Proč starší kočky hubnou

Galerie fotek: Proč starší kočky hubnou

1 / 3

Kočka tloustne do osmi, pak se karta obrací

Jak vlastně vypadá „normální“ váhová křivka kočky? Dlouho to nikdo pořádně nevěděl. „Prostě jsme ta data neměli,“ přiznala profesorka Theresa Bernardo z kanadské University of Guelph. Její tým proto v roce 2019 zpracoval 54 milionů vážení zhruba 19 milionů koček z veterinárních ordinací. Výsledek: běžná domácí kočka v průměru přibírá až do zhruba osmi let věku. Pak se křivka láme.

Podrobněji to loni popsala britská studie CatPAWS z Liverpoolské univerzity, kterou financovala firma Royal Canin. Vědci kolem Christine Pyeové a Alexandra Germana sledovali 209 domácích koček ve věku od necelých sedmi do šestnácti let. Každého půl roku je vážili, prohmatávali a hodnotili jejich tukové zásoby i svaly, celkem přes 1 200 prohlídek během až sedmi let.

Modelované průměrné hodnoty koček mezi sedmým a desátým rokem ještě mírně stoupaly. Po desátém a půl roce ale začaly klesat a v šestnácti letech činily v této studii odhadovaných 4,3 kilogramu. Mnohem dřív však začaly mizet svaly. Pravděpodobnost mírného úbytku svalové hmoty vyskočila ze 16 procent v sedmi letech na 42 procent v deseti. V šestnácti už měla zhruba polovina koček střední až těžký úbytek svalů. Autoři to shrnují tak, že ztráta svalů u koček začíná ještě před středním věkem, zatímco váha a tukové zásoby jdou dolů až po desítce.

Kočky, u kterých se během studie objevila chronická nemoc, ztrácely váhu, tuk i svaly výrazně rychleji. Nejvíc se to týkalo zvýšené funkce štítné žlázy a nádorů, u váhy také chronického onemocnění ledvin.

Stárnoucí svaly a horší trávení

Část hubnutí je opravdu „jen“ stáří. Odborníci mu říkají sarkopenie, doslova „chudoba masa“. Jde o pozvolný úbytek svalové hmoty, který není způsobený nemocí. Zpočátku ho není vidět, protože tuk ztrátu svalů zamaskuje. Kočka tak může mít normální, nebo i oplácanou postavu, a přitom být podsvalená. Úbytek není u všech koček stejný. Současná doporučení AAHA a AAFP označují za seniory kočky starší deseti let; změny svalů ale mohou začínat dříve.

Druhý důvod je méně známý: starým kočkám se zhoršuje trávení. Výzkumy z dílny Nestlé Purina opakovaně ukázaly, že po desátém roce u mnoha zdánlivě zdravých koček klesá schopnost strávit tuky i bílkoviny. Nízkou stravitelnost tuků má asi 10 až 15 procent koček ve věku 8 až 12 let a kolem 30 procent koček starších dvanácti let. U některých z nich tělo zužitkuje jen asi 30 procent tuku z potravy. Zhruba pětina koček nad čtrnáct let navíc špatně tráví bílkoviny. Jediné, čeho si majitel všimne, bývá objemnější trus a nízká váha.

Jedna nezávislá studie z roku 2021 ovšem u zdravých starších psů a koček do čtrnácti let výrazné zhoršení trávení nenašla, takže nejde o pravidlo platné pro každé zvíře. Pro mnoho koček ale platí, že by mohly jíst stejně jako dřív, a přesto hubnout.

S tím souvisí i paradox energie. U lidí a psů s věkem potřeba kalorií klesá. U koček klesá zhruba do 11 až 12 let, což vysvětluje, proč je tolik koček středního věku obézních. Po dvanáctém roce se ale energetická potřeba na kilogram váhy u koček naopak zvyšuje. Veterinář David Williams z University of Illinois uvádí čísla, která ten zlom ukazují dobře: mezi kočkami ve věku 7 až 12 let bylo obézních 28 procent a podváhu mělo méně než jedno procento. U koček nad dvanáct let to bylo přesně obráceně. Obezitu mělo méně než jedno procento a podváhu 23 procent.

K tomu se přidávají drobnosti, které v součtu dělají hodně. Slábne čich a chuť, takže jídlo méně láká. Bolí zuby nebo dásně. Artróza může ztěžovat skákání a tím i cestu k misce, pokud stojí na lince nebo na parapetu. A stres, třeba nové zvíře v domácnosti nebo stěhování, starou kočku rozhodí víc než mladou.

Když hubnutí ohlašuje nemoc

Pak je tu druhá, vážnější skupina příčin. U starých koček se výrazně častěji objevuje chronické onemocnění ledvin, zvýšená činnost štítné žlázy, cukrovka, chronické záněty střev, nádory včetně střevního lymfomu a nemoci zubů. Všechny mohou začít právě hubnutím.

Nejlépe je to zmapované u ledvin. Tým Lisy Freemanové z Tuftsovy univerzity v USA prošel záznamy 569 koček s chronickým onemocněním ledvin ze šesti veterinárních klinik. Během posledního roku před diagnózou zhubly v průměru o 8,9 procenta váhy. Analýza růstových křivek naznačila, že hubnutí mohlo začít až tři roky před tím, než veterinář nemoc potvrdil. Po diagnóze se úbytek ještě zrychlil. A váha rozhodovala i o prognóze: kočky lehčí než 4,2 kilogramu v době diagnózy přežívaly výrazně kratší dobu než těžší. Autoři proto doporučují váhu systematicky sledovat, protože může pomoci odhalit nemoc dřív.

Zvýšená činnost štítné žlázy je zrádná jinak. Postihuje přibližně devět procent koček nad deset let a v Petersonově studii hubla drtivá většina nemocných, konkrétně 92 procent. Více než polovina z nich přitom měla větší chuť k jídlu než dřív. Majitel tedy vidí kočku, která se láduje, a nenapadne ho, že by mohla být nemocná. Přitom právě kombinace „jí víc a hubne“ patří k typickým varovným signálům.

Váha jako předpověď délky života

Dlouhodobý pokus Purina vedený Carolyn Cuppovou sledoval 90 zdravých koček starších sedmi let až do jejich smrti. V tomto souboru kočky během sledování ztratily v průměru téměř polovinu své dospělé váhy. Každých sto gramů úbytku souviselo v analýze s o 6,4 procenta vyšším rizikem úmrtí; u stejného úbytku svalů šlo o 20 procent a tuku o 40 procent. Jde o vztah pozorovaný v jedné studii, nikoli o předpověď pro konkrétní kočku ani důkaz, že přibírání prodlouží život. Tuk v tomto souboru začal výrazněji ubývat zhruba tři roky před smrtí, zatímco svaly ubývaly pozvolněji.

Podle přehledu Margie Scherkové může hubnutí začít až čtyři roky před smrtí z jakékoli příčiny. Jinými slovy, váha mluví dlouho předtím, než je nemoc vidět.

V témže pokusu skupina dostávající konkrétní krmivo s antioxidanty, prebiotikem a omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami hubla méně, udržela si více svalů a žila v průměru asi o rok déle. Studie financovaná výrobcem krmiva však sama o sobě nedokládá, že obecné zvýšení hmotnosti nebo změna krmiva prodlouží život konkrétní kočce. Také pozorovací data spojují některé hodnoty tělesné kondice s délkou přežití, ale neprokazují příčinu. Cílem proto není kočku záměrně vykrmit; nevysvětlený úbytek hmotnosti má posoudit veterinář.

Co může udělat majitel

Nejdůležitější rada je překvapivě obyčejná: vážit. Adam Campigotto z kanadského výzkumu doporučuje majitelům pořídit si váhu a zvyknout si zvíře pravidelně vážit. Ideální je dětská nebo kuchyňská váha s přesností na desítky gramů, jednou za měsíc, vždy za stejných podmínek. Vážení „sebe s kočkou v náručí a pak bez ní“ je lepší než nic, ale malé změny tak nepoznáte.

Počítejte v procentech, ne v gramech. Půl kila u pětikilové kočky je deset procent, tedy víc, než kolik v průměru zhubly kočky v roce před diagnózou onemocnění ledvin. Při nevysvětleném úbytku váhy se objednejte k veterináři, i když kočka jí normálně. Nečekejte několik měsíců na potvrzení trendu; rychlé hubnutí, nechutenství nebo slabost vyžadují rychlé řešení.

Naučte se také nahmatat svaly. Přejeďte kočce dlaněmi po páteři, lopatkách, hlavě a kyčelních kostech. Pokud páteř a kosti vystupují čím dál ostřeji, přestože bříško je pořád kulaté, kočka ztrácí svaly.

Doporučení amerických veterinárních asociací AAHA a AAFP z roku 2021 radí vodit kočky starší deseti let na prohlídku dvakrát ročně a nechat jim dělat krevní testy včetně hormonů štítné žlázy, vyšetření moči a měření krevního tlaku. Hubnutí, které by doma uniklo, se v záznamech ordinace ukáže jako jasná křivka.

A pozor na krmivo. Granule s nápisem „senior“ jsou často navržené pro stárnoucí kočky s nadváhou, takže mají méně kalorií. Hubené staré kočce mohou spíš uškodit. Veterináři u takových zvířat doporučují energeticky bohatou, dobře stravitelnou stravu s dostatkem bílkovin. Množství bílkovin a energie se musí přizpůsobit konkrétní kočce a jejím nemocem; univerzální násobek dávky pro každého seniora není vhodným návodem. Odborný přehled publikovaný letos v časopise Journal of Feline Medicine and Surgery to vysvětluje tím, že stárnoucí svaly hůř reagují na stavební látky z potravy a tělo jich proto potřebuje víc.

„Kočky jsou často přehlížené, protože své zdravotní problémy skrývají,“ říká Theresa Bernardo. Kočka si nebude stěžovat, že ji bolí zuby ani že jí slábnou ledviny. Váha ale nelže. Kdo ji u staré kočky pravidelně sleduje, může přijít na problém o měsíce, někdy i o roky dřív.