Shetlandský pony je silnější, než vypadá. Utáhne náklad těžší, než je sám

Shetlandský pony vypadá jako malý huňatý společník, ale jeho předkové tahali v dolech těžké vozíky s uhlím. Náklad mohl vážit víc než samotný pony. Neznamená to však, že stejnou hmotnost unese na hřbetě: rozhodují kola, povrch, sklon i kondice zvířete.
V britských dolech se uplatnili zejména tam, kde nízké chodby omezovaly použití větších koní. Zákon z roku 1842 zakázal práci v podzemí ženám a dětem mladším deseti let. Průmyslová poptávka pak ovlivnila také chov shetlandských poníků.
Obsah článku
- Galerie fotek: Shetlandský pony je silnější, než vypadá. Utáhne náklad těžší, než je sám
- Kůň, kterého unesete v náručí
- Recept lorda Londonderryho
- Tři tuny za den, tři tisíce mil za rok
- Dvojnásobek vlastní váhy? Opatrně
- Vytrvalec, který umí šetřit
- Táhnout ano, nosit dospělé ne
- Poslední z podzemí
- Použité zdroje a užitečné odkazy
Galerie fotek: Shetlandský pony je silnější, než vypadá. Utáhne náklad těžší, než je sám
Foto: Evelyn Simak · Wikimedia Commons · CC BY-SA 2.0
Foto: Miles Wolstenholme · Wikimedia Commons · CC BY 2.0
1 / 3
Kůň, kterého unesete v náručí
Shetlandský pony je dnes pro většinu lidí hlavně dětský mazlíček z jízdárny nebo zoo koutku. Podle plemenného standardu smí měřit v kohoutku nejvýš 107 centimetrů a váží obvykle zhruba 150 až 200 kilogramů, tedy asi jako dva dospělí muži. Už staří cestovatelé si ale všímali, že ten dojem klame.
Kněz John Brand, který Shetlandy navštívil v roce 1701, zapsal, že některé poníky „dokáže schopný muž zvednout v náručí“. Hned vedle ale popisuje, jak tihle drobečci nosili na hřbetě dospělého muže i se ženou za zády osm mil tam a osm zpátky, šplhali po svazích „po kolenou“ a přeskakovali příkopy na rašeliništích. Už v roce 1650 Hugh Leigh tvrdil, že jeden takový pony „snadno ponese muže či ženu dvacet mil denně“.
Na ostrovech poníci po staletí nosili hlavně rašelinu. Ta byla jediným palivem v krajině bez stromů a koně ji svážely z kopců v proutěných koších zvaných kishies, zavěšených po obou stranách. Doma také tahali mořské řasy na hnojení a pomáhali s orbou. Ostrovy samotné je přitom vychovaly k nenáročnosti: vítr, déšť, skoupá pastva a zimy, kdy se musí vystačit s tím, co zbyde.

Recept lorda Londonderryho
Ve druhé polovině 19. století se z malého ostrovního koně stalo průmyslové zboží. Markýz z Londonderry, který vlastnil uhelné doly na severovýchodě Anglie, založil v 70. letech na ostrovech Bressay a Noss vlastní hřebčín. Měl jediný účel: chovat poníky do dolů.
Kniha The Shetland Pony manželů Douglasových z roku 1913 zachovala šlechtitelský recept, kterým se Londonderryho hřebčín řídil. Cílem bylo dostat do zvířete „co nejvíc váhy a co nejblíž k zemi“. Jinými slovy co nejmohutnější tělo na co nejkratších nohách. Autoři popisují výsledek jako koně „masivního, svalnatého a těžkého, a přesto schopného pohodlně chodit chodbou ne vyšší než čtyři stopy“, tedy asi 120 centimetrů. Hřebci z Londonderryho chovu se prodávali za 18 až 20 liber právě „pro práci v dole“.
Hřebčín fungoval do roku 1899, ale jeho stopa v plemeni zůstala dodnes. Zvířata po jeho rozpuštění koupili přední chovatelé té doby, mimo jiné lady Hope, která část z nich odvezla do Sussexu, a mnoho dnešních shetlandských poníků z těchto linií pochází. Odliv nejlepších hřebců do dolů byl mimochodem tak velký, že v roce 1890 vznikla Shetland Pony Stud Book Society, aby zachránila kvalitu chovu na ostrovech. Byla to první plemenná kniha pro britské pony vůbec.

Tři tuny za den, tři tisíce mil za rok
Kolik toho takový pony pod zemí udělal? Douglasovi citují důlního odborníka pana Brydona, podle kterého poník „urazí za rok přes tři tisíce mil a přesune stejný počet tun uhlí“. Tři tisíce mil jsou bezmála pět tisíc kilometrů.
Konkrétnější představu dávají záznamy z menších dolů. V šachtách Mary a Bessie u Blaydonu na severu Anglie, kde pracovali kříženci shetlandských a gallowayských poníků, se uhlí vozilo po úzkokolejce v malých vozících. Každý pojal osm centů, tedy zhruba 400 kilogramů uhlí, a poník jich táhl tři najednou. Jen samotné uhlí tak vážilo kolem 1,2 tuny, k tomu váha železných vozíků. Zvíře, které samo váží dva metráky, tedy běžně táhlo náklad šestkrát až osmkrát těžší, než bylo samo.
V roce 1913 pracovalo v britských dolech kolem 70 tisíc koní a poníků. Ne všichni byli shetlandští, ve velšských dolech třeba sloužili hlavně vyšší koně, ale Shetlandové byli ceněni všude tam, kde byly chodby nejnižší. Pracovali obvykle osmihodinové směny, mnozí celý život v podzemních stájích a na denní světlo se dostávali jen o dovolené dolu. Teprve zákon z roku 1911 stanovil, že poník musí mít aspoň čtyři roky, projít veterinární prohlídkou a mít řádné podkovy.

Dvojnásobek vlastní váhy? Opatrně
Na internetu i v chovatelských příručkách se opakuje věta, že shetlandský pony je v poměru ke své velikosti nejsilnějším koňským plemenem a utáhne dvojnásobek vlastní váhy, zatímco těžký tažný kůň jen polovinu té své. Zní to skvěle, ale kontrolovanou studii, která by to změřila, se dohledat nepodařilo. Je to spíš tradované chovatelské moudro než vědecký údaj.
Fyzika a výzkum tažných zvířat přitom vysvětlují, proč na tom něco pravdy je, a zároveň proč je potřeba to číslo číst opatrně.
Za prvé je potřeba rozlišit, jakou silou zvíře táhne a jak těžký náklad za ním jede. Organizace FAO uvádí, že koně, osli a muly dokážou za příznivých podmínek dlouhodobě vyvíjet tah odpovídající 12 až 14 procentům své hmotnosti. Pro dvoumetrákového poníka je to síla, jakou byste cítili, kdybyste zvedali zhruba 25kilogramový pytel. Krátkodobě, na pár vteřin, zvládnou koně vyvinout tah mnohem větší. To ale není síla, kterou by vydrželi celou směnu.
Za druhé kola dělají zázraky. Vozík na kolejích klade pohybu po rovině jen nepatrný odpor, takže i ten zdánlivě skromný tah stačí k tomu, aby se rozjel náklad vážící mnohonásobně víc než samotný kůň. Proto mohl důlní poník za vhodných podmínek rozpohybovat tunový náklad, ale do kopce nebo v blátě by s ním neutáhl ani zlomek. Věta „utáhne náklad těžší, než je sám“ je tedy pravdivá, jen pomlčí o tom, že rozhodující roli hrají kola a podklad.
Za třetí malým zvířatům pomáhá geometrie. Síla svalu roste s jeho průřezem, kdežto hmotnost těla s objemem. Když se zvíře zmenší na polovinu, jeho svaly zeslábnou zhruba čtyřikrát, ale tělo zlehčí osmkrát. Proto mravenec unese mnohonásobek své váhy a slon ne. Shetland je v tomhle smyslu „zmenšený kůň“, jehož síla v poměru k váze těla je přirozeně vyšší než u obřího shire. A k tomu přidejte to, co šlechtitelé vědomě hledali: krátké nohy, nízko položené těžiště a široký, svalnatý trup. Takové zvíře se do postroje opře jako zápasník.

Vytrvalec, který umí šetřit
Síla shetlandského poníka ale není jen ve svalech. Studie Ley Brinkmannové a jejích kolegů z univerzity v Göttingenu, publikovaná v roce 2012 v časopise Journal of Experimental Biology, sledovala celý rok deset shetlandských poníků. Vědci jim měřili teplotu pod kůží, srdeční tep, pohyb i dobu ležení.
Ukázalo se, že poníci v zimě umí přepnout do úsporného režimu, podobně jako divocí býložravci. Zvířatům s omezeným krmením klesl klidový tep z necelých 53 úderů za minutu v létě na 29 v zimě, snížila se jim teplota pod kůží a výrazně ubylo pohybu. Navazující práce z roku 2014 potvrdila, že poníci v zimě opravdu spalují méně energie. Domestikovaný kůň si tak zachoval schopnost svých předků přečkat hubené měsíce. Přesně tohle z něj na skoupých ostrovech udělalo zvíře, které vydrží víc, než by člověk čekal.
Pro dnešní chovatele z toho plyne i méně příjemné poselství. Kůň stavěný na přežití o hladu na bohaté české pastvině snadno ztloustne, a obezita i s ní spojená schvácenost kopyt jsou u shetlandských poníků jedním z nejčastějších zdravotních problémů.

Táhnout ano, nosit dospělé ne
Pokud máte doma nebo v sousedství shetlanďana, nabízí se otázka, kolik ho můžete zatížit vy. A tady je dobré rozlišit tah a nošení.
Při zapřažení do lehkého vozíku je pony ve svém živlu. Vozík s dospělým vozkou může vážit tolik co pony sám, nebo i víc, ale bezpečná zátěž závisí na konkrétním zvířeti, postroji, povrchu, sklonu a délce práce. Samotná hmotnost vozíku nestačí k posouzení. Vozatajství je ostatně jedním z nejoblíbenějších využití plemene po celém světě.
Na hřbetě je situace jiná. Pilotní studie Sue Dysonové a kolegů sledovala šest jezdeckých koní a čtyři jezdce různých velikostí. U těžších jezdců se objevovalo kulhání nebo chování spojované s bolestí, ale roli hrálo také padnutí sedla a poměr velikosti jezdce a koně. Studie nebyla testem shetlandských poníků a neurčuje univerzální bezpečné procento zátěže.
Z historických zpráv proto neodvozujte, že malý pony může nosit dospělého člověka. Hmotnost jezdce včetně výstroje, stav zad a kopyt, kondici a náročnost práce je potřeba posoudit individuálně s odborníkem. O dalších vlastnostech plemene pojednává přehled plemen koní.

Poslední z podzemí
Shetlandští poníci a jejich větší příbuzní pracovali v britských dolech ještě dlouho po válce. V roce 1984 jich pro státní uhelnou společnost pořád dřelo 55, většinou v dole Ellington v Northumberlandu. Poslední koně z podzemí, Robbie a Gremlin, odešli do důchodu v roce 1999 z malého dolu Pant y Gasseg u Pontypoolu ve Walesu. Robbie pak ještě deset let v hornickém muzeu ve Wakefieldu vozil po kolejích vozíky plné návštěvníků.
Ellington poprvé zavřeli v roce 1994 a čtyři poslední poníky vyvedli na povrch. Nejdéle z ellingtonských koní se dožil Tony. Zemřel v roce 2011 ve věku 40 let. Na koně, který strávil roky v temných chodbách a táhl náklady, jaké by mu nikdo podle velikosti nehádal, je to úctyhodný věk. Celý život dokazoval to, co věděli už shetlandští farmáři před čtyřmi stoletími: na výšce v kohoutku u tohohle koně záleží nejméně.
Použité zdroje a užitečné odkazy
-
Charles a Anne Douglas: The Shetland Pony (1913), Project Gutenberg
-
Mental Floss: How Pit Ponies Replaced Children in Coal Mines
-
Winlaton & District Local History Society: Mary & Bessie Drift Mines
-
Horse & Hound: The Shetland pony, a small, strong pony that can pull twice its own bodyweight
-
Equine Science Update: Study of horse and rider weights (Dyson a kol.)
-
Dyson et al. (2019): Pilotní studie hmotnosti jezdce a padnutí sedla
Nejnovější články

Rybáři chytají hlavně odvážné ryby. Ryby se tak stávají plašší
Jeden okounek pstruhový se v americkém jezírku chytil na udici šestnáctkrát za jediný rok, zatímco asi dvě stě ryb se za čtyři roky...
Daniel Hanuš ·

Proč plazi potřebují teplé i studené místo v teráriu
Plazi si tělesnou teplotu upravují přesunem mezi teplejšími a chladnějšími místy. Proto by terárium nemělo mít všude stejnou teplotu...
Daniel Hanuš ·

Gorila horská je jediný lidoop, jehož počet roste
V roce 1981 bylo v masivu Virunga napočítáno 242 horských goril. O několik desetiletí později odhadly tehdejší sčítání ve Virunze a...
Daniel Hanuš ·

Smí králík jíst meloun?
Králík může dostat malý kousek melounu jako občasný pamlsek, ne jako běžnou součást jídelníčku. Dužina obsahuje hodně vody a cukru...
Daniel Hanuš ·

Proč kůl u mladého stromu nemá být moc vysoký
Mladý strom se má po výsadbě ujmout, ne zůstat pevně přivázaný pod korunou. Vysoký a těsný úvazek může omezit přirozené zesilování kmene...
Daniel Hanuš ·

Kočky mají raději lidi, kteří je nechají přijít samy
Když se kočka přiblíží k člověku, který ji nevolá ani se jí nedotýká, může to vypadat, jako by si vybírala právě toho, kdo ji nemá rád...
Daniel Hanuš ·

Los v Česku: zvíře, které se k nám vrací samo
Los Emil se v květnu 2026 naposledy prokazatelně objevil v Bavorsku, zhruba 30 kilometrů od Mnichova. Od té doby jeho osud není...
Daniel Hanuš ·

Jak kočku zabalit do ručníku u veterináře
Při ošetření může ručník některým kočkám nabídnout úkryt a omezit jejich pohyb. Jiné však zabalení stresuje, takže nejde o zaručený...
Daniel Hanuš ·

Kolik koček je v jedné domácnosti už moc
Jedna kočka navíc může soužití změnit, ale žádný vědecký limit neplatí pro všechny domácnosti. Studie sledují napětí, zdraví i to, zda...
Daniel Hanuš ·

Některé žáby si do těla vyrobí nemrznoucí směs z cukru
Skokan lesní z Aljašky přežívá zimu i poté, co mu část tělesné vody zmrzne a srdce i dýchání se na čas zastaví. Při ochlazení zvýší...
Daniel Hanuš ·

Proč nám štěňata a koťata připadají tak roztomilá
Velké oči, kulatá hlava a nejisté pohyby mláďat v nás často vyvolávají chuť pečovat. Výzkumy štěňat, koťat i lidských tváří ukazují, jak...
Daniel Hanuš ·

Čínský chocholatý pes vyhrává soutěže o nejošklivějšího psa světa
Čínští chocholatí psi a jejich kříženci patří k výrazným vítězům kalifornské soutěže o nejošklivějšího psa. Holá kůže a chybějící zuby...
Daniel Hanuš ·

Klíšťata nespí celou zimu. Stačí jim pět stupňů
Klíšťata mohou být aktivní i v zimě, zejména za mírnějšího počasí, ale jejich aktivita závisí na druhu, místě a mikroklimatu. Švédská...
Daniel Hanuš ·

Puli a komondor mají srst v provazcích jako dredy
Puli a komondor zaujmou srstí rozdělenou do dlouhých provazců. Štěňata se s nimi nerodí: vznikají postupně, když se krycí chlupy...
Daniel Hanuš ·

Péče o filodendron v zimě: světlo, voda a teplota
Filodendron srdčitý v zimě obvykle potřebuje hlavně dost světla, opatrnější zálivku a ochranu před studeným sklem či průvanem. Čísla z...
Daniel Hanuš ·

Proč ryby v akváriu dýchají rychle
Ryby rychle kmitají žábrami nebo se drží u hladiny? Nejdřív zkontrolujte vodu a chod techniky. Příčinou může být nedostatek kyslíku...
Daniel Hanuš ·

Pěnkava jikavec přilétá na zimu ze severu. Někdy po milionech
V lednu 2021 pozorovatelé u slovenských Krompach odhadli, že do nocoviště přilétlo přes milion pěnkav jikavců. Taková hejna nejsou...
Daniel Hanuš ·

Lidé s Alzheimerovou nemocí jedli lépe, když v jídelně bylo akvárium
Akvárium v jídelně může upoutat pozornost člověka s demencí. Několik menších studií po jeho instalaci zaznamenalo vyšší příjem jídla a...
Daniel Hanuš ·

Smích papouška kea je nakažlivý. Ostatní kea si začnou hrát
Papoušek kea při hře vydává charakteristické trylkování. V pokusu s volně žijícími ptáky po jeho přehrání přibylo hry i u jedinců, kteří...
Daniel Hanuš ·

Potkan si ocasem reguluje teplotu těla
Potkaní ocas pomáhá tělu odvádět i zadržovat teplo. V laboratorních pokusech vědci měřili, jak se mění jeho povrchová teplota při...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Máte zkušenost se shetlandským poníkem v zápřahu? Co vám pomohlo správně odhadnout jeho možnosti?