Proč mrkev ve sklepě vyraší a zhořkne

Mrkev ve sklepě může začít pouštět novou nať a ztrácet sladkost. Kořen totiž dál žije a spotřebovává zásoby. K hořké chuti navíc může přispět etylen ze skladovaného ovoce. Chlad, vysoká vlhkost bez mokrých povrchů a oddělení od jablek pomáhají úrodu uchovat.
Rašení a hořknutí nejsou jeden proces. Ovlivňuje je odrůda, stav při sklizni i podmínky skladování. Důležité je sledovat teplotu a kořeny pravidelně přebírat; ideální údaje z chladírny nejsou zárukou stejné výdrže v domácím sklepě.
Obsah článku
Galerie fotek: Proč mrkev ve sklepě vyraší a zhořkne
Foto: Dwight Sipler from Stow, MA, USA · Wikimedia Commons · CC BY 2.0 · Sklizená mrkev v bílých kbelících na korbě vozidla u pole.
Foto: Chad Skeers · Wikimedia Commons · CC BY 2.0 · Čerstvě sklizená mrkev s natí na okraji záhonu.
1 / 3
Rostlina, která potřebuje dva roky
Mrkev, kterou jíme, je ve skutečnosti polovina životního příběhu. Patří mezi dvouleté rostliny. První rok ukládá cukry a energii do tlustého kořene, druhý rok z něj vyžene vysokou lodyhu s okolíky a vytvoří semena. Kořen, který vyndáváme ze záhonu, je tedy spíž, kterou si rostlina připravila na příští sezonu.
Philipp Simon, genetik amerického ministerstva zemědělství a jeden z nejznámějších šlechtitelů mrkve, popisuje pěstování mrkvového semene jako „dvouletý projekt“. Aby kořen druhý rok vykvetl, potřebuje projít zimou. Botanici tomu říkají jarovizace. Podle Simonových pokynů pro pěstitele osiva stačí šest až osm týdnů při teplotě 2 až 5 °C.
Teď si představte běžný sklep pod rodinným domem v listopadu a prosinci. Teplota kolem tří, čtyř stupňů, tma, vlhko. Pro mrkev je to přesně ta zima, na kterou čeká. Sklep, ve kterém ji chceme uchovat, ji zároveň připravuje na kvetení.
Jak silný ten efekt je, ukázal v roce 2022 argentinský tým Josefiny Wohlfeilerové a Claudia Galmariniho z výzkumné stanice INTA La Consulta. Mrkve různých odrůd držel 30 až 120 dní v chladu kolem 7,5 °C a pak je přesunul do tepla. Rostliny, které chlad nezažily, nevykvetly vůbec. U ostatních platilo, že čím déle byly v chladu, tím dřív a tím častěji kvetly. V podmínkách tohoto pokusu nezjistili významný vliv délky dne po chladu. Mrkvi stačí vědět, že zima byla a skončila.

Signál, že zima končí
Mrkev ve sklepě pořád dýchá. Spaluje cukry, které si uložila, a uvolňuje oxid uhličitý. Při nule je tohle dýchání pomalé, ale nikdy se úplně nezastaví. Uvnitř kořene se mezitím mění hormonální rovnováha. Turecký tým z univerzity v Kocaeli sledoval v uložené mrkvi hladinu zeatinu, rostlinného hormonu ze skupiny cytokininů, který podporuje dělení buněk. Hladina během skladování rostla, a ve chvíli, kdy dosáhla vrcholu, začaly kořeny rašit a pouštět vlásečnicové kořínky. Podle autorů právě tento hormon ukončuje u mrkve období klidu.
Teplota pak rozhoduje, jak rychle se to stane. Skladovací příručka světové asociace chladírenských skladů WFLO, kterou revidoval Jeff Brecht z Floridské univerzity, uvádí, že pod 4,4 °C je rašení po třech měsících jen minimální a nepříjemným se stává asi po sedmi měsících. Mezi 4,4 a 10 °C se ale „značné rašení a hniloba“ mohou objevit už během jednoho až tří měsíců. Postharvestní specialisté z Kalifornské univerzity v Davisu dodávají, že rašení nejvíc svědčí právě středním teplotám kolem 10 °C.
A tady je problém domácích sklepů. V lednu bývají dost chladné, jenže v březnu a dubnu se prohřívají spolu s okolní půdou. Mrkev, která už má odbytou svou „zimu“, dostane jasný signál, že je jaro. Začne pouštět nať a kořínky a spotřebovává na to cukry z kořene. Ten pak měkne, vadne a ztrácí sladkost.

Kdo za hořkost může doopravdy
Hořkost je jiný příběh. Pro skladovatele mrkve je jejím hlavním známým spouštěčem etylen, plyn, který vydávají zrající plody. Mezi významné zdroje patří jablka a hrušky, tedy přesně to ovoce, které mívá ve sklepě své místo hned vedle beden se zeleninou.
Norská výzkumnice Randi Seljåsenová z ústavu Nofima to v roce 2001 ověřila pokusem. Mrkve odrůdy Yukon uložila na tři týdny při 15 °C, část na obyčejném vzduchu a část ve vzduchu s nepatrnou příměsí etylenu, jednou miliontinou objemu. Hodnotitelé pak mrkev ochutnávali naslepo. Ta z etylenové komory byla hořčejší, měla výraznější zemitou a „terpenovou“ příchuť a byla méně sladká. Chemické rozbory ukázaly, že v ní přibylo látky jménem 6-methoxymellein, kterou mrkev vytváří jako obranu proti plísním, a že se v ní sacharóza rozkládala na jednodušší cukry.
Ještě výraznější čísla přinesli o rok dříve Xuetong Fan a James Mattheis z amerického ministerstva zemědělství. Etylen podle nich zvýšil množství této obranné látky v mrkvi zhruba čtyřicetkrát. Když ale mrkev předem ošetřili látkou 1-MCP, která blokuje receptory pro etylen, k nárůstu nedošlo. Tým z německé Univerzity v Hohenheimu v roce 2012 potvrdil totéž na třech odrůdách: mrkev chráněná před účinkem etylenu byla podle hodnotitelů výrazně méně hořká.
Příručka WFLO k tomu přidává varování, které stojí za zapamatování. Hořkost vyvolá i velmi nízká koncentrace etylenu, a to i při nízkých teplotách. Zdrojem přitom nemusí být jen ovoce, ale také spalovací motory. Mrkev uložená v garáži vedle auta nebo sekačky tak riskuje stejný osud jako mrkev vedle beden s jablky. Nezralá mrkev je navíc citlivější než ta, která na záhoně dozrála.

Chemici se přou, která látka hořkne
Zajímavé je, že vědci se dodnes neshodnou, která molekula je za hořkou chuť zodpovědná nejvíc. Sama Seljåsenová v navazující práci z roku 2003 upozornila, že hořkost s obsahem 6-methoxymelleinu sice souvisí, ale jeho množství bylo hluboko pod hranicí, kterou lidský jazyk dokáže rozpoznat. Látka tedy spíš ukazuje, že mrkev byla ve stresu, než aby sama hořkla.
Potravinový chemik Thomas Hofmann se proto se svou kolegyní Andreou Czepovou pokusil najít skutečné viníky. V mrkvi skladované v chladu identifikovali šest hořkých látek a spočítali, která z nich je v dostatečném množství, aby ji člověk ucítil. Nejvýrazněji vyšel falkarindiol, látka ze skupiny polyacetylenů. Ve skladované mrkvi ho bylo devětkrát víc, než je práh hořké chuti, v mrkvovém pyré dokonce třináctkrát víc. Jejich závěr zněl, že hořkost nemá na svědomí jedna sloučenina, ale celá směs.
Do hry vstupuje ještě cukr. Seljåsenová zjistila, že vnímaná sladkost mrkve velmi těsně souvisí s obsahem sacharózy. Dokud je mrkev sladká, cukr přebije ostré a hořké tóny. Když ho ale mrkev prodýchá, vydá na rašení nebo ho etylen pomůže rozložit, hořké a „pryskyřičné“ látky najednou vyniknou. Rašení a hořknutí jsou tedy dva různé procesy, které se ve sklepě umějí spojit a zhoršit jeden druhý.
Norská studie navíc ukázala, že na chuť má vliv i hrubé zacházení. Mrkev, kterou někdo pohodil, házel do bedny nebo pomačkal, dýchala rychleji, vydávala víc vlastního etylenu a chutnala hůř. Nejlépe chuť udržela mrkev, se kterou se zacházelo jemně a která ležela v chladu.

Jak mrkev ve sklepě uchovat sladkou a pevnou
Z výzkumů plyne několik praktických pravidel, která dávají smysl i ve starém sklepě pod domem.
Čím blíž nule, tím líp. Profesionální sklady drží mrkev při 0 °C a vlhkosti 98 až 100 procent. Tak vydrží pět až devět měsíců. Teplota však nesmí klesat pod bod zmrznutí kořene, přibližně −1,4 °C; v domácím sklepě počítejte s kolísáním a měřte i u nejchladnější stěny. Pokud máte doma teplý sklep, počítejte s tím, že mrkev vydrží výrazně kratší dobu, a spotřebujte ji do konce zimy.
Ne vedle jablek. Jablka, hrušky a další zrající ovoce ukládejte do jiné místnosti, nebo aspoň co nejdál a s dobrým větráním. Totéž platí pro garáž, kde stojí auto nebo benzínové nářadí.
Nať pryč, bez poranění. Nať před uložením odřízněte, ale kořen nepoškrábejte a neodřete. Pomačkané a nalomené kusy dejte stranou a snězte je jako první, protože hnijí dřív a víc se stresují.
Vlhko, ale ne mokro. Klasický vlhký písek funguje, protože brání vadnutí. Kapky vody na kořenech ale podporují hnilobu, proto by písek neměl být mokrý. Podle příručky WFLO by při teplotách nad zhruba jeden stupeň neměla vlhkost přesáhnout 95 procent.
Na jaře přidejte do jídelníčku víc mrkve. Když se sklep začne prohřívat, mrkev to pozná dřív než vy. Zbylou úrodu můžete v březnu nastrouhat a zamrazit, případně přesunout do lednice.
Samotné rašení ještě neznamená zkažení. Použijte jen pevné kořeny bez plísně, hniloby, slizu a neobvyklého zápachu; po odstranění natě je omyjte a podle potřeby oloupejte. Výraznou neobvyklou hořkost se nesnažte zamaskovat ve vývaru. Pochybné kusy vyřaďte. S úrodou pomůže i ukládání mrkve do písku.
Nejnovější články

Muzeum včelařství v Česku: kde vidět staré úly
Vydlabané kmeny, slaměné košnice i úly vyřezané do podoby postav ukazují, jak se u nás dříve včelařilo. Na Kačině připomínají také slavný...
Daniel Hanuš ·

Kočičí veterinář: proč existují kliniky jen pro kočky
Veterinární návštěva může u kočky zvýšit stres a ovlivnit některé naměřené hodnoty. Studie s 678 kočkami se týkala běžných vyšetření...
Daniel Hanuš ·

Jak poznat strom napadený kůrovcem
Smrk napadený kůrovcem může zůstat zelený týdny, někdy i přes zimu. Pozdější rezavá koruna často znamená, že brouci už vyletěli. Jak...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka kouše ostatní kočky do krku
Olizování a kousnutí do krku mohou mezi kočkami patřit ke hře, páření, péči i konfliktu. Nová pozorovací studie popisuje vzorce...
Daniel Hanuš ·

Potřebuje kurník v zimě topení? Většinou ne
Zdravé dospělé slepice s dobrým opeřením obvykle nepotřebují vytápěný kurník. Potřebují ale sucho, větrání bez průvanu a nezamrzlou vodu...
Daniel Hanuš ·

Blechy v bytě přežijí zimu bez problémů. Proč je mráz venku nezastaví
Britská databáze veterinárních návštěv zaznamenala blechy v každém měsíci roku, s vrcholem obvykle v teplé části roku. Teplo domácnosti...
Daniel Hanuš ·

Proč se psi s dvojitou srstí nemají stříhat dohola
Dvojitá srst pomáhá psům regulovat teplotu a chrání kůži, ale její oholení automaticky neznamená trvalé poškození. U některých zvířat...
Daniel Hanuš ·

Psi rozeznají i jednovaječná dvojčata. Ověřili to čeští policejní psi
Deset vycvičených policejních německých ovčáků v české studii správně rozlišilo pachy čtyř párů dvojčat, včetně jednovaječných. Výsledek...
Daniel Hanuš ·

Shetlandský pony je silnější, než vypadá. Utáhne náklad těžší, než je sám
Shetlandský pony vypadá jako malý huňatý společník, ale jeho předkové tahali v dolech těžké vozíky s uhlím. Náklad mohl vážit víc než...
Daniel Hanuš ·

Rybáři chytají hlavně odvážné ryby. Ryby se tak stávají plašší
Jeden okounek pstruhový se v americkém jezírku chytil na udici šestnáctkrát za jediný rok, zatímco asi dvě stě ryb se za čtyři roky...
Daniel Hanuš ·

Proč plazi potřebují teplé i studené místo v teráriu
Plazi si tělesnou teplotu upravují přesunem mezi teplejšími a chladnějšími místy. Proto by terárium nemělo mít všude stejnou teplotu...
Daniel Hanuš ·

Gorila horská je jediný lidoop, jehož počet roste
V roce 1981 bylo v masivu Virunga napočítáno 242 horských goril. O několik desetiletí později odhadly tehdejší sčítání ve Virunze a...
Daniel Hanuš ·

Smí králík jíst meloun?
Králík může dostat malý kousek melounu jako občasný pamlsek, ne jako běžnou součást jídelníčku. Dužina obsahuje hodně vody a cukru...
Daniel Hanuš ·

Kočky mají raději lidi, kteří je nechají přijít samy
Když se kočka přiblíží k člověku, který ji nevolá ani se jí nedotýká, může to vypadat, jako by si vybírala právě toho, kdo ji nemá rád...
Daniel Hanuš ·

Los v Česku: zvíře, které se k nám vrací samo
Los Emil se v květnu 2026 naposledy prokazatelně objevil v Bavorsku, zhruba 30 kilometrů od Mnichova. Od té doby jeho osud není...
Daniel Hanuš ·

Jak kočku zabalit do ručníku u veterináře
Při ošetření může ručník některým kočkám nabídnout úkryt a omezit jejich pohyb. Jiné však zabalení stresuje, takže nejde o zaručený...
Daniel Hanuš ·

Kolik koček je v jedné domácnosti už moc
Jedna kočka navíc může soužití změnit, ale žádný vědecký limit neplatí pro všechny domácnosti. Studie sledují napětí, zdraví i to, zda...
Daniel Hanuš ·

Některé žáby si do těla vyrobí nemrznoucí směs z cukru
Skokan lesní z Aljašky přežívá zimu i poté, co mu část tělesné vody zmrzne a srdce i dýchání se na čas zastaví. Při ochlazení zvýší...
Daniel Hanuš ·

Proč nám štěňata a koťata připadají tak roztomilá
Velké oči, kulatá hlava a nejisté pohyby mláďat v nás často vyvolávají chuť pečovat. Výzkumy štěňat, koťat i lidských tváří ukazují, jak...
Daniel Hanuš ·

Čínský chocholatý pes vyhrává soutěže o nejošklivějšího psa světa
Čínští chocholatí psi a jejich kříženci patří k výrazným vítězům kalifornské soutěže o nejošklivějšího psa. Holá kůže a chybějící zuby...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Jak uchováváte mrkev přes zimu? Který způsob vám nejlépe udržel její chuť?