Proč nám štěňata a koťata připadají tak roztomilá

Velké oči, kulatá hlava a nejisté pohyby mláďat v nás často vyvolávají chuť pečovat. Výzkumy štěňat, koťat i lidských tváří ukazují, jak na tyto rysy reagujeme. Nejde ale o univerzální žebříček krásy ani důkaz, že nás zvířata vědomě ovládají.
Americký psycholog Clive Wynne z Arizonské státní univerzity si v roce 2018 položil otázku, která zní jako z dětské knížky: kdy je štěně nejhezčí? Se svým týmem nafotil štěňata tří plemen, jack russell teriéra, cane corsa a bílého švýcarského ovčáka, od narození do osmi měsíců.
Snímky pak ukázal 51 lidem a nechal je seřadit podle toho, jak moc je přitahují. Novorozená štěňata dopadla nejhůř. Hodnocení pak strmě stoupalo, vyvrcholilo zhruba v osmi týdnech a potom zase kleslo.
Cane corso dosáhlo vrcholu v 6,3 týdne, jack russell v 7,7 a bílý ovčák v 8,3 týdne.
Wynne si všiml, že výsledek přibližně odpovídá období, kdy fena štěňata odstavuje. Pro divokého nebo toulavého psa je to nejnebezpečnější okamžik života: matka se o něj přestává starat a on ještě neumí přežít sám.
„Možná je to signál, který k nám dorazil z toho, jak se psi vyvinuli, aby se spolehli na lidskou péči,“ vysvětloval. Jde o evoluční hypotézu, nikoli o důkaz, že se vzhled vyvinul právě kvůli adopci. Studie také neurčuje vhodný věk odběru štěněte.

Studie měla své slabiny. Lidé hodnotili jen fotky a nikdo se jich neptal, jestli daná plemena znají. Ale otevírá otázku, na kterou věda hledá odpověď už přes osmdesát let.
Obsah článku
- Galerie fotek: Proč nám štěňata a koťata připadají tak roztomilá
- Návod na roztomilost sepsal rakouský etolog
- Rychlá reakce na dětské tváře
- Tříleté děti to vědí taky
- Psí oči, které vyrobil člověk
- Kočky na to šly přes ucho
- Proč máme chuť je zmáčknout
- Roztomilost nás dělá pečlivějšími
- Když roztomilost začne škodit
- Použité zdroje a užitečné odkazy
Galerie fotek: Proč nám štěňata a koťata připadají tak roztomilá
Foto: No machine-readable author provided. Earla assumed (based on copyright claims). · Wikimedia Commons · CC BY-SA 3.0
Foto: AlmightyWorm · Wikimedia Commons · CC0
1 / 3
Návod na roztomilost sepsal rakouský etolog
V roce 1943 popsal rakouský zoolog Konrad Lorenz, pozdější nositel Nobelovy ceny, soubor rysů, které podle něj v lidech automaticky spouštějí touhu pečovat. Nazval ho Kindchenschema, dětské schéma. Patří do něj velká hlava v poměru k tělu, vysoké a vyklenuté čelo, velké oči posazené nízko v obličeji, malý nos, baculaté tváře, krátké a silné končetiny a nemotorný pohyb.
Lorenz si všiml, že tyhle rysy nemají jen lidská miminka. Má je kotě, štěně, mládě kachny i plyšová hračka. Podobné rysy mohou působit i napříč druhy; síla reakce se mezi lidmi a situacemi liší.
Krásně to v roce 1979 ukázal americký paleontolog Stephen Jay Gould v eseji s názvem Biologická pocta Mickey Mouseovi. Gould si vzal kresby slavné myši z různých desetiletí a změřil je. Mickey, který byl na konci 20. let poměrně zlomyslná a hubená postavička, postupně dostával větší hlavu, větší oči a kratší čenich. Jak se stával sympatičtějším a hodnějším hrdinou, kreslíři ho bez jakéhokoli vědeckého plánu posunuli k proporcím batolete.
Podobný vývoj prošli i plyšoví medvídci. Britští vědci Robert Hinde a Les Barden v 80. letech zjistili, že medvědi v průběhu 20. století dostávali vyšší čela a kratší čenichy, protože lidé kupovali hlavně ty roztomilejší. Jejich studie ovšem stála jen na patnácti medvídcích. Tým francouzských kognitivních vědců kolem Edgara Dubourga proto v roce 2025 celou věc zopakoval pořádně: prošel 250 medvídků od osmi velkých výrobců z let 1900 až 1980. Výsledek je zajímavě poloviční. Čela medvídků se opravdu postupně zvyšovala, ale hlavy se nezakulatily a oči nezvětšily. Roztomilost tedy působí, jen ne tak přímočaře, jak se dlouho tradovalo.

Rychlá reakce na dětské tváře
Co se v nás děje, když se podíváme na kotě, zkoumá dlouhá léta neurovědec Morten Kringelbach z univerzit v Oxfordu a dánském Aarhusu. Jeho tým v roce 2008 sledoval mozkovou aktivitu dospělých pomocí magnetoencefalografie, přístroje, který zachytí změny v mozku s přesností na tisíciny sekundy. Lidé se dívali na tváře miminek a dospělých.
U dětských tváří se zhruba 130 milisekund po zobrazení rozsvítila takzvaná mediální orbitofrontální kůra, oblast spojená s emocemi a odměnou. U tváří dospělých nic podobného nenastalo. „Upoutají naši pozornost tak rychle, že si toho ještě ani nejsme vědomi,“ popisuje Kringelbach. Mozek si tedy udělá názor dřív, než stihneme pomyslet slovo „ňuňu“.
Jinou metodou související reakce zkoumala o rok později německá psycholožka Melanie Glocker se spolupracovníky. V magnetické rezonanci ukázala šestnácti bezdětným ženám fotky miminek, jejichž tváře počítačově upravila: některým přidala rysy dětského schématu, jiným ubrala. Čím víc dětských rysů obličej měl, tím silněji reagovalo nucleus accumbens. Je to klíčová součást mozkového systému odměny, stejného, který se aktivuje u dobrého jídla, sexu nebo drog. Ženy přitom ty děti vůbec neznaly, takže nešlo o mateřskou lásku k vlastnímu potomkovi. Šlo o automatickou reakci na tvar obličeje.
A teď to podstatné pro majitele zvířat: v některých uváděných hodnoceních vedou štěňata, těsně za nimi jsou koťata a teprve potom lidská miminka. Dospělí psi skončili dokonce o kousek výš než děti. „Psi a kočky byli v podstatě vyšlechtěni tak, aby vypadali jako miminka,“ říká Kringelbach. Dodává, že zvířata to nedělají vědomě ani záměrně. Prostě ti, kteří se lidem líbili víc, měli víc potomků.

Tříleté děti to vědí taky
Je reakce na roztomilost naučená, nebo vrozená? Tým Marty Borgi z italského Národního institutu zdraví a Kerstin Meints z britské Univerzity v Lincolnu to v roce 2014 zkusil zjistit u dětí ve věku tři až šest let. Ukazovali jim fotky lidí, psů a koček, opět počítačově upravené tak, aby měly víc nebo méně dětských rysů. Sledovali přitom, kam se děti dívají.
Už tříleté děti hodnotily jako roztomilejší ty tváře, které měly víc dětských rysů, a déle se na ně dívaly, a to u lidí i u zvířat. Štěňata a koťata přitom předškoláci označili za roztomilejší než lidská miminka. Smysl pro roztomilost se tedy objevuje velmi brzy a není vázaný jen na náš vlastní druh.
Psí oči, které vyrobil člověk
Psi ale nespoléhají jen na velkou hlavu a kulaté oči. Britská psycholožka Juliane Kaminski z Univerzity v Portsmouthu a její kolegové v roce 2019 v prestižním časopise PNAS popsali objev, který obletěl svět. Při pitvách psích a vlčích hlav našli u psů drobný sval nad okem, který zvedá vnitřní koutek obočí. U vlků chyběl nebo byl jen naznačený.
Právě tenhle sval dělá ten slavný psí pohled. Oči působí větší, kulatější a víc dětsky a výraz připomíná člověka, který je smutný. Psi tento pohyb dělají mnohem častěji a intenzivněji než vlci. Podle autorů jde o výsledek výběru: lidé po tisíce let upřednostňovali psy s výraznějším obočím, protože v nich ten pohled probouzel touhu pečovat. Jedinou výjimkou mezi zkoumanými psy byl sibiřský husky, jedno z nejstarších plemen.
Že to funguje i v praxi, ukázala už v roce 2013 Bridget Waller se spolupracovníky. Natáčeli psy v útulcích a pak sledovali, jak dlouho na nového majitele čekají. Psi, kteří častěji zvedali vnitřní koutek obočí, si lidé odváděli rychleji. Autoři ale poctivě přiznali i druhé vysvětlení: lidé možná nereagovali na dětský vzhled, ale na to, že pes vypadal smutně.

Kočky na to šly přes ucho
Kočky mají vlastní trik a ten je zvukový. Britská etoložka Karen McComb ze Sussexské univerzity v roce 2009 zkoumala, čím kočky ráno budí své majitele. Nahrála předení deseti koček ve dvou situacích: když jen tak spokojeně ležely a když se dožadovaly jídla. Nahrávky pustila padesáti lidem, kteří kočku měli i neměli.
Téměř všichni označili „žebravé“ předení za naléhavější a méně příjemné, i když nevěděli, o jakou situaci jde. Analýza ukázala proč: kočky do předení vkládají vysoký tón, podobný mňoukání, který se svou frekvencí blíží pláči lidského kojence. Když vědci tenhle tón z nahrávky počítačově odstranili, naléhavost zmizela. McComb se domnívá, že kočky ho mají v předení přirozeně, ale u lidí se naučí ho přehánět, protože funguje. Zajímavé bylo, že kočky tímhle způsobem předly jen v soukromí. Když přišel cizí člověk, zmlkly, takže nahrávky museli pořizovat sami majitelé.
Kringelbach ostatně zdůrazňuje, že roztomilost není jen záležitostí očí. Systém odměny v mozku dokážou rozsvítit i zvuky, například dětský smích, nebo vůně, jako je ta z temene miminka.

Proč máme chuť je zmáčknout
Možná to znáte: díváte se na kotě a máte chuť ho sevřít tak pevně, až se to zdá skoro nebezpečné. Psychologové tomu říkají roztomilá agrese. Neurovědkyně Katherine Stavropoulos z Kalifornské univerzity v Riverside a její doktorandka Laura Alba v roce 2018 změřily, co se při tom děje v hlavě. Padesáti čtyřem dobrovolníkům nasadily čepičky s elektrodami a ukazovaly jim fotky roztomilých i méně roztomilých zvířat a dětí.
Čím silnější roztomilou agresi lidé popisovali, tím víc u nich pracoval systém odměny. Stavropoulos to vysvětluje jako pojistku. Pozitivní emoce je tak silná, že by nás mohla úplně ochromit, a mozek ji proto vyvažuje opačnou reakcí, aby nás „vrátil zpátky na zem“. Člověk, který se rozplývá blahem, by se totiž o mládě nedokázal postarat. „Lidé, kteří to cítí, nemají sebemenší touhu ublížit,“ zdůrazňuje vědkyně.

Roztomilost nás dělá pečlivějšími
Roztomilost na nás má i překvapivě praktický účinek. Japonský psycholog Hiroši Nittono z Hirošimské univerzity v roce 2012 otestoval celkem 132 studentů ve třech experimentech. V jednom z nich nechal účastníky hrát hru Operace, v níž se pinzetou vytahují drobné předměty z otvorů tak, aby se nedotkly okraje, a mezi pokusy jim ukazoval fotky.
Kdo se díval na štěňata a koťata, zlepšil se v průměru o 44 procent. Kdo viděl dospělé psy a kočky, jen o 12 procent. Podobný efekt se objevil i u úlohy, kde se hledala čísla v tabulce, kdežto fotky lákavého jídla nepomohly vůbec. Nittono to vysvětluje tím, že roztomilé věci nás nutí zpomalit a dávat pozor, tedy chovat se tak, jak se chováme k něčemu malému a křehkému. Výsledek krátkého laboratorního úkolu ale sám neprokazuje vyšší pracovní produktivitu.
Když roztomilost začne škodit
Celý příběh má ale i temnou stránku. Lidé si v honbě za co nejdětštějším vzhledem vyšlechtili plemena, která na to doplácejí zdravím. Mopsové, francouzští buldočci a perské či exotické kočky mají extrémně zkrácenou lebku, tedy přesně ten plochý obličej s velkýma očima, který náš mozek vyhodnotí jako dětský.
Výzkum Edinburské univerzity z roku 2016 ukázal, že plochoobličejové kočky mají častěji problémy s dýcháním po námaze i ve spánku. U psů veterináři mluví o krizi, protože brachycefaličtí psi trpí dušností, přehříváním a poruchami spánku a žijí kratší dobu. Přesto poptávka neklesá. Veterinární epidemioložka Rowena Packer z Královské veterinární koleje v Londýně se spolupracovníky v roce 2024 vyhodnotila průzkum mezi více než dvěma tisíci britských majitelů psů. Z těch, kteří mají psa s extrémně plochým obličejem, uvedlo 13,7 procenta, tedy zhruba každý sedmý, že je od koupě takového psa nedokáže odradit vůbec nic. Třetina z nich navíc věřila, že plochý obličej psovi život nezkracuje.
Mechanismus, který nám kdysi pomáhal postarat se o bezbranná mláďata, tak dnes v rukou chovatelů dokáže zvířatům ublížit. A to je možná nejdůležitější poučení z celé vědy o roztomilosti. Když se díváme na štěně nebo kotě a cítíme to známé zahřátí u srdce, nejde o náhodu ani o slabost. Rychlé mozkové reakce popsané u lidských dětských tváří jsou jen jednou částí složitého obrazu. Vědět, jak funguje, nám pomůže rozhodovat se o zvířatech hlavou, nejen srdcem.
Při rozhodování o společném životě pomůže vedle prvního dojmu také náš průvodce péčí o štěně.
Použité zdroje a užitečné odkazy
-
Chersini, Hall a Wynne: Dog Pups’ Attractiveness to Humans Peaks at Weaning Age, plný text studie
-
Today: Puppies reach peak cuteness at 8 weeks old, according to study
-
Live Science: Here's When Puppies Are Most Adorable, According to Science
-
Glocker a kol. (2009): Baby schema modulates the brain reward system in nulliparous women, PNAS
-
University of Oxford: How cute things hijack our brains and drive behaviour
-
BBC Science Focus: Why your brain thinks this puppy is undoubtedly cuter than a baby
-
Kaminski a kol. (2019): Evolution of facial muscle anatomy in dogs, PNAS
-
Sci.News: Dogs Evolved New Muscles around Eyes to Better Communicate with Humans
-
Waller a kol. (2013): Paedomorphic facial expressions give dogs a selective advantage, PLoS ONE
-
National Geographic: Cats manipulate their owners with a cry embedded in a purr
-
Neuroscience News: So cute you could crush it? The neuroscience of "cute aggression"
-
Smithsonian Magazine: Why Do We Want to Squish and Squeeze Things That Are Cute?
-
Medical Xpress: 'Kawaii' power sharpens worker focus, says Japanese study
-
University of Edinburgh: Cat study finds flat faced breeds may suffer breathing problems
-
Packer, Wade, Neufuss a kol. (2024), Pets (MDPI): průzkum mezi 2 006 britskými majiteli psů
-
Vet Times: Study highlights 'widespread normalisation' of brachycephaly
Nejnovější články

Některé žáby si do těla vyrobí nemrznoucí směs z cukru
Skokan lesní z Aljašky přežívá zimu i poté, co mu část tělesné vody zmrzne a srdce i dýchání se na čas zastaví. Při ochlazení zvýší...
Daniel Hanuš ·

Čínský chocholatý pes vyhrává soutěže o nejošklivějšího psa světa
Čínští chocholatí psi a jejich kříženci patří k výrazným vítězům kalifornské soutěže o nejošklivějšího psa. Holá kůže a chybějící zuby...
Daniel Hanuš ·

Klíšťata nespí celou zimu. Stačí jim pět stupňů
Klíšťata mohou být aktivní i v zimě, zejména za mírnějšího počasí, ale jejich aktivita závisí na druhu, místě a mikroklimatu. Švédská...
Daniel Hanuš ·

Puli a komondor mají srst v provazcích jako dredy
Puli a komondor zaujmou srstí rozdělenou do dlouhých provazců. Štěňata se s nimi nerodí: vznikají postupně, když se krycí chlupy...
Daniel Hanuš ·

Péče o filodendron v zimě: světlo, voda a teplota
Filodendron srdčitý v zimě obvykle potřebuje hlavně dost světla, opatrnější zálivku a ochranu před studeným sklem či průvanem. Čísla z...
Daniel Hanuš ·

Proč ryby v akváriu dýchají rychle
Ryby rychle kmitají žábrami nebo se drží u hladiny? Nejdřív zkontrolujte vodu a chod techniky. Příčinou může být nedostatek kyslíku...
Daniel Hanuš ·

Pěnkava jikavec přilétá na zimu ze severu. Někdy po milionech
V lednu 2021 pozorovatelé u slovenských Krompach odhadli, že do nocoviště přilétlo přes milion pěnkav jikavců. Taková hejna nejsou...
Daniel Hanuš ·

Jak spočítat, kolik sena na zimu potřebujete
Kolik sena objednat na zimu? Začněte hmotností zvířete, dobou bez pastvy, kvalitou a obsahem sušiny v konkrétním seně. Pak připočtěte...
Daniel Hanuš ·

Potkan si ocasem reguluje teplotu těla
Potkaní ocas pomáhá tělu odvádět i zadržovat teplo. V laboratorních pokusech vědci měřili, jak se mění jeho povrchová teplota při...
Daniel Hanuš ·

Proč stará kočka přestane chodit do bedýnky
Rentgenová studie sta koček starších dvanácti let našla u 90 z nich degenerativní změny kloubů, přestože zdravotní záznamy artritidu...
Daniel Hanuš ·

Proč se včelaři na jaře bojí, kolik včelstev přežilo
Na jaře 2025 vykázal český monitoring COLOSS zimní ztráty 26,3 procenta; přepočet na celou republiku odhadl přes 160 tisíc uhynulých...
Daniel Hanuš ·

Proč se kočka lekne, když ji probudíte
Kočka, kterou někdo nečekaně pohladí ve spánku, může sebou trhnout, vyskočit nebo zasyčet. Přímých studií běžného leknutí u domácích...
Daniel Hanuš ·

Jak v zimě pěstovat bazalku na parapetu
Bazalka ze supermarketu může v zimě strádat kvůli nedostatku světla, chladu u okna nebo příliš mokré zemině. U některých květináčů potíže...
Daniel Hanuš ·

Kočka pohřbená s člověkem na Kypru je stará 9 500 let
Na Kypru vědci našli asi 9 500 let staré pohřebiště člověka a kočky. Zvíře, kterému bylo zhruba osm měsíců, leželo ve vlastní jamce...
Daniel Hanuš ·

Osli nejsou tvrdohlaví. Jen se na rozdíl od koní nebojí zastavit a přemýšlet
Francouzští vědci porovnali 242 ročních oslů a 924 tažných koní v testech s neznámými předměty, povrchem i zvuky. Osli méně často...
Daniel Hanuš ·

Jak naučit psa plazit se
Pes za pamlskem udělá první krok a hned vstane. Při učení plazení je to běžné: odměnu je potřeba nabídnout za mnohem menší pohyb. Pomohou...
Daniel Hanuš ·

Smutek po zvířeti může být stejně silný jako po člověku
Po smrti psa nebo kočky nezmizí jen blízký společník, ale i každodenní rituály. Okolí přitom někdy bolest zlehčuje. Výzkum z roku 2026...
Daniel Hanuš ·

Piraně nesežerou krávu za pár minut. Jsou to bázlivé ryby
Theodore Roosevelt v roce 1914 označil piraně za mimořádně zuřivé ryby a jeho popis pomohl živit legendu o krávě obrané na kost. Jeho...
Daniel Hanuš ·

Mají psi zimní splín? Co víme o psech a krátkých dnech
V zimě váš pes víc spí a do procházek se mu nechce. Může za to méně světla, změna režimu, ale také zdravotní problém. Výzkumy popisují...
Daniel Hanuš ·

Ropušník rohatý stříká krev z očí
Ropušník rohatý umí proti některým šelmám vystříknout krev z okolí očí. Není to náhodné poranění, ale neobvyklá obrana. Pokusy ukazují...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Co vás na štěňatech a koťatech nejvíc přitahuje? Mění se váš dojem, když poznáte jejich povahu?