Proč kůl u mladého stromu nemá být moc vysoký

Mladý strom se má po výsadbě ujmout, ne zůstat pevně přivázaný pod korunou. Vysoký a těsný úvazek může omezit přirozené zesilování kmene. Opora má především stabilizovat kořeny; její výšku, vůli a dobu ponechání je potřeba přizpůsobit konkrétnímu stromu.
Ne každý nově vysazený strom potřebuje stejnou oporu a některý ji nepotřebuje vůbec. Rozhoduje stabilita balu, síla kmene i vítr na stanovišti. Kůl nemá strom znehybnit od země po korunu ani se stát trvalou součástí výsadby.
Obsah článku
Galerie fotek: Proč kůl u mladého stromu nemá být moc vysoký
1 / 3
Strom, který potřebuje cítit vítr
Pokus z Davisu vedli dva zahradníci, P. Landreth Neel a Richard Harris. Koupili v místním zahradnictví osm párů stejně velkých ambrovníků a zasadili je do květináčů ve skleníku. Jeden strom z každé dvojice každé ráno 30 vteřin rázně protřepali, druhý nechali být. Po 27 dnech přirostly natřásané stromky jen zhruba o pětinu toho co kontrolní, měly méně postranních větví a zato silnější a pevnější kmínky. Šest z osmi natřásaných stromů navíc během tří týdnů zakončilo letošní růst vrcholovým pupenem, z kontrolních ani jeden. Výsledky otiskl časopis Science a psal o nich i týdeník Time.
Harris a Neel tím ukázali na laboratorním stole něco, čeho si lidé všímali odpradávna. Už řecký filozof Theofrastos kolem roku 300 před naším letopočtem popisoval, že stromy na větrných místech jsou nízké a sukovité, kdežto v závětří lesa rostou rovné a štíhlé. Stromy na okraji lesa mají silné, dole rozšířené kmeny. Ty uvnitř jsou vysoké a tenké, a když okrajový pás někdo vykácí, vítr je snadno povalí.
O dva roky později dal americký botanik M. J. Jaffe tomuto jevu jméno: tigmomorfogeneze, z řeckého slova pro dotek. Rostliny, které se ohýbají ve větru, o které se otírají zvířata nebo které tíží sníh, přestávají tolik růst do výšky a začnou víc tloustnout. Přehledová studie z roku 2015 v časopise Frontiers in Plant Science to shrnuje jako nejspolehlivější efekt celé oblasti: z ohýbané rostliny vyroste nižší jedinec s tlustším a tužším stonkem. Americký fyziolog stromů Frank Telewski k tomu dodává, že ohýbané stromy posílají víc zdrojů do kořenů, a uvádí, že stromky ohýbané dvacetkrát denně byly odolnější vůči větru než ty v klidu.
Pro zahradníka z toho plyne jednoduchá věc. Přiměřený pohyb kmene podporuje adaptivní růst. Silný vítr však může uvolnit nezakořeněný bal, proto je cílem odlišit žádoucí ohyb kmene od pohybu kořenů.

Co se stane se stromem na krátkém vodítku
Pevně a vysoko uvázaný kmínek se nemůže ohýbat. Pevné uchycení omezuje namáhání části kmene, což může snížit její přírůst do tloušťky. Že to tak opravdu funguje, ukázala řada pokusů. Harris s Hamiltonem v roce 1969, tým A. T. Leisera v roce 1972 a další autoři v sedmdesátých a osmdesátých letech došli ke stejnému výsledku: přivázané stromy rostou rychleji do výšky, ale jejich kmen méně přibírá na tloušťce a méně se směrem k zemi rozšiřuje. Arboristé tomu rozšíření říkají sbíhavost kmene a je to přesně ta vlastnost, díky které strom ve větru stojí. Kmen, který je dole stejně tenký jako nahoře, se chová jako tyčka, ne jako stožár s pevnou patkou.
Názorně to popisuje i pokus, o kterém píše poradenská služba Kalifornské univerzity v okrese Ventura. Mladé stromy rozdělili do tří skupin. Přivázané ke kůlu byly nakonec nejvyšší a nejslabší, s nejtenčím kmenem. Volně stojící byly uprostřed. A ty, se kterými někdo každý den chvíli kýval sem a tam, byly nejnižší, ale měly nejsilnější kmen.
Linda Chalker-Scottová, zahradnická specialistka z Washingtonské státní univerzity, která se léta věnuje vyvracení zahradnických mýtů, zařadila pevné kůlování přímo mezi ně. Za tři nejčastější chyby považuje kůl příliš vysoko, úvazek příliš těsně a oporu ponechanou příliš dlouho. Výsledkem je podle ní strom vyšší, ale s tenčím kmenem, který se bez pomoci neudrží.
Ještě ostřeji to ukázala studie Holbrooka a kolegů z roku 1989 na ambrovnících. Stromky, které byly přivázané a k tomu rostly převážně ve stínu, investovaly víc uhlíku do růstu do výšky. Některé z nich se už nikdy nenaučily stát samy.

Proč se strom láme právě nad úvazkem
Vysoký kůl má i čistě mechanický háček. Arboretum Holden v Ohiu ve své příručce upozorňuje, že když je kmen pevně držen vysoko a vítr cloumá jen korunou, veškeré namáhání se soustředí do jednoho místa těsně nad horním úvazkem. Tam se kmen při silném větru nejčastěji zlomí nebo trvale zdeformuje. Kmen pod úvazkem, který by jinak část síly pohltil prohnutím, je vyřazený ze hry.
K tomu přistupují drobnější, ale zrádné potíže. Kmínek se o kůl odírá a v ráně se může uchytit infekce. Úvazek, na který se zapomene, se během dvou tří sezón zařízne do tloustnoucího kmene a přiškrtí ho. Holdenská příručka zmiňuje i méně známý efekt: kůl na jedné straně kmen stíní, buňky na zastíněné straně se prodlužují víc a strom se od kůlu postupně odklání.

Jenže ne každý kůl škodí
Bylo by chybou udělat z toho závěr, že kůly patří do kontejneru na dřevo. Prostokořenná sazenice bez balu nebo nestabilní stromek ve větrném místě oporu často potřebují, aby je první vichřice nevyvrátila i s kořeny. Otázka nezní, jestli kůlovat, ale jak.
Odpověď dávají novější pokusy. Pavel Švihra, David Burger a Deborah Ellis z Kalifornie v roce 1994 vysadili 33 hrušní Pyrus calleryana do těžké jílovité půdy v Novatu a tři roky sledovali, jak rostou se třemi různými typy opory. Nejvíc ve spodní části kmene ztloustly a nejlépe sbíhavý kmen měly stromy u systému, který dovoloval koruně volně se kývat do všech stran. Klasické dvojité kůlování naopak v prvním roce hnalo stromy hlavně do výšky. Autoři z toho vyvodili, že dva kůly nejsou problém, pokud je strom uvázaný tak, aby se koruna mohla volně pohybovat.
Podobně dopadla studie Andrewa Alveyho, Erica Wisemana a Briana Kanea z Virginia Tech z roku 2009. Na 48 jasanech porovnávali kůlování, kotvení lanky a ukotvení samotného kořenového balu. Po sedmi měsících měly stromy u kůlů menší přírůstek tloušťky kmene než stromy ukotvené jinými způsoby a jejich kmen se dokonce stal méně sbíhavým. Zajímavé bylo i to, že při tahových zkouškách si ukotvené a neukotvené stromy vedly podobně. Nejistě stály hlavně dva kontrolní stromy, které měly řídký a nesouměrný bal.
A pokud kůl má něco udržet, záleží hlavně na tom, jak je zapuštěný a jak drží bal, ne na tom, jak vysoko sahá. Ryan Eckstein a Edward Gilman z Floridské univerzity v roce 2008 přetahovali navijákem 100 mladých dubů s různými systémy opory a některé levné kovové tyče podržely strom stejně málo jako žádná opora.

Jak vysoko tedy kůl dát
Pravidlo, které z výzkumu Richarda Harrise vzešlo a které dodnes doporučuje Kalifornská univerzita, se dá vyzkoušet během minuty a nepotřebuje metr.
Kmínek podepřete jednou rukou v jeho spodní části. Druhou rukou vrchol jen mírně vychylte a uvolněte, bez násilného ohýbání nebo pohybu balu. Pokud se vrátí zpátky do svislé polohy, posuňte ruku o kus níž a zkuste to znovu. Hledáte nejnižší místo, odkud se vrchol ještě sám narovná. Úvazek pak dejte asi 15 centimetrů nad tento bod. Kůl nemusí být vyšší, než je potřeba pro úvazek. U většiny stromků to vyjde ve spodní části kmene, hluboko pod korunou.
Totéž radí i české zdroje. Plakát Zásady výsadby stromů, který vydala Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu se sekcí péče o dřeviny, doporučuje nízké kotvení na tři kůly. Jeho výhodou je podle autorů přirozené namáhání stromu a s ním spojené přiměřené tloustnutí kmene, takzvaný adaptivní růst. Vysoké kotvení na jeden kůl vyhrazuje pro prostokořenné sazenice. České arboristické materiály také obecně doporučují kotvit ve spodní polovině kmene.
K výšce patří ještě tři zásady:
- Volně, ne napevno. Úvazek má být pružný, široký a měkký, třeba popruh nebo kousek hadice, ne drát ani provázek. Holdenská příručka radí nechat takovou vůli, aby se kmen mohl pohnout zhruba o pět centimetrů na každou stranu.
- Dva nebo tři kůly místo jednoho. Strom mezi nimi se neodírá o dřevo a kůly zároveň drží kořenový bal na místě, což je jejich hlavní úkol.
- Včas pryč. Americké univerzitní zdroje doporučují oporu odstranit zhruba po roce, nejpozději po druhé sezóně. Pokud je opora na místě déle než dva roky, schopnost stromu stát samostatně podle Holdenova arboreta klesá a roste riziko přiškrcení kmene. Úvazky kontrolujte pravidelně během růstu i po silném větru, aby se nezařezávaly a kmen se neodíral.
Pokud strom po odstranění kůlu sám nestojí, Kalifornská univerzita radí nepřivazovat ho hned znovu, ale nejdřív zjistit proč. Často je na vině slabý kořenový bal nebo strom, který ve školce vyrostl v hustém sponu, přivázaný a bez větru.
Mladý strom tedy potřebuje kůl hlavně proto, aby se mu nehýbaly kořeny v nové půdě. Koruna a kmen se hýbat mají. Vhodná pružná opora mu tento pohyb umožní. Další péči po výsadbě přibližuje pěstování ovocných stromů.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- TIME (1971): Science: The Shaken Trees
- Neel, P. L., Harris, R. W. (1971), Science: přehled publikací a abstrakt
- Jaffe, M. J. (1973): Thigmomorphogenesis, Planta
- Přehledová studie o tigmomorfogenezi (2015), Frontiers in Plant Science
- Telewski (2020), Frontiers in Forests and Global Change
- UConn Stormwise: Wind and Trees 101: To Touch a Tree
- Švihra, Burger, Ellis (1999): Effects of 3 Trunk Support Systems on Growth of Young Pyrus calleryana Trees, Arboriculture & Urban Forestry
- Alvey, Wiseman, Kane (2009): Efficacy of Conventional Tree Stabilization Systems and their Effect on Short-Term Tree Development, Arboriculture & Urban Forestry
- Eckstein, Gilman (2008): Evaluation of Landscape Tree Stabilization Systems, Arboriculture & Urban Forestry
- Journal of the American Society for Horticultural Science, studie o kůlování a sbíhavosti kmene
- UC IPM: Staking young trees
- UC Cooperative Extension Ventura County: Trees Made Stronger by Bending in the Wind
- Holden Arboretum: Landscape Bulletin #19, Staking
- Linda Chalker-Scott: The Myth of Staking (WSU Puyallup)
- SZKT: Zásady výsadby stromů (plakát)
- SZKT: Výsadba stromů
Nejnovější články

Rybáři chytají hlavně odvážné ryby. Ryby se tak stávají plašší
Jeden okounek pstruhový se v americkém jezírku chytil na udici šestnáctkrát za jediný rok, zatímco asi dvě stě ryb se za čtyři roky...
Daniel Hanuš ·

Proč plazi potřebují teplé i studené místo v teráriu
Plazi si tělesnou teplotu upravují přesunem mezi teplejšími a chladnějšími místy. Proto by terárium nemělo mít všude stejnou teplotu...
Daniel Hanuš ·

Gorila horská je jediný lidoop, jehož počet roste
V roce 1981 bylo v masivu Virunga napočítáno 242 horských goril. O několik desetiletí později odhadly tehdejší sčítání ve Virunze a...
Daniel Hanuš ·

Smí králík jíst meloun?
Králík může dostat malý kousek melounu jako občasný pamlsek, ne jako běžnou součást jídelníčku. Dužina obsahuje hodně vody a cukru...
Daniel Hanuš ·

Kočky mají raději lidi, kteří je nechají přijít samy
Když se kočka přiblíží k člověku, který ji nevolá ani se jí nedotýká, může to vypadat, jako by si vybírala právě toho, kdo ji nemá rád...
Daniel Hanuš ·

Los v Česku: zvíře, které se k nám vrací samo
Los Emil se v květnu 2026 naposledy prokazatelně objevil v Bavorsku, zhruba 30 kilometrů od Mnichova. Od té doby jeho osud není...
Daniel Hanuš ·

Jak kočku zabalit do ručníku u veterináře
Při ošetření může ručník některým kočkám nabídnout úkryt a omezit jejich pohyb. Jiné však zabalení stresuje, takže nejde o zaručený...
Daniel Hanuš ·

Kolik koček je v jedné domácnosti už moc
Jedna kočka navíc může soužití změnit, ale žádný vědecký limit neplatí pro všechny domácnosti. Studie sledují napětí, zdraví i to, zda...
Daniel Hanuš ·

Některé žáby si do těla vyrobí nemrznoucí směs z cukru
Skokan lesní z Aljašky přežívá zimu i poté, co mu část tělesné vody zmrzne a srdce i dýchání se na čas zastaví. Při ochlazení zvýší...
Daniel Hanuš ·

Proč nám štěňata a koťata připadají tak roztomilá
Velké oči, kulatá hlava a nejisté pohyby mláďat v nás často vyvolávají chuť pečovat. Výzkumy štěňat, koťat i lidských tváří ukazují, jak...
Daniel Hanuš ·

Čínský chocholatý pes vyhrává soutěže o nejošklivějšího psa světa
Čínští chocholatí psi a jejich kříženci patří k výrazným vítězům kalifornské soutěže o nejošklivějšího psa. Holá kůže a chybějící zuby...
Daniel Hanuš ·

Klíšťata nespí celou zimu. Stačí jim pět stupňů
Klíšťata mohou být aktivní i v zimě, zejména za mírnějšího počasí, ale jejich aktivita závisí na druhu, místě a mikroklimatu. Švédská...
Daniel Hanuš ·

Puli a komondor mají srst v provazcích jako dredy
Puli a komondor zaujmou srstí rozdělenou do dlouhých provazců. Štěňata se s nimi nerodí: vznikají postupně, když se krycí chlupy...
Daniel Hanuš ·

Proč ryby v akváriu dýchají rychle
Ryby rychle kmitají žábrami nebo se drží u hladiny? Nejdřív zkontrolujte vodu a chod techniky. Příčinou může být nedostatek kyslíku...
Daniel Hanuš ·

Pěnkava jikavec přilétá na zimu ze severu. Někdy po milionech
V lednu 2021 pozorovatelé u slovenských Krompach odhadli, že do nocoviště přilétlo přes milion pěnkav jikavců. Taková hejna nejsou...
Daniel Hanuš ·

Lidé s Alzheimerovou nemocí jedli lépe, když v jídelně bylo akvárium
Akvárium v jídelně může upoutat pozornost člověka s demencí. Několik menších studií po jeho instalaci zaznamenalo vyšší příjem jídla a...
Daniel Hanuš ·

Smích papouška kea je nakažlivý. Ostatní kea si začnou hrát
Papoušek kea při hře vydává charakteristické trylkování. V pokusu s volně žijícími ptáky po jeho přehrání přibylo hry i u jedinců, kteří...
Daniel Hanuš ·

Jak spočítat, kolik sena na zimu potřebujete
Kolik sena objednat na zimu? Začněte hmotností zvířete, dobou bez pastvy, kvalitou a obsahem sušiny v konkrétním seně. Pak připočtěte...
Daniel Hanuš ·

Potkan si ocasem reguluje teplotu těla
Potkaní ocas pomáhá tělu odvádět i zadržovat teplo. V laboratorních pokusech vědci měřili, jak se mění jeho povrchová teplota při...
Daniel Hanuš ·

Proč stará kočka přestane chodit do bedýnky
Rentgenová studie sta koček starších dvanácti let našla u 90 z nich degenerativní změny kloubů, přestože zdravotní záznamy artritidu...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Jak se vám osvědčilo kotvení nově vysazených stromů? Kdy jste oporu odstranili?