Los v Česku: zvíře, které se k nám vrací samo

Los Emil se v květnu 2026 naposledy prokazatelně objevil v Bavorsku, zhruba 30 kilometrů od Mnichova. Od té doby jeho osud není potvrzený; GPS vysílač přestal fungovat a Správa NP Šumava po něm aktivně nepátrá. Jeho příběh zároveň připomněl, jak malé jsou české losí skupiny.
Výzkum 771 záznamů z let 1958–2019 popisuje pozorování v přeshraniční oblasti, nikoli 771 různých losů. Studie odhadovala tehdejší malou populaci a rizika pro ni; tato historická data nelze vydávat za aktuální sčítání v roce 2026. Další chráněné druhy v Česku představuje článek o zvířatech chráněných zákonem.
Obsah článku
Galerie fotek: Los v Česku
Foto: Charles J. Sharp · Wikimedia Commons · CC BY-SA 4.0
Foto: Charles J. Sharp · Wikimedia Commons · CC BY-SA 4.0
1 / 3
Čtyři století ticha
Los evropský je největší jelenovitý savec na světě. Dospělý býk váží až 450 kilogramů a v kohoutku měří přes dva metry. Ve střední Evropě byl doma odjakživa, jenže člověk ho vylovil. Poslední známý los v Čechách padl v roce 1570 v revíru Děčínský Sněžník. Arcivévoda Ferdinand Tyrolský se ještě v polovině 16. století pokoušel losy vysadit na Křivoklátsku, bez úspěchu. Pak bylo skoro čtyři sta let ticho.
Zlom přišel v roce 1957. U Litoměřic se objevil mladý býk, který tu zůstal celou zimu. Přišel z Polska, kde se losí populace po válce začala vzpamatovávat. Příběh to nemá šťastný: o rok později ho zastřelili v podhůří Krušných hor. Ale dveře se otevřely.
Za ním přicházeli další, v několika vlnách. Nejdřív hlavně mladí samci, kteří se zdrželi krátce a zase zmizeli. Postupně přibývaly i samice a zvířata zůstávala déle. V roce 1973 se na Jindřichohradecku narodilo první losí tele na českém území po staletích. Do roku 1987 jich tam napočítali 23. Odhady z roku 1980 mluví o 30 až 50 losech v celé republice. Malé skupinky se usadily u Nymburka, Tábora i Bechyně.
Česko tak zažilo něco, co ochranáři jinde draze platí: návrat velkého savce bez jediného vypuštěného kusu. Žádné odchovy, žádné převozy. Stačilo, že ho tu přestali střílet a že cesta z Polska byla průchodná.

Co ukázalo 771 záznamů
Jak se tomu návratu dařilo dál, zmapoval tým vedený Tomášem Janíkem z Univerzity Karlovy spolu s kolegy z Německa a Rakouska. V roce 2021 publikovali v odborném časopise Ecology and Evolution studii, pro kterou dali dohromady všechny dostupné záznamy o losech z pohraničí Česka, Rakouska a Bavorska od roku 1958 do roku 2019. Celkem 771 záznamů o pozorováních, stopách a uhynulých zvířatech. Nejde o počet jedinečných losů; opakované záznamy mohou zachycovat tytéž jedince.
Křivka nejdřív rostla. Vrcholy přišly v devadesátých letech a kolem roku 2010. Pak, zhruba od roku 2013, se záznamy začaly prudce ztrácet. Z historických dat a modelů autoři odhadovali pro sledovanou oblast tehdy méně než dvacet jedinců a další pokles. Jde o odhad vztahující se k datům nejpozději do roku 2019, nikoli o sčítání nebo potvrzený počet losů v roce 2026. Mikropopulace u Nymburka, Tábora a Bechyně zanikly úplně, těžiště se přesunulo z Třeboňska na pravý břeh Lipna.
Zajímavé je, co studie jako příčinu nenašla. Prostředí losům nechybí. Model vhodných stanovišť ukázal zhruba 2 000 kilometrů čtverečních vhodné krajiny v oblasti Šumavy a Bavorského lesa, dalších 900 v Novohradských horách a 500 na Třeboňsku. Losi mají rádi mokřady, listnaté lesy, podmáčené louky a polohy nad 700 metrů. To všechno tu je.
Problém je jinde. Z 27 zdokumentovaných úmrtí jich 13 způsobila srážka s autem, tři legální odstřel a jedno pytláctví, u deseti se příčinu nepodařilo zjistit. Překvapivé je, že jedenáct z třinácti střetů se nestalo na dálnicích, ale na menších silnicích, kde řidiči s ničím tak velkým nepočítají. Lidé podle studie stojí za téměř dvěma třetinami úmrtí, u kterých je příčina známá.

Zavřené dveře
Hlavní potíž je ale v tom, co se neděje: z Polska už skoro nikdo nepřichází. Šumavští losi žijí asi tři sta kilometrů od zdrojové populace a mezi nimi vedou polská dálnice A4 a česká D1. Podle Janíkova týmu tyto stavby výrazně omezily migraci i výměnu genů. Malá izolovaná skupina zvířat, která se mezi sebou příbuzensky kříží, je přitom přesně ten typ populace, který jednoho dne prostě vymizí, aniž by někdo dokázal ukázat na jedinou příčinu.
Bez přísunu nových zvířat z okolí podle ochránců přírody nemá populace šanci se obnovit. Česká televize loni situaci popsala výmluvným titulkem: los z Česka mizí už podruhé. Zoolog Správy CHKO Třeboňsko Jiří Neudert tehdy uvedl, že poslední věrohodný doklad losa z Třeboňska je srážka u Českých Velenic z roku 2019. Jiří Bureš z jihočeské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny dodal, že tudy dnes losi jen občas procházejí. V době citovaných vyjádření odhadovala Správa NP Šumava počet losů na Lipensku přibližně na 10 až 20 kusů. Systematické sčítání této skupiny neprobíhalo a údaj není aktuálním ověřeným počtem; zoologové hledají stopy, okus, trus a vyležená místa.
Paradoxní je, že za hranicemi to vypadá úplně opačně. Polsko na začátku tisíciletí po letech nadměrného lovu vyhlásilo v roce 2001 moratorium na odstřel losů a populace vystřelila vzhůru. Polská statistika z jara 2025 uvádí kolem 45 tisíc losů, ochranářské organizace počítají opatrněji s 30 až 40 tisíci. V každém případě jde o desítky tisíc zvířat a rolníci si stěžují na škody v polích. Polský ministr zemědělství Stefan Krajewski v roce 2025 veřejně volal po konci moratoria, ministerstvo klimatu a životního prostředí ale v dubnu 2026 odpovědělo, že lov obnovovat neplánuje.
Tlak na západ je přitom vidět. Do severovýchodního Německa každoročně zabloudí deset až patnáct losů, většina se sice vrátí, ale v celém Německu jich dnes žije odhadem patnáct až dvacet. Nejvíc je láká Braniborsko s rozsáhlými lesy a mokřady. V květnu 2024 přešel los z polských Sovích hor až na Trutnovsko a správci Krkonošského národního parku ho zaznamenali u Žacléře. A pak Emil, který prošel republiku napříč od Opavy po Břeclav. Losi z Polska tedy pořád vyrážejí na cestu. Jen málokterý dojde až tam, kde by na něj čekala samice.

Proč to není jen o jednom zvířeti
Kolem Emila vznikla skupina na Facebooku s téměř třiceti tisíci členy a letos v květnu šel do kin dokumentární film Amoosed: losí odysea režisérky Hany Novákové. Národní park mezitím nechal zjistit, co si o losech myslí lidé. Výsledek je jednoznačnější, než by se dalo čekat: 54 procent místních obyvatel a 52 procent návštěvníků by podpořilo posílení losí populace. Ze starostů obcí v parku nebyl proti nikdo. A to průzkum proběhl ještě předtím, než se z Emila stala celebrita.
Posílení populace přitom není jen hezká myšlenka. Janíkova studie ho výslovně zmiňuje jako možnost, protože populace je tak malá, že čekat na zbloudilé samce z Polska nemusí stačit. Vedle toho autoři doporučují věci méně romantické, ale možná důležitější: varovné značky a opatření proti střetům na rizikových silnicích, zelené mosty a průchody na migračních trasách, přeshraniční spolupráci s Rakouskem a Bavorskem a konečně systematický monitoring, který by říkal, kolik losů tu doopravdy žije a jestli se množí. Spolek Česká krajina navrhoval dopravní značku Pozor los už v roce 2015.
Debata o Rakousku je složitější, než se často tvrdí. V Horním Rakousku má los celoroční dobu hájení a zastřelit ho lze jen na zvláštní povolení. I proto Emila v září nikdo nezastřelil, ale uspal a odvezl. Pro zvíře, které nezná hranice, ale znamená každá země s jinými pravidly další riziko navíc. Šumavská populace žije doslova na čáře mezi třemi státy.

Co rozhodne
Odpověď na otázku, jestli budou v Česku losi za dvacet let, tedy nezávisí na tom, jestli se sem chtějí vrátit. To už dokázali. Od roku 1957 sem chodí sami, z vlastní vůle, přes pole, řeky i předměstí. Polsko jich má víc než kdykoli za poslední století a tlak na západ poroste.
Rozhodne to, jestli jim krajina dovolí dojít až k cíli a pak v ní přežít. Jestli se mezi Polskem a jižními Čechami dá projít bez dálnice, přes kterou se nedostanou. Jestli řidič na okresce u Lipna v listopadovém šeru zpomalí. A jestli se lidé shodnou na tom, že malé skupině posledních losů trochu pomohou.
Emil tu otázku shrnul lépe než jakákoli studie. Dostal se z Polska až do srdce Evropy, lidé ho převezli přesně tam, kde ho potřebovali, a on šel dál, protože tam nikoho svého nenašel. Mluvčí parku Jan Dvořák připouští, že mohl prostě pokračovat v putování za partnerkou, protože dospělí býci dokážou ujít obrovské vzdálenosti a dlouho se lidem vyhýbat. Je možné, že zamířil do Bavorska, ale jeho další osud není potvrzený. Na Šumavě by na něj čekalo jen pár samic, o kterých nikdo přesně neví, kolik jich vlastně je.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Janík T. a kol. (2021): The declining occurrence of moose (Alces alces) at the southernmost edge of its range raise conservation concerns, Ecology and Evolution
- Radio Prague International: New study highlights declining elk numbers in Czechia (2021)
- ČT24: Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí (2025)
- ČT24: Putování losa Emila sleduje celé Česko
- Národní park Šumava: Los evropský
- Česká krajina: Los evropský (Alces alces)
- Ekolist.cz: Správa šumavského parku: Los Emil může posílit genetiku losí populace u Lipna (2025)
- Ekolist.cz: Los, patrně Emil, se v posledních dnech pohyboval po Dolním Bavorsku (2026)
- Ekolist.cz: Chtějí lidé medvěda nebo zubra na Šumavě? (2026)
- Blesk.cz: Los Emil záhadně zmizel (31. 10. 2026)
- Šumava.eu: Emil spatřen na Šumavě (březen 2026)
- Wikipedie: Emil (los)
- Centrum.cz: Los Emil poblaznil Česko. Do kin míří film (2026)
- Euronews: Moose were hunted to extinction in Germany. Now they're returning (2026)
- Novinky.cz: Los se objevil na Trutnovsku (2024)
- Ekoetos: Łoś na celowniku. Czy to koniec moratorium na odstrzał łosi?
- Ekoordynacja: Łoś
- Salzburg24: Elch Emil soll in Oberösterreich betäubt und nach Tschechien gebracht werden (2025)
Nejnovější články

Shetlandský pony je silnější, než vypadá. Utáhne náklad těžší, než je sám
Shetlandský pony vypadá jako malý huňatý společník, ale jeho předkové tahali v dolech těžké vozíky s uhlím. Náklad mohl vážit víc než...
Daniel Hanuš ·

Proč plazi potřebují teplé i studené místo v teráriu
Plazi si tělesnou teplotu upravují přesunem mezi teplejšími a chladnějšími místy. Proto by terárium nemělo mít všude stejnou teplotu...
Daniel Hanuš ·

Smí králík jíst meloun?
Králík může dostat malý kousek melounu jako občasný pamlsek, ne jako běžnou součást jídelníčku. Dužina obsahuje hodně vody a cukru...
Daniel Hanuš ·

Proč kůl u mladého stromu nemá být moc vysoký
Mladý strom se má po výsadbě ujmout, ne zůstat pevně přivázaný pod korunou. Vysoký a těsný úvazek může omezit přirozené zesilování kmene...
Daniel Hanuš ·

Kočky mají raději lidi, kteří je nechají přijít samy
Když se kočka přiblíží k člověku, který ji nevolá ani se jí nedotýká, může to vypadat, jako by si vybírala právě toho, kdo ji nemá rád...
Daniel Hanuš ·

Jak kočku zabalit do ručníku u veterináře
Při ošetření může ručník některým kočkám nabídnout úkryt a omezit jejich pohyb. Jiné však zabalení stresuje, takže nejde o zaručený...
Daniel Hanuš ·

Kolik koček je v jedné domácnosti už moc
Jedna kočka navíc může soužití změnit, ale žádný vědecký limit neplatí pro všechny domácnosti. Studie sledují napětí, zdraví i to, zda...
Daniel Hanuš ·

Některé žáby si do těla vyrobí nemrznoucí směs z cukru
Skokan lesní z Aljašky přežívá zimu i poté, co mu část tělesné vody zmrzne a srdce i dýchání se na čas zastaví. Při ochlazení zvýší...
Daniel Hanuš ·

Čínský chocholatý pes vyhrává soutěže o nejošklivějšího psa světa
Čínští chocholatí psi a jejich kříženci patří k výrazným vítězům kalifornské soutěže o nejošklivějšího psa. Holá kůže a chybějící zuby...
Daniel Hanuš ·

Klíšťata nespí celou zimu. Stačí jim pět stupňů
Klíšťata mohou být aktivní i v zimě, zejména za mírnějšího počasí, ale jejich aktivita závisí na druhu, místě a mikroklimatu. Švédská...
Daniel Hanuš ·

Puli a komondor mají srst v provazcích jako dredy
Puli a komondor zaujmou srstí rozdělenou do dlouhých provazců. Štěňata se s nimi nerodí: vznikají postupně, když se krycí chlupy...
Daniel Hanuš ·

Péče o filodendron v zimě: světlo, voda a teplota
Filodendron srdčitý v zimě obvykle potřebuje hlavně dost světla, opatrnější zálivku a ochranu před studeným sklem či průvanem. Čísla z...
Daniel Hanuš ·

Proč ryby v akváriu dýchají rychle
Ryby rychle kmitají žábrami nebo se drží u hladiny? Nejdřív zkontrolujte vodu a chod techniky. Příčinou může být nedostatek kyslíku...
Daniel Hanuš ·

Pěnkava jikavec přilétá na zimu ze severu. Někdy po milionech
V lednu 2021 pozorovatelé u slovenských Krompach odhadli, že do nocoviště přilétlo přes milion pěnkav jikavců. Taková hejna nejsou...
Daniel Hanuš ·

Smích papouška kea je nakažlivý. Ostatní kea si začnou hrát
Papoušek kea při hře vydává charakteristické trylkování. V pokusu s volně žijícími ptáky po jeho přehrání přibylo hry i u jedinců, kteří...
Daniel Hanuš ·

Jak spočítat, kolik sena na zimu potřebujete
Kolik sena objednat na zimu? Začněte hmotností zvířete, dobou bez pastvy, kvalitou a obsahem sušiny v konkrétním seně. Pak připočtěte...
Daniel Hanuš ·

Potkan si ocasem reguluje teplotu těla
Potkaní ocas pomáhá tělu odvádět i zadržovat teplo. V laboratorních pokusech vědci měřili, jak se mění jeho povrchová teplota při...
Daniel Hanuš ·

Proč stará kočka přestane chodit do bedýnky
Rentgenová studie sta koček starších dvanácti let našla u 90 z nich degenerativní změny kloubů, přestože zdravotní záznamy artritidu...
Daniel Hanuš ·

Proč se včelaři na jaře bojí, kolik včelstev přežilo
Na jaře 2025 vykázal český monitoring COLOSS zimní ztráty 26,3 procenta; přepočet na celou republiku odhadl přes 160 tisíc uhynulých...
Daniel Hanuš ·

Proč se kočka lekne, když ji probudíte
Kočka, kterou někdo nečekaně pohladí ve spánku, může sebou trhnout, vyskočit nebo zasyčet. Přímých studií běžného leknutí u domácích...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Viděli jste někdy losa ve volné přírodě? Jak jste setkání prožili a jak se zvíře chovalo?