějšího psa světa
Čínští chocholatí psi a jejich kříženci patří k výrazným vítězům kalifornské soutěže o nejošklivějšího psa. Holá kůže a chybějící zuby...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Podle čeho poznáte, že vaše kočka potřebuje více klidu?