Muzeum včelařství v Česku: kde vidět staré úly

Vydlabané kmeny, slaměné košnice i úly vyřezané do podoby postav ukazují, jak se u nás dříve včelařilo. Na Kačině připomínají také slavný Desaterák z roku 1673. Kam vyrazit za starými úly a co si ověřit, aby výlet neskončil před zavřenými dveřmi?
Desaterák byl určen pro deset včelstev, která označovala písmena nápisu JESUS MARIA. S úlem se pojí pověst o Janu Amosu Komenském, nikoli doložené autorství nebo vlastnictví. Podobné příběhy dělají z muzejních úlů víc než jen staré dřevěné nádoby.
Obsah článku
- Galerie fotek: Muzeum včelařství v Česku
- Od brtě ke klátu: krátký slovník
- Zámek Kačina: Desaterák a úl s Narozením Páně
- Rosice u Brna: muzeum, které postavili včelaři vlastníma rukama
- Chlebovice u Frýdku-Místku: největší včelařský skanzen v Česku
- Hostinné: kláty, které vydlabali františkáni
- Kam ještě: Brno, Opočno a jihočeský Pištín
- Proč se dívat na staré úly zrovna teď
- Použité zdroje a užitečné odkazy
Galerie fotek: Muzeum včelařství v Česku
Foto: MartinVeselka · Wikimedia Commons · CC BY-SA 4.0
Foto: MartinVeselka · Wikimedia Commons · CC BY-SA 4.0
1 / 3
Od brtě ke klátu: krátký slovník
Než se vydáte do muzea, hodí se znát pár slov, která tam uvidíte na cedulkách.
Brť byla původně dutina ve stromě, kde žilo divoké včelstvo. Lidé ji vyhledávali, rozšiřovali a med z ní vybírali přímo v lese. Stopy po tomhle „lesním včelaření“ zůstaly i v krajině, třeba v místních jménech jako Brtnice nebo Brťoví. Muzeum Vysočiny Jihlava proto spolu s Univerzitou Palackého v Olomouci připravilo rozsáhlý výzkum, který má doklady o historii chovu včel v Česku sesbírat, zdokumentovat a digitalizovat. „Budou shromážděny, dokumentovány, digitalizovány a systematicky uspořádány doklady o historii chovu včel,“ popsala záměr Klára Bezděčková z přírodovědného oddělení jihlavského muzea.
Klát je kus kmene, který někdo z lesa přenesl k domu. Uvnitř byl vydlabaný a tvořil jeden celek, který nešel rozebrat. Včelař se k plástům dostával jen otvorem, takže medobraní bylo pro včelstvo často ničivé.
Košnice je slaměný úl, pletený nebo šitý z povřísel. Byla lehká, levná a dobře izolovala.
Figurální úl je klát, ze kterého lidový řezbář vytvořil postavu. Mohl to být svatý, mnich, voják nebo třeba medvěd. Včely vylétaly česnem, které bylo často schované v ústech nebo na břiše figury. Podle lidové víry takové postavy hlídaly včelstvo, a hospodář se jimi navíc mohl pochlubit před sousedy.
Moderní úl s vyjímatelnými rámky, jak ho známe dnes, se v našich zemích prosadil až v 19. století. Pak teprve přišly vynálezy, které včelaření změnily od základu: lis na voskové mezistěny a medomet.

Zámek Kačina: Desaterák a úl s Narozením Páně
Významnou sbírku historických úlů má Národní zemědělské muzeum na zámku Kačina u Kutné Hory. Stálá expozice se jmenuje Království včel. „Na Kačině se historii včelařství věnujeme dlouhodobě, máme zde expozici Království včel s řadou vzácných historických úlů, klátů,“ řekl před časem ředitel kačinské pobočky Pavel Douša.
Originál Desateráku muzeum v roce 2018 restaurovalo a přesunulo dovnitř zámku. Od šedesátých let totiž stál venku v zámeckém parku, kde by ho počasí postupně zničilo. Při restaurování vznikla věrná kopie, která dnes stojí v parku a muzeum ji osadilo živým včelstvem. Park je otevřený celoročně a vstup je zdarma, takže repliku uvidíte i v době, kdy je zámek zavřený.
Za nejcennější exponát expozice ovšem muzeum nepovažuje Desaterák, ale úl zdobený reliéfem Narození Páně. Vyřezal ho neznámý lidový řezbář zhruba v 18. století a byl nejspíš určený pro dvě včelstva najednou.
Na Kačině je i kus technické historie, na kterou můžeme být hrdí. Takzvaná demonstrační pomůcka Františka Hrušky připomíná rok 1865, kdy tento český včelař na mezinárodním sjezdu včelařů v Brně předvedl princip svého vynálezu. Šlo o medomet, tedy odstředivku, která z plástů vytočí med, aniž by se plásty musely rozbít. Díky tomu mohou včely použít vosková díla znovu a včelař nemusí včelstvo při každém medobraní ničit, jako tomu bylo u klátů.
Další rarita pochází z Obecnice u Příbrami. Místní farář František Vogl si tam v roce 1857 nechal odlít kovový lis na umělé voskové mezistěny. Ve stejném roce představil podobný, ovšem dřevěný lis německý stolař Johannes Mehring, jemuž se vynález obvykle připisuje. Vogl podle muzea vycházel z dřevěného modelu, který získal od přítele Václava Černohouze. Ten si ho prý koupil za 50 tolarů, a model tedy musel být ještě starší. Prvenství by tak mohlo patřit Čechám, ne Německu.
Praktické info: Království včel je součástí první prohlídkové trasy. Otevírací doba se mění podle sezóny; před cestou zkontrolujte kalendář NZM Kačina. Zámecký park muzeum uvádí jako celoročně přístupný zdarma.

Rosice u Brna: muzeum, které postavili včelaři vlastníma rukama
Jihozápadně od Brna leží v roklině u lesa Obora včelařské středisko, které má za sebou skoro sto let historie. Pozemek tam koupilo zemské včelařské ústředí už v roce 1934. Přestěhoval se sem včelín z Kuřimi a zbytky plemenné stanice z Babic.
Za vznikem stál rosický včelař František Posádka, nejvýraznější postava místního včelaření. Ve dvacátých letech vedl Družinu přátel plemenného chovu, v roce 1937 získal v Bělehradě zlatou medaili za vystavené včelí matky a jeho kmen nazvaný Rosička se šlechtil ještě dlouho po jeho smrti, až do roku 1969.
Muzeum a skanzen starších úlů pak v letech 1972 až 1975 vystavěli dobrovolníci z řad včelařů v rámci tehdejší „akce Z“. Slavnostní otevření proběhlo v červenci 1975. Budovu navrhl rosický architekt Dušan Babánek a na její zdi je busta lékaře Františka Živanského, kterému se říká otec moravského včelařství. Uvnitř je výstavní sál s exponáty zapůjčenými z Kačiny, v galerii v patře stálá výstava včelařské techniky. Od roku 1996 je v Rosicích také knihovna Českého svazu včelařů.
Venkovní část zabírá 19 tisíc metrů čtverečních a stojí v ní moderní včelíny vedle historických úlů. Mezi nejstarší kousky patří kláty z roku 1793, slaměné košnice a vyřezávané figurální úly. Na dobových fotografiích z expozice je například úl v podobě vzpřímeného medvěda.
Praktické info: Od devadesátých let nemá středisko stálého zaměstnance a je v soukromém pronájmu, slouží i k chovu matek a produkci medu. Návštěvu je proto rozumné předem domluvit.

Chlebovice u Frýdku-Místku: největší včelařský skanzen v Česku
Pokud chcete vidět staré úly pod širým nebem, vydejte se do Beskyd. Ve Frýdku-Místku, v části Chlebovice, spravuje místní organizace Českého svazu včelařů Včelařský naučný areál, který bývá označován za největší včelařský skanzen v zemi. Areál vznikal a postupně se rozrůstal od roku 1993 a sídlí v historickém fojtství, tedy statku, kde kdysi úřadoval vesnický fojt. Budova je chráněnou památkou.
Venku stojí přes dvacet historických úlů: od slaměných košnic z 18. století až po malované úly ve tvaru chaloupek. Ve venkovních úlech nejsou včely, takže se k nim můžete bez obav přiblížit i s dětmi. Uvnitř je sbírka starého včelařského náčiní, ochranných pomůcek a zvláště medometů, kterými se chlebovičtí včelaři rádi chlubí. Nechybí ani kopie dekretu Marie Terezie z roku 1775 nebo více než 150 let stará včelařská dýmka.
Právě patenty Marie Terezie jsou pro dějiny včelaření klíčové. První vyšel 8. dubna 1775 pro Moravu a Dolní Rakousy, druhý 30. srpna 1776 pro Čechy. Osvobodily včelaře od dávek, zakázaly hubit včely a krádež včelstva začaly trestat jako zločin před zemským soudem. Včelaři směli s úly kočovat za pastvou a majitelé pozemků jim to museli umožnit. Ve Vídni vznikla bezplatná včelařská škola a jejím prvním ředitelem se stal Antonín Janša, rodák z dnešního Slovinska. Včely tehdy prostě byly hospodářská zvířata první kategorie.
Součástí areálu je i naučná zahrada s bylinkovou spirálou, stezka s maskotkou Medulinkou a „včelmetr“, jízdní atrakce inspirovaná medometem. Areál navíc pořádá přednášky, kurzy a letní školy pro děti.
Praktické info: Podle oznámení obce se od července 2026 změnil otevírací den na neděli od 13 do 17 hodin v sezóně duben–říjen. Prohlídky začínají ve 13.15, 14.15, 15.15 a 16.15. V listopadu tedy nepočítejte s běžnou sezónní návštěvou; aktuální termín ověřte na stránce muzea. Skupiny se mohou domluvit i na jiném termínu. Přístup do patra s expozicí je omezený, lidé na vozíku by se měli předem ozvat. Autobusem se dostanete z Frýdku-Místku na zastávku Chlebovice, kostel.

Hostinné: kláty, které vydlabali františkáni
V podhůří Krkonoš stojí raně barokní františkánský klášter v Hostinném, postavený v letech 1677 až 1684. Františkáni sem přišli v roce 1684 a včely chovali až do roku 1950, kdy éra mnichů skončila. Po nich tu zůstala sbírka klátů vydlabaných do kmenů, kterou dnes připomíná Městské muzeum sídlící v klášterním areálu.
Včely se do klášterní zahrady vrátily díky dětskému kroužku Hostinští včelaříci. Vede ho Jan Materna, ochranář ze Správy Krkonošského národního parku. Na otázku, jestli by nebylo hezké chovat včely zase ve starých klátech, odpovídá prakticky: turisticky by to bylo atraktivní, ale velmi nepraktické. Zajímavá je jeho poznámka k chuti. Med z františkánských úlů byl podle něj nejspíš pestřejší, protože v krajině tehdy kvetlo víc druhů rostlin.
Kam ještě: Brno, Opočno a jihočeský Pištín
Mendelův včelín v Brně. Gregor Johann Mendel, otec genetiky, byl i vášnivý včelař. Ve starobrněnském opatství si nechal postavit včelín, zkoušel různé způsoby zimování včel a vysazoval medonosné byliny. Včelín v opatské zahradě stojí dodnes a bývá součástí prohlídek Mendelova muzea. Když už jste v Brně, vzpomeňte, že tady v roce 1865 Hruška ukazoval světu medomet.
Včelí stezka v Opočně. Stezka otevřená v roce 2025. V zahradách kapucínského kláštera v Opočně ji v říjnu 2025 otevřelo Muzeum a galerie Orlických hor spolu s místními včelaři. Ukazuje tradiční včelařské pomůcky, historii výroby vosku pro bohoslužby a fotografie z archivů opočenských včelařů. Hlavním lákadlem je pozorovací úl, do kterého lze bezpečně nahlédnout a sledovat život včelstva. Děti tu mají interaktivní a herní prvky.
Včelařská expozice v Pištíně. Malá obec u Českých Budějovic zřídila v podkroví Spolkového domu expozici se slaměnými úly, historickými medomety a nástroji, z nichž některé pocházejí z doby kolem roku 1900. Pevnou otevírací dobu nemá. Otevírá se při kulturních akcích v obci, jindy po domluvě s obecním úřadem.

Proč se dívat na staré úly zrovna teď
Historické statistiky ukazují, jak se počet chovaných včelstev proměňoval. Podle Českého statistického úřadu se v roce 2020 chovalo 661 tisíc včelstev, o deset let dříve jich bylo 528 tisíc. Kdo začíná s vlastním úlem na zahradě, ocení, jak dlouhou cestu má za sebou nástroj, který dnes považujeme za samozřejmost. Od vydlabaného kmene, který se musel při medobraní rozbít, k rámkovému úlu a medometu uběhlo jen něco přes dvě století.
Zimní měsíce jsou na tyhle výlety ideální na plánování. Venkovní skanzeny jako Chlebovice otevírají až na jaře, kdy kolem úlů zase kvete a bzučí. Zámecký park na Kačině má podle muzea celoroční provoz; přístup ke konkrétní instalaci si před cestou ověřte. Stačí se postavit před deset vyřezaných písmen a představit si, že v každém z nich kdysi žilo celé včelstvo.
O současné péči o včelstva pojednává také článek o zimním klidu v úlu.
Nejnovější články

Jak poznat, že kočka je ve stresu
Změna krmení nebo pečující osoby může u kočky ovlivnit chování i tělesné projevy. Malá laboratorní studie zaznamenala podobné nárůsty...
Daniel Hanuš ·

Kočičí veterinář: proč existují kliniky jen pro kočky
Veterinární návštěva může u kočky zvýšit stres a ovlivnit některé naměřené hodnoty. Studie s 678 kočkami se týkala běžných vyšetření...
Daniel Hanuš ·

Jak poznat strom napadený kůrovcem
Smrk napadený kůrovcem může zůstat zelený týdny, někdy i přes zimu. Pozdější rezavá koruna často znamená, že brouci už vyletěli. Jak...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka kouše ostatní kočky do krku
Olizování a kousnutí do krku mohou mezi kočkami patřit ke hře, páření, péči i konfliktu. Nová pozorovací studie popisuje vzorce...
Daniel Hanuš ·

Potřebuje kurník v zimě topení? Většinou ne
Zdravé dospělé slepice s dobrým opeřením obvykle nepotřebují vytápěný kurník. Potřebují ale sucho, větrání bez průvanu a nezamrzlou vodu...
Daniel Hanuš ·

Blechy v bytě přežijí zimu bez problémů. Proč je mráz venku nezastaví
Britská databáze veterinárních návštěv zaznamenala blechy v každém měsíci roku, s vrcholem obvykle v teplé části roku. Teplo domácnosti...
Daniel Hanuš ·

Proč mrkev ve sklepě vyraší a zhořkne
Mrkev ve sklepě může začít pouštět novou nať a ztrácet sladkost. Kořen totiž dál žije a spotřebovává zásoby. K hořké chuti navíc může...
Daniel Hanuš ·

Proč se psi s dvojitou srstí nemají stříhat dohola
Dvojitá srst pomáhá psům regulovat teplotu a chrání kůži, ale její oholení automaticky neznamená trvalé poškození. U některých zvířat...
Daniel Hanuš ·

Psi rozeznají i jednovaječná dvojčata. Ověřili to čeští policejní psi
Deset vycvičených policejních německých ovčáků v české studii správně rozlišilo pachy čtyř párů dvojčat, včetně jednovaječných. Výsledek...
Daniel Hanuš ·

Rybáři chytají hlavně odvážné ryby. Ryby se tak stávají plašší
Jeden okounek pstruhový se v americkém jezírku chytil na udici šestnáctkrát za jediný rok, zatímco asi dvě stě ryb se za čtyři roky...
Daniel Hanuš ·

Proč plazi potřebují teplé i studené místo v teráriu
Plazi si tělesnou teplotu upravují přesunem mezi teplejšími a chladnějšími místy. Proto by terárium nemělo mít všude stejnou teplotu...
Daniel Hanuš ·

Gorila horská je jediný lidoop, jehož počet roste
V roce 1981 bylo v masivu Virunga napočítáno 242 horských goril. O několik desetiletí později odhadly tehdejší sčítání ve Virunze a...
Daniel Hanuš ·

Smí králík jíst meloun?
Králík může dostat malý kousek melounu jako občasný pamlsek, ne jako běžnou součást jídelníčku. Dužina obsahuje hodně vody a cukru...
Daniel Hanuš ·

Proč kůl u mladého stromu nemá být moc vysoký
Mladý strom se má po výsadbě ujmout, ne zůstat pevně přivázaný pod korunou. Vysoký a těsný úvazek může omezit přirozené zesilování kmene...
Daniel Hanuš ·

Kočky mají raději lidi, kteří je nechají přijít samy
Když se kočka přiblíží k člověku, který ji nevolá ani se jí nedotýká, může to vypadat, jako by si vybírala právě toho, kdo ji nemá rád...
Daniel Hanuš ·

Los v Česku: zvíře, které se k nám vrací samo
Los Emil se v květnu 2026 naposledy prokazatelně objevil v Bavorsku, zhruba 30 kilometrů od Mnichova. Od té doby jeho osud není...
Daniel Hanuš ·

Jak kočku zabalit do ručníku u veterináře
Při ošetření může ručník některým kočkám nabídnout úkryt a omezit jejich pohyb. Jiné však zabalení stresuje, takže nejde o zaručený...
Daniel Hanuš ·

Kolik koček je v jedné domácnosti už moc
Jedna kočka navíc může soužití změnit, ale žádný vědecký limit neplatí pro všechny domácnosti. Studie sledují napětí, zdraví i to, zda...
Daniel Hanuš ·

Některé žáby si do těla vyrobí nemrznoucí směs z cukru
Skokan lesní z Aljašky přežívá zimu i poté, co mu část tělesné vody zmrzne a srdce i dýchání se na čas zastaví. Při ochlazení zvýší...
Daniel Hanuš ·

Proč nám štěňata a koťata připadají tak roztomilá
Velké oči, kulatá hlava a nejisté pohyby mláďat v nás často vyvolávají chuť pečovat. Výzkumy štěňat, koťat i lidských tváří ukazují, jak...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Navštívili jste některou včelařskou expozici? Který starý úl nebo nástroj vás nejvíc zaujal?