Puli a komondor mají srst v provazcích jako dredy

Puli a komondor zaujmou srstí rozdělenou do dlouhých provazců. Štěňata se s nimi nerodí: vznikají postupně, když se krycí chlupy proplétají s podsadou. Nápadný kožich souvisí s pasteveckou minulostí, ale dnes vyžaduje hlavně trpělivou a pravidelnou péči.
Obsah článku
Galerie fotek: Puli a komondor mají srst v provazcích jako dredy
1 / 3
Komondor na obalu desky
V roce 1996 hledal americký muzikant Beck obrázek na obal desky Odelay. Termín vydání se blížil, a tak jeho tehdejší přítelkyně Leigh Limonová otevřela knihu o psích plemenech. Na jedné fotografii od Joan Ludwigové skákal přes laťku bílý pes, kterému nebylo vidět oči, nohy ani hlavu. Jen hromada provazů v letu. Grafik Robert Fisher fotku nakonec naskenoval přímo z knihy, protože originál nikdo nesehnal. Obal se dostal do žebříčků nejlepších obalů všech dob a miliony lidí od té doby viděly komondora, aniž by tušily, co to vlastně je.
Komondor a jeho menší bratranec puli patří mezi takzvaná šňůrová plemena. Jejich srst se v dospělosti sama splétá do provazců, kterým angličtina říká cords a lidé na internetu prostě dredy. Vypadá to jako módní doplněk, ale za tou srstí je tisíc let pastevectví, trocha fyziky plstění a jeden americký vládní experiment s kojoty.

Žádné štěně se s dredy nenarodí
Štěně komondora vypadá jako bílý plyšák s vlnitou, trochu kudrnatou srstí. Štěně pulika je obvykle černé a nadýchané. Nic nenaznačuje, že z nich za pár let budou chodící rohožky.
Zlom přichází zhruba mezi devátým a dvanáctým měsícem. Psovi začne naplno růst podsada, tedy jemná vlnitá vrstva chlupů pod hrubší krycí srstí. Standard Mezinárodní kynologické federace (FCI) to u komondora popisuje přesně: srst tvoří hrubší krycí chlup a jemnější podsada a „charakteristický vzhled určuje jejich vzájemný poměr“. Hrubé kudrnaté chlupy krycí srsti zachytávají měkkou podsadu a obojí se začne zaplétat.
Rozhodující je, co se děje s vypadanými chlupy. U běžného psa skončí na koberci. U pulika a komondora zůstanou uvězněné v srsti, kde se zamotají do okolních chlupů. Každé línání tak šňůru o kousek ztlustí a prodlouží. Proto mají dospělí jedinci s hotovými šňůrami pověst psů, kteří skoro neliní: chlupy z nich nepadají, jen zůstávají uvnitř.
Provazce obsahují vypadané chlupy i srst, která stále vyrůstá z kůže. Samotný vlasový stvol tvoří neživý keratin; výraz „živé chlupy“ je zde jen nepřesnou zkratkou pro chlupy spojené s vlasovými folikuly.

Řízená plsť
Nechat srst prostě být ale nestačí. Kdyby majitel jen přihlížel, vznikla by na psovi rozsáhlá plst těsně u kůže, pod kterou by se zadržovala vlhkost a množily bakterie. Šňůry jsou kompromis mezi přírodou a lidskou rukou.
Vznikající chuchvalce se opatrně oddělují do samostatných pramenů. Postup má předvést zkušený chovatel nebo psí kadeřník: srst se nesmí násilím rvát ani tahat za kůži. Zplstnatění těsně u pokožky, bolest nebo zarudnutí patří do rukou odborníka.
Vlhčení a koupání mohou strukturu provazců dále zpevnit. Neznamená to ale použití horké vody ani postupy známé z praní vlny. Rozhodující je šetrná péče vhodná pro konkrétního psa a důkladné usušení.
U komondora trvá, než jsou šňůry hotové, asi dva roky. U pulika je to pomalejší, srst může dorůstat čtyři až pět let, než sahá až k zemi. Výsledek je impozantní. Podle chovatelských zdrojů může mít dospělý komondor až dva tisíce šňůr a jeho srst váží kolem sedmi kilogramů. Standard FCI uvádí, že na zádi a stehnech má být dlouhá nejméně 20 až 27 centimetrů, a výslovně dodává, že „nežádoucí je jak vyčesaná, tak úplně zanedbaná srst“.

Důkladné sušení
Kdo si takového psa pořídí, pozná rychle, co znamená mokrý komondor. Šňůry fungují jako houba. Genarella upozorňuje, že u silně zašňůrovaného psa mohou šňůry vážit devět kilogramů i víc, a proto se plavání takovým psům nedoporučuje.
Koupel se měří v hodinách. Pes se musí namáčet i půl hodiny, aby voda vůbec pronikla do středu provazců, a pak přichází sušení. Bez výkonného fénu schne srst komondora podle různých zdrojů jeden až dva dny, encyklopedické údaje uvádějí zhruba dva a půl dne. Pokud šňůry nevyschnou až do jádra, začnou plesnivět. „Zplesnivělé šňůry hnijí a zapáchají,“ varuje Barbe Pessina, dlouholetá chovatelka puliků. Zápach, dlouhodobá vlhkost nebo podrážděná kůže vyžadují kontrolu. Rozsáhlé plsti neodstřihujte nůžkami těsně u kůže; způsob odstranění má posoudit odborník.
Proč by si někdo dobrovolně pořizoval psa, který schne dva dny? Odpověď leží na maďarské pustě.

Kožich proti vlčím zubům
Komondor je pastevecký strážce. Jeho úkolem nebylo ovce nahánět, ale bránit je. Jméno se podle jedné z teorií odvozuje od výrazu „koman dor“, tedy kumánský pes. Kumáni, turkický kočovný národ, dostali v Uhrách azyl roku 1239 pod vedením chána Kötena a své velké psy si přivedli s sebou. Kosti podobné komondorům se podle dostupných zdrojů našly v kumánských hrobech. Standard FCI je opatrnější a hovoří o plemeni asijského původu, jehož předkové přišli se starými Maďary.
Ať je to tak či onak, pastevci si během staletí vybírali psy podle toho, co přežili. Hustá plstěná srst je chránila před mrazem i letním vedrem na otevřené pláni. Hustá srst mohla částečně tlumit i kousnutí, ale před poraněním psa spolehlivě neochrání. A bílá barva měla ještě jednu výhodu. Komondor ležící mezi ovcemi vypadal jako jedna z nich, takže útočník často zjistil, s kým má tu čest, až když bylo pozdě.
Standard FCI to popisuje bez obalu. Komondor má „neochvějnou odvahu“ při obraně stáda, své území považuje za vlastní majetek a „nestrpí v něm žádného jiného tvora“. Jde o popis plemenných tendencí, nikoli záruku chování každého psa. Význam má socializace, vedení a konkrétní prostředí.
Puli dostal jinou práci. Je to menší, čilý pes, váží kolem deseti až patnácti kilogramů a stádo nahání a udržuje pohromadě. Tradičně bývá černý. Mezi pastevci se traduje, že tmavého psa bylo mezi bílými ovcemi líp vidět. Maďarští pastevci si dobrých puliků cenili natolik, že za ně podle AKC byli ochotni dát roční mzdu. Neschopné psy naopak nemilosrdně vyřazovali.

Americký pokus s kojoty
Že pověst komondorů není jen romantika, ukázala věda o mnoho let později a na úplně jiném kontinentu. V sedmdesátých letech hledali američtí farmáři způsob, jak chránit ovce před kojoty bez jedů a pastí. Výzkumníci Samuel Linhart, Ray Sterner a jejich kolegové proto vycvičili čtyři komondory a rozmístili je ve dvojicích na tři ranče s pastvinami o rozloze 65 až 330 hektarů. Ztráty ovcí počítali každý den ve třech po sobě jdoucích dvacetidenních obdobích: před příchodem psů, během jejich služby a po jejich odchodu.
Výsledek, publikovaný roku 1979 v časopise Journal of Range Management, byl jednoznačný. Počet ovcí zabitých kojoty během přítomnosti psů a po ní výrazně klesl. Navazující pokus na ovčí výzkumné stanici amerického ministerstva zemědělství v Idahu s devíti komondory přinesl ještě výmluvnější pozorování. Kojoti se naučili útočit ve chvílích, kdy pes u stáda nebyl. Na ovce, u kterých pes zrovna byl, nezaútočili ani jednou.

Co o šňůrách ví genetika
Jak je možné, že některá plemena srst do provazů splétají a jiná ne? Velký kus odpovědi přinesla v roce 2009 studie v časopise Science. Tým amerických Národních institutů zdraví prozkoumal přes tisíc psů z osmdesáti plemen a zjistil, že většinu rozmanitosti psí srsti vysvětlují varianty pouhých tří genů. Gen FGF5 rozhoduje o tom, zda je srst krátká, nebo dlouhá. KRT71 určuje, zda je rovná, nebo kudrnatá. A RSPO2 má na svědomí takzvané „ozdoby“, tedy vousy a obočí typické třeba pro knírače.
Šňůry potřebují kombinaci, kterou má jen málo psů: dlouhou, mírně zvlněnou krycí srst a hustou podsadu, která se z kožichu neuvolňuje. Přesná genetická receptura šňůrové srsti puliků a komondorů ale zatím popsaná není. Žádná publikovaná studie dosud nenašla „gen pro dredy“ a nejspíš ani žádný jediný neexistuje.
Genetika zato potvrdila, že maďarští psi tvoří samostatnou větev psí rodiny. Rozsáhlá analýza Heidi Parkerové a Elaine Ostranderové z roku 2017, která porovnala genomy stovek plemen, rozdělila psy do 23 velkých skupin. Jednu z nich označila jako maďarskou a puli v ní sloužil jako její typický zástupce.
Národní poklad, který mizí z dvorů
Druhá světová válka maďarské pastevecké psy téměř vyhubila. Puliky zabíjely bomby i kulky a celé chovné linie zanikly. O komondorech se v Maďarsku vypráví, že vojáci museli psa zastřelit dřív, než mohli obsadit statek, který hlídal.
Dnes jsou komondor i puli maďarským národním pokladem. Od roku 2017 patří spolu s kuvaszem, mudim, pumim, maďarskými ohaři, chrty a sedmihradským honičem mezi takzvané hungarikum, tedy oficiálně chráněné symboly země. Podle zprávy Telexu z prosince 2020 stát pro rok 2021 připravoval podporu vystavování průkazů původu těchto plemen.
U komondora je situace vážná. Podle vyjádření z roku 2022 chovatelky Anity Anda-Marócsek, která sedí ve vedení maďarských komondořích spolků, se v Maďarsku ročně narodí jen zhruba 150 až 200 registrovaných štěňat a dospělých psů s průkazem žije v zemi kolem dvou tisíc. Aktivních chovatelských stanic je asi dvacet. Plemeno doplatilo na zánik tradičních samot, kde mělo svou práci, a v běžné domácnosti potřebuje vhodné podmínky pro svou velikost, aktivitu a hlídací sklony. „Komondor není módní pes,“ říká Anda-Marócsek. Celosvětová populace se odhaduje na méně než deset tisíc jedinců.
Pes, ne doplněk
Šňůry dnes v očích veřejnosti dělají z puliků a komondorů roztomilé zvláštnosti. Puli jménem Beast, kterého si v roce 2011 pořídil Mark Zuckerberg, měl na Facebooku přes dva miliony fanoušků. Pod srstí ale pořád žijí pracovní psi s povahou, kterou tisíc let brousili pastevci. Komondor je ostražitý a k cizím lidem odměřený, puli je hlasitý, chytrý a potřebuje práci. „Tohle není pes, to je puli,“ shrnula to pro AKC Anna Quiqley, bývalá předsedkyně amerického klubu chovatelů.
Kdo o takovém psovi uvažuje, měl by počítat s tím, že dredy nejsou účes, ale celoživotní závazek. Šňůry je potřeba pravidelně rozdělovat, hlavně v obdobích, kdy pes línáním přichází o podsadu, jinak se slepí u kůže. Úpravu srsti kolem tlamy a očí je vhodné probrat s kadeřníkem, který plemeno zná. Po každé koupeli přichází dlouhé sušení. Kdo to vzdá, může psa ostříhat nakrátko: zdravá srst znovu doroste, jen se celý proces šňůrování rozběhne od začátku.
A za pár let bude pes zase vypadat jako ten, který na obalu Beckovy desky letí přes laťku. Jen málokdo z lidí, kteří ho míjejí na ulici, bude tušit, že provazcovitá srst souvisí s minulostí pracovních psů. Podrobnější představu o povaze nabízí náš profil komondora.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Mental Floss: 9 Fuzzy Facts About the Komondor
- Wikipedia: Komondor
- Wikipedia: Puli dog
- FCI: Standard č. 53, Komondor (PDF)
- AKC: Meet the Corded Breeds
- AKC: Puli History, How the Ancient Hungarian Sheepdog Got Cords
- AKC: Komondor vs. Puli, How to Tell the Difference
- Adopt-a-Pet: Do Komondors hair naturally dread? (popis studie Texas A&M)
- Embark: Puli
- Linhart a kol. (1979): Komondor guard dogs reduce sheep losses to coyotes, Journal of Range Management
- University of Arizona Repository: Linhart a kol. 1979
- Proceedings of the Vertebrate Pest Conference: přehled výzkumu pasteveckých psů
- Cadieu a kol. (2009): Coat variation in the domestic dog is governed by variants in three genes, Science
- DVM360: Scientists break down dog coat differences
- Parker a kol. (2017): Genomic analyses reveal the influence of geographic origin, migration and hybridization on modern dog breed development, Cell Reports
- Pénzcentrum: A kihalás szélére került ez az ősi magyar kutyafajta (2022)
- Telex: Jövőre ingyenes lesz a hungarikum ebek törzskönyvezése (2020)
- Hill's Pet: Komondor
- The Week: Mark Zuckerberg's new puppy and its Facebook page
- NextShark: Meet Beast, the Billionaire Dog
Nejnovější články

Proč nám štěňata a koťata připadají tak roztomilá
Velké oči, kulatá hlava a nejisté pohyby mláďat v nás často vyvolávají chuť pečovat. Výzkumy štěňat, koťat i lidských tváří ukazují, jak...
Daniel Hanuš ·

Péče o filodendron v zimě: světlo, voda a teplota
Filodendron srdčitý v zimě obvykle potřebuje hlavně dost světla, opatrnější zálivku a ochranu před studeným sklem či průvanem. Čísla z...
Daniel Hanuš ·

Pěnkava jikavec přilétá na zimu ze severu. Někdy po milionech
V lednu 2021 pozorovatelé u slovenských Krompach odhadli, že do nocoviště přilétlo přes milion pěnkav jikavců. Taková hejna nejsou...
Daniel Hanuš ·

Lidé s Alzheimerovou nemocí jedli lépe, když v jídelně bylo akvárium
Akvárium v jídelně může upoutat pozornost člověka s demencí. Několik menších studií po jeho instalaci zaznamenalo vyšší příjem jídla a...
Daniel Hanuš ·

Smích papouška kea je nakažlivý. Ostatní kea si začnou hrát
Papoušek kea při hře vydává charakteristické trylkování. V pokusu s volně žijícími ptáky po jeho přehrání přibylo hry i u jedinců, kteří...
Daniel Hanuš ·

Jak spočítat, kolik sena na zimu potřebujete
Kolik sena objednat na zimu? Začněte hmotností zvířete, dobou bez pastvy, kvalitou a obsahem sušiny v konkrétním seně. Pak připočtěte...
Daniel Hanuš ·

Potkan si ocasem reguluje teplotu těla
Potkaní ocas pomáhá tělu odvádět i zadržovat teplo. V laboratorních pokusech vědci měřili, jak se mění jeho povrchová teplota při...
Daniel Hanuš ·

Proč stará kočka přestane chodit do bedýnky
Rentgenová studie sta koček starších dvanácti let našla u 90 z nich degenerativní změny kloubů, přestože zdravotní záznamy artritidu...
Daniel Hanuš ·

Proč se včelaři na jaře bojí, kolik včelstev přežilo
Na jaře 2025 vykázal český monitoring COLOSS zimní ztráty 26,3 procenta; přepočet na celou republiku odhadl přes 160 tisíc uhynulých...
Daniel Hanuš ·

Proč se kočka lekne, když ji probudíte
Kočka, kterou někdo nečekaně pohladí ve spánku, může sebou trhnout, vyskočit nebo zasyčet. Přímých studií běžného leknutí u domácích...
Daniel Hanuš ·

Jak v zimě pěstovat bazalku na parapetu
Bazalka ze supermarketu může v zimě strádat kvůli nedostatku světla, chladu u okna nebo příliš mokré zemině. U některých květináčů potíže...
Daniel Hanuš ·

Kočka pohřbená s člověkem na Kypru je stará 9 500 let
Na Kypru vědci našli asi 9 500 let staré pohřebiště člověka a kočky. Zvíře, kterému bylo zhruba osm měsíců, leželo ve vlastní jamce...
Daniel Hanuš ·

Osli nejsou tvrdohlaví. Jen se na rozdíl od koní nebojí zastavit a přemýšlet
Francouzští vědci porovnali 242 ročních oslů a 924 tažných koní v testech s neznámými předměty, povrchem i zvuky. Osli méně často...
Daniel Hanuš ·

Jak naučit psa plazit se
Pes za pamlskem udělá první krok a hned vstane. Při učení plazení je to běžné: odměnu je potřeba nabídnout za mnohem menší pohyb. Pomohou...
Daniel Hanuš ·

Smutek po zvířeti může být stejně silný jako po člověku
Po smrti psa nebo kočky nezmizí jen blízký společník, ale i každodenní rituály. Okolí přitom někdy bolest zlehčuje. Výzkum z roku 2026...
Daniel Hanuš ·

Piraně nesežerou krávu za pár minut. Jsou to bázlivé ryby
Theodore Roosevelt v roce 1914 označil piraně za mimořádně zuřivé ryby a jeho popis pomohl živit legendu o krávě obrané na kost. Jeho...
Daniel Hanuš ·

Mají psi zimní splín? Co víme o psech a krátkých dnech
V zimě váš pes víc spí a do procházek se mu nechce. Může za to méně světla, změna režimu, ale také zdravotní problém. Výzkumy popisují...
Daniel Hanuš ·

Ropušník rohatý stříká krev z očí
Ropušník rohatý umí proti některým šelmám vystříknout krev z okolí očí. Není to náhodné poranění, ale neobvyklá obrana. Pokusy ukazují...
Daniel Hanuš ·

Proč se kapybary nebojí skoro žádné zvíře
Na internetu kolují tisíce fotek, na kterých kapybaře sedí na hlavě pták, opičák nebo kachna a vedle ní klidně leží kajman. Vypadá to...
Daniel Hanuš ·

Axolotl celý život zůstává pulcem. Dospět vlastně nemusí
Axolotl si i po dosažení pohlavní dospělosti ponechává vnější žábry a další larvální znaky. Není to žabí pulec, ale ocasatý obojživelník...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Máte zkušenost s péčí o provazcovitou srst? Co zabere nejvíc času?