Kočky mají raději lidi, kteří je nechají přijít samy

Když se kočka přiblíží k člověku, který ji nevolá ani se jí nedotýká, může to vypadat, jako by si vybírala právě toho, kdo ji nemá rád. Pokusy z útulků ale ukazují, že kočkám často prospívá možnost samy rozhodnout o kontaktu. Neznamená to, že chtějí být ignorované nebo že pravidlo platí pro každou kočku.
Strýc u stolu možná kočku nevolá, nesahá po ní a nechává jí odstup. Takové chování jí může dát větší kontrolu nad kontaktem; neznamená to, že kočky obecně dávají přednost lidem, kteří je nemají rádi.
Prodloužený přímý pohled nebo natažená ruka může některé kočky znejistit, ale reakce závisí na jedinci i situaci. Experimenty v útulku zkoumaly především to, jak kočky reagují na konkrétní způsoby přístupu. Více o jejich signálech najdete v průvodci spokojenou kočkou.
Obsah článku
- Galerie fotek: Kočky mají raději lidi, kteří je nechají přijít samy
- Pokus v Battersea: stačilo lidem říct, ať se drží zpátky
- Zkušení majitelé dopadli hůř
- Ignorovat neznamená nevšímat si
- Když přijde kočka, zůstane déle
- Pomalé mrknutí jako pozvánka
- Mazlení, ale na kočičích podmínkách
- Jak se stát člověkem, kterého si kočka vybere
- Použité zdroje a užitečné odkazy
Galerie fotek: Kočky mají raději lidi, kteří je nechají přijít samy
Foto: Shawn Rain · Zdroj fotografie · Unsplash License · Ruka hladí mourovatou kočku; kočka může o kontakt sama rozhodovat.
Foto: Jerry Pank from Dartford, United Kingdom · Wikimedia Commons · CC BY 2.0
1 / 3
Pokus v Battersea: stačilo lidem říct, ať se drží zpátky
Battersea Dogs and Cats Home patří k nejznámějším útulkům na světě. Před několika lety do jeho kočičího pavilonu docházeli dobrovolníci, kteří odpovídali na inzerát na sociálních sítích. Úkol měli jednoduchý: posadit se do kotce ke kočce, kterou nikdy neviděli, a strávit s ní pět minut. Kamery přitom zaznamenávaly každý pohyb lidí i zvířat.
Tým etoložky Lauren Finkové z Nottingham Trent University to pojal jako srovnání před a po. Každý účastník nejdřív navštívil tři kočky tak, jak by to udělal normálně. Pak absolvoval krátké školení a šel za dalšími třemi. Celkem šlo o zhruba sto koček a sto dvacet lidí.
Školení stálo na třech zásadách, které autoři shrnuli zkratkou CAT. Písmeno C znamená volbu a kontrolu (choice and control): nabídněte kočce ruku a nechte ji rozhodnout, jestli se o ni otře. Když odejde, nechoďte za ní a nezvedejte ji. Písmeno A znamená pozornost (attention): sledujte, jestli kočka neotáčí hlavu pryč, nestáčí uši dozadu, neolizuje si čenich, nešvihá ocasem nebo jestli najednou nepřestala příst. To všechno jsou tiché signály, že má dost. Písmeno T je dotek (touch): hlaďte hlavně tam, kde to kočky mají rády, tedy na lících, u kořene uší a pod bradou. Břicho a kořen ocasu vynechte.
Výsledky vyšly v roce 2021 v časopise Frontiers in Veterinary Science a byly překvapivě jednoznačné. Když se lidé drželi těchto pravidel, kočky se o ně častěji a déle otíraly, víc mávaly zvednutým ocasem, šlapaly packami a očichávaly je. Zároveň méně syčely a méně se ohnaly packou, méně často krčily uši, třásly hlavou nebo ztuhly na místě. Kočky v kontrolních návštěvách naopak projevovaly víc agrese vůči lidem.
„Výsledky ukazují, že kočky jasně dávají přednost hlazení, při kterém se člověk spíš drží zpátky," řekla Finková. Kočky podle ní nejsou zrovna známé tím, že by své pocity dávaly najevo nějak výrazně. Totéž zmínila JoAnna Puzzová, která má v Battersea na starosti péči o kočky: kočky umějí to, co se jim líbí a nelíbí, vyjadřovat neuvěřitelně nenápadně.

Zkušení majitelé dopadli hůř
Ze stejného materiálu vzešla o rok později ještě zajímavější studie. Vědci se tentokrát neptali, jestli pomáhá školení, ale kdo se ke kočkám chová dobře sám od sebe. Než šli dobrovolníci do kotců, vyplnili dotazník o svém věku, zkušenostech s kočkami, o tom, jak dobře podle sebe kočkám rozumějí, a také standardní osobnostní test.
Pak tým rozebral 558 videí. Z pohybů lidí vyčetl sedm typických stylů, jak se ke kočce chovat. Jen jeden z nich odpovídal tomu, co kočkám vyhovuje nejvíc: člověk sedí, je pasivní, na kočku reaguje, když přijde sama, a dotýká se jí málo.
Studie vyšla v roce 2022 v časopise Scientific Reports a její hlavní závěr mnoho kočkařů nepotěší. V tomto vzorku delší zkušenost s kočkami a vyšší vlastní hodnocení znalostí souvisely s některými méně vhodnými doteky. Studie neprokazuje, že zkušení majitelé obecně zacházejí s kočkami hůře; lidé i zvířata byli z konkrétního útulku a natáčeli je při krátkém setkání. Lidé ve věku od 56 do 75 let a lidé s vyšší mírou neuroticismu měli větší sklon kočku držet nebo ji chytit. Extroverti zase častěji sami začínali kontakt a hladili kočky na méně oblíbených místech.
Naopak lidé s vyšší přívětivostí se citlivým místům spíš vyhýbali. A nejlépe vycházeli ti, kdo měli se zvířaty pracovní zkušenost, třeba v útulku nebo na veterině. Ti nechávali kočky určovat tempo.
„Některé vlastnosti, o kterých bychom předpokládali, že z člověka dělají dobrého společníka pro kočky, to tak úplně nezaručují," shrnula Finková. Útulky by proto podle ní neměly odmítat zájemce jen proto, že kočku ještě nikdy neměli. S trochou podpory z nich podle ní mohou být skvělí kočičí páníčci.
Autoři upozorňují i na limity. Šlo o cizí kočky v útulku, lidé věděli, že je natáčí kamera, a téměř devět z deseti účastníků byly ženy. Doma se svým vlastním zvířetem se může člověk chovat jinak. Vzorec se ale opakuje: kočkám nejvíc vyhovuje, když jim člověk nevnucuje svou představu o mazlení.

Ignorovat neznamená nevšímat si
Tady je potřeba udělat důležitou opravu. Z lidové moudrosti o strýci u stolu by šlo vyvodit, že nejlepší je kočky ignorovat. Jenže to výzkum netvrdí.
Americká etoložka Kristyn Vitaleová z Oregon State University se zabývá tím, jak moc kočky stojí o lidi. V roce 2017 nabídla kočkám z domácností i z útulku na výběr jídlo, hračku, vůni a člověka. Polovina koček, které experiment zvládly, strávila nejvíc času s člověkem a dala mu přednost i před jídlem.
V dalších pokusech Vitaleová sledovala, jak kočky reagují na člověka, který jim věnuje pozornost, a na člověka, který si jich nevšímá a třeba se dívá do mobilu. Kočky z domova i z útulku trávily výrazně víc času u toho, kdo jim věnoval pozornost. Strýc, který se na kočku vůbec nepodívá, tedy nevyhrává proto, že ji ignoruje. Vyhrává proto, že ji neohrožuje. Ještě lépe by dopadl, kdyby seděl stejně klidně, ale kočku si všímal a odpověděl jí, až by sama přišla.
Vitaleová v roce 2019 ukázala v časopise Current Biology i to, jak hluboké pouto si kočky k lidem umějí vytvořit. Použila upravený test, kterým psychologové zkoumají vazbu malých dětí na rodiče: majitel na dvě minuty odejde z neznámé místnosti a pak se vrátí. Zhruba 64 procent koťat a 66 procent dospělých koček se chovalo jako jedinci s bezpečnou vazbou. Po návratu majitele se uklidnily, krátce se ho dotkly a pak se vrátily k průzkumu místnosti. To je podíl velmi podobný tomu, jaký vědci nacházejí u malých dětí.

Když přijde kočka, zůstane déle
Na to, že záleží na tom, kdo udělá první krok, přišli vědci už dávno. Švýcarský etolog Dennis Turner a jeho kolegyně Claudia Mertensová koncem 80. let celý rok pozorovali kočky v domácnostech. Výzkumnice chodila do bytů jako obyčejná návštěva, aby lidi příliš neovlivňovala. Celkem sledovala 162 lidí a 72 koček.
Ukázalo se, že lidé ke kočkám chodí mnohem častěji než kočky k lidem. Když ale kontakt začala kočka, zůstali pak oba blízko u sebe déle, než když se ke kočce přiblížil člověk. Interakce, kterou si kočka sama vybrala, prostě trvá déle.
Pomalé mrknutí jako pozvánka
Jak tedy dát kočce najevo, že je vítaná, a přitom na ni netlačit? Jedno řešení našla psycholožka Karen McCombová z University of Sussex se svou doktorandkou Tasmin Humphreyovou. Majitelé koček to dlouho znají jako „kočičí úsměv": pomalé přivření očí.
V roce 2020 popsaly v časopise Scientific Reports dva pokusy. V prvním kočky na pomalé mrknutí svých majitelů častěji odpovídaly stejným přivřením očí. V druhém experimentátorka, kterou kočky nikdy neviděly, k nim buď pomalu mrkala, nebo se tvářila neutrálně. Pak se přikrčila a nabídla jim otevřenou dlaň. Kočky se k ní po pomalém mrknutí přibližovaly ochotněji.
Pomalé mrknutí je přesný opak upřeného pohledu. Říká něco jako „vidím tě, ale nehrozím ti". Přesně to strýc u stolu dělá bezděčně.

Mazlení, ale na kočičích podmínkách
Nejnovější výzkum se dívá i dovnitř kočičího těla. Čínský tým kolem Hao Changa v roce 2025 v časopise Applied Animal Behaviour Science popsal, co se děje s hladinou oxytocinu, hormonu spojovaného s důvěrou a vazbou, když se kočky mazlí s majitelem. U koček s bezpečnou vazbou hladina oxytocinu po klidném mazlení stoupla. U úzkostných koček měla spíš sklon klesat. Kočky s bezpečnou vazbou zároveň samy častěji začínaly kontakt, méně se pokoušely utéct a jejich majitelé je k mazlení méně nutili.
Vzorek byl malý, jen třicet koček, a sami autoři varují před přílišným zobecňováním. Do celkového obrazu ale studie dobře zapadá: kočka si mazlení může užít stejně jako člověk, jen to musí být její rozhodnutí.
Jak se stát člověkem, kterého si kočka vybere
Z výzkumů plyne pár jednoduchých rad. Hodí se pro návštěvu u kamarádů i pro vztah s vlastní kočkou.
- Sedněte si. Člověk, který sedí, je pro kočku menší hrozbou než ten, kdo stojí nebo k ní jde.
- Nezírejte. Pohled odvraťte stranou, a když se na vás kočka podívá, pomalu mrkněte.
- Nabídněte ruku a čekejte. Natáhněte prst nebo hřbet ruky do výšky kočičího čenichu. Když se o něj otře, je to pozvánka. Když očichá a odejde, je to odpověď.
- Hlaďte hlavu, ne břicho. Líce, kořen uší a brada jsou bezpečná místa. Břicho a kořen ocasu u většiny koček ne.
- Dělejte přestávky. Po pár pohlazeních přestaňte. Pokud kočka chce víc, sama se o vás znovu otře.
- Nechte ji odejít. Nezvedejte ji a nechoďte za ní. Kočka, která ví, že může kdykoli odejít, má víc důvodů zůstat.
Strýc, který kočky nesnáší, tohle všechno dělá, aniž by o tom věděl. Ostatní hosté se to mohou naučit. A kdo má kočky celý život a myslí si, že už ho nic nepřekvapí, by měl zpozornět nejvíc. Podle londýnských videí totiž právě zkušení kočkaři nejčastěji zapomínají, že o mazlení rozhoduje kočka.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Haywood C. et al. (2021): Providing Humans With Practical, Best Practice Handling Guidelines During Human-Cat Interactions Increases Cats' Affiliative Behaviour and Reduces Aggression and Signs of Conflict. Frontiers in Veterinary Science
- Phys.org: Study: Letting cats decide when to be petted avoids hostility and increases their affection
- Finka L. R. et al. (2022): Investigation of humans individual differences as predictors of their animal interaction styles, focused on the domestic cat. Scientific Reports
- Phys.org: The most experienced cat owners are giving their pets unwelcome affection, study suggests
- Phys.org: Cats like humans more than we thought (Vitale Shreve, Mehrkam, Udell 2017)
- Yahoo News: A Feline Scientist Explains Why Your Cat Might Actually Like You (Kristyn Vitale)
- Sci.News: Pet Cats Really Bond with Their Owners, Says New Study (Vitale, Behnke, Udell 2019, Current Biology)
- Mertens C., Turner D. C.: Experimental Analysis of Human-Cat Interactions During First Encounters. Anthrozoös
- Cat Chit Chat: Studying cat to human interactions (shrnutí výzkumu Mertensové)
- ScienceDaily: Humphrey T. et al. (2020), The role of cat eye narrowing movements in cat–human communication
- PsyPost: Cat attachment style impacts behavior and hormone levels (Chang H. et al. 2025, Applied Animal Behaviour Science)
- Vetstreet: Why Do Cats Prefer Attention From Cat Haters? (Gina Spadafori)
Nejnovější články

Rybáři chytají hlavně odvážné ryby. Ryby se tak stávají plašší
Jeden okounek pstruhový se v americkém jezírku chytil na udici šestnáctkrát za jediný rok, zatímco asi dvě stě ryb se za čtyři roky...
Daniel Hanuš ·

Proč plazi potřebují teplé i studené místo v teráriu
Plazi si tělesnou teplotu upravují přesunem mezi teplejšími a chladnějšími místy. Proto by terárium nemělo mít všude stejnou teplotu...
Daniel Hanuš ·

Gorila horská je jediný lidoop, jehož počet roste
V roce 1981 bylo v masivu Virunga napočítáno 242 horských goril. O několik desetiletí později odhadly tehdejší sčítání ve Virunze a...
Daniel Hanuš ·

Smí králík jíst meloun?
Králík může dostat malý kousek melounu jako občasný pamlsek, ne jako běžnou součást jídelníčku. Dužina obsahuje hodně vody a cukru...
Daniel Hanuš ·

Proč kůl u mladého stromu nemá být moc vysoký
Mladý strom se má po výsadbě ujmout, ne zůstat pevně přivázaný pod korunou. Vysoký a těsný úvazek může omezit přirozené zesilování kmene...
Daniel Hanuš ·

Los v Česku: zvíře, které se k nám vrací samo
Los Emil se v květnu 2026 naposledy prokazatelně objevil v Bavorsku, zhruba 30 kilometrů od Mnichova. Od té doby jeho osud není...
Daniel Hanuš ·

Jak kočku zabalit do ručníku u veterináře
Při ošetření může ručník některým kočkám nabídnout úkryt a omezit jejich pohyb. Jiné však zabalení stresuje, takže nejde o zaručený...
Daniel Hanuš ·

Kolik koček je v jedné domácnosti už moc
Jedna kočka navíc může soužití změnit, ale žádný vědecký limit neplatí pro všechny domácnosti. Studie sledují napětí, zdraví i to, zda...
Daniel Hanuš ·

Některé žáby si do těla vyrobí nemrznoucí směs z cukru
Skokan lesní z Aljašky přežívá zimu i poté, co mu část tělesné vody zmrzne a srdce i dýchání se na čas zastaví. Při ochlazení zvýší...
Daniel Hanuš ·

Proč nám štěňata a koťata připadají tak roztomilá
Velké oči, kulatá hlava a nejisté pohyby mláďat v nás často vyvolávají chuť pečovat. Výzkumy štěňat, koťat i lidských tváří ukazují, jak...
Daniel Hanuš ·

Čínský chocholatý pes vyhrává soutěže o nejošklivějšího psa světa
Čínští chocholatí psi a jejich kříženci patří k výrazným vítězům kalifornské soutěže o nejošklivějšího psa. Holá kůže a chybějící zuby...
Daniel Hanuš ·

Klíšťata nespí celou zimu. Stačí jim pět stupňů
Klíšťata mohou být aktivní i v zimě, zejména za mírnějšího počasí, ale jejich aktivita závisí na druhu, místě a mikroklimatu. Švédská...
Daniel Hanuš ·

Puli a komondor mají srst v provazcích jako dredy
Puli a komondor zaujmou srstí rozdělenou do dlouhých provazců. Štěňata se s nimi nerodí: vznikají postupně, když se krycí chlupy...
Daniel Hanuš ·

Péče o filodendron v zimě: světlo, voda a teplota
Filodendron srdčitý v zimě obvykle potřebuje hlavně dost světla, opatrnější zálivku a ochranu před studeným sklem či průvanem. Čísla z...
Daniel Hanuš ·

Proč ryby v akváriu dýchají rychle
Ryby rychle kmitají žábrami nebo se drží u hladiny? Nejdřív zkontrolujte vodu a chod techniky. Příčinou může být nedostatek kyslíku...
Daniel Hanuš ·

Pěnkava jikavec přilétá na zimu ze severu. Někdy po milionech
V lednu 2021 pozorovatelé u slovenských Krompach odhadli, že do nocoviště přilétlo přes milion pěnkav jikavců. Taková hejna nejsou...
Daniel Hanuš ·

Lidé s Alzheimerovou nemocí jedli lépe, když v jídelně bylo akvárium
Akvárium v jídelně může upoutat pozornost člověka s demencí. Několik menších studií po jeho instalaci zaznamenalo vyšší příjem jídla a...
Daniel Hanuš ·

Smích papouška kea je nakažlivý. Ostatní kea si začnou hrát
Papoušek kea při hře vydává charakteristické trylkování. V pokusu s volně žijícími ptáky po jeho přehrání přibylo hry i u jedinců, kteří...
Daniel Hanuš ·

Jak spočítat, kolik sena na zimu potřebujete
Kolik sena objednat na zimu? Začněte hmotností zvířete, dobou bez pastvy, kvalitou a obsahem sušiny v konkrétním seně. Pak připočtěte...
Daniel Hanuš ·

Potkan si ocasem reguluje teplotu těla
Potkaní ocas pomáhá tělu odvádět i zadržovat teplo. V laboratorních pokusech vědci měřili, jak se mění jeho povrchová teplota při...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Jak vaše kočka dává najevo, že chce kontakt? Čekáte, až přijde sama?