Proč se psi s dvojitou srstí nemají stříhat dohola

Dvojitá srst pomáhá psům regulovat teplotu a chrání kůži, ale její oholení automaticky neznamená trvalé poškození. U některých zvířat může růst zpomalit či se změnit; zároveň mohou být v horku nutné hygienické nebo veterinární úpravy. Co říkají veterinární zdroje a jak psa chladit?
Když si v červenci 2026 majitel Lacy natočil, jak si ji vyzvedává z pobočky řetězce PetSmart, nečekal, že se z toho stane případ, o kterém budou psát média. Fena, která do salonu odcházela s hustou zlatou hřívou, se vrátila jako krátkosrstý pes s nafouknutou hlavou. „Zkazili to,“ napsal k videu.
Stížnost poslal až na centrálu firmy a v dalších příspěvcích přiznal obavu, která ho trápila nejvíc: srst se jí už možná nikdy nevrátí do původní podoby.
Z jednoho příběhu ale nelze poznat, zda a jak srst doroste. U některých psů po ostříhání nastává vzácně opožděný nebo nerovnoměrný růst, který může trvat měsíce až déle; trvalé poškození není automatickým následkem. Právě proto je letní úprava dvojité srsti složitější, než se může zdát.
Další informace najdete v přehledu dlouhosrstých psích plemen.
Obsah článku
Galerie fotek: Proč se psi s dvojitou srstí nemají stříhat dohola
Foto: Jacques Rocquet · Wikimedia Commons · CC BY-SA 4.0
Foto: Olga1969 · Wikimedia Commons · CC BY 4.0
1 / 3
Dva kabáty v jednom
Husky, malamut, samojed, německý ovčák, zlatý retrívr, labrador, kolie, šeltie, čau čau nebo pomeranian mají srst ze dvou vrstev. Navrchu jsou delší, tužší krycí chlupy, které odpuzují vodu, špínu a sluneční záření. Pod nimi je podsada: jemná, hustá, vlnitá vrstva, která funguje jako izolace. Dvakrát do roka ji pes ve velkém shazuje, což zná každý, kdo s takovým psem žije a vysává.
Pudl nebo bišonek jsou jiný případ. Jejich srst roste dlouho a souvisle, podobně jako lidské vlasy, takže je můžete stříhat nakrátko znovu a znovu a nic se nestane. Dr. Jerry Klein, hlavní veterinář Amerického kynologického klubu (AKC), to vysvětluje tak, že u těchto plemen holení texturu srsti nemění. U psů s podsadou ano.

Srst, která se rozhodne spát
Každý chlup prochází cyklem. Ve fázi růstu (anagen) vzniká, pak přestane růst a chlupový folikul přejde do klidové fáze (telogen). Teprve když se folikul znovu „probudí“, začne tvořit nový chlup, který ten starý vytlačí.
U severských plemen a dalších psů s plyšovou srstí jsou klidové fáze mimořádně dlouhé. Veterinární dermatoložka Carmen Lorente z německé laboratoře Laboklin v odborném přehledu píše, že u těchto psů může nová fáze růstu nastoupit až za rok. Když se pes oholí ve chvíli, kdy jsou folikuly zrovna v klidu, nic nového z nich nevyraste. Na kůži zůstane holé nebo řídké místo a majitel měsíce čeká.
Veterináři tomu říkají alopecie po ostříhání (post-clipping alopecia). Typicky ji vídají u huskyů, malamutů, samojedů, keeshondů, čau čau, německých ovčáků i labradorů. Podle učebnice veterinární dermatologie Minnesotské univerzity srst ve většině případů doroste do roka, někdy ale až za dva. Spolehlivý lék neexistuje. Tým Jacquelyn Diamondové v roce 2020 v časopise Veterinary Dermatology zkoušel mikrojehličkování, samotné i s plazmou bohatou na krevní destičky. Po třech měsících se zlepšili všichni psi, po půl roce už ale mezi metodami nebyl rozdíl. A hlavně: do studie byli zapojeni jen čtyři psi, takže jde spíš o slibný náznak než o řešení.

Když srst doroste, ale jinak
I když srst doroste, nemusí být stejná. AKC upozorňuje, že podsada roste rychleji než krycí chlupy a po oholení je může „přerůst“. Výsledkem bývá vatovitá, matná, nestejnoměrná srst, někdy i jiného odstínu. Taková srst se snáz plstí, hůř odpuzuje vodu a špínu a krycí chlupy, které měly chránit kůži před sluncem, jsou v menšině.
Česká autorka Zuzana Wildmannová z projektu První pomoc pro psy to shrnuje stroze: po ostříhání se často rapidně zhorší kvalita srsti. Irská střihačka Mia Overnas, která na svém blogu prošla desítky odborných studií o srsti a teplotě, uvádí ze své praxe, že zlatí retrívři a kolie po jednom ostříhání obvykle dorostou za šest až osm měsíců. U arktických plemen ale viděla klidové fáze trvající i roky.

Holá kůže a slunce
Druhý problém je méně známý. Psí kůže pod hustou srstí na slunce zvyklá není. Krycí chlupy fungují jako slunečník, a když zmizí, kůže je najednou vystavená UV záření. Klein upozorňuje, že srst psa chrání před spálením a oholený pes je ohrožený nejen spáleninami, ale dlouhodobě i nádory kůže. Zvlášť zranitelní jsou psi se světlou kůží a světlou srstí. Bez srsti navíc mizí ochrana před hmyzem, klíšťaty a poškrábáním v podrostu.
A co to horko?
Tady přichází část, kterou běžné články o „přírodní klimatizaci“ vynechávají. Věda totiž neříká, že hustá srst psa v létě chladí. Spíš naopak.
Britští epidemiologové Emily Hallová, Anne Carterová a Dan O'Neill v roce 2020 v časopise Scientific Reports rozebrali veterinární záznamy více než 905 tisíc psů. Našli 395 případů úpalu a přehřátí, z nichž zhruba každý sedmý skončil smrtí. Nejrizikovějším plemenem nebyl buldoček ani mops, ale čau čau: v porovnání s labradorem měl asi šestnáctkrát vyšší šanci, že ho postihne přehřátí. Zlatý retrívr měl riziko asi 2,7krát vyšší. Autoři to připisují mimo jiné srsti. Retrívr má podle nich hustší srst než labrador, „což může být rozhodující faktor“. Čau čau označují za další plemeno s velmi hustou srstí.
Starší pokus britského veterinárního dermatologa Christophera Chesneyho ukázal, jak se srst na slunci rozpálí. U šesti border kolií na slunné louce při 21 °C naměřil teplotu srsti kolem 38 °C. Novofundlanďany pak zahříval infračervenou lampou, srst se během zhruba 25 minut ohřála na 41 °C a pokus musel přerušit, protože psi vykazovali známky tepelného stresu.
Hustá srst tedy horko nezahání. Izoluje oběma směry: drží venku teplo ze slunce, ale zároveň drží uvnitř teplo, které pes vyrábí sám. Pes se navíc nepotí jako člověk, chladí se hlavně dýcháním s vyplazeným jazykem a přes polštářky tlapek.
Proč tedy neholit? Protože oholení řeší horko špatně a za příliš vysokou cenu. Hlavní potíž v létě obvykle není srst jako taková, ale mrtvá podsada, která v ní zůstala a slepila se. Taková vrstva nepropouští vzduch a teplo se pod ní hromadí. Řešením je ji vyčesat. Krycí chlupy pak dál stíní kůži a vzduch může mezi zbylými chlupy proudit. Oholený pes sice přijde o izolaci, ale také o stínění, a na přímém slunci tak může na tom být hůř, než kdyby měl dobře vyčesanou srst.

Kdy strojek dává smysl
Ani veterináři nejsou v otázce stříhání úplně neoblomní. Pokud je srst zplstnatělá tak, že pod ní kůže nedýchá, mokvá a zapařuje se, bývá oholení nejšetrnějším řešením. Holí se i kvůli operacím a kožním onemocněním.
Zajímavou výjimkou jsou staří psi. Kalifornská veterinářka Lorrie Boldricková pro Whole Dog Journal popsala, že u starších psů hormonální změny někdy zastaví línání a podsada se jen hromadí. Krátké ostříhání si proto vyhrazuje „pro staroušky“, mladým psům s fungujícím línáním ho nedoporučuje. Jedním z jejích příkladů byla labradorka Dusty, která v kalifornských vedrech neustále funěla. První celotělový střih dostala ve čtrnácti, začala lépe spát a přestala oddechovat. S dorůstající srstí se funění vracelo. Dožila se šestnácti let.
Mia Overnas navrhuje kompromis: nestříhat nikdy až na kůži, nechat aspoň pár centimetrů a před střihem psa důkladně vyčesat. U psů, kteří horko snášejí špatně, doporučuje zkrátit srst na břiše, hrudi a v podpaží, tedy v místech, kde je kůže tenká a prokrvená a teplo z ní odchází nejsnáz. Hřbet, na který praží slunce, nechává zakrytý.

Co tedy dělat, když je venku třicet
- Vyčesávat, ne holit. Hlavně v období línání. Na podsadu jsou vhodné hřebeny s rotujícími zuby a kartáče určené přímo k odstraňování podsady. Česká střihačka Dominika Elliottová ze salonu Barber Tlapka v Českých Budějovicích k tomu říká: „Léta praxe a zkušeností mi to v salónu potvrzují každý den, klíčem je technika vyčesávání, ne cena kartáče.“
- Profesionální odlínání. Dobrý salon umí podsadu vyfoukat a vyčesat, aniž by zkrátil krycí chlupy.
- Stín, voda, chládek. Procházky brzo ráno a večer, žádné běhání v poledne, možnost lehnout si na chladnou dlažbu. Psa lze namočit vodou až na kůži.
- Hlídat váhu. Studie Hallové ukázala, že psi s nadváhou vzhledem k průměru svého plemene měli zhruba o 40 procent vyšší riziko přehřátí.
- Pokud už stříhat, tak s rozmyslem. Zkrácení srsti pro kosmetiku či kvůli horku proberte s veterinářem a zkušeným střihačem; při kožním problému, zplstnatění nebo zákroku může být nakrátko ostříhání potřebné.
Lacy je podle posledních příspěvků jejího majitele „šťastná jako blecha“. Srst jí může dorůstat několik měsíců; případné dlouhodobé změny růstu by měl posoudit veterinář.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- BroBible: Golden retriever Lacy oholená v PetSmartu (2026)
- American Kennel Club: Is It OK to Shave Your Dog? (Dr. Jerry Klein)
- Laboklin Aktuell: Differential diagnosis of non-inflammatory alopecia in dogs (Dr. Carmen Lorente, 2022)
- University of Minnesota: Canine Post-clipping Alopecia
- dvm360: Focal, non-inflammatory alopecia
- Diamond et al. (2020), Veterinary Dermatology: mikrojehličkování a PRP u alopecie po ostříhání
- Hall, Carter, O'Neill (2020), Scientific Reports: Incidence and risk factors for heat-related illness in UK dogs
- Mia Overnas, Dreamdogz: Clipping the dog short for the summer, a look into the scientific literature
- Mia Overnas, Dreamdogz: The short version of how a long coat affects a dog when it's hot outside
- Whole Dog Journal: Should You Shave Your Dog? Shaving Against Advice (CJ Puotinen, 2023)
- CNN Prima News: Stříhat, nebo nestříhat? (Zuzana Wildmannová)
- CNN Prima News: Jak správně psa v létě ochladit (Dominika Elliottová)
Nejnovější články

Proč plazi potřebují teplé i studené místo v teráriu
Plazi si tělesnou teplotu upravují přesunem mezi teplejšími a chladnějšími místy. Proto by terárium nemělo mít všude stejnou teplotu...
Daniel Hanuš ·

Gorila horská je jediný lidoop, jehož počet roste
V roce 1981 bylo v masivu Virunga napočítáno 242 horských goril. O několik desetiletí později odhadly tehdejší sčítání ve Virunze a...
Daniel Hanuš ·

Smí králík jíst meloun?
Králík může dostat malý kousek melounu jako občasný pamlsek, ne jako běžnou součást jídelníčku. Dužina obsahuje hodně vody a cukru...
Daniel Hanuš ·

Proč kůl u mladého stromu nemá být moc vysoký
Mladý strom se má po výsadbě ujmout, ne zůstat pevně přivázaný pod korunou. Vysoký a těsný úvazek může omezit přirozené zesilování kmene...
Daniel Hanuš ·

Kočky mají raději lidi, kteří je nechají přijít samy
Když se kočka přiblíží k člověku, který ji nevolá ani se jí nedotýká, může to vypadat, jako by si vybírala právě toho, kdo ji nemá rád...
Daniel Hanuš ·

Los v Česku: zvíře, které se k nám vrací samo
Los Emil se v květnu 2026 naposledy prokazatelně objevil v Bavorsku, zhruba 30 kilometrů od Mnichova. Od té doby jeho osud není...
Daniel Hanuš ·

Jak kočku zabalit do ručníku u veterináře
Při ošetření může ručník některým kočkám nabídnout úkryt a omezit jejich pohyb. Jiné však zabalení stresuje, takže nejde o zaručený...
Daniel Hanuš ·

Kolik koček je v jedné domácnosti už moc
Jedna kočka navíc může soužití změnit, ale žádný vědecký limit neplatí pro všechny domácnosti. Studie sledují napětí, zdraví i to, zda...
Daniel Hanuš ·

Některé žáby si do těla vyrobí nemrznoucí směs z cukru
Skokan lesní z Aljašky přežívá zimu i poté, co mu část tělesné vody zmrzne a srdce i dýchání se na čas zastaví. Při ochlazení zvýší...
Daniel Hanuš ·

Proč nám štěňata a koťata připadají tak roztomilá
Velké oči, kulatá hlava a nejisté pohyby mláďat v nás často vyvolávají chuť pečovat. Výzkumy štěňat, koťat i lidských tváří ukazují, jak...
Daniel Hanuš ·

Klíšťata nespí celou zimu. Stačí jim pět stupňů
Klíšťata mohou být aktivní i v zimě, zejména za mírnějšího počasí, ale jejich aktivita závisí na druhu, místě a mikroklimatu. Švédská...
Daniel Hanuš ·

Puli a komondor mají srst v provazcích jako dredy
Puli a komondor zaujmou srstí rozdělenou do dlouhých provazců. Štěňata se s nimi nerodí: vznikají postupně, když se krycí chlupy...
Daniel Hanuš ·

Péče o filodendron v zimě: světlo, voda a teplota
Filodendron srdčitý v zimě obvykle potřebuje hlavně dost světla, opatrnější zálivku a ochranu před studeným sklem či průvanem. Čísla z...
Daniel Hanuš ·

Proč ryby v akváriu dýchají rychle
Ryby rychle kmitají žábrami nebo se drží u hladiny? Nejdřív zkontrolujte vodu a chod techniky. Příčinou může být nedostatek kyslíku...
Daniel Hanuš ·

Pěnkava jikavec přilétá na zimu ze severu. Někdy po milionech
V lednu 2021 pozorovatelé u slovenských Krompach odhadli, že do nocoviště přilétlo přes milion pěnkav jikavců. Taková hejna nejsou...
Daniel Hanuš ·

Lidé s Alzheimerovou nemocí jedli lépe, když v jídelně bylo akvárium
Akvárium v jídelně může upoutat pozornost člověka s demencí. Několik menších studií po jeho instalaci zaznamenalo vyšší příjem jídla a...
Daniel Hanuš ·

Smích papouška kea je nakažlivý. Ostatní kea si začnou hrát
Papoušek kea při hře vydává charakteristické trylkování. V pokusu s volně žijícími ptáky po jeho přehrání přibylo hry i u jedinců, kteří...
Daniel Hanuš ·

Jak spočítat, kolik sena na zimu potřebujete
Kolik sena objednat na zimu? Začněte hmotností zvířete, dobou bez pastvy, kvalitou a obsahem sušiny v konkrétním seně. Pak připočtěte...
Daniel Hanuš ·

Potkan si ocasem reguluje teplotu těla
Potkaní ocas pomáhá tělu odvádět i zadržovat teplo. V laboratorních pokusech vědci měřili, jak se mění jeho povrchová teplota při...
Daniel Hanuš ·

Proč stará kočka přestane chodit do bedýnky
Rentgenová studie sta koček starších dvanácti let našla u 90 z nich degenerativní změny kloubů, přestože zdravotní záznamy artritidu...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Jak pečujete o podsadu svého psa během línání?