Kvetoucí rostliny od února do listopadu: kalendář pro včely

Galerie fotek: Kvetoucí rostliny od února do listopadu

1 / 3

Dvě hladová okna

Tým Memmottové a jejího tehdejšího doktoranda Thomase Timberlakea měřil nektar na farmách na jihozápadě Anglie: na pastvinách, v lesích, v živých plotech i na okrajích polí. Studie vyšla v roce 2019 v časopise Journal of Applied Ecology. Když vědci porovnali, kolik nektaru je k dispozici, s tím, kolik ho čmeláci v daném měsíci potřebují, objevili dvě takzvané hladové mezery. První přichází v březnu. Druhá zabírá velkou část srpna a září.

Překvapivé bylo, kdy naopak potravy přebývá: v pozdním jaru a na začátku léta. A právě tehdy kvete většina květnatých pásů, které zemědělci vysévají v rámci programů na ochranu opylovačů. „Nejde jen o to, kolik nektaru je, ale v jaké roční době je k dispozici,“ řekla tehdy Memmottová.

Na Česko se tato čísla přenést jedna ku jedné nedají, princip ale platí i u nás. Čeští včelaři odedávna znají pojem snůškové bezobdobí. Po odkvětu řepky, akátu a lip přichází v zemědělské krajině období, kdy včely skoro nemají co nosit. Pole jsou sklizená, louky posečené a v polovině léta se tak včelstva často ocitají v podobné situaci jako britští čmeláci.

Zahrady jako záchranná síť

V roce 2024 přišel Timberlake s pokračováním, tentokrát v časopise Proceedings of the Royal Society B. Spolu s Nicholasem Newem a Jane Memmottovou se tentokrát podíval na zahrady u vesnic a samot, které leží uprostřed polí. Za celý rok dodaly jen asi 15 procent veškerého nektaru v krajině. V časném jaru a na konci léta, kdy farmy téměř nekvetou, to ale bylo 50 až 95 procent.

Vědci to potvrdili i v terénu. V březnu a dubnu byli čmeláci na zahradách nejméně dvakrát aktivnější než na okolních polích a loukách. Teprve v polovině léta se rozdíl smazal. Počítačový model, který simuloval život čmeláčích kolonií, ukázal, že růstu a přežití kolonií nepomáhá ani tak množství nektaru ze zahrad, jako jeho načasování. Přes 90 procent zemědělské půdy ve Velké Británii přitom leží do jednoho kilometru od nějaké zahrady, tedy na dolet čmeláka.

„Mnoho lidí se cítí bezmocně, když jde o boj se ztrátou biologické rozmanitosti,“ uvedl Timberlake. Podle něj ale zahrady možná pomáhají opylovačům víc, než si kdo uvědomoval.

Ve městech je role zahrad ještě větší. Nicholas Tew z téže univerzity v roce 2021 zjistil, že soukromé zahrady dodávají 85 procent veškerého nektaru ve městě. Na metr čtvereční ho vyprodukují víc než pole, louky i přírodní rezervace. V navazující studii, ve které prošel 472 zahrad, pak zjistil, že nabídka nektaru vrcholí v červenci a že jednotlivé zahrady se od sebe hodně liší. Některé kvetou v jednu chvíli naplno a pak měsíce skoro vůbec, jiné vydrží po celou sezonu.

Právě o tuhle vytrvalost jde. Nejde o to mít jednu velkolepou květinovou show v červnu, ale o to, aby nějaký květ byl k mání každý týden. Následující kalendář vychází z rostlin, které u nás běžně rostou nebo se dají sehnat v zahradnictví.

Únor: první zkušební lety

Včela medonosná vylétá z úlu zhruba od deseti stupňů. V teplých únorových dnech proto podnikají včely první prolety a hledají pyl, který potřebují pro odchov nového plodu. Klíčovou rostlinou je líska. Její jehnědy sice opyluje vítr, ale včely z nich pyl ochotně sbírají. Podle fenoložky Lenky Hájkové z Českého hydrometeorologického ústavu začíná líska v posledních letech kvést výrazně dříve než kdysi a na osluněných místech už koncem ledna. Pylová sezona se tak posouvá do února.

Na zahradě v tuhle dobu pomohou cibuloviny, které kvetou v nízké trávě nebo pod keři: sněženky, bledule, talovín zimní se žlutými miskovitými květy a zejména krokusy. K nim se přidává vřesovec pleťový, nízký keřík, který vydrží kvést od zimy do dubna.

Březen: nejtěžší měsíc

Tady leží první hladová mezera, a proto se sem vyplatí investovat nejvíc. Králem března je vrba jíva. Samčí keře s chlupatými kočičkami dávají obrovské množství pylu i nektaru v době, kdy jinde skoro nic nekvete. Pokud máte místo, je to nejlepší jednotlivá rostlina, kterou můžete pro včely a čmeláky vysadit. Vyplatí se vybrat samčí rostlinu, protože samičí keře pyl netvoří.

Ve stejné době kvete žlutě dřín obecný, který snese i suchá stanoviště a zvládne ho i menší zahrada. Na okrajích cest se objevuje podběl. Do trávníku a pod stromy se hodí ladoňky, modřenec a plicník, jehož růžovomodré květy patří k oblíbeným cílům prvních čmeláčích královen.

Duben: první hostina

Duben je přelom. Kvetou meruňky, třešně, švestky a jabloně, javor mléč, rybíz a angrešt. Do toho rozkvétají pampelišky. Britská studie z roku 2019 je jmenovala mezi hlavními jarními zdroji nektaru a pylu v jinak chudé krajině. Pokud vám to estetika dovolí, nechte část trávníku vykvést, než ho poprvé posekáte. Stejně dobře poslouží hluchavka, která se objevuje na okrajích záhonů sama.

Květen: hojnost

V květnu je potravy dost. Na polích kvete řepka, v alejích jírovec a ke konci měsíce akát. Na zahradě přidají hloh, svída, šalvěj luční a raně kvetoucí trvalky. Pro zahradníka je to nejsnazší měsíc, pro opylovače nejméně kritický. Kdo má omezené místo a peníze, nemusí sem cpát další rostliny.

Červen: lípy a pak ticho

Na začátku léta ještě vrcholí přírodní nabídka: jetel, hadinec obecný, ostružiník, svazenka vratičolistá a na konci měsíce lípy, které jsou pro české včelaře jednou z nejdůležitějších snůšek. Po odkvětu lip ale v zemědělské krajině přichází zmíněné snůškové bezobdobí. Zahrada, která kvete i v červenci a srpnu, se v tu chvíli stává doslova bufetem uprostřed pouště.

Červenec: bylinky v hlavní roli

Červenec je měsícem bylinek a bylinky jsou pro hmyz vynikající volba. Výzkumníci Mihail Garbuzov a Francis Ratnieks ze Sussexské univerzity počítali hmyz na 32 oblíbených letních zahradních odrůdách. Zjistili, že se jejich přitažlivost pro opylovače liší zhruba stokrát, přestože lidskému oku připadají všechny stejně pěkné.

Nejlepším všestranným hráčem byla v jejich pokusu dobromysl, tedy oregano. Lákala včely medonosné, čmeláky, samotářské včely i pestřenky. Čmeláci si zase nejvíc oblíbili vzrostlé hybridní levandule, například odrůdy Grosso nebo Hidcote Giant. Bílé a růžové levandule přitom navštěvovali stejně často jako modré, rozhodovala spíš délka kvetení a velikost květů než barva.

K nim se hodí yzop, šanta, máta, brutnák lékařský, pohanka nebo slunečnice. Jedno upozornění z téhož výzkumu: plné, takzvaně pomponkové nebo kaktusové jiřiny přitáhly jen málo hmyzu, kdežto jiřiny s jednoduchým otevřeným květem se čmeláky jen hemžily. Obecně platí, že u plnokvětých odrůd se hmyz k nektaru a pylu často nedostane.

Srpen: druhá hladová mezera začíná

Na konci léta se v krajině opět dělá prázdno a zahrady podle britských dat znovu přebírají hlavní roli. Teď se vyplatí rostliny, které kvetou pozdě a dlouho. Patří sem rozchodník nachový se širokými růžovými okolíky, na kterých v teplém odpoledni sedí desítky včel a motýlů. Dále agastache, třapatkovka, měsíček lékařský, který kvete až do mrazů, nebo hvězdnice chlumní, naše původní astra.

Jedné rostlině se naopak vyhněte, i když na ní včely v srpnu visí v hroznech. Zlatobýl kanadský je invazní druh, který se šíří z ladem ležících pozemků do volné přírody a vytlačuje původní vegetaci.

Září a říjen: hodina břečťanu

Pokud by se mělo podzimní krmení opylovačů smrsknout na jedinou rostlinu, byl by to břečťan. Garbuzov a Ratnieks v roce 2014 zjistili, že v průměru 89 procent pylových rousků, které na podzim nosily včely medonosné do úlů, pocházelo právě z břečťanu. Jeho nektar je navíc velmi koncentrovaný, obsahuje kolem 49 procent cukru. Kromě včel na něm hodují pestřenky, mouchy, vosy a babočky. Autoři proto doporučili považovat břečťan za klíčový druh pro ochranu hmyzu na podzim.

Háček je v tom, že břečťan kvete jen ve své dospělé podobě, tedy na výhonech, které se vyšplhají ke světlu a přestanou se plazit. Pokud ho každý rok zastřihnete u země nebo strhnete ze zdi, květů se nedočkáte. Stačí nechat jednu starou zeď, plot nebo kmen staršího stromu, kde může břečťan dorůst.

Jak důležitý břečťan je, ukazuje příběh hedvábnice břečťanové. Tahle samotářská včela si načasovala celý život na dobu, kdy břečťan kvete, a jeho pyl tvoří naprostou většinu její potravy. Ze západní Evropy se postupně šíří na východ a v září 2020 ji entomologové z týmu Petra Bogusche z Univerzity Hradec Králové poprvé zaznamenali i v Česku. Silné populace našli ve Znojmě a v Mikulově, další jedince například v Hodoníně a na brněnském Špilberku, většinou právě na kvetoucím břečťanu. Do Česka nejspíš přiletěla ze sousedního Rakouska.

Hedvábnice je jen jedním z asi 580 druhů samotářských včel, které podle České společnosti entomologické žijí na našem území. Většina z nich nemá s medem nic společného a mnohé ubývají. Podzimní květy pro ně znamenají poslední šanci doplnit zásoby, než začne zima.

Listopad: poslední doušky

V listopadu, pokud je teplo, dokvétá břečťan a pozdní hvězdnice. Na zimní květy se ale v českých podmínkách nedá moc spoléhat, protože je často spálí mráz. Za zkoušku stojí zimolez vonný, keř, který při oblevách kvete v zimních měsících a voní medem, nebo některé odrůdy vřesovce pleťového, které nasazují květy už před zimou. Tím se kalendář uzavírá a v únoru začíná znovu s lískou a krokusy.

Mírné podzimy mají i odvrácenou stranu. Včely v teplých dnech vylétají, spalují zásoby medu a v krajině často nic nenajdou. I proto má smysl mít na zahradě něco, co v tu chvíli kvete.

Jak kalendář použít v praxi

Nemusíte mít zahradu ze zahradnického časopisu. Stačí projít měsíce a u každého si položit otázku: kvete u mě v tuhle dobu aspoň něco? Nejčastější díry bývají v březnu a od srpna dál, tedy přesně tam, kde je podle výzkumu hlad největší.

Prakticky to může vypadat takhle:

• Únor a březen: krokusy a talovín v trávníku, samčí vrba jíva nebo dřín na okraji pozemku, plicník pod keři.
• Duben a květen: ovocné stromy, rybíz, a hlavně nechat vykvést pampelišky a hluchavky.
• Červen a červenec: dobromysl, levandule, šanta, brutnák a další bylinky.
• Srpen a září: rozchodník nachový, hvězdnice chlumní, měsíček, jiřiny s jednoduchým květem.
• Září až listopad: břečťan na zdi nebo plotě, kterému dovolíte dorůst.

Na balkoně se dá stejný princip uplatnit v truhlících: krokusy na jaře, bylinky v létě a rozchodník na podzim. Důležité je nepoužívat na kvetoucí rostliny insekticidy, protože tím by se celý efekt zrušil.

Bristolští vědci připomínají, že ve Velké Británii žije 27 milionů zahrádkářů. V Česku chová včely přes 60 tisíc lidí a zahrádku má statisíce dalších. Pokud by každý z nich vysadil jen vrbu na březen a nechal kvést břečťan na říjen, krajina by bez jediného dotačního programu přišla o dvě nejhorší hladová okna v roce.