Vodní želva z akvária se dožije i třiceti let. Počítejte s tím

Galerie fotek: Vodní želva z akvária se dožije i třiceti let. Počítejte s tím

1 / 3

Krunýř velký jako talíř

Na první pohled nic nenasvědčuje tomu, co z malé želvičky vyroste. Mládě má krunýř kolem tří centimetrů. Dospělá samice ale dorůstá 25 až 30 centimetrů, výjimečně i víc, a váží přes dva kilogramy. Ústřední komise pro ochranu zvířat při ministerstvu zemědělství už v roce 2012 upozorňovala, že pětiletá želva má zhruba kilo a v dospělosti až dva a půl.

S velikostí roste i nárok na prostor. Dospělá želva potřebuje nádrž o objemu několika set litrů, výkonný filtr, ohřívač, suchý ostrůvek k vyhřívání a UVB zářivku, bez které jí měkne krunýř. Je to dravec, který spořádá rybičky, šneky i rostliny v akváriu. A voda se po ní kalí tak rychle, že se musí často měnit.

Tohle všechno se dá zvládnout. Jen to není na rok nebo dva, ale na čtvrt století a možná déle.

Proč želvy nestárnou jako my

Jak dlouho tedy želva nádherná žije? Databáze AnAge, kterou spravují výzkumníci zabývající se stárnutím, eviduje jako nejvyšší doložený věk v zajetí 41,3 roku. Česká Agentura ochrany přírody a krajiny ve svém portálu uvádí „až 40 let“. Třicet let je možné, ale nejvyšší doložený věk neříká, jak často se želvy tohoto věku dožijí.

Zajímavé je, jak želvy stárnou. Respektive jak nestárnou. V roce 2022 vyšly v prestižním časopise Science dvě studie, které tohle téma otočily naruby. Tým biologů Rity da Silvy a Fernanda Colchera z Univerzity jižního Dánska prošel záznamy zoologických zahrad a akvárií o 52 druzích želv. U zhruba tří čtvrtin z nich zjistil extrémně pomalé nebo zanedbatelné stárnutí. Osmdesát procent druhů stárlo pomaleji než současný člověk.

„Zanedbatelné stárnutí neznamená, že jsou nesmrtelné,“ vysvětlil tehdy Colchero. „Znamená jen, že jejich riziko smrti s věkem neroste.“ Studie popisuje průměrné vzorce u sledovaných druhů v zoologických zahradách a akváriích; neumožňuje z toho určit, že konkrétní třicetiletá želva má stejné roční riziko úhynu jako desetiletá. U některých druhů navíc autoři pozorovali pomalejší stárnutí v péči lidí, což je výsledek daného souboru, ne záruka pro jednotlivé zvíře.

Souběžně publikovaná studie analyzovala dlouhodobá data ze 107 volně žijících populací plazů a obojživelníků a našla u některých druhů pomalé či zanedbatelné stárnutí. Autoři zkoumali souvislost s vlastnostmi, jako je ochranný krunýř; z dat ale nelze tvrdit, že krunýř pomalé stárnutí sám způsobuje.

Platí to i pro želvu nádhernou. Biologové ze Savannah River Ecology Laboratory v Jižní Karolíně ji sledují od šedesátých let a prošly jim rukama desítky tisíc označených jedinců. V tamních populacích žijí želvy známého věku, z nichž mnohé vědci poprvé chytili a označili už v šedesátých a sedmdesátých letech. U jedinců starších čtyř let výzkumníci odhadli roční přežití přibližně 81 až 84 procent. Tento populační údaj není totéž co typická délka života jednotlivce. AOPK uvádí, že se želva nádherná může dožívat až čtyřiceti let; samotná absence predátorů ani pravidelné krmení nezaručují konkrétní věk.

Když se želva stane přítěží

Kdo si želvu pořídil pro dítě, často zjistí, že dítě vyrostlo dřív než želva zestárla. Odejde na vysokou, odstěhuje se a v obýváku zůstane smrdící nádrž s tvorem, kterého nikdo nechce. A tak se želvy začaly objevovat tam, kam nepatří.

„Lidi si je koupí, myslí si, že je šoupnou do terárka a nemusí nic dělat,“ popsal pro Blesk Václav Steinbauer, vedoucí pražského Trojského útulku, který se stará o exotická zvířata. Útulek kvůli želvám vybudoval vlastní rybníček, kam umisťuje zvířata odchycená ve Vltavě. Podle Steinbauera jsou v Praze místa, kde jsou želvy přemnožené.

Šéf plzeňské záchranné stanice Karel Makoň v roce 2022 uvedl, že jen v Plzni se ročně najde kolem dvaceti vypuštěných želv. Portál AOPK dnes eviduje v české přírodě stovky až tisíce jedinců, databáze nálezů ISOP jich obsahuje zhruba tisíc. Nejčastěji se objevují ve středních a severozápadních Čechách a na východní Moravě. Jedna se nedávno vyhřívala i na přehradě Les Království u Dvora Králové nad Labem.

Většina lidí, kteří želvu vypustí, si nejspíš myslí, že jí dávají svobodu. Ve skutečnosti ji posílají do prostředí, kde ji čeká zima pod ledem, a přírodu do souboje, který nemusí vyhrát. Želva nádherná je jedním ze dvou plazů na seznamu stovky nejhorších invazních druhů světa, který sestavila Mezinárodní unie ochrany přírody. Požírá malé ryby, pulce, čolky i vodní hmyz, ruší hnízdící vodní ptáky a konkuruje naší původní želvě bahenní, která patří k nejohroženějším živočichům Česka.

Jak velkou konkurencí dokáže být, ukázal experiment v Kalifornii. Tým Maxe Lamberta z Kalifornské univerzity v Berkeley v roce 2011 odstranil z vodního kanálu v arboretu Kalifornské univerzity v Davisu 177 želv nádherných, odhadem 90 procent místní populace. Do roka původní želvy západní přibraly v průměru 40 gramů, tedy pět až deset procent své hmotnosti. „Je čas kriticky přemýšlet o tom, jestli vůbec chovat želvy nádherné jako mazlíčky,“ řekl tehdy Lambert.

Zatím se u nás nemnoží. Zatím

Česko dosud chránila zima. Vejce želvy nádherné potřebují k vývoji teplo a česká léta jsou na to obvykle krátká. AOPK eviduje jen čtyři pokusy o rozmnožení ve volné přírodě, snůšky se ale nejspíš kvůli nízkým teplotám nevylíhly. Jediný popsaný případ vylíhnutého mláděte pochází z hradeckých Šimkových sadů. Mládě nepřežilo.

Jenže sousední země ukazují, že spoléhat na to nejde donekonečna. Biolog Carsten Schradin ze Štrasburské univerzity pět let sledoval želvy v Altrheinu u německého Kehlu, na hranici s Francií. V roce 2016 jich napočítal 33, v roce 2020 už 116. Ve dvou letech našel čerstvě vylíhlá mláďata. Německý akční plán přitom vycházel z předpokladu, že tamní zimy želvy spolehlivě zabíjejí a rozmnožovat se nemohou. Podle Schradina je takový plán nedostatečný, protože želvy přežívají dlouho a množit se dokážou.

Ještě čerstvější data přišla z Rumunska. Tým vedený Geaninou Fănaru z městského mokřadu v Konstanci v roce 2024 potvrdil, že se tam želvy úspěšně rozmnožují, i když jen 18,6 procenta vajec dalo životaschopná mláďata. Autoři upozorňují, že úspěch rozmnožování souvisí s teplejším klimatem a vyšším slunečním svitem, takže pokračující oteplování ho může zvýšit, zvlášť v horkých letech. A protože želvy žijí desítky let, každá vypuštěná samice má na čekání na takové léto spoustu času.

Co dnes říká zákon

Evropská unie zařadila želvu nádhernou v roce 2016 na seznam invazních nepůvodních druhů. Od té doby se nesmí dovážet, prodávat, rozmnožovat ani vypouštět. Kdo dnes ve zverimexu vidí podobnou želvu, jde nejspíš o jiný druh.

Česko pravidla převzalo novelou zákona o ochraně přírody. Lidé, kteří želvu nádhernou chovali už dřív, ji museli zaregistrovat, původně do konce roku 2022, termín se pak prodloužil do konce března 2023. Registrované zvíře si mohou nechat až do jeho přirozené smrti, pokud zajistí, že neuteče a nebude se rozmnožovat. Za porušení podmínek hrozí pokuta až sto tisíc korun. Vypustit želvu do rybníka je dnes zkrátka přestupek, ne laskavost.

Co dělat, když už nemůžete

Pokud se o želvu z jakéhokoli důvodu starat nemůžete, máte několik možností, ale ani jedna z nich nevede k rybníku.

• Útulky pro exotická zvířata. Ústřední komise pro ochranu zvířat doporučuje, aby nalezené i odevzdané želvy končily v útulcích, které jim hledají nové chovatele. Příkladem je Trojský útulek v Praze.
• Zoologické zahrady a přírodovědné kroužky. AOPK doporučuje předat želvu zoo nebo zařízení ekologické výchovy, která ji mohou umístit k zodpovědným chovatelům.
• Záchranné stanice. Některé želvy přijímají, ale nejsou jejich primárním cílem. Starají se hlavně o původní druhy, které se mají vrátit do přírody.
• Noví chovatelé. Registrovanou želvu lze za určitých podmínek předat jinému chovateli. Postup je dobré předem ověřit u krajského úřadu nebo AOPK.

Nejlepší rada je ale ta nejstarší. Než si domů přinesete jakoukoli vodní želvu, ať už nádhernou, nebo některý z druhů, které ji v obchodech nahradily, spočítejte si, kolik vám bude za třicet let. A jestli budete mít místo pro nádrž s několika sty litry vody i ve chvíli, kdy se budete stěhovat, mít děti nebo odcházet do důchodu.

Ten kluk s vysvědčením z roku 1996 to tehdy vědět nemohl. Vy už ano.