Gorila horská je jediný lidoop, jehož počet roste

V roce 1981 bylo v masivu Virunga napočítáno 242 horských goril. O několik desetiletí později odhadly tehdejší sčítání ve Virunze a Bwindi dohromady 1 063 jedinců. Tato dvě čísla ale pokrývají různá území i roky; nový průzkum Bwindi měl aktualizovat odhad pro druhou populaci.
Horské gorily žijí ve dvou oddělených oblastech a jejich počty se odhadují samostatnými censy. Pojem „rostoucí populace“ proto vyžaduje uvést, které území a období srovnání zahrnuje. Přehled dalších druhů chráněných zákonem najdete v článku o zvířatech chráněných v Česku.
Obsah článku
- Galerie fotek: Gorila horská je jediný lidoop, jehož počet roste
- Dvě oddělené populace, několik censusů
- Ostatní lidoopi prohrávají
- Žena, která nechtěla ustoupit
- Doktoři, kteří lezou na sopky
- Turista za 1 500 dolarů
- Válka nekončí
- Nový problém: příliš mnoho goril
- Co z toho plyne
- Použité zdroje a užitečné odkazy
Galerie fotek: Gorila horská je jediný lidoop, jehož počet roste
Foto: Giles Laurent · Wikimedia Commons · CC BY-SA 4.0
Foto: Charles J. Sharp · Wikimedia Commons · CC BY-SA 4.0
1 / 3
Dvě oddělené populace, několik censusů
Gorila horská (Gorilla beringei beringei) je poddruh gorily východní. Vyskytuje se ve dvou oddělených oblastech: v masivu Virunga na hranici Rwandy, Ugandy a Demokratické republiky Kongo a v ekosystému Bwindi–Sarambwe v Ugandě a sousední části Konga. Údaje z těchto oblastí se sčítají jen tehdy, když se výslovně sestavuje celkový odhad.
Sčítání z roku 1981 zaznamenalo ve Virunze 242 goril (odhadovaná populace činila 254). To je údaj pouze pro tento masiv, nikoli pro všechny horské gorily. Sčítání v letech 2015–2016 zde později napočítalo 604 jedinců. Ve Bwindi–Sarambwe napočítal census z roku 2018 dalších 459; součet těchto dvou starších regionálních výsledků dal tehdejší světový odhad 1 063 jedinců.
Ve veřejně dostupné odborné evidenci, kterou jsem dohledal, zůstává posledním doloženým úplným sčítáním Virungy výsledek z let 2015–2016: 604 jedinců. Některé webové stránky uvádějí pro roky 2022–2023 číslo 1 063, ale nebyl k němu dohledatelný primární protokol a neodpovídá to doloženému rozsahu staršího censu. Průzkum Bwindi–Sarambwe byl zahájen v roce 2025 a v září 2026 Uganda Wildlife Authority stále očekávala výsledek genetické analýzy; aktualizovaný souhrnný odhad obou populací proto není k dispozici.
V listopadu 2018 přeřadila IUCN gorilu horskou z kategorie „kriticky ohrožený“ do „ohrožený“ na základě opakovaných sčítání a růstu odhadů. Druh je stále ohrožený. Čísla navíc pocházejí z průzkumů prováděných v různých letech a metodami, jejichž srovnatelnost má limity; opatrně je proto třeba formulovat i tvrzení, že počty rostou všude a nepřetržitě.

Ostatní lidoopi prohrávají
Aby bylo jasno: gorila je z pohledu biologa lidoop, ne opice v užším smyslu. A právě mezi lidoopy je její příběh tak výjimečný. Její populační trend je v posledních sčítáních pozitivní a bývá uváděna jako výjimečný případ mezi velkými lidoopy. Tvrzení, že jde o „jediného“ lidoopa s rostoucím počtem, je ale závislé na období, územním měřítku a kvalitě dostupných odhadů; nejde o závěr, že všechny populace ostatních lidoopů všude ubývají.
Její nejbližší příbuzná, gorila východní nížinná neboli Grauerova, zažila během válek v Kongu kolaps. Studie Andrewa Plumptrea a kolegů v časopise PLOS ONE z roku 2016 odhadla, že z přibližně 16 900 zvířat zbylo zhruba 3 800. Ztráta 77 procent za jedinou generaci. V parku Kahuzi-Biega dokonce 87 procent.
Gorila západní je početnější, studie Samanthy Strindberg v Science Advances z roku 2018 jich napočítala asi 361 900. Jenže ubývají tempem 2,7 procenta ročně. Orangutanů na Borneu podle práce Marie Voigt v Current Biology mezi lety 1999 a 2015 zmizelo přes 100 000. Čtyři ze šesti druhů velkých lidoopů vede IUCN jako kriticky ohrožené, zbylé dva, šimpanze a bonobo, jako ohrožené.
Gorila horská má přitom na první pohled ty nejhorší karty. Samice poprvé rodí v osmi až deseti letech a další mládě přivádí na svět obvykle po čtyřech až šesti letech. Populace tedy nemůže „vyskočit“ rychle. A žije v regionu, kterým prošla genocida ve Rwandě v roce 1994, dvě války v Kongu a dodnes v něm operují ozbrojené skupiny.

Žena, která nechtěla ustoupit
Příběh obratu začíná u americké badatelky Dian Fosseyové. V roce 1967 založila ve Rwandě výzkumnou stanici Karisoke a téměř dvacet let pozorovala gorily zblízka. Byla to ona, kdo světu ukázal, že nejde o krvelačná monstra, ale o klidná rodinná zvířata. A byla to také ona, kdo bez přestání upozorňoval na pytláky. Někdy metodami, které i její příznivci považovali za příliš tvrdé.
Na konferenci v USA v roce 1984 Fosseyová prosila o jedno: veterináře pro gorily. Bála se, že je vyhubí oka nastražená na antilopy a nemoci přenesené od lidí. Peníze se podařilo sehnat v roce 1985 přes Morris Animal Foundation. Fosseyová se ale příjezdu prvního zvěrolékaře nedožila. Dne 26. prosince 1985 ji kdosi ve srubu v Karisoke zavraždil mačetou. Vražda nebyla nikdy uspokojivě objasněna. Kniha Gorily v mlze a stejnojmenný film z roku 1988 z ní udělaly legendu.

Doktoři, kteří lezou na sopky
Prvním „gorilím doktorem“ se v roce 1986 stal James Foster. Z jeho práce vyrostl program, který dnes nese jméno Gorilla Doctors a pracuje ve všech třech zemích. Postupně se k němu přidali místní veterináři: Rwanďan Jean Bosco Niyezi v roce 1990, Konžan Eddy Kambale Syaluha v roce 2004, Uganďan Benard Ssebide v roce 2007.
Jejich práce vypadá takhle: strážci při obchůzce zjistí, že má gorila nohu sevřenou drátěným okem nebo že celá skupina kašle. Veterinární tým vyrazí do svahu, zvíře uspí šipkou, uvolní smyčku, ošetří ránu, případně podá antibiotika. Zasahují jen tehdy, když jde o život nebo když problém způsobil člověk.
Jak velký to má vliv? Tým primatoložky Marthy Robbins z Institutu Maxe Plancka publikoval v roce 2011 v PLOS ONE studii s výmluvným názvem „Extrémní ochrana vede k obnově goril ve Virunze“. Vědci prošli data od roku 1967 do roku 2008 a porovnali dvě skupiny. Gorily zvyklé na lidi, které denně sledují strážci a výzkumníci, rostly tempem 4,1 procenta ročně. Gorily, které takovou péči neměly, ubývaly o 0,7 procenta ročně. Až 40 procent tohoto rozdílu připsali autoři veterinárním zásahům. Zbytek šel na vrub každodenní ochraně před pytláky.
Je to jeden z mála případů na světě, kdy se o divoce žijící druh pečuje téměř individuálně. Každá gorila v habituované skupině má jméno, známý rodokmen a zdravotní záznam.

Turista za 1 500 dolarů
Druhou nohou úspěchu jsou peníze. Hodina s gorilami patří k nejdražším zážitkům v přírodě, jaké si lze koupit. Rwanda v květnu 2017 zdvojnásobila cenu povolenky z 750 na 1 500 dolarů, v Ugandě stojí od roku 2024 přibližně 800 dolarů. Počet návštěvníků u každé skupiny je přísně omezený a turisté musí dodržovat odstup, protože gorily jsou citlivé na lidské respirační nemoci.
Klíčové je, kam peníze jdou. Rwanda při zdražení zvýšila podíl z příjmů z turistiky, který dostávají obce kolem parku, z 5 na 10 procent. Za ty peníze se stavějí školy, zdravotní střediska a vodovody. Pro vesnice pod sopkami se tak živá gorila stala cennější než mrtvá. Část bývalých pytláků dnes pracuje jako stopaři, nosiči nebo strážci.
Zasahuje i politika. V roce 2015 Rwanda, Uganda a Kongo ratifikovaly smlouvu o přeshraniční spolupráci Greater Virunga Transboundary Collaboration. Gorily totiž hranice neznají a skupina, která ráno žere bambus ve Rwandě, může odpoledne odpočívat v Kongu. Strážci ve třech parcích se naučili používat aplikaci SMART, která z terénu zaznamenává každé nalezené oko, stopu pytláka nebo pokácený strom. Podle Mongabay s ní pracuje nejméně 1 400 strážců.

Válka nekončí
Idylka to ale není. Konžský národní park Virunga, nejstarší park v Africe, přišel podle Andrewa Seguyi z GVTC o více než 200 strážců, kteří zahynuli ve službě. V roce 2025 velké části parku nebyly přístupné správě kvůli bezpečnostní situaci a ozbrojenému konfliktu v Severním Kivu; kontrola území i přístup se mohou měnit. Strážci podle zprávy Mongabay z dubna 2025 nemají přístup ke svým stanovištím a pytláctví v okupovaných oblastech sílí. V březnu 2025 tam našli mladou gorilu chycenou v oku. Odhad početnosti volně žijících živočichů napříč druhy v parku od roku 2021 klesl zhruba o polovinu; tento údaj se nevztahuje pouze na gorily. Gorily se přesto zatím drží a podle stejné zprávy jejich počet rostl i v roce 2024.
„V současné situaci zůstává pytláctví významnou hrozbou,“ říká Seguya. Přesný aktuální součet obou lokalit zatím není k dispozici: výsledky Bwindi–Sarambwe z nového průzkumu nebyly k září 2026 zveřejněny a konfliktní situace komplikuje monitoring v části Virungy.

Nový problém: příliš mnoho goril
A teď to nejzajímavější. Výzkumníci z Fondu Dian Fosseyové, kteří sledují gorily v okolí Karisoke nepřetržitě přes padesát let, narazili na jev, o kterém se v ochraně přírody mluví jen zřídka. Gorilám začíná být v lese těsno.
Už v roce 1995 spočítal primatolog Alastair McNeilage, že masiv Virunga uživí zhruba 600 goril. Tuhle hranici populace překročila. Následky jsou vidět hlavně v chování. Studie Damiena Caillauda a kolegů z roku 2020 zjistila, že po roce 2006 se domovské okrsky skupin překrývají jedenáctkrát víc než dřív a skupiny se potkávají třikrát častěji. Při střetech mezi skupinami dochází k zabíjení mláďat cizími samci. Infanticida vzrostla 4,5krát a sama vysvětlila 57 procent zpomalení růstu populace v oblasti Karisoke mezi lety 2000 a 2017.
Druhý mechanismus popsala Robin Morrisonová v časopise Animal Conservation. Když se skupiny potkávají častěji, samice mají víc příležitostí přestoupit k jinému samci. Počet přestupů vzrostl desetinásobně. Každá změna rodiny ale prodlužuje dobu do dalšího porodu, při jednom přestupu asi o 7,5 měsíce, při dvou až o rok a půl. Reprodukční úspěch samic v letech 2007 až 2018 klesl oproti období 1994 až 2006 o 26,6 procenta.
Na scénu přicházejí i nemoci. Výzkumy českých a rwandských parazitologů v čele s Klárou Petrželkovou z Ústavu biologie obratlovců AV ČR ukázaly, že mezi parazity goril v oblasti Karisoke začal dominovat žaludeční červ rodu Hyostrongylus, typický spíš pro prasata. Studie z roku 2025 v časopise Biological Conservation sleduje, proč u goril přibývá vážných a někdy smrtelných střevních onemocnění.
Dobrá zpráva je, že příroda se umí přizpůsobit. Podle Fondu Dian Fosseyové se úmrtnost mláďat i četnost přestupů samic už vracejí k hodnotám z 80. a 90. let. Rwanda navíc plánuje rozšířit Národní park Sopek zhruba o čtvrtinu, a to na úkor zemědělské půdy. Gorily by dostaly víc místa a méně důvodů k šarvátkám.
Co z toho plyne
Výzkumníci z Fondu Dian Fosseyové to v prosinci 2025 shrnuli střízlivě: růst nemůže pokračovat donekonečna. Úspěch se proto nebude měřit tím, kolik goril přibude, ale tím, jestli se jejich počet udrží stabilní.
Gorila horská tak ukazuje dvě věci najednou. Že i zvíře s pomalým rozmnožováním, malým územím a válkou za humny lze zachránit, když se spojí veterináři, strážci, místní lidé a turisté ochotní zaplatit. A že tahle cesta je drahá, pracná a nikdy nekončí. Ostatní lidoopi zatím takové štěstí nemají. Na tisíc horských goril připadají stovky tisíc goril západních, šimpanzů a orangutanů, jejichž křivky míří dolů.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Mongabay (2026): Amid conflict and poaching, tech helps boost mountain gorilla numbers
- Mongabay (2025): Poaching intensifies in M23-occupied areas of Virunga National Park
- Mongabay (2019): Mountain gorilla census reveals further increase in numbers
- UNEP: Number of Mountain Gorillas Rise in Virunga Massif
- Max Planck Society: Number of wild mountain gorillas exceeds 1,000
- Euronews (2018): Victory for conservationists as rare mountain gorilla population rises
- WWF-UK: Mountain gorilla numbers grow, over 1000 in the wild
- World Economic Forum (2018): Against all odds, mountain gorilla numbers are on the rise
- Wikipedia: Karisoke Research Center
- Robbins et al. (2011), PLOS ONE: Extreme Conservation Leads to Recovery of the Virunga Mountain Gorillas
- Gorilla Doctors: Our History
- Gorilla Doctors: Veterinary contributions to „extreme conservation“
- Plumptre et al. (2016): Catastrophic decline of world's largest primate (Grauerova gorila)
- WCS: New report documents shocking collapse of gorilla subspecies
- Phys.org (2018): Strindberg et al., gorily a šimpanzi v západní rovníkové Africe
- Voigt et al. (2018), Current Biology: ztráta 100 000 orangutanů na Borneu
- Science Focus: Great ape species facing extinction
- Berggorilla & Regenwald Direkthilfe (2025): Carrying capacity of the Virunga Massif for mountain gorillas
- Phys.org (2022): Mountain gorilla population growth related to group density and female movements
- Mongabay (2022): Mountain gorilla reproduction slows with female transfers
- Dian Fossey Gorilla Fund: New study examines parasites in mountain gorillas
- Rwanda Development Board: 40 Baby Gorillas to Be Named at Kwita Izina 2025
- IGCP/GVTC: Bwindi-Sarambwe census launched in 2025; prior global estimate and expected results
- Uganda Wildlife Authority: census update and prior 459 Bwindi estimate (23 September 2026)
- Uganda Wildlife Authority (2026): Uganda's gorilla conservation journey — 459 goril v Bwindi podle sčítání 2018 a čekání na novou genetickou analýzu
- IGCP / GVTC (2025): zahájení sčítání Bwindi–Sarambwe a metodika
- IGCP (2019): úplná zpráva ze sčítání Virungy 2015–2016 — 604 jedinců
- Rwanda Development Board: Rwanda celebrates growing gorilla populations at 20th Kwita Izina
- Rwanda Development Board (2017): Increase of Gorilla Permit Tariffs
- IGCP: Rwanda increases the price of a mountain gorilla permit
Nejnovější články

Shetlandský pony je silnější, než vypadá. Utáhne náklad těžší, než je sám
Shetlandský pony vypadá jako malý huňatý společník, ale jeho předkové tahali v dolech těžké vozíky s uhlím. Náklad mohl vážit víc než...
Daniel Hanuš ·

Proč plazi potřebují teplé i studené místo v teráriu
Plazi si tělesnou teplotu upravují přesunem mezi teplejšími a chladnějšími místy. Proto by terárium nemělo mít všude stejnou teplotu...
Daniel Hanuš ·

Smí králík jíst meloun?
Králík může dostat malý kousek melounu jako občasný pamlsek, ne jako běžnou součást jídelníčku. Dužina obsahuje hodně vody a cukru...
Daniel Hanuš ·

Proč kůl u mladého stromu nemá být moc vysoký
Mladý strom se má po výsadbě ujmout, ne zůstat pevně přivázaný pod korunou. Vysoký a těsný úvazek může omezit přirozené zesilování kmene...
Daniel Hanuš ·

Kočky mají raději lidi, kteří je nechají přijít samy
Když se kočka přiblíží k člověku, který ji nevolá ani se jí nedotýká, může to vypadat, jako by si vybírala právě toho, kdo ji nemá rád...
Daniel Hanuš ·

Jak kočku zabalit do ručníku u veterináře
Při ošetření může ručník některým kočkám nabídnout úkryt a omezit jejich pohyb. Jiné však zabalení stresuje, takže nejde o zaručený...
Daniel Hanuš ·

Kolik koček je v jedné domácnosti už moc
Jedna kočka navíc může soužití změnit, ale žádný vědecký limit neplatí pro všechny domácnosti. Studie sledují napětí, zdraví i to, zda...
Daniel Hanuš ·

Některé žáby si do těla vyrobí nemrznoucí směs z cukru
Skokan lesní z Aljašky přežívá zimu i poté, co mu část tělesné vody zmrzne a srdce i dýchání se na čas zastaví. Při ochlazení zvýší...
Daniel Hanuš ·

Čínský chocholatý pes vyhrává soutěže o nejošklivějšího psa světa
Čínští chocholatí psi a jejich kříženci patří k výrazným vítězům kalifornské soutěže o nejošklivějšího psa. Holá kůže a chybějící zuby...
Daniel Hanuš ·

Klíšťata nespí celou zimu. Stačí jim pět stupňů
Klíšťata mohou být aktivní i v zimě, zejména za mírnějšího počasí, ale jejich aktivita závisí na druhu, místě a mikroklimatu. Švédská...
Daniel Hanuš ·

Puli a komondor mají srst v provazcích jako dredy
Puli a komondor zaujmou srstí rozdělenou do dlouhých provazců. Štěňata se s nimi nerodí: vznikají postupně, když se krycí chlupy...
Daniel Hanuš ·

Péče o filodendron v zimě: světlo, voda a teplota
Filodendron srdčitý v zimě obvykle potřebuje hlavně dost světla, opatrnější zálivku a ochranu před studeným sklem či průvanem. Čísla z...
Daniel Hanuš ·

Proč ryby v akváriu dýchají rychle
Ryby rychle kmitají žábrami nebo se drží u hladiny? Nejdřív zkontrolujte vodu a chod techniky. Příčinou může být nedostatek kyslíku...
Daniel Hanuš ·

Pěnkava jikavec přilétá na zimu ze severu. Někdy po milionech
V lednu 2021 pozorovatelé u slovenských Krompach odhadli, že do nocoviště přilétlo přes milion pěnkav jikavců. Taková hejna nejsou...
Daniel Hanuš ·

Jak spočítat, kolik sena na zimu potřebujete
Kolik sena objednat na zimu? Začněte hmotností zvířete, dobou bez pastvy, kvalitou a obsahem sušiny v konkrétním seně. Pak připočtěte...
Daniel Hanuš ·

Potkan si ocasem reguluje teplotu těla
Potkaní ocas pomáhá tělu odvádět i zadržovat teplo. V laboratorních pokusech vědci měřili, jak se mění jeho povrchová teplota při...
Daniel Hanuš ·

Proč stará kočka přestane chodit do bedýnky
Rentgenová studie sta koček starších dvanácti let našla u 90 z nich degenerativní změny kloubů, přestože zdravotní záznamy artritidu...
Daniel Hanuš ·

Proč se včelaři na jaře bojí, kolik včelstev přežilo
Na jaře 2025 vykázal český monitoring COLOSS zimní ztráty 26,3 procenta; přepočet na celou republiku odhadl přes 160 tisíc uhynulých...
Daniel Hanuš ·

Proč se kočka lekne, když ji probudíte
Kočka, kterou někdo nečekaně pohladí ve spánku, může sebou trhnout, vyskočit nebo zasyčet. Přímých studií běžného leknutí u domácích...
Daniel Hanuš ·

Jak v zimě pěstovat bazalku na parapetu
Bazalka ze supermarketu může v zimě strádat kvůli nedostatku světla, chladu u okna nebo příliš mokré zemině. U některých květináčů potíže...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Která část ochrany horských goril vás nejvíc zaujala? Změnil článek váš pohled na turistiku v jejich prostředí?