Proč plazi potřebují teplé i studené místo v teráriu

Plazi si tělesnou teplotu upravují přesunem mezi teplejšími a chladnějšími místy. Proto by terárium nemělo mít všude stejnou teplotu: zvíře potřebuje bezpečný rozsah podmínek, kam se může přesunout podle druhu a situace. Vysvětlíme, jak gradient funguje a proč se konkrétní teploty musí řídit potřebami daného plaza.
Leguán pouštní (Dipsosaurus dorsalis) získává teplo z prostředí a přesouvá se mezi teplem a chladem. V klasickém pokusu s nakaženými leguány se zvířata, která si mohla zvýšit tělesnou teplotu, častěji zotavila; šlo o konkrétní experiment, ne obecný návod k léčbě infekce.
Také v teráriu je důležité nabídnout vhodný teplotní rozsah, nikoli jednu univerzální hodnotu. Více o chovu konkrétního druhu najdete v průvodci agamou vousatou.
Obsah článku
Galerie fotek: Proč plazi potřebují teplé i studené místo v teráriu
1 / 3
Termostat na čtyřech nohách
Plazi jsou ektotermní živočichové. Teplo do těla získávají z okolí, ze slunce, z vyhřátého kamene nebo teplého vzduchu. Neznamená to ale, že jsou bezmocně vydáni napospas počasí. Svou teplotu regulují velmi přesně, jen jinak než savci: pohybem. Ráno se vyhřívají, v poledne se schovají do stínu nebo do nory, odpoledne se zase přesunou na sluníčko.
Jak to vypadá ve volné přírodě, ukázala loni zveřejněná studie australských vědců, kterou v časopise Journal of Animal Ecology publikoval tým ekologů kolem K. H. Wild. Výzkumníci připevnil čtyřiceti divokým agamám vousatým v rezervaci Bowra v Queenslandu vysílačky s teplotním čidlem a akcelerometrem, tedy něco jako ještěrčí fitness náramek. Rok sledoval, jak teplé jsou jejich těla a jak rychle se dokážou pohybovat.
Optimální teplota, při které agamy podávají nejlepší výkon, vyšla na 36,6 °C a během roku se neměnila. Skutečná teplota jejich těl se ale měnila výrazně: v létě se pohybovala kolem 33,4 °C, na jaře 29,2 °C, na podzim 26,5 °C a v zimě klesla na 20,8 °C. V létě a na jaře, kdy jim prostředí nabízelo dost slunných i stinných míst, udržovaly agamy teplotu nejpřesněji. V zimě, kdy hledání tepla stálo víc energie, byla jejich regulace méně přesná.
Pro chovatele to má jasné poselství. Agama ve volné přírodě nesedí celý den na jednom místě s jednou teplotou. Neustále se pohybuje mezi teplem a stínem a sama si určuje, kolik tepla zrovna potřebuje.

Proč nestačí jen teplo
Na první pohled by se mohlo zdát, že když zvíře chce 36 °C, stačí mu tu teplotu nastavit všude. Jenže biologie plazů funguje jinak a důvod je překvapivě matematický.
Výkon plaza v závislosti na teplotě, tedy rychlost běhu, trávení nebo reakce imunity, popisuje takzvaná křivka teplotního výkonu. Ta není souměrná. Pod optimem stoupá pozvolna, ale nad ním se láme a padá prudce dolů. Pár stupňů pod ideálem znamená pro ještěrku jen o něco pomalejší den. Pár stupňů nad ním může znamenat přehřátí, poškození orgánů a smrt.
Biologové Tara Martin a Raymond Huey z Washingtonské univerzity v roce 2008 v časopise The American Naturalist ukázali, že právě kvůli této nesouměrnosti si ještěrky i hmyz volí teploty o něco nižší, než je jejich teoretické optimum. Nazvali to výstižně: „Proč je suboptimální optimální.“ Zvíře, jehož teplota během dne kolísá, se drží s bezpečnou rezervou pod hranou, za kterou začíná propast.
Chladné místo v teráriu tedy není přepych. Je to únikový východ. Plaz, který nemá kam utéct z vyhřátého prostoru, se nemůže ochladit, i když by potřeboval. A plaz, který nemá kam jít za teplem, se zase nemůže zahřát. V obou případech přichází o jediný nástroj, kterým svou teplotu ovládá.

Teplo jako trávicí enzym i lék
Že si plazi vybírají teplotu podle toho, co zrovna potřebují, dokládají i pokusy s hady. Po vydatném jídle vyhledávají hadi teplejší místa, odborně se tomu říká postprandiální termofilie. Teplejší tělo pomáhá rychleji trávit. U krajt tmavých vědci popsali, že trávení samo o sobě zvedne tělesnou teplotu hada o 1,2 °C po jídle o velikosti desetiny jeho hmotnosti a o 2,5 °C po kořisti vážící třetinu hada.
Ještě zajímavější je studie, kterou v roce 2023 publikoval v Journal of Experimental Biology tým Dale DeNarda z Arizonské státní univerzity. Šestnácti krajtám Childrenovým implantovali teplotní záznamníky a sledovali je při trávení, jednou když měly dostatek vody a jednou když byly dehydrované. Obě skupiny se po jídle vydaly za teplem. Dehydrované krajty si ale v pozdější fázi trávení vybíraly zhruba o 1,5 °C chladnější místa a dřív se vracely na teplotu, kterou měly před krmením. Had tedy vážil, co je důležitější: rychlé trávení, nebo ochrana před ztrátou vody, která v teple roste.
Tohle rozhodnutí ale zvíře může udělat jen tehdy, když má na výběr. V teráriu vyhřátém rovnoměrně na jednu teplotu žádná volba neexistuje.
Stejně je to s nemocí. Kluger ukázal, že nakažený leguán vyhledá teplo. Pozdější výzkumy přidaly nuance: u některých ještěrek z nížin vědci pozorovali opak, po imunitní zátěži si vybíraly teplotu nižší. Autoři to vysvětlují tím, že horečka něco stojí a pro ektotermní zvíře se nemusí vždy vyplatit. Pro chovatele z toho plyne jednoduchá věc: nemocný plaz může potřebovat víc tepla, nebo méně tepla. Nikdo z nás to neví lépe než on sám. Naším úkolem je dát mu obě možnosti.

Realita v obývácích
Kolik chovatelů to skutečně zvládá? Portugalští výzkumníci spolu s australským herpetologem Martinem Whitingem se v letech 2017 až 2020 zeptali 220 majitelů plazů, jak své zvíře chovají, a jejich odpovědi porovnali s odbornými doporučeními. Výsledek zveřejněný v roce 2021 v časopise Animals nebyl lichotivý.
Všechny čtyři základní potřeby, tedy správnou teplotu, osvětlení, krmení a úkryt, splňovalo jen 15 procent chovatelů. Celých 43 procent splňovalo dvě nebo méně. Nedostatečný teplotní gradient se objevil ve více než třetině případů. Přiměřené teploty mělo 69 procent chovatelů hadů, ale jen 41 procent chovatelů ještěrů a 19 procent chovatelů želv. Přitom 86 procent majitelů hodnotilo životní podmínky svého zvířete jako dobré nebo velmi dobré.
Autoři píšou, že mnoho plazů v domácnostech žije v podmínkách, které nazývají „řízenou deprivací“. A připomínají, že nevhodný teplotní gradient brání plazům v regulaci teploty, na které závisí trávení i imunita.
Podobný obraz nabízí i středoevropská data. Veterináři z Vídně spolu se Zdeňkem Knotkem z Kliniky chorob ptáků, plazů a drobných savců brněnské veterinární univerzity prošli záznamy 529 agam vousatých, které během tří let ošetřili na klinikách v Rakousku a v Česku. Nejčastější byly potíže s trávicím traktem, které tvořily 42,7 procenta případů. U téměř 64 procent vyšetřených zvířat našli v krvi nedostatek vápníku. Autoři studie neuvádějí jako jedinou příčinu teplotu, ale jejich závěr je jednoznačný: optimalizace krmení a podmínek chovu je nutná.

Co si vybere agama, když může
Jak se plazi chovají, když dostanou lepší terárium? Na to se zaměřila Melanie Denommé se svým vedoucím Glennem Tattersallem z kanadské Brock University, který se dlouhodobě věnuje termoregulaci zvířat a fotografuje je termokamerou. V roce 2025 publikovali v PLOS ONE pokus s 24 agamami vousatými, které střídavě žily v běžném a v „přírodním“ teráriu se substrátem, kameny a větvemi.
Termokamera ukázala, že přírodní terárium nabízelo pestřejší teplotní mozaiku, víc teplých a chladných míst. Agamy v obou typech ale trávily většinu času v rohu s lampou a vyhřívacím kamenem a víc než 80 procent pozorovaného dne byly neaktivní, což je víc než u divokých zvířat. Samotné vybavení tedy zázrak neudělalo. Autoři připouštějí, že roli mohla hrát i velikost terária, které měřilo zhruba 60 krát 60 centimetrů.
Navazující studie z letošního roku přinesla ještě jedno zjištění. Agamy, které vyrůstaly jen v jednoduchém teráriu, v testu dávaly přednost tomu, co znaly. Přírodní prostředí ale všechna zvířata využívala ke šplhání, hrabání a schovávání, tedy k chování typickému pro jejich druh. Výzkumníci z toho vyvozují, že výhody „lepšího“ terária je potřeba ověřovat, ne jen předpokládat. Co ale platí bez výhrad: zvíře může využít jen ty možnosti, které mu nabídneme.

Jak udělat gradient doma
Teplotní gradient zní jako odborný pojem, ale v praxi jde o jednoduchou věc. Terárium má mít jeden konec teplý a druhý chladnější a mezi nimi plynulý přechod.
Zdroj tepla patří na jednu stranu. U denních ještěrů, jako jsou agamy, je hlavním zdrojem tepla lampa shora, protože tak se zahřívají i v přírodě: od slunce. Výhřevná podložka nebo kabel mohou sloužit jako doplněk, ale samy obvykle gradient nevytvoří. Britská organizace Tortoise Trust při testech skleněných terárií zjistila, že výhřevná podložka umístěná na boční stěně dávala příliš nízké teploty, zatímco podložka pod podlahou mohla vytvořit nebezpečně horké místo.
Měřte na obou koncích. Jeden teploměr uprostřed terária neřekne skoro nic. Potřebujete znát teplotu na vyhřívacím místě i na nejchladnějším konci. Pro povrch kamene nebo větve se hodí bezkontaktní infračervený teploměr, protože právě na povrchu plaz leží.
Úkryt na teplé i na studené straně. Plaz, který se cítí v bezpečí jen v jednom úkrytu, bude v něm sedět bez ohledu na teplotu. Když má schovávačku na obou koncích, nemusí volit mezi pocitem bezpečí a správnou teplotou.
Noc má být chladnější. Ve volné přírodě teplota v noci klesá a většina druhů s tím počítá. Nepřetržité topení na jednu teplotu ve dne i v noci není přirozené.
Zjistěte si čísla pro svůj druh. Agama z australské buše, gekon z pákistánských skal a krajta z tropického pralesa mají úplně jiné nároky. Teploty použité v experimentu s agamami nejsou obecný chovatelský návod. Konkrétní rozsah ověřte podle druhu u veterináře se zaměřením na plazy; zdroje tepla mají být zabezpečené a regulované termostatem, protože přímý kontakt s horkým povrchem může způsobit popáleniny.
Nejdůležitější myšlenka je přitom jednoduchá. Plaz nepotřebuje, abychom za něj nastavili tu správnou teplotu. Potřebuje prostor, ve kterém si ji najde sám, stejně jako to před půl stoletím udělalo dvanáct nemocných leguánů v Klugerově laboratoři.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Kluger, Ringler, Anver: Fever and Survival (Science, 1975), záznam
- Vaughn, Bernheim, Kluger: Fever in the lizard Dipsosaurus dorsalis (Nature, 1974)
- PBS Evolution: popis Klugerova pokusu s leguány
- Wild a kol.: Thermal performance curves, activity and survival in a free-ranging ectotherm (Journal of Animal Ecology, 2025)
- University of Melbourne Pursuit: Speedy bearded dragons are sprinting towards danger
- Martin, Huey: Why "Suboptimal" Is Optimal (The American Naturalist, 2008)
- Azzolini, Roderick, DeNardo: Dehydrated snakes reduce postprandial thermophily (Journal of Experimental Biology, 2023)
- SICB: Thermogenesis of digestion in juvenile Burmese pythons
- Elevational variation in body-temperature response to immune challenge in a lizard
- Azevedo a kol.: Pet Reptiles, Are We Meeting Their Needs? (Animals, 2021)
- Schmidt-Ukaj a kol.: A survey of diseases in captive bearded dragons, 529 patients (Veterinární medicína, 2017)
- Denommé, Bakker, Tattersall: Influence of enclosure design on the behaviour and welfare of Pogona vitticeps (PLOS ONE, 2025)
- Denommé, Tattersall: Try before you buy, preferences for naturalistic-style enclosures (Applied Animal Behaviour Science, 2026)
- Tortoise Trust: testy vytápění skleněných terárií
Nejnovější články

Shetlandský pony je silnější, než vypadá. Utáhne náklad těžší, než je sám
Shetlandský pony vypadá jako malý huňatý společník, ale jeho předkové tahali v dolech těžké vozíky s uhlím. Náklad mohl vážit víc než...
Daniel Hanuš ·

Rybáři chytají hlavně odvážné ryby. Ryby se tak stávají plašší
Jeden okounek pstruhový se v americkém jezírku chytil na udici šestnáctkrát za jediný rok, zatímco asi dvě stě ryb se za čtyři roky...
Daniel Hanuš ·

Gorila horská je jediný lidoop, jehož počet roste
V roce 1981 bylo v masivu Virunga napočítáno 242 horských goril. O několik desetiletí později odhadly tehdejší sčítání ve Virunze a...
Daniel Hanuš ·

Proč kůl u mladého stromu nemá být moc vysoký
Mladý strom se má po výsadbě ujmout, ne zůstat pevně přivázaný pod korunou. Vysoký a těsný úvazek může omezit přirozené zesilování kmene...
Daniel Hanuš ·

Kočky mají raději lidi, kteří je nechají přijít samy
Když se kočka přiblíží k člověku, který ji nevolá ani se jí nedotýká, může to vypadat, jako by si vybírala právě toho, kdo ji nemá rád...
Daniel Hanuš ·

Los v Česku: zvíře, které se k nám vrací samo
Los Emil se v květnu 2026 naposledy prokazatelně objevil v Bavorsku, zhruba 30 kilometrů od Mnichova. Od té doby jeho osud není...
Daniel Hanuš ·

Jak kočku zabalit do ručníku u veterináře
Při ošetření může ručník některým kočkám nabídnout úkryt a omezit jejich pohyb. Jiné však zabalení stresuje, takže nejde o zaručený...
Daniel Hanuš ·

Některé žáby si do těla vyrobí nemrznoucí směs z cukru
Skokan lesní z Aljašky přežívá zimu i poté, co mu část tělesné vody zmrzne a srdce i dýchání se na čas zastaví. Při ochlazení zvýší...
Daniel Hanuš ·

Proč nám štěňata a koťata připadají tak roztomilá
Velké oči, kulatá hlava a nejisté pohyby mláďat v nás často vyvolávají chuť pečovat. Výzkumy štěňat, koťat i lidských tváří ukazují, jak...
Daniel Hanuš ·

Čínský chocholatý pes vyhrává soutěže o nejošklivějšího psa světa
Čínští chocholatí psi a jejich kříženci patří k výrazným vítězům kalifornské soutěže o nejošklivějšího psa. Holá kůže a chybějící zuby...
Daniel Hanuš ·

Klíšťata nespí celou zimu. Stačí jim pět stupňů
Klíšťata mohou být aktivní i v zimě, zejména za mírnějšího počasí, ale jejich aktivita závisí na druhu, místě a mikroklimatu. Švédská...
Daniel Hanuš ·

Puli a komondor mají srst v provazcích jako dredy
Puli a komondor zaujmou srstí rozdělenou do dlouhých provazců. Štěňata se s nimi nerodí: vznikají postupně, když se krycí chlupy...
Daniel Hanuš ·

Péče o filodendron v zimě: světlo, voda a teplota
Filodendron srdčitý v zimě obvykle potřebuje hlavně dost světla, opatrnější zálivku a ochranu před studeným sklem či průvanem. Čísla z...
Daniel Hanuš ·

Proč ryby v akváriu dýchají rychle
Ryby rychle kmitají žábrami nebo se drží u hladiny? Nejdřív zkontrolujte vodu a chod techniky. Příčinou může být nedostatek kyslíku...
Daniel Hanuš ·

Pěnkava jikavec přilétá na zimu ze severu. Někdy po milionech
V lednu 2021 pozorovatelé u slovenských Krompach odhadli, že do nocoviště přilétlo přes milion pěnkav jikavců. Taková hejna nejsou...
Daniel Hanuš ·

Lidé s Alzheimerovou nemocí jedli lépe, když v jídelně bylo akvárium
Akvárium v jídelně může upoutat pozornost člověka s demencí. Několik menších studií po jeho instalaci zaznamenalo vyšší příjem jídla a...
Daniel Hanuš ·

Smích papouška kea je nakažlivý. Ostatní kea si začnou hrát
Papoušek kea při hře vydává charakteristické trylkování. V pokusu s volně žijícími ptáky po jeho přehrání přibylo hry i u jedinců, kteří...
Daniel Hanuš ·

Jak spočítat, kolik sena na zimu potřebujete
Kolik sena objednat na zimu? Začněte hmotností zvířete, dobou bez pastvy, kvalitou a obsahem sušiny v konkrétním seně. Pak připočtěte...
Daniel Hanuš ·

Proč stará kočka přestane chodit do bedýnky
Rentgenová studie sta koček starších dvanácti let našla u 90 z nich degenerativní změny kloubů, přestože zdravotní záznamy artritidu...
Daniel Hanuš ·

Proč se včelaři na jaře bojí, kolik včelstev přežilo
Na jaře 2025 vykázal český monitoring COLOSS zimní ztráty 26,3 procenta; přepočet na celou republiku odhadl přes 160 tisíc uhynulých...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Jak měříte teploty v teráriu? Které místo váš plaz nejčastěji využívá?