Jak poznat strom napadený kůrovcem

Smrk napadený kůrovcem může zůstat zelený týdny, někdy i přes zimu. Pozdější rezavá koruna často znamená, že brouci už vyletěli. Jak hledat časné stopy lýkožrouta smrkového a co lze bezpečně vyčíst z drtinek, otvorů i pryskyřice?
Belgická ovčačka Bíbí vypadala v létě 2020 jako obyčejný pes na procházce v lese. Pobíhala mezi smrky, čenichala a najednou se u jednoho z nich zastavila. Koruna byla zelená, kůra celá, nic nenasvědčovalo tomu, že by se stromu něco dělo. Psovodka Nicole Vošvrdová ho přesto označila sprejem a zanesla do mapy.
Bíbí byla tehdy jediným psem v Česku, který dokázal v terénu najít smrk napadený lýkožroutem smrkovým, tedy broukem, kterému všichni říkáme kůrovec. Ucítila feromon, kterým si brouci svolávají posily. Lesník by ten strom poznal podle barvy jehličí až za několik týdnů, a to už by z něj vylétala nová generace brouků.
Psí čenich je pořád nejcitlivější detektor, jaký máme. Kůrovec ale za sebou nechává i stopy, které zvládne najít každý, kdo má les, chatu na kraji smrčiny nebo vzrostlý smrk na zahradě. Jejich význam se mění podle počasí a místního stavu lesa.
Další informace najdete v přehledu jehličnatých stromů do zahrady.
Obsah článku
Galerie fotek: Jak poznat strom napadený kůrovcem
Foto: Francisco Welter-Schultes · Wikimedia Commons · CC0
Foto: Tõnu Pani · Wikimedia Commons · CC BY-SA 3.0
1 / 3
Kůrovec se vrací
Po rekordních letech kolem roku 2020, kdy jen státní Lesy ČR vytěžily přes devět milionů kubíků kůrovcového dřeva, napadení ustoupilo. VÚLHM v září 2026 uvedl, že v roce 2025 kůrovcová těžba ve střední Evropě významně klesla. Suché a teplé období roku 2026 přesto zvyšovalo stres stromů v některých oblastech: CzechGlobe odhadl, že na konci srpna trpělo 24 procent českých lesů vysokým až extrémním nedostatkem vody. Jde o rizikový faktor, nikoli potvrzení nové celostátní kalamity. Lesník Tomáš Kotík upozornil, že oslabený smrk se hůř brání napadení; při vhodném počasí se může objevit i sesterské rojení.
Obranou smrku je pryskyřice. „Jedinou obranou jehličnanů je zasmolení kůrovců při vytváření snubních komůrek a následně matečných chodeb,“ vysvětlil Čestmír Šnoblt ze Školního lesního podniku Křtiny. Strom bez vody ale pryskyřici nevytvoří a brouci ho obsadí bez odporu.

Proč je nebezpečný právě zelený strom
Celý problém je v načasování. Italští entomologové z Padovské univerzity v roce 2022 sledovali napadené smrky v Alpách a zjistili, že koruna začala měnit barvu zhruba sedm týdnů po nakladení vajíček a většina stromů byla rezavá po devíti týdnech. Jenže to už je vývoj pod kůrou téměř u konce. Odborníci tomu období, kdy strom vypadá zdravě a pod kůrou se rojí brouci, říkají anglicky „green attack“, zelený útok.
Lesní ochranná služba ve svém metodickém letáku upozorňuje na ještě zrádnější věc. Smrk napadený na jaře zůstává zhruba do července žlutozelený a do září zrezne. Pokud ho ale brouci napadnou až v létě, tedy druhou generací v červenci nebo srpnu, může zůstat zelený až do příštího jara. Pod kůrou přitom přezimují brouci, kteří se v dubnu vyrojí na sousední stromy. Listopad je proto ideální doba, kdy se na smrky kolem domu podívat zblízka.
Pět stop, které zvládne najít každý

1. Drtinky: hnědý prach u paty kmene
Nejspolehlivější znak, a podle Lesní ochranné služby takový, který se „prakticky nedá zaměnit“. Brouci při zavrtávání vytlačují z kůry jemnou rezavohnědou drť, podobnou mletému skořicovému koření nebo kávě. Hledejte ji:
- za šupinami kůry, hlavně v dolní části kmene,
- v pavučinách na kůře,
- na kořenových nábězích a u paty stromu,
- na listech bylin a keřů kolem.
Dvě výhrady. Silný déšť nebo vítr drtinky odnesou. A pokud brouci nalétnou jen do horní části kmene, drť se rozptýlí po okolí a dole ji nenajdete. Pozor také na bělavou drť: tu obvykle produkuje jiný hmyz, například dřevokazní brouci.
2. Závrtové otvory
Malé kulaté dírky v kůře o průměru 2 až 2,5 milimetru, tedy zhruba velikosti hlavičky špendlíku. Bývají schované pod šupinami kůry a často kolem nich ulpívají drtinky nebo kapka pryskyřice. Kůrovec obvykle začíná v části kmene těsně pod korunou a teprve potom se šíří po celé délce. Pokud vidíte na kůře hodně dírek najednou a kůra se už odlupuje, jde spíš o výletové otvory: noví brouci už strom opustili.

3. Kapky pryskyřice
Kapičky nebo pramínky pryskyřice v místech závrtů znamenají, že se strom brání. Samy o sobě ale nic neprokazují. Smrk roní pryskyřici i po mechanickém poranění, třeba při kácení sousedních stromů, po ohryzu zvěří, po úderu blesku nebo kvůli houbové chorobě. A naopak: strom vyčerpaný suchem často neroní vůbec, i když je napadený. V letošním roce tedy absence pryskyřice nic neznamená. Kapky berte jako signál, že je potřeba hledat drtinky a otvory.
4. Zelené jehličí na zemi
Pokud pod smrkem leží na zemi čerstvé, světle zelené jehličí, něco není v pořádku. Opad zeleného jehličí nastává poměrně brzy po napadení, zvlášť v suchém období. Může ho ale způsobit i samotné sucho nebo václavka, takže ho vždy ověřte dalšími znaky.
5. Práce datlů a strakapoudů
Datlovití ptáci vědí o kůrovci dřív než my. Nejdřív oklovávají jednotlivé šupiny kůry v horní části kmene, aby se dostali k larvám, a na kmeni pak vznikají světlé, oranžové nebo okrové plošky. Později odlupují celé kusy kůry. Nepleťte si to ale s takzvaným kroužkováním: strakapoudi v zimě a na jaře klovou do zdravých smrků vodorovné řady dírek, aby pili mízu. Takový strom kůrovce mít nemusí.

Až potom přijde barva
Teprve po tom všem začne měnit barvu koruna. Jehličí přechází od šedozelené přes žlutou a červenohnědou až do rezavé. U lýkožrouta smrkového obvykle schne nejdřív spodní část koruny a vrchol zůstává déle zelený. Pokud je to obráceně a zasychá vrchol, může jít o lýkožrouta lesklého, který si vybírá tenčí kůru ve větvích a na mladších stromech.
Rezavá koruna, opadávající kůra a pod ní na kmeni desítky výletových otvorů znamenají, že je pozdě. Strom už je takzvaná kůrovcová souš a brouci, kteří v něm vyrostli, mezitím napadli okolní smrky. Proto se často objevují celá „kůrovcová kola“, skupiny usychajících stromů kolem jednoho původního ohniska.
Kontrola pod kůrou
Když si nejste jistí, vezměte nůž a v místě podezřelé dírky odloupněte kousek kůry. Požerek lýkožrouta smrkového vypadá jako vyrytá kresba: uprostřed je malá snubní komůrka, z ní vedou obvykle dvě až tři mateřské chodby podél kmene a z nich do stran vybíhají tenčí larvální chodbičky. Podle toho, co v chodbách najdete (vajíčka, bílé larvy, kukly, nebo hnědé dospělé brouky asi půl centimetru dlouhé), poznáte, jak daleko je vývoj a kolik zbývá času.

Psi, drony a elektronické nosy
Lesníci by samozřejmě rádi měli rychlejší pomocníky. Švédský tým kolem entomologa Fredrika Schlytera v roce 2019 popsal, že psi vycvičení na čtyři syntetické složky kůrovcového feromonu najdou napadený smrk už v prvních hodinách útoku a ze vzdálenosti sto a více metrů, jak ukázaly záznamy z GPS obojků. Na tento výzkum navázala česká studie Nicole Vošvrdové, Romana Modlingera a kolegů z České zemědělské univerzity, publikovaná v roce 2023 v časopise Forest Ecology and Management. Už název říká hlavní výsledek: psi najdou nedávno napadené smrky lépe než lidští experti. Podle shrnutí v pozdější práci byli zhruba dvakrát rychlejší.
Ve Švýcarsku podobný projekt vedla Tabea Haupt. Šest psů jménem Oscar, Riley, Lotus, Coffee, Skik a Brenden se cvičilo na tři feromony a v laboratorních testech správně určilo přes 99 procent vzorků. Na jaře 2023 pak psi v terénu na východě Švýcarska našli čerstvě napadené smrky dřív, než na nich lesník viděl jakýkoli příznak.
Psa ale nemá každý. Tereza Hüttnerová a Peter Surový z ČZU proto v roce 2024 testovali v českém smrkovém porostu elektronické nosy, tedy senzory, které zachytí těkavé látky ze stresovaných stromů a změnu mikroklimatu kolem nich. Nejlepší z nich, levný senzor od firmy Bosch, rozpoznal napadenou plochu s přesností 95 procent, a to zhruba týden po prvním náletu. Zatím ovšem jen při měření ze země.
A drony? Italská studie ukázala, že multispektrální kamera odhalí napadené stromy jeden až dva měsíce před zrezivěním koruny, ale jen tam, kde je brouků hodně. Při běžném, nízkém výskytu nedokázal dron rozlišit nic, dokud koruny nezrudly. Lesní podniky drony letos přesto nasazují, hlavně na nepřístupná místa.
Pro majitele lesa nebo zahrady z toho plyne jednoduchá věc: nejlevnější a pořád velmi účinná metoda je obejít smrky a podívat se jim zblízka na patu kmene.

Co dělat, když najdete kůrovce
Napadený smrk zachránit nejde. Postřik ani zálivka už nepomohou, protože brouci a jejich larvy přerušili pod kůrou lýko, kterým strom rozvádí živiny. Strom je potřeba pokácet a hlavně asanovat, tedy zbavit kůrovce: odkornit a kůru zničit, nebo dřevo ošetřit či zpracovat dřív, než brouci vylétnou. Samotné odvezení dřeva podle vyhlášky nestačí, brouci by se rozlétli jinde. Majitelé lesa mají povinnost napadené stromy vyhledávat a zpracovat ze zákona, majitelům menších lesů poradí odborný lesní hospodář, jehož služby u malých výměr hradí stát.
Na zahradě je podle metodiky Národního památkového ústavu potřeba reagovat ještě rychleji a citlivěji než v lese. Jeden zapomenutý smrk u plotu může na jaře vypustit brouky do celé ulice i do lesa za humny. Pokud chcete napadený strom kácet, nejlepší je to stihnout během zimy, než se brouci v dubnu, při teplotách nad 20 °C, vyrojí.
Kdo místo smrků pěstuje túje a jalovce, nemá úplně vyhráno. Podobně se chová jejich vlastní příbuzný kůrovce, lýkohub, který se podle entomologů z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti rozšířil z jižní Moravy do celé republiky. Projevuje se hnědnutím a zasycháním výhonů a útočí hlavně na rostliny oslabené suchem. Napadené části je třeba odstranit a spálit, zbytek keřů pořádně zalévat.
Kůrovec si totiž vždycky vybírá ten nejslabší strom. Kdo pozná jeho první stopy včas, nezachrání sice smrk, který už je napadený, ale může zachránit ty, které stojí vedle.
Použité zdroje a užitečné odkazy
- Lubojacký J., Knížek M., Liška J.: Symptomy napadení stromů kůrovci ve smrkových porostech, Lesní ochranná služba VÚLHM, Lesnická práce 5/2018
- ČT24: Nová finta na boj s kůrovcem. Jeho přítomnost by mohli vyčmuchat vycvičení psi (2020)
- VÚLHM: Kůrovec byl v roce 2025 v okolních státech na ústupu (17. 9. 2026)
- ČT24: Kůrovec znovu sílí. Sucho a horko oslabily české lesy (10. 9. 2026)
- ČT24: Kvůli extrémnímu počasí hrozí kůrovcová kalamita (6. 9. 2026)
- ČT24: S ústupem kůrovce snížily Lesy ČR loni těžbu o dvacet procent
- Johansson A., Birgersson G., Schlyter F. (2019): Using synthetic semiochemicals to train canines to detect bark beetle–infested trees, Annals of Forest Science
- Vošvrdová N. et al. (2023): Dogs trained to recognise a bark beetle pheromone locate recently attacked spruces better than human experts, Forest Ecology and Management 528
- Haupt T.: Die Hundenase auf den Spuren des Borkenkäfers, waldwissen.net
- Hüttnerová T., Surový P. (2024): elektronické nosy pro detekci kůrovce, Frontiers in Forests and Global Change
- Bozzini A. et al. (2024): Drone-based early detection of bark beetle infested spruce trees, Frontiers in Forests and Global Change
- WSL: projekt SPÜR-IPS (psi a drony)
- Národní památkový ústav: Kalamitní výskyt kůrovce a ochrana hodnot památek zahradního umění (2023)
- TN.cz: Českem se šíří nebezpečný škůdce, může vám na zahradě udělat pořádnou paseku
- Seznam Zprávy: Kůrovec pomalu ustupuje. I proto, že mu dochází stromy (2022)
Nejnovější články

Jak poznat, že kočka je ve stresu
Změna krmení nebo pečující osoby může u kočky ovlivnit chování i tělesné projevy. Malá laboratorní studie zaznamenala podobné nárůsty...
Daniel Hanuš ·

Proč kočka kouše ostatní kočky do krku
Olizování a kousnutí do krku mohou mezi kočkami patřit ke hře, páření, péči i konfliktu. Nová pozorovací studie popisuje vzorce...
Daniel Hanuš ·

Potřebuje kurník v zimě topení? Většinou ne
Zdravé dospělé slepice s dobrým opeřením obvykle nepotřebují vytápěný kurník. Potřebují ale sucho, větrání bez průvanu a nezamrzlou vodu...
Daniel Hanuš ·

Proč se psi s dvojitou srstí nemají stříhat dohola
Dvojitá srst pomáhá psům regulovat teplotu a chrání kůži, ale její oholení automaticky neznamená trvalé poškození. U některých zvířat...
Daniel Hanuš ·

Psi rozeznají i jednovaječná dvojčata. Ověřili to čeští policejní psi
Deset vycvičených policejních německých ovčáků v české studii správně rozlišilo pachy čtyř párů dvojčat, včetně jednovaječných. Výsledek...
Daniel Hanuš ·

Shetlandský pony je silnější, než vypadá. Utáhne náklad těžší, než je sám
Shetlandský pony vypadá jako malý huňatý společník, ale jeho předkové tahali v dolech těžké vozíky s uhlím. Náklad mohl vážit víc než...
Daniel Hanuš ·

Rybáři chytají hlavně odvážné ryby. Ryby se tak stávají plašší
Jeden okounek pstruhový se v americkém jezírku chytil na udici šestnáctkrát za jediný rok, zatímco asi dvě stě ryb se za čtyři roky...
Daniel Hanuš ·

Proč plazi potřebují teplé i studené místo v teráriu
Plazi si tělesnou teplotu upravují přesunem mezi teplejšími a chladnějšími místy. Proto by terárium nemělo mít všude stejnou teplotu...
Daniel Hanuš ·

Gorila horská je jediný lidoop, jehož počet roste
V roce 1981 bylo v masivu Virunga napočítáno 242 horských goril. O několik desetiletí později odhadly tehdejší sčítání ve Virunze a...
Daniel Hanuš ·

Smí králík jíst meloun?
Králík může dostat malý kousek melounu jako občasný pamlsek, ne jako běžnou součást jídelníčku. Dužina obsahuje hodně vody a cukru...
Daniel Hanuš ·

Kočky mají raději lidi, kteří je nechají přijít samy
Když se kočka přiblíží k člověku, který ji nevolá ani se jí nedotýká, může to vypadat, jako by si vybírala právě toho, kdo ji nemá rád...
Daniel Hanuš ·

Los v Česku: zvíře, které se k nám vrací samo
Los Emil se v květnu 2026 naposledy prokazatelně objevil v Bavorsku, zhruba 30 kilometrů od Mnichova. Od té doby jeho osud není...
Daniel Hanuš ·

Jak kočku zabalit do ručníku u veterináře
Při ošetření může ručník některým kočkám nabídnout úkryt a omezit jejich pohyb. Jiné však zabalení stresuje, takže nejde o zaručený...
Daniel Hanuš ·

Kolik koček je v jedné domácnosti už moc
Jedna kočka navíc může soužití změnit, ale žádný vědecký limit neplatí pro všechny domácnosti. Studie sledují napětí, zdraví i to, zda...
Daniel Hanuš ·

Některé žáby si do těla vyrobí nemrznoucí směs z cukru
Skokan lesní z Aljašky přežívá zimu i poté, co mu část tělesné vody zmrzne a srdce i dýchání se na čas zastaví. Při ochlazení zvýší...
Daniel Hanuš ·

Proč nám štěňata a koťata připadají tak roztomilá
Velké oči, kulatá hlava a nejisté pohyby mláďat v nás často vyvolávají chuť pečovat. Výzkumy štěňat, koťat i lidských tváří ukazují, jak...
Daniel Hanuš ·

Čínský chocholatý pes vyhrává soutěže o nejošklivějšího psa světa
Čínští chocholatí psi a jejich kříženci patří k výrazným vítězům kalifornské soutěže o nejošklivějšího psa. Holá kůže a chybějící zuby...
Daniel Hanuš ·

Klíšťata nespí celou zimu. Stačí jim pět stupňů
Klíšťata mohou být aktivní i v zimě, zejména za mírnějšího počasí, ale jejich aktivita závisí na druhu, místě a mikroklimatu. Švédská...
Daniel Hanuš ·

Puli a komondor mají srst v provazcích jako dredy
Puli a komondor zaujmou srstí rozdělenou do dlouhých provazců. Štěňata se s nimi nerodí: vznikají postupně, když se krycí chlupy...
Daniel Hanuš ·

Proč ryby v akváriu dýchají rychle
Ryby rychle kmitají žábrami nebo se drží u hladiny? Nejdřív zkontrolujte vodu a chod techniky. Příčinou může být nedostatek kyslíku...
Daniel Hanuš ·















Diskuze, komentáře a vaše zkušenosti
Napište nám svůj názor, zeptejte se nebo poraďte ostatním. Vítáme slušné a užitečné příspěvky. Spam, reklamu a nevhodné komentáře odstraňujeme.
Kterých změn si na stromech všímáte jako prvních?