Některé žáby si do těla vyrobí nemrznoucí směs z cukru

Skokan lesní z Aljašky přežívá zimu i poté, co mu část tělesné vody zmrzne a srdce i dýchání se na čas zastaví. Při ochlazení zvýší hladinu glukózy a močoviny, které chrání buňky. Nejde o totéž jako diabetické kóma ani o schopnost každé žáby zmrznout.
Výzkum se týká konkrétního druhu a populací ze Severní Ameriky. V přírodě sledované aljašské žáby zůstaly zmrzlé v průměru 193 dní; laboratorní výsledky i tolerance se mezi populacemi liší. O jiném neobvyklém obojživelníkovi píšeme v profilu axolotla mexického.
Obsah článku
Galerie fotek: Některé žáby si do těla vyrobí nemrznoucí směs z cukru
1 / 3
Žába jako kostka ledu
Hlavní postavou příběhu je skokan lesní (Lithobates sylvaticus, starším jménem Rana sylvatica), nenápadná hnědá žába velká jako dlaň malého dítěte. Žije v lesích Severní Ameriky a dostala se dál na sever než jakýkoli jiný obojživelník, až za severní polární kruh.
Některé populace přezimují v půdě pod listím, nikoli na dně vody. V takovém úkrytu může tělo zmrznout, pokud teplota klesne pod nulu.
U skokana lesního může zmrznout přibližně 65 až 70 procent tělesné vody, převážně mimo buňky. Srdeční činnost, dýchání i nervová aktivita se během hlubokého zmrazení zastaví nebo výrazně utlumí; jde o dočasný, přirozeně tolerovaný stav, nikoli klinickou smrt v lidském medicínském smyslu.
Jak je možné, že se z takového stavu probere?

Játra v pohotovosti
Klíčem je cukr. Obyčejná glukóza, tedy tatáž látka, kterou lékař měří diabetikům.
Na podzim si skokan lesní nacpe játra glykogenem, zásobní formou cukru. Má ho dvakrát až desetkrát víc než žáby, které zimují ve vodě. A pak čeká. Ve chvíli, kdy se kůže dotkne první ledový krystal, spustí se poplach. Během několika minut začnou játra glykogen rozkládat a chrlit glukózu do krve. Srdce, které ještě bije, ji rozvádí do všech orgánů, než se samo zpomalí a zastaví.
Kenneth a Janet Storeyovi z Carletonovy univerzity naměřili ve zmrazených skokanech lesních koncentrace glukózy přibližně 185 až 250 mmol/l. Hodnoty se liší podle tkáně, fáze ochlazení a podmínek pokusu. Přirovnání k diabetickému kómatu by bylo zavádějící: jde o jiný druh, fyziologii i časový průběh a nelze přímo srovnávat laboratorní hodnoty žáby s klinickou diagnózou člověka.
Proč zrovna cukr? Led se netvoří uvnitř buněk, ale v prostorách mezi nimi, v dutině břišní a pod kůží. Jak voda venku zamrzá, zbylá tekutina kolem buněk je čím dál slanější a doslova vysává vodu z buněk ven. Buňka by se scvrkla a zhroutila. Glukóza nahromaděná uvnitř funguje jako protiváha. „Koncentrace cukru uvnitř buňky pomáhá vyrovnat koncentraci solí venku, která roste, jak se tvoří led,“ vysvětluje Brian Barnes z Ústavu arktické biologie Aljašské univerzity ve Fairbanksu. Buňka si tak udrží dost vody, aby se nescvrkla, a zároveň ta voda díky rozpuštěnému cukru hůř mrzne.
Že nejde jen o vedlejší efekt, potvrdily pokusy Jona Costanza a Richarda Leeho z Miamské univerzity v Ohiu. Žáby, kterým vědci před zmrazením vpíchli glukózu, přežily ochlazení na minus pět stupňů většinou ve zdraví. Žáby, které dostaly jen fyziologický roztok, uhynuly všechny.

Rekord z Aljašky
Dlouho se mělo za to, že skokan lesní vydrží zmrzlý nanejvýš pár týdnů a při teplotě kolem minus sedmi stupňů. Tak to aspoň vycházelo z laboratoří na východě USA a v Kanadě.
Pak se do věci vložil Don Larson, tehdy doktorand Aljašské univerzity ve Fairbanksu. Místo aby žáby zmrazoval v laboratorním mrazáku, vyrazil za nimi do lesa. Na podzim vystopoval 18 skokanů, kteří se chystali k zimnímu spánku, a k jejich úkrytům umístil teplotní čidla. Další žáby sledoval ve venkovních výbězích. Na videu bylo vidět, jak se točí v kruhu a vrtají si důlky pod listím. Když je vědec odkryl, okamžitě se zahrabaly zpátky.
Výsledky, publikované v roce 2014 v Journal of Experimental Biology, posunuly hranice toho, co se o žábách vědělo. Zvířata v přírodě zůstala zmrzlá v průměru 193 dní. Průměrná teplota v úkrytech byla minus 6,3 stupně, nejnižší naměřená minus 18,1 stupně. Larson odhadl, že takhle zvládnou až 218 dní, tedy přes sedm měsíců. Přežily všechny žáby zahrnuté do tohoto konkrétního sledování; výsledek neznamená, že přežijí všechny jedince nebo každou zimu.
Tajemství se ukázalo v jejich tkáních. Divoké aljašské žáby měly ve svalech třináctkrát víc glukózy než žáby zmrazené v laboratoři, v srdci desetkrát víc a v játrech třikrát víc. Rozdíl dělalo počasí. Na aljašském podzimu teplota opakovaně klesá pod nulu a zase stoupá, žába tedy několikrát zmrzne a roztaje. „Tyhle opakované epizody mrznutí podněcují žáby k tomu, aby uvolňovaly víc a víc glukózy,“ řekl Larson. V kontrolovaných pokusech opakované cykly zmrazení a rozmrznutí zvýšily koncentrace glukózy v tkáních. Jde o výsledek těchto pokusů, nikoli záruku, že opakované zamrzání vždy zvyšuje šanci na přežití. Laboratorní žáby držené při stálé teplotě dostaly jen jeden poplach.
Pozdější studie týmu Jona Costanza s aljašskými žábami ukázaly, že tamní skokani mají v játrech větší zásobu glykogenu a dokážou ji po zamrznutí rychleji uvolnit. Zůstává otázkou, nakolik jde o genetickou výbavu severských populací a nakolik o to, jak je vytrénuje počasí. „To čeká na další výzkum,“ přiznal Barnes.

Druhá pojistka: moč
Cukr ale není jediná zbraň. Skokan lesní na podzim přestane močit a v krvi mu se hromadí močovina, odpadní látka, kterou jinak tělo vylučuje. Costanzo a Lee naměřili u žab ve venkovním výběhu až 65 milimolů močoviny na litr. I ona funguje jako ochrana buněk při mrazu a navíc tlumí látkovou výměnu, takže žába šetří energii.
V roce 2018 přišel Costanzův tým s ještě překvapivějším zjištěním v časopise Proceedings of the Royal Society B. Ve střevech zimujících žab žijí bakterie, které močovinu rozkládají a uvolňují z ní dusík. Ten si pak žába může znovu vzít a použít třeba na stavbu bílkovin. Šlo o první doklad, že něco takového dělají obojživelníci. Zimní střevní osazenstvo se přitom od letního liší, výrazně v něm přibude třeba bakterií rodu Pseudomonas, které mají rády chlad. Žába tedy přes zimu doslova recykluje vlastní moč.

Cukr, nebo glycerin
Skokan lesní není jediný, kdo to umí. V Severní Americe přežívá zmrznutí ještě několik dalších žab, mimo jiné rosnička Copeova, rosnička šedá, rosnička křižovaná (spring peeper) a západní druh drobné rosničky Pseudacris. Ne všechny ale sázejí na glukózu. Rosnička Copeova (Dryophytes chrysoscelis) se spoléhá hlavně na glycerin, tedy látku, kterou lidé v laboratořích běžně používají k zamrazování bakterií nebo spermií. Studie z roku 2018 zjistila, že po opakovaném zmrznutí a rozmrznutí jí hladina glycerinu vystřelí až 185krát. Má to ale svou cenu: s každým dalším cyklem se jí rozpadá víc červených krvinek a déle trvá, než se znovu rozhýbe.
A co Evropa? Nejblíže má ke skokanovi lesnímu jeho příbuzný skokan ostronosý (Rana arvalis), vzácná žába, která žije i v Česku. Dánští a francouzští vědci v roce 2009 zjistili, že i on si při zmrznutí vyrábí glukózu, jenže zdaleka ne tolik a jen v játrech. Polovina mladých žab z dánské populace přežila tři dny při minus 3,4 stupně. Ruští vědci ale později popsali, že skokani ostronosí ze Sibiře vydrží zmrznutí až na minus 12 až 16 stupňů. Čím dál na východ a na sever, tím drsnější zima a tím lepší výbava.
Tolerance k mrazu závisí na druhu, populaci, délce expozice, rychlosti ochlazení i podílu zmrzlé vody; nelze proto uvést jednu teplotní hranici pro všechny žáby. Sníh může izolovat půdu a zmírnit výkyvy teploty v úkrytu. Zima bez sněhové pokrývky může u některých populací znamenat větší riziko, ale účinek závisí na místních podmínkách.

Co z toho mají lidé
Proč by se o zmrzlé žáby měl zajímat lékař? Protože lidské orgány určené k transplantaci vydrží mimo tělo jen omezenou dobu. Běžné uchovávání orgánů mimo tělo používá chlazení, ale přípustná doba závisí na typu orgánu a protokolu. Výzkumník Korkut Uygun popisuje limity dosavadních metod; experimentální částečné zmrazení zatím nenahrazuje klinické postupy. Dlouhé uchovávání orgánů by mohlo rozšířit čas na převoz a přidělení, ale současná data zůstávají laboratorními a zvířecími experimenty.
Uygun, Tessierová a jejich kolega Mehmet Toner se proto rozhodli okopírovat skokana lesního. Narazili ale na problém: glukóza v koncentracích, jaké používá žába, je pro savčí buňky jedovatá. Sáhli tedy po upraveném cukru zvaném 3-O-methylglukóza, který buňky přijmou, ale nespálí. Přidali látky odvozené od bakterií, které řídí, kde se led tvoří, aby vznikal jako u žáby jen mimo buňky. V roce 2022 popsali v Nature Communications pokus, při němž částečně zmrazená krysí játra uchovávali při −10 až −15 °C až pět dní a hodnotili jejich funkci při ex vivo simulované transplantaci. V pozdější studii tým uchovával ledviny prasat i lidské ledviny až deset dní; funkci hodnotil po rozmrazení při simulované transplantaci mimo živého příjemce. Výsledek tedy zatím není důkazem úspěšného transplantování deset dní zmrazené ledviny do živého prasete ani klinické připravenosti pro lidské orgány.
„Žádná zázračná molekula neexistuje,“ upozorňuje Uygun. Žába podle něj nepoužívá jeden trik, ale celou orchestraci: cukr, močovinu, řízené vysoušení orgánů, ochranu proti kyslíkovým radikálům i útlum metabolismu. A to všechno ve správném pořadí. Don Larson z Aljašky to vidí podobně nadějně: kdyby se podařilo orgány uchovat déle, „bylo by víc času dostat je k lidem, kteří je potřebují“.

Jaro přichází zevnitř
Nejpodivnější na celém příběhu je možná probouzení. Žába netaje zvenku dovnitř jako kostka ledu ve sklenici. Nejdřív roztají játra, srdce a ledviny, tedy orgány, kde je nejvíc cukru. V laboratoři led povolí zhruba za dvacet minut a srdce se samo rozběhne o dalších dvacet až třicet minut později. Co přesně mu dá signál, aby znovu začalo bít, vědci dodnes nevědí.
Pár hodin nato žába dýchá, hýbe se a na jaře míří k nejbližší tůni. Skokani lesní patří k úplně prvním žábám, které se v severských lesích ozývají, často ještě dřív, než z vody zmizí poslední led. Samuel Hearne by se nejspíš divil, jak dlouho trvalo, než mu někdo uvěřil.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Larson, D. J. a kol.: Wood frog adaptations to overwintering in Alaska: new limits to freezing tolerance, Journal of Experimental Biology 2014 (PubMed)
- University of Alaska Fairbanks: Alaska frogs stock up on glucose to survive extreme cold
- Discover: Frogs Survive Subzero Temperatures by Living as Ice Cubes
- Costanzo, J. P. a kol.: Glucose concentration regulates freeze tolerance in the wood frog Rana sylvatica, Journal of Experimental Biology
- Costanzo, J. P. a kol.: Hibernation physiology, freezing adaptation and extreme freeze tolerance in a northern population of the wood frog, Journal of Experimental Biology 2013
- Costanzo, J. P. a kol.: Cryoprotectants and Extreme Freeze Tolerance in a Subarctic Population of the Wood Frog, PLOS ONE 2015
- Costanzo, J. P., Lee, R. E.: Cryoprotection by urea in a terrestrially hibernating frog (PubMed)
- Wiebler, J. M. a kol.: Urea hydrolysis by gut bacteria in a hibernating frog, Proceedings of the Royal Society B 2018 (PMC)
- Inquirer Technology (AP): Wood frogs' No. 1 option: Hold in pee all winter to survive
- The cryoprotectant system of Cope's gray treefrog, Dryophytes chrysoscelis (PMC)
- Voituron, Y. a kol.: Survival and metabolism of Rana arvalis during freezing, Journal of Comparative Physiology B 2009
- Overwintering and cold tolerance in the Moor Frog (Rana arvalis) across its range, Canadian Journal of Zoology
- Northern Woodlands: Frogs withstand winter by freezing
- Scienceline: Life Science (wood frog freezing)
- National Geographic: Antifreeze-Like Blood Lets Frogs Freeze and Thaw With Winter's Whims
- The Scientist: Freeze-Tolerant Frogs Power Organ Cryopreservation Strategies
- ZME Science: This Frog Freezes Solid Every Winter and It Could Change How Doctors Preserve Human Organs
- Space Daily: Wood frog freezing and organ preservation
- Tessier et al. (2022): Partial freezing of rat livers extends preservation time by 5-fold, Nature Communications
- Taggart et al. (2026): Partial Freezing Enables Functional Preservation of Kidney Grafts for up to 10 Days, Nature Communications
Nejnovější články

Čínský chocholatý pes vyhrává soutěže o nejošklivějšího psa světa
Čínští chocholatí psi a jejich kříženci patří k výrazným vítězům kalifornské soutěže o nejošklivějšího psa. Holá kůže a chybějící zuby...
Daniel Hanuš ·

Klíšťata nespí celou zimu. Stačí jim pět stupňů
Klíšťata mohou být aktivní i v zimě, zejména za mírnějšího počasí, ale jejich aktivita závisí na druhu, místě a mikroklimatu. Švédská...
Daniel Hanuš ·

Puli a komondor mají srst v provazcích jako dredy
Puli a komondor zaujmou srstí rozdělenou do dlouhých provazců. Štěňata se s nimi nerodí: vznikají postupně, když se krycí chlupy...
Daniel Hanuš ·

Péče o filodendron v zimě: světlo, voda a teplota
Filodendron srdčitý v zimě obvykle potřebuje hlavně dost světla, opatrnější zálivku a ochranu před studeným sklem či průvanem. Čísla z...
Daniel Hanuš ·

Proč ryby v akváriu dýchají rychle
Ryby rychle kmitají žábrami nebo se drží u hladiny? Nejdřív zkontrolujte vodu a chod techniky. Příčinou může být nedostatek kyslíku...
Daniel Hanuš ·

Lidé s Alzheimerovou nemocí jedli lépe, když v jídelně bylo akvárium
Akvárium v jídelně může upoutat pozornost člověka s demencí. Několik menších studií po jeho instalaci zaznamenalo vyšší příjem jídla a...
Daniel Hanuš ·

Smích papouška kea je nakažlivý. Ostatní kea si začnou hrát
Papoušek kea při hře vydává charakteristické trylkování. V pokusu s volně žijícími ptáky po jeho přehrání přibylo hry i u jedinců, kteří...
Daniel Hanuš ·

Potkan si ocasem reguluje teplotu těla
Potkaní ocas pomáhá tělu odvádět i zadržovat teplo. V laboratorních pokusech vědci měřili, jak se mění jeho povrchová teplota při...
Daniel Hanuš ·

Proč stará kočka přestane chodit do bedýnky
Rentgenová studie sta koček starších dvanácti let našla u 90 z nich degenerativní změny kloubů, přestože zdravotní záznamy artritidu...
Daniel Hanuš ·

Proč se kočka lekne, když ji probudíte
Kočka, kterou někdo nečekaně pohladí ve spánku, může sebou trhnout, vyskočit nebo zasyčet. Přímých studií běžného leknutí u domácích...
Daniel Hanuš ·

Jak v zimě pěstovat bazalku na parapetu
Bazalka ze supermarketu může v zimě strádat kvůli nedostatku světla, chladu u okna nebo příliš mokré zemině. U některých květináčů potíže...
Daniel Hanuš ·

Kočka pohřbená s člověkem na Kypru je stará 9 500 let
Na Kypru vědci našli asi 9 500 let staré pohřebiště člověka a kočky. Zvíře, kterému bylo zhruba osm měsíců, leželo ve vlastní jamce...
Daniel Hanuš ·

Osli nejsou tvrdohlaví. Jen se na rozdíl od koní nebojí zastavit a přemýšlet
Francouzští vědci porovnali 242 ročních oslů a 924 tažných koní v testech s neznámými předměty, povrchem i zvuky. Osli méně často...
Daniel Hanuš ·

Jak naučit psa plazit se
Pes za pamlskem udělá první krok a hned vstane. Při učení plazení je to běžné: odměnu je potřeba nabídnout za mnohem menší pohyb. Pomohou...
Daniel Hanuš ·

Smutek po zvířeti může být stejně silný jako po člověku
Po smrti psa nebo kočky nezmizí jen blízký společník, ale i každodenní rituály. Okolí přitom někdy bolest zlehčuje. Výzkum z roku 2026...
Daniel Hanuš ·

Piraně nesežerou krávu za pár minut. Jsou to bázlivé ryby
Theodore Roosevelt v roce 1914 označil piraně za mimořádně zuřivé ryby a jeho popis pomohl živit legendu o krávě obrané na kost. Jeho...
Daniel Hanuš ·

Mají psi zimní splín? Co víme o psech a krátkých dnech
V zimě váš pes víc spí a do procházek se mu nechce. Může za to méně světla, změna režimu, ale také zdravotní problém. Výzkumy popisují...
Daniel Hanuš ·

Ropušník rohatý stříká krev z očí
Ropušník rohatý umí proti některým šelmám vystříknout krev z okolí očí. Není to náhodné poranění, ale neobvyklá obrana. Pokusy ukazují...
Daniel Hanuš ·

Proč se kapybary nebojí skoro žádné zvíře
Na internetu kolují tisíce fotek, na kterých kapybaře sedí na hlavě pták, opičák nebo kachna a vedle ní klidně leží kajman. Vypadá to...
Daniel Hanuš ·

Axolotl celý život zůstává pulcem. Dospět vlastně nemusí
Axolotl si i po dosažení pohlavní dospělosti ponechává vnější žábry a další larvální znaky. Není to žabí pulec, ale ocasatý obojživelník...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Překvapilo vás, jak některé žáby zvládají mráz? Který zvířecí způsob přezimování vás fascinuje nejvíc?